Magnetická indukce

[Sedlák]

A víte někdo z jakého materiálu má být ta nemagnetická trubka, jak v ní ty magnety skoro levitují???

[hapalainen]

Zkusil bych papundekl.

[tbest]

Mosaz, bronz. Zkoušel jsem to s duralem a funguje to také. Byla to dobrá atrakce pro děti

[Marteen]

On použil meď, ale može byť všetko dobre vodivé!

[DrJarda]

Zkusil bych papundekl.

S papundeklem to nebude fungovat. Dle mého je vysvětlení následující.
Magnet při volném pádu měděnou trubkou svým pohybem indukuje elektrický proud a tudíž i magnetické pole, s kterým reaguje a které ho při jeho pádu "zachytává".

[sano]

Nie celkom open source zariadenie s ktorým dosiahnete 3,5 násobné zvýšenie magnetickej sily. Voľne sa dá stavať iba na demonštračné účely.

1. Návod na postavenie zariadenia

http://peswiki.com/index.php/Directory: ... ple_device

2. Úspešní replikanti

http://peswiki.com/index.php/Directory: ... n:Jan_Vink
http://peswiki.com/index.php/Directory: ... experiment

3. Oficiálne stránky firmy

http://www.flynnresearch.net/

[Míra966]

Vhodíme-li silný tyčový magnet do silnostěnné měděné... tubky, bude zvolna klesat dolů. Kinetická energie se přemění ve vířivé pole a následně v teplo. Nemůže existovat i opačný jev, jako že by se trubka ochlazovala a magnet v ní urychloval?

[Akord]

Jenomže ochlazením trubky ní proud neteče, a pak není co by reagovalo s magnetem. Pres prípadný termočlánek jsou potíže s tepelnou kapacitou vodiče a primerene rychlými zmenami v potrebném objemu. To je trochu jiný princip. Paramagnetickým ochlazením se však získávají teploty rádu tisícin Kelvina (témer absolutní nula). S tou trubkou to fakt funguje lépe, než se zabrzdením magnetu nad vodivou plochou.

[pali]

Pozdravujem.
Viete mi niekto poradit? V prilohe mam obrazok transformatora. Obsahuje primarnu cievku ktorou tecie striedavy prud. (v strede) Tiez obsahuje na jednej "magnetickej slucke" sekundarne vynutie, ktore je skratovane. (zakruzkovane zelenou farbou) Mna zaujima toto: Bude v pravej aj lavej slucke (zeleznom jadre) tiect rovnaky magneticky tok??? Alebo bude vacsi tok v lavej slucke kde nie je skratova cievka? Z dosledku ze magneticky obvod primarnej cievky sa uzavrie cez lavu slucku, pretoze nemusi svoju energiu menit na pracu. Co by v pravej slucke ocividne konat musela. Za vase nazory DAKUJEM

[la]

Způsob zeslabování magnetického pole jádrem ,ovlivňování výkonu .Tohleto se bude docela hřát a taky se to hřeje .Překonáno pulsním řízením a vhodné se ukázalo i řízení transduktorem(magnetickým přesycováním jádra) Dosud se používá třeba u mikrovlnek aby nebouchl magnetron (jádro je svařeno zkrat není tvrdý zato to krásně topí ,je to výrobně laciný a že zákazník zaplatí za eletriku víc nikoho to netrápí,teplo zůstane u něho doma ,mikrovlnka jede stejně jen pár minut)čte se to asi šunt.
PS:Lokomotivy třeba kdo se chce naučit vláčkem jezdit .návod: http://railways.pjp.cz/popis/lokomotivy/prirucka1.html

[Akord]

Jak píše la, jde o rozptylové trafo.
Stredním sloupkem teče stejný magnetický tok, jako je součet krajních, pokud nebudeme bazírovat na detailech, jako jsou ztráty jádra, magnetizační proud jádra a podobne. Transformátor naprázdno odebírá pouze magnetizační proud, který generuje pouze magnetizační tok, který je pri dobrém transformátoru podstatne nižší, než pracovní tok.
Zatížený transformátor pak funguje tak, že sekundární magnetický tok(vytvorený sekundárním proudem v dusledku sekundárního napetí naprázdno) vytvárí stejný jen opačný tok v dusledku primárního proudu zpusobeného porušením puvodního magnetizačního toku naprázdno. Pracovní primární a sekundární magnetický tok dají v součtu nulu, co je podstatou Ip=Is pri stejném počtu závitu na primáru a sekundáru.

[pali]

Jak píše la, jde o rozptylové trafo.
Stredním sloupkem teče stejný magnetický tok, jako je součet krajních, pokud nebudeme bazírovat na detailech, jako jsou ztráty jádra, magnetizační proud jádra a podobne. Transformátor naprázdno odebírá pouze magnetizační proud, který generuje pouze magnetizační tok, který je pri dobrém transformátoru podstatne nižší, než pracovní tok.
Zatížený transformátor pak funguje tak, že sekundární magnetický tok(vytvorený sekundárním proudem v dusledku sekundárního napetí naprázdno) vytvárí stejný jen opačný tok v dusledku primárního proudu zpusobeného porušením puvodního magnetizačního toku naprázdno. Pracovní primární a sekundární magnetický tok dají v součtu nulu, co je podstatou Ip=Is pri stejném počtu závitu na primáru a sekundáru.

To ano, ale mna zaujima konkretne tento moj pripad. Respektive, uvazujme takto: Odmyslime si sekundarnu cievku. Jadrom primarnej cievky tecie tok o velkosti napr "10". V oboch zeleznych vetvach (pravej aj lavej) tecu toky "5" a "5". A teraz: Namotame na pravu zeleznu vetvu cievku a skratujeme ju. Osobne sa odmievam nasledovne: Lavou vetvou bude tiect tok cca "9.9" a pravou bude tiect tok "0.1". V dosledku toho, ze ak primarna cievka uzavrie svoj magneticky obvod cez lavu slucku, nebude musiet odoberat zo svojho zdroja energiu a menit ju v "pravej sekundarnej" cievke na teplo. Usudzujem to takto. ("energia sa nerada meni na iny druh energie, konanim prace... ) Ak je moj usudok nespravny, prosim usmernite ma.

[la]

To ano, ale mna zaujima konkretne tento moj pripad. Respektive, uvazujme takto: Odmyslime si sekundarnu cievku. Jadrom primarnej cievky tecie tok o velkosti napr "10". V oboch zeleznych vetvach (pravej aj lavej) tecu toky "5" a "5". A teraz: Namotame na pravu zeleznu vetvu cievku a skratujeme ju. Osobne sa odmievam nasledovne: Lavou vetvou bude tiect tok cca "9.9" a pravou bude tiect tok "0.1". V dosledku toho, ze ak primarna cievka uzavrie svoj magneticky obvod cez lavu slucku, nebude musiet odoberat zo svojho zdroja energiu a menit ju v "pravej sekundarnej" cievke na teplo. Usudzujem to takto. ("energia sa nerada meni na iny druh energie, konanim prace... ) Ak je moj usudok nespravny, prosim usmernite ma.[/quote]

Magnetický tok je hodně svéhlavý on totiž nemá kam uniknout s těch jader pokud jsou dimenzována průřezově jako jádro střední.Pokud budou silnějšího průřezu ty krajní ,nesymerie vznikne ale ne taková velká ,vždy se to mag pole snaží rozdělit (podle hysterezní smyčky použitého železa)tak aby byl stav nasycení plechů stejný.Pokud bys použil jádro pro jednoduchost C a primární cívku zapojil se AC zátěží jako tlumivku a do sekundární cívky začal pouštět pomalu narůstající stejnosměrný proud ,přesycovalo by se jádro mag.polem a eletricky by se to chovalo tak ,jako bys jádro odstraňoval (princip transduktoru)až v okamžíku nasycení železa jádra ,by se uplatňoval pouze ohmický odpor vinutí.Závit na krátko v AC obvodu se chová jinak .Produkuje své vlastní mag pole a energii mění v teplo.Přesto se toho používá např při konstrukci stykačů aby nedrnčeli ovšem závit nakrátko se dává na kraj sloupku a jen jeho část tím se dosáhne rovnoměrnějšího přítlaku střídavého elektromagnetu a nedrnčíto při AC napájení, ovšem je to zaplaceno nepatrným zpožděním vypnutí stykače.Velmi ovšem záleží na tvaru hysterezní smyčky použitého materiálu.S timto se často setkávají udržbáři když mění cívky ve stejnosměrných stykačích za střídavé. Je třeba vzít v úvahu, že střídavé mag. pole vzniká a zaniká a přitom mění polaritu.
PS: Poznámka pod čarou:pokud bys u svého zapojení použil místo skratu diodu s vhodným odporem a to velkým a kondensátor a primár zapojit v serii s osvětlením měl bysi s toho rozednívač jaký se používal v kinech.
Na přesycení jde použít i vhodný pernamentní magnet.

[Akord]

To ano, ale mna zaujima konkretne tento moj pripad.

Co mám za správné, je Tvuj úsudek v zátvorce. Jinak si myslím, že jsi muj prispevek četl príliš rychle, protože jsem Ti na Tvou otázku odpovedel.
Odpoveď je jednoduchá však jen zdánlive, proto jsem Te vybídl, aby sis to prečetl hodne pomalu. Pokud by bylo trafo kvalitní, tak bude taky v levém a pravém sloupku témer stejný tok, v levém bude jako pred zatížením zkratem, a v pravém zkratový tok vykompenzuje pridaný tok primáru v dusledku zkratu.
Pokud Ti to nesedí, pak ver, že tomu často nerozumí ani zdatní elektrotechnici. Omezí se na výkony, napetí, proudy,závity,ztráty, ale jak funguje magnetizace a vyrovnání toku, o kterém jsem psal je často nad bežné síly a v podstate principu trafa rozumí jen do malé hloubky.

[pali]

Aha, takze v mojom zapojeni dojde na sekundarnej cievke k indukcii a zacne sa zahrievat. Tak? Osobne som predpokladal, ze sa bude sekundarna cievka zahrievat minimalne. Aj ked stale mi to vrta hlavou, preco to tak nie je. Proste tazko chapem tomu, ze sa „primarna cievka“ jednoducho na sekundarnu cievku „nevykasle“. Ved si moze magneticky obvod uzavriet cez lavu vetvu. Ak by sme urobili analogiu tohto obvodu s obvodom mechanickym.: Primarna cievka by bola cerpadlo. Zelezne vetvy by boli vodovodne rury, a sekundarna cievka by bola neake pracovne zariadenie. Tak potom by rovnako vela vody tieklo lavym aj pravym potrubym? Netieklo by viac lavou vetvou, ked tam nie je pracovne zariadenie? Nicto budem nad tym rozmyslat a snad to niekedy pochopim preco je to tak.