--------
...bez snahy o širší pochopení souvislostí a toho CO vlastně chceme získat a zabezpečit, nenajdeme ani cesty JAK dosáhnout DLOUHODOBĚJI UDRŽITELNÝCH VÝSLEDKŮ k navození a udržení svého zdraví.
... má to také úzkou spojitost s nepopulárním slovem "prevence" - neboť daleko snadněji je udržovat něco v "provozuschopném" fungujícím stavu, než něco zanedbat a pak vynakládat velké peníze, úsilí a nervy...na složité a zdlouhavé hasení problému - nemoci....( i hloupý malý zánět je, jak by řekli požárníci, malý ohýnek. Z malého ohýnku však pokud nezačnem hasit včas, může být až tak velký oheň, že se nemusí navzdory obrovským snahám a vynaložených nákladů jej podařit uhasit - a budova(člověk) vyhoří až do základů("lehne popelem"....PS:to nás stejně nakonec asi nemine....
).--------------
Pro začátek tedy něco málo z teorie, doufejme následované úspěšnou praxí....( i já sám vím že nic nevím-a přivítám vaše pojmy a dojmy...):
Homeostáze
Acidobazická rovnováha (ABR) a její VLIV na homeostázu
- Respirační alkalkóza a acidóza
- Metabolická acidóza a alkalóza
Dehydratace
Hyponatremie
Hypoxická hypoxie (nedostatečné zásobení organismu kyslíkem)
----------------
HOMEOSTÁZE
Homeostáze nebo také homeostáza (z řec. homoios, stejný, a stasis, trvání, stání) znamená samočinné udržování hodnoty nějaké veličiny na přibližně stejné hodnotě. U živých organismů je to schopnost udržovat stabilní vnitřní prostředí, které je nezbytnou podmínkou jejich zdravého fungování a existence, i když se vnější podmínky mění. Příkladem organické homeostáze je udržování acidobazické rovnováhy nebo tělesné teploty u homoiotermních organizmů.
Koncept homeostáze v biologii popsal a publikoval francouzský fyziolog Claude Bernard roku 1865, pojem pochází od amerického fyziologa W. B. Cannona (1932).
----------
Acidobazická rovnováha (ABR) a její VLIV na homeostázu
Udržování řady veličin – například stupně pH tělních tekutin, vlhkosti, tělesné teploty aj. – ve velmi úzkých mezích je pro mnoho organismů nutná podmínka života. Podobně udržují živé buňky, tkáně i organismy více méně stálou hladinu různých látek ve svém těle, zbavují se přebytečných a přijímají ty, jichž se nedostává. Tak živočich reguluje hladinu glukózy v krvi, ledviny odvádějí přebytečnou vodu a další látky. Poruchy homeostatických mechanismů jsou příčinou řady nemocí (cukrovka, hypoglykemie aj.). Organické homeostaty jsou ve skutečnosti velmi složité a biolog Humberto Maturana proto navrhl, aby se pro ně pojem „homeostáze“ nepoužíval, protože skutečnost příliš zjednodušuje. Ve skutečnosti nejde o pouhé udržování či trvání, nýbrž o dynamické vyvažování; Maturana proto navrhl pojem homeodynamiky.
Acidobazická rovnováha (ABR) je dynamická rovnováha kyselin a zásad uvnitř organizmu, tj. stálý poměr mezi jejich tvorbou a odbouráváním, respektive vylučováním. Je nezbytná pro udržení homeostázy. V klidovém stavu dochází k větší produkci kyselých látek, které jsou ovšem neutralizovány systémem pufrů a vylučovány z těla pryč. Pufry upravují výkyvy pH (normální hodnota pH extracelulární (mimobuněčné) tekutiny je 7,36-7,44) jen do výše své pufrovací kapacity. Pokud je tato kapacita vyčerpána, pak dochází k poměrně rychlým změnám pH. V krvi se jako pufry uplatňují erytrocytární a plasmatický hydrogenkarbonatový systém (HCO3–), z nehydrogenkarbonatových systémů pak hemoglobin/oxyhemoglobin, anorganické a organické fosfáty a bílkoviny plasmy.
Porucha acidobazické rovnováhy ve prospěch kyselin vede k acidóze (snížení pH), porucha ve prospěch zásaditých látek k alkalóze (zvýšení pH).
Respirační alkalkóza a acidóza
Je navozena poruchami ve výměně krevních plynů dýchacím systémem.
Různé příčiny, které vedou ke snížení ventilace v plicních sklípcích (alveolech), způsobí nahromadění oxidu uhličitého (CO2) v organizmu a tím dojde k poklesu extracelulárního (mimobuněčného) pH na kyselou stranu. Výsledkem je respirační acidóza. Opačný děj, kdy se zvýší alveolární ventilace, vede k respirační alkalóze.
Příčiny
K respirační acidóze vedou mimojiné:
Poškození dechových center v prodloužené míše.
Obstrukce dýchacích cest.
Pneumonie
Pokles plochy pro výměnu krevních plynů (O2 a CO2) v plicních sklípcích.
Respirační alkalóza je méně častá. Nastává při nadměrné ventilaci, kdy se snižuje koncetrace CO2 v krvi (například při psychickém vzrušení, intoxikaci salicyláty, při nižší koncentraci O2 ve vdechovaném vzduchu, která vede k hyperventilaci - ve vysoké nadmořské výšce).
Kompenzace
Respirační výkyvy ABR jsou kompenzovány ledvinnými mechanismy.
U respirační acidózy se rozvine v rozmezí 1-6 dnů zvýšené vylučování protonů (H+) v renálních kanálcích, ke zpětné absorpci hydrogenuhličitanu (HCO3-) a k návratu pH skoro do normálního stavu. K opačným dějům dojde při respirační alkalóze, tj. omezí se vylučování protonů a sníží zadržování hydrogenuhličitanových iontů.
Na regulaci dýchání, tak aby byla udržována ABR, se podílejí stimulačním účinkem nevázané, nepufrované protony mozkomíšního moku, které aktivují dechová centra prodloužené míchy.
Metabolická acidóza a alkalóza
O metabolické acidóze či alkalóze hovoříme vždy, když dochází ke změnám extracelulárního pH, z příčin jiných, než je nahromadění či nedostatek oxidu uhličitého v tělesných tekutinách.
Příčiny
U metabolické acidózy jsou mimojiné příčinami:
Neschopnost vyloučení protonů ledvinami, které vznikají v organizmu.
Zvýšení metabolické aktivity.
Nitrožilní aplikace kyselin.
Vyšší ztráta alkálií z organizmu. Nejčastější příčinou jsou těžké průjmy, které provází masivní ztráta hydrogenuhličitanových iontů. Tento děj je dramatický zejména u malých dětí, kdy je jednou z příčin úmrtí.
Hluboké a dlouhé zvracení, pokud je provázeno zvracením obsahu v nižší části trávicího traktu než je žaludek.
Urémie, kdy ledviny nejsou schopné vyloučit toxické produkty a tedy i protony.
Cukrovka (diabetes mellitus), kdy u dekompenzovaného pacienta kyselé ketolátky mohou navodit až acidotické kóma.
Metabolická alkalóza je ve srovnání s acidózou vzácná. Občas jí lze navodit:
aplikací diuretik, které vedou ke zvýšené glomerulární filtraci, tekutina v ledvinných kanálcích je koncentrovanější s větším obsahem sodíku. Ten je potom více vyměňován s protony, které odchází ve vyšší míře z těla v moči a tím se rozvíjí alkalóza.
vyšším požitím alkalických látek jako např. jedlé sody při léčbě peptického vředu.
zvracení jen žaludečního obsahu znamená odchod HCl.
hypersekrece aldosteronu – mechanismus vzniku je analogický jako u podání diuretik. Aldosteron zvyšuje reabsorpci sodíku v kanálkové tekutině.
Kompenzace
Metabolické alkalóza a acidóza jsou kompenzovány dýchacím systémem. Tato kompenzace se rozvine během několika minut, nebývá tak účinná jako kompenzace renální.
Nejzávažnější účinky
acidózy - deprese CNS.
alkalózy - hyperexcitace nervového systému až křeče.
Literatura
Pometlová, M. et al.:Obecná patofyziologie. 3. LF UK, Praha, 1996.
------------
Dehydratace
Dehydratace je odstranění vody z objektu, látky či prostoru.
Z lékařského hlediska představuje narušení homeostázy (vnitřní rovnováhy organismu) v důsledku snížení obsahu vody v těle. Normální množství tělesné vody kolísá mezi 60 a 70 % tělesné hmotnosti dle věku a pohlaví. Snížení nastává v důsledku nevyváženosti příjmu a výdajů vody, například nedostatečným příjmem dostatečně kvalitní vody (typickým příkladem je zbloudilec na poušti nebo trosečník v širém oceánu), nebo přílišným výdajem vody, který není patřičně vyvážen příjmem - například při velmi silných průjmech, zvracení nebo namáhavých fyzických výkonech doprovázených silným pocením.
Zvláštním případem vysokého výdeje je polyurie, která provází ledvinové onemocnění nebo diabetes. Dehydratace způsobená při manifestaci diabetu není způsobena nízkým příjmem tekutin, naopak při nerozpoznaném diabetu člověk vypije i 5 litrů za den. Tělo se zbavuje močí přebytečné glukosy v krvi, která při koncentraci více jak 10 mmol/l překročí tzv. ledvinový práh. Ledvina pak není schopna glukósu v krvi zadržet a ta s sebou strhává osmoticky vodu. Čím vyšší glykémie, tím je tělo dehydratovanější.
Dehydratace může být životu nebezpečná a je příčinou smrti u mnoha nemocí, zejména silných průjmových onemocnění (cholera, tyfus).
Ztráta tekutiny v litrech příznaky
0,5-1 nic nebo mírná žízeň
1-2 žízeň, suché sliznice (rty), snížená tvorba moči (koncentrovaná moč tmavé barvy)
2 až cca 4 viz výše, pokles tlaku při rychlém povstání - závrať, bolest hlavy, zrychlený puls
cca 4 až cca 10 viz výše, trvale zrychlený puls, nízké napětí kůže, minimální močení
nad 10 litrů viz výše, zástava močení, smrt
Léčba
Prosté zvýšení příjmu tekutin je v mnoha případech dostačující.
Rozhodující je množství. Nelze očekávat, že výrazné příznaky ustoupí s jedním napitím. Velké množství tekutin může opět vyvolat zvracení. Pokud je snese žaludek, dojde následně k zvýšenému močení a situace se nezlepší. Tekutiny je nutno podávat po malých dávkách delší dobu. Těžká dehydratace se řeší více dnů. Na počátku je zcela dostačující voda, iontové nápoje je vhodnější naředit. Tělo primárně potřebuje vodu jako rozpouštědlo, koncentrace iontů je vysoká. Pokud dehydratovaný normálně jí, doplní minerály bez problémů.
V případech intenzívní ztráty tekutin zvracením a průjmem nestačí tedy pít stále čistou vodu, vhodné je pít čerstvé ovocné šťávy(nemáme-li tak v nejhorším i vodou naředěné 100%džusy...) Lze použít jednoduchý rehydratační roztok. Těžká dehydratace snižuje příjem tekutin trávicím traktem, většinou je tedy v takovém případě nutné nitrožilní podání.
-------------
Hyponatremie
Hyponatrémie je porucha složení vnitřního prostředí v organismu, při níž poklesá koncentrace sodného iontu (Na+) v krvi, resp. v krevní plazmě. Může být spojen s dehydratací.
Schwartz Barterův syndrom
Schwartz Barterův syndrom, též syndrom inadekvátní produkce ADH (SIADH), může být paraneoplastickým projevem při některých nádorových onemocněních. Zvýšená produkce ADH vede k zadržování vody v těle a tím k poklesu koncentrace sodíku.
Ztráty potem
V roce 2002 na Bostonském maratonu vyšetřovali vědci přes 400 zkolabovaných závodníků. Zjistili, že mnoho z nich bylo blízko smrti z nedostatku kationtu sodíku (NaCl = chlorid sodný, kuchyňská sůl). Během závodu maratonec vypotí 3 a více litrů potu a s ním také sůl. Nedostek soli se projevuje jako žízeň, a tak závodník na občerstvovacích stanicích podél trati stále více pije. Může nastat „naředění“ vnitřního prostředí a kolaps.
--------------
Hypoxická hypoxie
Hypoxická hypoxie je nedostatečné zásobení organismu kyslíkem z důvodu nedostatečného okysličení krve. Mohou se s ní setkat lidé pracující ve velkých nadmořských výškách tzn. zejména horolezci ( znají ji pod názvem výšková nemoc ) a létající personál.
Způsobuje ji malý parciální tlak kyslíku nebo jeho malá koncentrace ve vdechovaném vzduchu. Tlak vzduchu, tudíž i parciální tlak kyslíku ( pO2 ) s nadmořskou výškou klesá. Transport kyslíku tělem ze vzduchu v plicích až k buňkám je založena na principu difuze tzn. kyslík se pohybuje ve směru tlakového spádu. Pokud klesá parciální tlak kyslíku ve vdechovaném vzduchu, klesá zároveň tlakový spád mezi ním a buňkou a tím i množství přepravovaného kyslíku.
Odolnost člověka vůči hypoxii je u každého jiná, vrozená a nedá se ovlivnit.
Obsah
1 Nadmořská výška z hlediska hypoxie
2 Pŕíznaky hypoxie
3 Faktory ovlivňující hypoxii
4 Obrana proti hypoxii
Nadmořská výška z hlediska hypoxie
Atmosféru můžeme rozdělit podle reakcí organismu na pobyt ve výšce na několik pásem
0-2 km - indiferentní pásmo - člověk netrpí obtížemi a nemusí využívat kompenzační mechanismy
2-4 km - pásmo úplné kompenzace - kompenzační mechanismy (viz hypoxie) stačí pokrýt nedostatek kyslíku.Nad 3 km mohou nastat obtíže
nad 4 km - pásmo neúplné kompenzace - kompenzační mechanismy nestačí, je nutné použít kyslíkového přístroje.
nad 6,5-7 km - kritická zóna - dlouhodobý pobyt není možný
nad 12 km - tlakový spád kyslíku je obrácený (ve volné atmosféře by kyslík nepronikal z plic do těla ale naopak!), je nutné použít přetlakovou kabinu
Pŕíznaky hypoxie
Hypoxie probíhá ve dvou fázích:
Euforická fáze- Podobá se lehké opilosti.( Je to ostatně totéž. Opilost je forma hystoxické hypoxie )Dostavuje se dobrá nálada, jemné poruchy logického myšlení, ztráta sebekritičnosti, pocit tepla v obličeji, jemné poruchy barvocitu a hloubkového vidění.
Hypoxická fáze- Podobá se těžké opilosti. Nastává úzkost, nevůle, těžké poruchy logického myšlení, motoriky, paměti. Objevují se dechové obtíže. Můžeme pozorovat cyanózu ( zmodrání sliznic a kůže ). Zorné pole se zužuje, nastává úplná ztráta barevného vidění. Téžká hypoxie končí bezvědomím a smrtí.
Příznaky jsou individuální ale u každého zůstávají stejné a s věkem se nemění. Proto se létající personál. v Ústavu leteckého zdravotnictví seznamuje s hypoxií v barokomorách, aby jí mohl rozpoznat a bránit se jí.
Faktory ovlivňující hypoxii
Výška - čím výš, tím hůř
Rychlost výstupu - čím rychleji, tím hůř
Doba vystavení velké výšce - čím déle, tím hůř
Přirozená odolnost
Fyzická zátěž - spotřebovává se kyslík - zhoršuje
Teplota - v chladu zrychlení metabolismu - spotřebovává se kyslík - zhoršuje
Stav výživy - při nedostatku cukru menší odolnost
Životospráva - nedostatek spánku snižuje odolnost
Léky, alkohol, kouření, nemoc - snižuje odolnost
--------------
PS: Tak zatím tolik základ z wikipedie...Jistě se dá najít MNOHO SOUVISLOSTÍ a dalších návazných věcí, které pro toho kdo nechce zůstat v šíři svého obzoru omezen, by měli být brány v úvahu při naší individuální cestě za zdravím.
Doplňujte, diskutujte, uvažujte do sytosti....(je to samozřejmě TA TĚŽŠÍ CESTA- JEDNODUŠŠÍ JE NAJÍT ZÁZRAČNÝ VŠELÉK NEBO SE BEZ ZNALOSTI SOUVISLOSTÍ VRHAT BEZHLAVĚ Z JEDNÉ LÉČEBNÉ METODY ČÍ "LÉKU"(které nejspíš zabraly jen dočasně...
) NA DALŠÍ "zaručené" řešení.... 
) :
), přesto - pokud máte zúžené kapiláry(tj.drobné cévky) tak to opět velmi brzy vede k nedostatku kyslíku a nemusí stačit ani ten pohyb..., zvláště když kromě pohybu ještě nějak dál nekompenzujete stresy (pohyb v přírodě je velmi účinný odbourávač stresů a podporovač dobrého metabolismu a pohybu střev...
), relaxace(prochazka vecerni pred spankem...), meditace(napr.rozjimani o nepatrnosti svych problemu z pohledu z vesmíru na nasi obrovskou Zemi, ktera se vsak z vesmirneho pohledu jeví jako nepatrná....), poslech velmi pomalé uklidňující hudby(metronom M.M.40-50 tj."tep" hudby pomalejší než je 1vterina(1sec.=M.M.60), atd....a můžete se podělit jaká opatření na kompenzaci stresu děláte vy... 
)
Jedna věc je používat v případě akutní potřeby chemické "biče"(ať už klasické nebo alternativní medicíny a postupů), a jiná věc je snaha najít nějaký preventivně-léčebný životní styl a každodenní možnosti jak ovlivňovat své zdraví bez rizik vedlejších efektů...