Fórum U Pramene

Paměť vody
už jste někdo něco podobného zkoušeli?
http://amasci.com/freenrg/digibio.html

Iv píše:Vím o tom a použil jsem to podobně pro snímání frekvence vody,sice trochu jiné zapojení,ale v podstatě stejné.Signál vody jsem pak vedl jako zpětnou vazbu zpět do vodičky a myslel jsem,že tak se s ní domluvím při elktrolýze,odmítla mně-nepovedlo se.
Iv.

Velmi zajimave a jake frekvence a u jake vody si zmeril? Mas nejake logy nebo screenshoty apod ?
Chtel bych zkusit s pomoci vhodne podvodní (ne podvodné ani podvodnické ) antény, dále zvukové karty nejlépe 10-96Khz (sampl. 192KHz) v případě nutnosti i nějakého předzesilovače a následně freewaroveho spektrometru zmerit u ruznych vod jaka spektra maji.
Dle jednoho nem. dok. poradu i dalsich info by mela voda mit ruzne spektra frekvenci v zavislosti jak na rozpustene hmote tak "ulozenych informacich" toto bych chtel pokud mozno jednoduchym zpusobem overit a evt. zpetne pusobit nahranym spektrem vody "dobre kvality" na vodu "horsi kvality"...
Pramenita kvalitni voda by udajne mela mit vyssi podil frekvence okolo 72Hz.....

Uz jste nekdo zkousel i s temito prostredky

zajimavé čtení o vodě.
http://www.pravdavceskychzemich.cz/krys ... clanek.htm

Jen ať si pindá, my jsme na to zvyklí.

Ale ten článek o vodě je přece pěkný a to další není o vodě a našlo by se tam i pozitivní, kdyby se ale fakt chtělo. Tak i tak : Vodíkový plamen náležitě zpomalený a stabilizovaný nám umožňuje být tady a teď vůbec na světě, protože my jsme ten plamen . I když někdy hodně umazaný, plamen hoří až do smrti. O číštění plamene příště. Myslí si někdo, že je možné?

Článek je sice hezký, ale obsah musí brát člověk s reservou. Třeba:

Přehrada Fujiwara, po vyřčení modlitby

Ta proměna je skutečně výrazná.

v knihe tá motlitba je. jej znenie :
Nekonečná moc vesmíru krystalizuje a svět se stal velikým a pokojným.

Na vodu to nefunguje, vyřkl jsem to několikrát a nic, asi, že nebyla z přehrady. Zato pivo přestalo pěnit po první motlitbě. Aspoň něco.

Zvukový záznam se mi nedaří vložit. Jinak musím opravit, pivovar není hupikovský, nýbrž krušovický. Vím, přece kde jsem založíl pivoar.
Foto krystalu je zde:

Zdravin vsetkych vedatorov,
chcel by som Vas poziadat aby ste do tohto vlakna prispievali vsetkymi znalostami o vode ake mate a ake viete zohnat ako napriklad vzdialenost molekul v kvapalnej vode, vdialenost atomov v molekule ,frekvencia kmitania molekul a atomov v molekule atd. Pretoze podla mna by to bola asi naschodnejsia cesta ako sa prepracovat k nejakemu vysledku ci uz pri elektrolyze alebo plazme alebo akomkolvek inom sposobe pouzitia vody ako alternativneho zdroja energie. Myslim si ze nam vsetkym prospeje ked budeme presne vediet z cim vlasne pracujeme a nie len naslepo srtielat ako to skusaju s elektrolyzou niektory moji znami. Za vsetky prispevky vam vopred velmi pekne dakujem a dufam ze sa nam aj vdaka tomuto vlaknu podari uspiet.

S pozdravom AAtom_sk.

Koukni na Kanareva, tam máš skoro všechny odpovědi. Třeba to sem přetahej.

to práce spíš na zimu
http://www.o8ode.ru/article/water/
google to překládá celkem obstojně
je tam vše o vodě i z pohledů dosud nepublikovaných
bez vody nejsme nic ........s upravenou vodou můžeme být i celkem zdrávi ba i šťastni

K.
zde speciál sekce o energiích :

http://www.o8ode.ru/article/energy/

tiez ma zaujima voda, ale skor jej vplyv na zivy organizmus. Po prestudovani dostupnej literatury
a tiez po logickej uvahe som dospel k nasledovnemu:
-voda ked mrzne na lad, tak krystalizuje, pritom vytlaca v nej rozpustene latky do miest kde je este tekuta.
To ma za nasledok, ze v poslednej zamrznutej oblasti je najvyssia koncentacia primesi.Prva zmrznuta je najcistejsia.
-makka voda vznika kondenzaciou vodnej pary. Jej vlastnostou je, ze dobre rozpusta skoro vsetko,
dokonca aj sklo.
-tuto schopnost vsak postupne straca a meni sa casom na tvrdu vodu. Je to sposobene tym, ze voda
v tekutom stave krystalizuje tiez. Polymerizuje ,vznikaju v nej nieco ako tekute krystaly, nazyvaju sa klastre.
Pri krystalizacii tekuta voda tiez vytlaca primesy na okraj, tie sa vyzrazaju na stenach nadoby alebo vytvaraju nerozpustne zhluky.
-Premena makkej vody na tvrdu je funkciou casu a pravdepodobne aj teploty.(cim teplejsie tym rychlejsie),z toho vyplyva
ze aj chemicky cista voda bez akychkolvek primesi sa casom zmeni z makkej na tvrdu vodu. Tvrda voda moze byt dokonca aj
chemicky cistejsia nez makka voda.
-Premena tvrdej vody na makku (maksiu) sa deje rozbytim klastrov a to predestilovanim (prevarit nestaci), striedavym magnetovanim, chemicky (soda),
alebo rekrystalizaciou(zmrazenie a nasledne roztapanie. Ked poslednu asi stvrtinu nepouzijeme, tak mame vodu aj chemicky cistejsiu).

Kedze kazdy zivy organizmus obsahuje vodu a pouziva ju aj na prenos roznych latok , tak vhonejsia na tento ucel bude skor voda maksia ako tvdsia.

Dokonca sa ukazuje ze pitie tvrdej vody je pre zivy organizmus skodlive. Ak vypijeme tvrdu vodu, ta sa v tele zohreje a tvrdnutie vody sa zrychli.
Tvrdnuca voda vylucule zo seba mineraly a vnucuje ich telu. Nevyziadane mineraly telo uklada ako odpad. Naopak makka voda ma schopnost dobre rozpustat
jak ziviny tak odpad, a dopravit ho na miesto urcenia.

Viktor Schauberger rozděluje vodu přece jen poněkud precizněji.

Pro něj je základem úplný vodní cyklus.
Ten se skládá ze dvou na sebe navazujících cyklů.

Jeden nazývá atmosférickým a odpovídá zhruba tomu, co ve školách učí jako koloběh vody v přírodě. Tedy povrchová voda se odpaří, na studených předmětech kondenzuje nebo z mraků naprší a stéká po povrchu zemském, případně prosákne k nepropustným vrstvám, po nichž stéká na někde níže pramení opět na povrch. Tuto vodu můžeme považovat za dešťovou či povrchovou a je měkká, případně znečištěná tím, co potká v ovzduší a nebo na povrchu. Dle toho, co se učí, tak pramenitá voda z ní vzniká tím, že se průtokem přes propustné vrstvy přefiltruje, což je naprostý blud!

Druhý cyklus nazývá Viktor podzemní částí a považuje ji za mnohem důležitělší.
V této části proniká voda do mnohem větších hloubek, než se běžně učí. Při sestupování se voda postupně zbavuje všech látek, které nasbírala na povrchu a těsně pod ním - je to proces složitý a důležitou roli v něm hraje postupná změna teploty a hustoty vody. V dolní "úvrati" mění voda svoje fyzikální vlastnosti a vydává se vzhůru proti gravitaci. Při tomto stoupání do sebe postupně navazuje (jinak než chemicky a odlišně od rozpouštění) nerostné látky. Stoupá až do té doby, dokud nemá přímý styk se vzdušným kyslíkem, dokud na ni nepůsobí sluneční světlo, a dokud zůstává teplota pod 10ti stupni. Jestliže jsou tyto podmínky zachovány až k zemskému povrchu, dostává se voda jako pramen až nad něj, přičemž stoupá naprosto stejně snadno propustným materiálem jako rostlou skálou. Na povrchu stykem s kyslíkem a světlem tuto schopnost ztrácí a nabývá vlastnosti, které běžně známe - největší změnou je to, že nadále již na ni působí gravitace "normálně".

V této části cyklu dochází ke skutečné změně měkké vody ve vodu tvrdou. Prosakující voda odnáší pod povrch všechny znečišťující látky, které ukládá v podzemních vrstvách k dalšímu použití - sama se jich zbavuje a pracuje tak jako nejdokonalejší čistička.
Takže takhle jenom narychlo a ve zkratce.

Zdravím - poota

Z dovolením a omluvou musím konstatovat že tohle je dle mého zdravého úsudku největší blud jaký sem kdy v živote slyšel. :-D Pan Viktor Schauberger asi nikdy neslyšel o Okhamově břitvě že? A samozřejmě mechanizmus prostupování vody skálou stejně snadno jako pískem je určite dobře zdokumentován stejně jako zázračná síla ženoucí vodu z hlubin ;-)

S pozdravem

Dvell