Magnetická Třídírna

[Karel IV]

Na průmyslovce jsme se učili o tzv. hysteresní křivce, (ti kdo ví oč jde budou rozumět, ti co neví, ať použijí Googleho) a na ní jsou jasně vyjádřeny "ztráty v železe". Pokud by se použil materiál s nulovou ztrátou, tak by se rovnala energie výstupní energii vstupní. Takový materiál ovšem neexistuje, takže výstupní energie bude nižší o hysteresní ztráty. Nicméně rovnice platí i pokud bude vstupní energie nulová. Nulová bude i výstupní.
Jenom ignorantský úředník mohl na takový blábol udělit patent, o čemž silně pochybuji.

[1220]

Někteří lidé bohužel studiem a přebíráním naučených schemat postupně
o dar samostatnosti přijdou. Nevím zdali stránky pana Chvátala by jim mohly pomoci a do jaké míry je člověk , když žil v naučených schematech
relativně dlouho, vůbec může uvidět světlo na konci tunelu. Třeba se skutečně jedná a světy ve světech, a v některých to holt nejde.
Koneckonců čmelák vlastně nelétá, že ano, a na Karlštějně už vůbec ne.

[Karel IV]

Již několik lidí jsem o tom slyšel hovořit, možná se to jmenovalo magnetickogalvanický, nebo podobně. Ví o tom někdo něco?

[1220]

Slovutný jmenovče
Na
http://abcdimenze.wz.cz/linky/odkazy09.html
je velmi mnoho odkazů . Můj čas ani jaz. znalosti mi nedovolují se tím
prokousat. Upozornění odměním pokud by to mělo mít souvislost s jC.
Jinak se tímto na vědomost dává, že bude mj stavět D18 .

[Karel IV]

Dne jsem dostal brožurku z roku 1951 v ruštině od ing. Mazurova "Magnetičeskaja galvanotechnika". Přestože jsem z ruštiny maturoval, tak mi to moc překládat nejde, neb od té doby jsem s ruštinou neměl co do činění. Píše tam, že působením magnetického pole se ionty v elektrolytu seřadí jedním směrem a to se příznivě projeví na vodivosti.

[Waldes]

Dnes jsem dostal brožurku z roku 1951 v ruštině od ing. Mazurova "Magnetičeskaja galvanotechnika"... Píše tam, že působením magnetického pole se ionty v elektrolytu seřadí jedním směrem a to se příznivě projeví na vodivosti.

Aj ked zatial na H2 nepracujem velmi ma zaujima co tam pise, mohol by si viac ... hlavne ma zaujima smer polarizacie a tak. Tu knihu mas odkial, nemozes oscenovat, prefotit ? Waldes

[Samec]

To ze v bocnom smere je sila mensia je samozrejmy nepopieratelny fakt. To vsak neznamena, ze ak malou silou ziskame velku silu, ze zaroven aj z malej energie ziskame vacsiu. Lebo energia (prca) W = F * s (sila krat draha). Takze v bocnom smere je sice mensia sila, ale tato sila posobi na ovela dlhsej drahe. Minimalne kym sa magnety posunu na svoje okraje a az potom nastava odtrhnutie a plynuly pokles sily, kdezto v priamom smere sa magnety odtrhnu hned a hned sa aj straca sila. Draha je mensia. V konecnom dosledku sa jedna len o mechanicky prevod podobny ako pri mechanickej pake. Na dlhsom konci posobite mensou silou a na kratsom konci je sila umerne vacsia. Nikto pri tom takuto jednoduchu paku nepoklada za zdroj energie. Alebo ano?

[Samec]

mala dost podstatna chyba:
...axialnym posobenim na magnety je mozne magnety oddelit od seba ovela lahsie, ako posobenim RADIALNYM.

Myslim, ze ani teraz to nie je spravne. (Axus - os, Radius - luc) Luce vychadzaju kolmo z osi vsetkymi smermi. Teda radialny pohyb by mal byt ten bocny, lahsi... Ale nejde o to, stava sa, a podstatne je, ze tomu rozumieme.

[1220]

[... Ale nejde o to, stava sa, a podstatne je, ze tomu rozumieme.

Vnějším účinkům magnetismu snad ano, popis je ve fyzice už na základce, hledat VE je třeba v materiálech, které snadno, malou vnější silou nebo třeba přírodním druhem kmitání a jeho složením s naším odchytávátkem přemění polaritu.
Tím jsem chtěl říct, že nově příchozímu držím palec v jeho hledání.

K.

[Akord]

Je to tvárna magnetová zliatina,ktorá sa dá valcovať,ťahať a spracovať za studena. Obsahuje:9,5%vanadu,52%kobaltu,38,5%železa.Mag.vlastnosti:Br=8800,Hc=290,B.Hmax=1100 000.Ak sa zvedcí v zliatine obsah vanadu na 13% na ukor železa,nastava prenikave zvýšenie mag.hodnôt:Br=10 500,Hc=450, B.Hmax=3 300 000. Zliatina značne predči mag.druhy zliatin typu Alnico. Zdroj :Vzácne kovy v technice (1948) PePo

Lokty, palce, míle, funty, Gaussy, Tesly...

teraz asi približne:
8800Gaussov=0.88Tesla
10500Gauss=1.05Tesla
Dnešné neodýmy majú Br=1.2 až 1.3 Tesla
Pri Hc chýbajú ešte tri nuly, a jednotka je A/m (Ampér na meter)

[yarda]

Dne jsem dostal brožurku z roku 1951 v ruštině od ing. Mazurova "Magnetičeskaja galvanotechnika". Přestože jsem z ruštiny maturoval, tak mi to moc překládat nejde, neb od té doby jsem s ruštinou neměl co do činění. Píše tam, že působením magnetického pole se ionty v elektrolytu seřadí jedním směrem a to se příznivě projeví na vodivosti.

A proč z takové miulosti, proč se prodávají magnety k přiložení na vodovodní potrubí, někteří magnetizují vodu na zalévání (ne sebe, i když i na pití se voda magnetizuje), dávali magnety na přívod benzínu do karburátoru ect...

[tbest]

Vystřihl jsem úvod a závěrečné povídání. Celé video je tady: http://www.baby-land.cz/video/

[Waldes]

Dne jsem dostal brožurku z roku 1951 v ruštině od ing. Mazurova "Magnetičeskaja galvanotechnika". Přestože jsem z ruštiny maturoval, tak mi to moc překládat nejde, neb od té doby jsem s ruštinou neměl co do činění. Píše tam, že působením magnetického pole se ionty v elektrolytu seřadí jedním směrem a to se příznivě projeví na vodivosti.

Medzi časom som hľadal tu knižku aj v knižnici ale nikde ju neviem nájsť, nedala by sa oskenovať alebo prefotiť ? Náklady rád uhradím. Prosím !!! Keďže už dávno som zistil, že všetko so všetkým súvisí určite aj iní si niečo v nej nájdu ku svojím výskumom, ak je problém oskenovať ja skener mám ...
Waldes.

[tbest]

Jeff se zmínil o baterce z tesca. Pro ty, co ji nesehnali jako já, Dávám link na schéma zapojení: http://www.creative-science.org.uk/gensimple2.html Je to slabá náplast na zklamání, protože šlo hlavně o ten magnet, ale i tak je to zajímavé. Tady je ukázka ze stránky...

a tady je k tomu návod, jak na samotný třepací generátor : http://www.creative-science.org.uk/gensimple1.html
a ukázka:

[tbest]

Pokud někdo začíná a elektronikou od píky, možná se mu budou hodit tyto stránky o jednoduchých generátorech : http://www.creative-science.org.uk/6gen.html