Chlorid cesný a co se s ním asi tak děje v těle?
Úvaha od Slavek D. Krepelka ©
Vypadá to, že pan A. Keith Brewer Ph.D. sice propracoval krásnou teorii založenou na práci Otto Warburga a všechna čest, avšak dle mého nejlepšího vědomí a svědomí zdaleka ne kompletní. Šťouraje se v césiu díky konkrétnímu případu jsem si dohledal pár významných vlastností této chemikále, navíc natolik podobných s vlastnostmi chloridu rubidného, že se rubidiem ani dál nezabývám. Podívaje se do Wikipedie a dalších odkazů základních vlastností jednak cesia jako kovu a jednak chloridu cesného, dopátral jsem těchto podstatných faktů z hlediska jeho vlivu na fyziologii lidského organismu:
a) Césium je silně rektivním kovem, podobně jako sodík. Rychle se na vzduchu okysličuje a s vodou bouřlivě reaguje za vzniku hydroxidu cesného (CsOH). To také znamená, že při jeho reakci s vodou se bouřlivě uvolňuje vodík, který může druhotně reagovat se vzdušným kyslíkem a hořet. Nicméně, reakce není až tak prudká, jako je reakce kovového sodíku.
b) Hydroxid cesný byl donedávna považován za nejzásaditější známou látku. Odtud také pochází velice logické závěry A. Keith Brewera. Co k této reaktivitě také přispívá je relativně slabá valence Cs=OH, díky které je cesium schopno celkem snadno tuto hydroxylovou skupinu předat dalším látkám.
c) V momentě, kdy se chlorid cesný mění ve vodě na hydroxid cesný, nám z chemické reakce uniká Cl a H a lze se celkem bezpečně domnívat, že se tyto dva prvky okamžitě slučují na chlorovodík (HCl-plyn) už proto, že chlor s vodíkem velice bouřlivě hoří.
Podíváme-li se na body
(a,b,c), lze se dohádat, že kovové cesium uvolněné z reakce chloridu cesného s vodou se okamžitě mění na CsOH, tedy hydroxid cesný. Jakmile se však dostane do styku s jakoukoliv látkou, a to i na povrchu bio-patogenu, který přijme hydroxyl OH, dojde jednak ke zničení nějaké organické molekuly na povrchu bio-patogenu a popřípadě patogenu jako takového. Jenže! Kovové cesium okamžitě reaguje s něčím ....
Pohrabaje se v regulacích EU o dovozu chemikálií jsem dospěl k přesvědčení, že jelikož chlorid cesný není hazardní látkou podle jakýchkoliv kritérií, je jeho dovoz bez problémů, tedy kromě byrokratických, to znamená, že průvodní listiny musí být kompletní a v pořádku. Zároveň mi ale nezbylo, než se prohrábnout MSDS, tedy bezpečnostními listy, které musí provázet chemikálie a domákl jsem se,
d) že pokud je chlorid cesný vystaven požáru a hasí se vodou, dochází k nebezpečně vysokému úniku chlorovodíku. Další literatura tento fakt potvrzuje a stupeň rozpadu CsCl na CsOH a HCl je závislý na teplotě roztoku. Čím vyšší je teplota, tím je rychlejší rozpad chloridu cesného.
d1) Pokud vyreaguje s vodou, vznikne nová molekula CsOH a uvolní se vodík. Tím dochází k cyklické reakci do té doby, dokud má CsOH k dispozici vodu a cokoliv, čemu může předávat svou hydroxylovou skupinu OH. Jenže zde se nám při každém cyklu také uvolňuje zmíněná molekula vodíku Cs + H2O > CsOH + H a jak jsme již měli možnost se seznámit s vodíkem ve vlákně “Oxidační stress” a vodík
http://upramene.cz/forum/viewtopic.php? ... t=hydroxyl doplňování vodíku do organismu mimo jiné odstraňuje skupinu OH s povrchů buněčných a mitochondriálních obalů přeměnou OH na vodu a obnovuje funkčnost buněčné a mitochondriální látkové výměny. To znamená, že hydroxid cesný může odstraňovat patogeny, pokud se na nich udrží předaná skupina OH, ale také očišťovat celulární obaly dodáním vodíku hydroxylovému radikálu. Aktivitu hydroxidu cesného lze z jednoho aspektu velmi vzdáleně přirovnat k aktivitě MMS2,
http://upramene.cz/forum/viewtopic.php? ... hilit=MMS2 tedy působení chlornanu
sodného (Oprava-chlornanu vápenatého). U něj se však neuvolňuje nám přirozená kyselina chlorovodíková, ale kyselina chlorná, což je nebe a dudy. Přesto však při správném použití do značné miry léčí i MMS2, i když poněkud jiným principem.
d2) Pokud se však momentálně kovové cesium setká s kyslíkem, okysličí se a tělo ho spolu s jinými kysličníky vypuzuje kombinovaným vylučovacím systémem. Poločas vyplavení césia z těla je prý zhruba 55 dní. Je však třeba vzít v potaz, že degradace hydroxidu cesného nemusí být jen okysličováním, ale i navázáním na nějaké jiné molekuly atp.
Pokud se pak podíváme na bod
(d), na vznik kyseliny chlorovodíkové prakticky na místě určení, tedy ve tkáních, lze se dohádat, že bude ve tkáních fungovat naprosto stejně a ještě spíše lépe, než HCl dodaná injekcemi, a působit nejen na rakovinu, ale na celou škálu onemocnění, stejně jako nám to popisují zkušenosti praktických doktorů ze začátku třicátých let v USA.
http://upramene.cz/forum/viewtopic.php?p=69625#p69625 Co se tedy týče jen těch nejzákladnějších účinků užívání chloridu cesného (a rubiditého) spojují a doplňují se v něm účinky tří velice významných a nám známých metod léčení.
1) Pomocí chloridu cesného lze do organismu dostat spoustu kyseliny chlorovodíkové přímo do krevního systému a do tkání bez injekcí, tedy ústně, protože CsCl se rozkládá při tělesné teplotě na hydroxid cesný a chlorovodík relativně pomalu. Díky tomu ho projde podstatná část žaludkem a dvanáctníkem nezměněna, aby byl CsCl ještě částečně rozložen až ve střevě a dále v krevním oběhu a tkáních. Díky tomu, že se rozkládá na jednu z nejzásaditějších a jednu z nejkyselejších látek, však zůstává směs relativně pH neutrální, i když mírně kyselá, díky vzájemnému pufrování. To ani nemluvě o faktu, že přítomnost HCl v krvi navyšuje počet a aktivitu makrofágů a další aktivity.
2) Pomocí chloridu cesného lze zrovna tak dostat do organismu spoustu velmi agresivního, ale pufrovaného hydroxidu cesného, tedy bez potíží spojených s drastickými změnami pH, vznikajících při užívání zmíněného MMS2. Hydroxid cesný pak dokáže usmrtit spoustu biopatogenů od virů přes bakterie až po plísně a alespoň jednobuněčné parasity a mnohabuněčné parasity, kteří jsou symbioticky závislí na mikroorganismech.
3) Pomocí chloridu cesného lze dodávat do těla vodík, který se jeví jako velice účinný agent očisty mitochondrických a buněčných obalů a v neposlední řadě všech pojivových tkání, včetně cévních stěn a obalů orgánů, obnovou funkcí látkové výměny.
Už mi totiž dlouho vrtalo hlavou, jak to přijde, že HCl a chlorid cesný mají společnou jednu významnou vlastnost, a to, že při jejich správném užívání dochází během pár dní k odeznění všech fyzických bolestí. Tímto jsem se konečně dopídil jak je to u césia. Jde o to, že HCl jednak neutralizuje organické jedy a tím nesmírně potlačuje imunní reakce na tyto jedy, tedy chová se vysoce protizánětlivě. Další důvod bych pak viděl v tom, že uvolňovaný vodík podporuje zdravou látkovou výměnu, takže podpoří dodávání jakékoliv výživy do tkání i odtok zplodin a výměšků, např. hormonů, a tím opět snižuje zánětlivost ať již z nedostatků, tak i přebytků minerálních i organických látek od orgánů až po mitochondrie. To ani nemluvě o schopnosti jak HCl, tak hydroxidu cesného, eliminovat patogeny a u HCl natrávit bílkoviny. Výčet je jenom přehledový, zdaleka není vyčerpávající a slouží pouze základní orientaci.
Nyní si dovolím předestřít velmi hrubý odhad množství dodání HCl pomocí chloridu cesného.
1g CsCl = CS 0.789g + Cl 0.211g. Cl 0.21058g je čistý chlorovodík = 100% HCl (plyn) vystupující z reakce
Čistě teoreticky, 100% kyselina chlorovodíková by byla jedna molecule HCl a žádná molekule vody H2O, avšak toto je u kyseliny nemožnost a počítaje se standartní koncentrací kyseliny 32% HCl jsme na 3 molekulách (dílech) vody a jedné molekule (dílu) chlorovodíku.
Jeden gram 32% HCl kyseliny obsahuje:
Cl - 0.392g
H - 0.078g
O – 0.530g
To znamená, že bajvoko 1g chloridu cesného nám dá půl gramu kyseliny chlorovodíkové při chemické koncentraci 32%, což je zhruba půl mililitru. Násobeno objemově 1:1500 Ferguson dostaneme
750ml (3/4 litru) této koncentrace z jednoho gramu chloridu cesného, zatímco
10ml HCl 1:1500 Ferguson je standartní denní dávka injekcemi. To znamená, že chloridem cesným se při jednom gramu denně dostane do krve a tkání 75x více standartní IV koncentrace 1:1500 než stříkačkou do žíly, minus ztráty v zažívacím traktu, které nejsou dost dobře přesně odhadnutelné. I kdyby však byly 90%, stále dostaneme do krve orálně 75ml 1:1500 HCl, tedy 7.5x vice než běžná dávka.
No a kdyby se někdo obával, že mu po takovém množství kyseliny ztuhne krev v žilách, což je obvyklý MuDrologický argument proti použití HCl do žíly, zde je odpověď
http://upramene.cz/forum/viewtopic.php?p=96358#p96358 Současná medicína
IV 0.1N = 0.952% medical concentrace
až jeden litr během 4-6 hodin
celková dávka 8.2ml slovy osum celých dva mililitrů 37% HCl = teoreticky 164 metrických kapek, ale prakticky je to víc.
Nejvyšší koncentrace infúze IV 0.2N = 1.832% medical concentrace
Přepočítáno na 1:1500 Fergusona jde o zhruba 25 litrů 1:1500 Ferguson během 4 hodin do krve.
No a jak Ti praktičtí doktoři tvrdili: "Jedinné co je lepší než HCl je víc HCl".
Z důvodu přeměny CsCl ve vodě na hydroxid a HCl není dobré skladovat roztok césia delší dobu a je rozumnější si ho míchat možná maximálně na dva týdny dopředu a definitivně roztok skladovat v lednici. Zatímco čerstvý roztok je více méně na pH7, po nějaké době jde do kysela díky větší aciditě HCl než je zásaditost CsOH z rozpadajícího se CsCl.
S laskavým pozdravem, Slávek
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Akorát prý nechce capat venku v dešti, ale to asi s léčením nemá moc společného.
.