Fórum U Pramene

Vlákno shledáno celkem čísté, ponecháno beze změn 13.3.2012 SDK


Snad to vyšlo a jde o nové vlákno které zakládám jako eventuelní sbírku argumentů, které se staví proti ortodoxním vysvětlením a teoriím. Ůčelem je mít vlákno, kam se dají přehazovat a kde se dají dále rozebírat odbočení od témat z jakéhokoliv vlákna zabývajícího se fyzikou a chemií coby prostor k další diskuzi, aby se neplevelilo mimo téma jinde a bylo to pohromadě.

Začnu tímto. Přetaženo z vlákna Diskuze k seriálu o magnetech
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 454#p96454

huhu píše: sranda totiž je, že po jednom drátu jde z různých zdrojů ( třeba baterií ) posílat proti sobě různé elektrony. Logicky by se měly srazit. ale ne, v jednom drátu jde 220V napájení, internet, zvonek, domácí telefon a každý elektron ví, kam má dorazit Že by měli zemědělci z jihu pravdu s tím filtrováním jaderné energie ?? :DDDD Asi ne, protože se musí odfiltrovat brum. svody, přeslechy. Ale ta představa, že volné elektrony nezabloudí, nesrazí se, ta mě baví

Nazdar Huhu,
S tím srážením elektronů mne to tedy ještě nenapadlo jako argument proti elektronové teorii elektrického proudu, ale máš recht. Díky. Tímto jsi mi připoměl mé ranné fyzikální mládí. Jako malej kluk na táboře jsem mimo jiné spekuloval nad tím, jestli se dva křížící se šajny ze dvou baterek od sebe odrážejí, nebo se prolínají. Eventulně jsem kápl na to dát před jednu červený trenýrky a dospěl jsem k závěru, že se prolínají. Když mi pak po pár letech fyzikář na devítce začal lít do hlavy něco o fotonech, poněkud to posílilo mou nedůvěru k tomu, co se musím našprtat. Nicméně, co se týče fotonů, eventuelně jsem vykoumal, že jsou skutečně podstatou světla, ale nejsou hmotnými částicemi. Nicméně počítání fotonů fotonovými detektory považuju za snění. Jde o elektrické nabuzení materiálu světlem a k nabuzení do momenzu výboje, tedy "kliknutí" detektoru je otázkou podobnou nabití a vybití kondenzátoru. Není boha, aby se kliknutí daly paušalizovat ať už jako dopad jednotlivých fotonů, nebo určitého množství fotonů. Zde narážíme na problém většiny měření a výzkumných výsledků, které jsou nám tlučeny do hlav. Měření je skoro vždy závislá na nějaké teorii a pokud je teorie špatná, což se snadno pozná podle toho, že že se proti ní staví praktická pozorování zvaná paradoxy, jsou publikované závěry taky špatně.

Elektron nejspíše taky existuje, ale ne podle Thompsona atd. a definitivně neexistují jako hopkavý, či jakýkoliv tok jakýchsi částic vodičem zodpovědný za fenomén zvaný elektrický proud. Definitivně se dá pokládat za elektron valenční spojení, ale to, co se honí urychlovačema, je už něco jiného a stejně tak to co lítá z katodové trubice na obrazovku a co se dá nepřímo pozorovat třeba v bublinové nebo kouřové komoře, je už jiná bestie.

Ahoj, Slávek.

Akord píše: Pagnet je nic než tlustý proud dokola. Jako masivní proud prurezem myšlené pneumatiky, kde se smer pole projeví v její osi.

1) Thomson nebyl až takový idiot, a to, že se rozprašuje materiál katody, nekdy klidne i anody má s vedením proudu společné jen málo.

2) K tomu vystydnutí - teplota je makroskopický projev, elektron, neutron, proton teplotu nemají, alespoň ne takovou, jakou používáme. Teplota jsou kmity mrížky, prípadne elektronového obalu jako celku (kmity orbit, nebo neco jako dráh elektronu) sám elektron má zatím jenom vlastnosti jako náboj, spin, ... ale ne námi používanou teplotu.

1) Podívejte se na rtuťové usměrňovače a vůbec výboje v plynech a třeba to sepne.
2) Jistě. Proto jsem uvedl, že u elektrického proudu jde z mechanického náhledu o podobný jev, ale synchronizovaný, ale v podstatě o něco ještě jiného zabrousíme-li více do hloubky.

Ciao, Slávek

martin11 píše: elektřina také teče jen po povrchu drátu./ jsem někde zaslechl /

OOps.

Povrchový efekt patří pouze k střídavému proudu a je tím výraznější, čím je vyšší frekvence. U stejnosměrného k němu nedochází a proud teče celým průřezem.

Ahoj, Slávek.

huhu píše:sranda totiž je, že po jednom drátu jde z různých zdrojů ( třeba baterií ) posílat proti sobě různé elektrony. Logicky by se měly srazit. ale ne, v jednom drátu jde 220V napájení, internet, zvonek, domácí telefon a každý elektron ví, kam má dorazit

Všiml jsem si toto už dríve, nechtel jsem na to ani reagovat, tady spíš. To, že po drátu jde x signálu neznamená, že v nem teče x proudu. V drátu teče jenom jediný proud, rovný v konkrétním čase součtu všech proudu od ruzných zdroju. Do drátu se to balí a z drátu dostává, delí na jednotlivé signály zpet pres ruzne filtry, závislé frekvenčne, nebo časove.

Akord píše:

huhu píše:sranda totiž je, že po jednom drátu jde z různých zdrojů ( třeba baterií ) posílat proti sobě různé elektrony. Logicky by se měly srazit. ale ne, v jednom drátu jde 220V napájení, internet, zvonek, domácí telefon a každý elektron ví, kam má dorazit

Všiml jsem si toto už dríve, nechtel jsem na to ani reagovat, tady spíš. To, že po drátu jde x signálu neznamená, že v nem teče x proudu. V drátu teče jenom jediný proud, rovný v konkrétním čase součtu všech proudu od ruzných zdroju. Do drátu se to balí a z drátu dostává, delí na jednotlivé signály zpet pres ruzne filtry, závislé frekvenčne, nebo časove.

Jinak mám pocit, že toho chceš od těch elektronů trochu moc právě díky tomu, že lze posílat signály různých polarit a frekvencí. Tvé tvrzení na tom nic nemění. Je to nepředstavitelné. Dalším problémem je, že vždy musí být uzavřený okruh ať už pro napětí, tak pro proud. Připojením + jednoho monočlánku na - druhého není ve vodiči ani jedno.

Jinak se musím opravit pro mou specifikaci el. proudu co se týče postupné vlny. Ta vlna se prostorově nehýbe, ale hýbe se to, co po vlnivé dráze proudí. Pokud někdo chce mocí mermo to něco nazývat elektrony, prosím, ale ono to něco je podle našich definic nehmotné, na rozdíl od definovaných elektronů. Já tomu radši říkám aether. Zde si lze domyslet, že stojatá vlna proudění, která je strukturální změnou v materiálu i když na řádově menším měřítku než molekulární, je negativne ovlivňována tepelným chaotickým molekulárním vlněním, které ji do značné míry ruší. Tepelné rušení je způsobeno neustálými změnami délek valenčních spojení do kterých prostorově statická vlna elektrického proudění pasovat svou délkou a frekvencí.
Proto je supravodivost mimo molekulární okruhy možná jenom.
A) za nesmírně nízkých teplot do 10K u kovů
B) za podstatně vyšších teplot do cca 138K u keramik. U těch keramik bych si pak povšiml faktu, že el. proud jimi putuje po vláknité struktuře mezi krystaly. Zde se mi jeví jako rozumné považovat krystaly za jakési mechanické tlumiče tepelných oscilací.

Ciau, Slávek.

Jedna poučka říká, že proud jde cestou nejmenšího odporu. To znamená tou klemou vprostřed. Akordova poučka říká, že i + -i = 0 . To taky sedí, protože když svítí obě LED a přestřihnu klemu, tak mám normální serivý obvod.
Řazení článků do serie s hromaděním elektronů u jednotlivých elektrod bych asi taky pobral.


Ale co mi nejde do kebule je, že fotony se nesčítají. ( světlo je elektromagnetické vlnění, jako radiový signál že ? )
Příklad z praxe : na CNC laseru se od 15mm Al plechu odrazil paprsek, vrátil se přes zrcadla do trubice a oprava stála 70tKč.
Takže elektrony se sčítají a fotony se vyhnou ?

-----------------------------------------------------
p.s.
teda on je paradox říkat " elektromagnetické vlnění " jak svazku vystřelených elektronů, tak i svazku vystřelených fotonů ....

huhu píše: ...
Ale co mi nejde do kebule je, že fotony se nesčítají. ( světlo je elektromagnetické vlnění, jako radiový signál že ? )
...

Právě že v tom laseru se fotony "sčítají". Lázer by nefungoval bez nucené emise koherentních fotonů, díky tomu že jsou koherentní(vlnění má stejný směr,frekvenci i fázi) tak se na principu superpozice sečtou amplitudy jednotlivých vln.
Alespoň tak si to pamatuji ze školy.

Co mě ale přijde zvláštní je to, že když je světlo "pouze" elektromagnetické vlnění o vysokém kmitočtu, tak to by jako stačilo vytvořit tuto vysokofrekvenční vlnu a bylo by to světlo?
Pokud vím tak nikdo ještě na tomto základě nevytvořil světlo, my vlastně ani neumíme uměle vytvořit světlo.
To co děláme je že působíme na hmotu a ta hmota v podstatě přirozeně vytvoří světlo.
Pokud by se dal jakýkoliv běžný zdroj světla označit jako zdroj umělého světla(světlo které je uměle vytvořené) tak pak i jakákoliv zelenina která vyrostla tak že člověk zasadil semeno by musela být označena jako umělá.

Abakuk píše:Co mě ale přijde zvláštní je to, že když je světlo "pouze" elektromagnetické vlnění o vysokém kmitočtu, tak to by jako stačilo vytvořit tuto vysokofrekvenční vlnu a bylo by to světlo?
Pokud vím tak nikdo ještě na tomto základě nevytvořil světlo, my vlastně ani neumíme uměle vytvořit světlo.

Už umíme. Už takové prvky jsou, že "nano"oscilátor s anténou a délkou vlny ve stovkách nm svítí. Tyto zdroje mohou mít maximální účinnost. Logicky svetlo má barvu a složením více oscilátoru jde získat bílou.

Abakuk píše:my vlastně ani neumíme uměle vytvořit světlo.

http://www.zive.sk/vedci-vytvorili-svet ... fault.aspx . N

neoanthropus píše:

Abakuk píše:my vlastně ani neumíme uměle vytvořit světlo.

http://www.zive.sk/vedci-vytvorili-svet ... fault.aspx . N

Hovoriť o fluktuáciách vákua je predčasné. Nevieme vylúčiť fluktuácie hmoty a detektorov. Čo sa týka Casimirovho javu je to podobné. Že sa platne priťahujú ešte neznamená, že prišlo dačo z vákua, rovnako mohli platne posielať svoje kmity von do priestoru. Však nemajú absolútnu nulu. Možností je viac. Ústavy potrebujú papať.

Přetaženo z Diskuze k seriálu o magnetech.
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 43&e=96543

Akord píše:Nekdo nechce chápat, že kde není zmena, není ani energie. Pokud nekdo najde ve vakuu primerené zmeny, pak se je možno bavit i o energetických zmenách. Zatím takové zmeny byly popisovány spíše slovne.

Jiní zas nechtějí chápat, že řekněme tok řeky za stejného stavu vody pozorován z velké vzdálenosti s malou rozeznávací schopností taky nevykazuje změny. Přijde velká voda, řeka změní koryto a ejhle, změna = energie. Jenže řeka je neustálá změna i za toho normálního stavu. O totéž jde u elektriky. Zíráme na drát v němž cirkuluje proud mezi motorem a generátorem, nemaje potuchy o motoru a generátoru, usoudíme, že jde o kus čehosi statického a energie se díky naší neschopnosti vidět elektřinu v drátu neděje a o ničem nevíme. Teprve až si na něj třeba dobře uzemněni šáhneme, provedeme citelnou a rozpoznatelnou změnu a ejhle, v drátu se děje energie.

Změny ve vakuu vůbec nemusí být námi pozorovatelné. To ale neznamená, že se v něm nedějí, neustále, stejně jako v řece. Je to otázka měřítka, hierarchie měřítek, kam až jsme v dnešní době schopni proniknout přímo. Argumentovat vlastní neschopností, či neschopností druhých třeba měřit, nebo i jen odvodit, či tušit, proti celkem lehce odvoditelným závěrům, je neopodstatněné. Zase ta helikoptéra, co visí na místě, takže teoreticky práci nerobí, ale petrolej žere. Sám jedním dechem tvrdíš, že kde není změna, není energie, což lze říci jinak a to že veškerá energie je úkaz dynamický, jenom abys dechem druhým povýšil potenciální stav na jakousi polohovou energii, řekněme šutru na skále. Každá akcelerace je důsledkem působení síly, za kterou stojí vyčerpávání, či lépe řečeno transformace nějaké energie, včetně gravitačního, nebo magnetického zrychlení. Snad si v tom udělej pořádek, protože to je paradox.

Ciao, Slávek.

Akord píše:Už umíme. Už takové prvky jsou, že "nano"oscilátor s anténou a délkou vlny ve stovkách nm svítí. Tyto zdroje mohou mít maximální účinnost. Logicky svetlo má barvu a složením více oscilátoru jde získat bílou.

To by se dalo říct i o zářivce, nebo plasmovém výboji, elektrickém oblouku atd. To, že vysílač "radiových" vln zaké svítí ještě neznamená, že svítí rádiové vlny. Rádiové vlny jsou kvalitativně úplně jiné zvíře než světlo.

Ciao, Slávek.

Abakuk píše: Právě že v tom laseru se fotony "sčítají".

Tak mi tedy vysvětli prosím podstatu jevu :
jak to, že odrazené fotony se zápornou hodnotou se nesečetly s emitovanýma a výsledkem nebyla nula ( nebo malý plus když uvážím ztrátu v Al plechu ) , ale paprsek, který se vrátil až do trubice takovou silou, že ji poškodil.

huhu píše: jak to, že odrazené fotony se zápornou hodnotou se nesečetly s emitovanýma a výsledkem nebyla nula ..

Z výsledku se dá soudit, že odražené fotony neměly "zápornou" hodnotu.

Zdravím - poota

zápornou ve smyslu směru, kterým proudí.
bavíme se tu o podstatě elektromagnetického vlnění ( jestli se tím paradoxně nenazývá víc spolu nesouvisejících jevů ) a o tom , jestli se podle Akorda sčítají a odčítají a jejich výsledek za místem rozdělení je poplatný potenciálům mezi jednotlivými zdroji.
Protože kdyby jedním koridorem jely elektrony ( fotony ) tam a sem, jak vědí, ktré mají kam dorazit a proč se neodečtou, nesrazí ( neeliminují )