AUTO..na vodu

[lajos]

Jo, dvě trafa se dvěma VN sekundáru bez diod a předstih řídí počítač. O těch trafech s diodou na VN sice vím (myslím že Liaz+kdokoliv ostatní?) ale dúvod pořád utíká, asi to na naše zkoušky není problém.

[la]

Možná jde o to která elektroda bude teplejší.

Oblouk citace:

Elektrický oblouk je výboj, který hoří v prostředí ionizovaného plynu. Stabilně hoří za předpokladu napětí dostatečného pro ionizaci daného prostředí a proudu udržujícího plazma oblouku v ionizovaném stavu.
Charakteristické znaky oblouku jsou:
1) malý anodový úbytek napětí
2) malý potenciální rozdíl na elektrodách
3) proud řádově ampéry až tisíce ampér
4) velká proudová hustota katodové skvrny
5) intenzivní vyzařování světelného záření z elektrod i sloupce oblouku.
6) intenzivní vyzařování UV záření.
Části elektrického oblouku:
a)Katodová skvrna je ostře ohraničená oblast, která termickou emisí emituje prvotní elektrony důležité pro zapálení oblouku a ionizaci plynného prostředí. Elektrony získávají v oblasti katodového úbytku napětí tak velkou kinetickou energii, že jsou schopny při srážkách ionizovat neutrální atomy na kladné ionty a sekundární elektrony. Teplota skvrny je cca 2600 °C.
b) Anodová skvrna
Anodovou skvrnou jsou neutralizovány a odváděny dopadající záporné částice. Kinetická energie částic se mění na tepelnou a z části i na elektromagnetické záření. Teplota anodové skvrny je cca 3000 °C.
c) Sloupec oblouku je zářivě svítící oblast disociovaného a ionizovaného plynu ve formě plazmy mezi elektrodami, která dosahuje vysokých teplot 4000 až 7000° C
Voltampérová charakteristika oblouku
Statická voltampérová charakteristika oblouku vyjadřuje závislost proudu na napětí oblouku při konstantní délce oblouku. Na vlastní tvar a polohu charakteristiky oblouku má značný vliv chemické složení elektrody, geometrie hrotu elektrody, složení plazmy oblouku i průměr elektrody.

Tolik o oblouku uvádí literatura.

[la]

Když sem si teď po sobě přečet to o tom oblouku tak mě napadla taková zajímavost (nekamenovat a když tak ne do hlavičky)
El.oblouk je plasmová záležítost,vytvoří se též kolem silné magnetické pole vlivem půchodu proudu které udrží hustotu plasmy uvnítř i převážně teplotu.
Vyzkoušené celkem je, že celkový protlačený výkon ,aby ta jiskra něco udělala s vodou je min.300W .Pokud je to pod vodou, napětí nemusí být tak vysoké ,ale velkou roli hraje vodivost prostředí, aby se dal protlačit potřebný výkon,proto ty problémy s VN a s vodní mlhovinou.
Co když třeba pro tento způsob provozu je třeba vymyslet něco jako vstřikovací svíčku s dutou anodou a dopravit elektrolyt na přesně určené místo a přesně v ten okamžik ho odpálit.
Co mě momentálně nenapadá jak to celé dostupně zesynchronizovat.Mlha není špatné řešení ,ale zbytečně se s elektrolytem plýtvá a taky oblouk není plně využitý,kvůli své hustotě a že plasma je uzavřena ve svém vlastním vzniklém magnetickém poli teplota je tak vlastně nevyužita k tolik potřebné thermodisociaci ,UV samozřejmě taky kvůli dalším zajímavým efektům.

PS: http://natura.baf.cz/natura/2003/7/20030705.html
Doporučoval bych přečíst odstavec "Samoorganizující se plasma" k tomu bych chtěl jen dodat že do plasmatu se dá dopravit materiál po směru siločar ,ale příčně je to velmi obížné.A to je ten důvod proč tento příspěvek a proč zrovna takhle.

[Návštěvník]

jak to asi dělal Mayer? Plasma výboj + vstřik vody. Podobnost čistě náhodná? Co myslíš...

[la]

Asi takhle patrně ,ale synchronizace aby se vytvořil "sferomak" to je oříšek.El.příkon akorát a dávkování elektrolytu také ,přebytek, pouze kvůli chlazení elektrod.

[la]

Bez kondezátoru to nepůjde. ale bacha kope to fest a život je jenom jeden.

Takhle patrně nee je to moc slabý a dostat elektrolyt přesně do centra souose by byl moc velký problém.(na obrázek se musí kliknout)
Taže vlastně nezbývá než upravit středovou elektrodu svíčky ,nebo podobný způsob řešení.(a zase sme zpátky u Meyera)

[PeTr1]

des nato chytre.taky me to uz napadlo ale nejsem prez elektro tak nic.

[la]

Nezbývá, než experimentovat. Upravit svíčku na plazivý výboj? Nebo více výbojů za sebou, nebo více jiskřišť najednou?

Momentálně si myslím ,že jen jedno jiskřiště jako klasika a delší výboj,stejně to má spoustu zákmitů,ovšem jak tam dostat synchronně tu kapku vody?
Ta voda musí mít trochu tlak.

[la]

Postavit tam nějakého hodně rychlého trpaslíka s kapátkem?
Co upravit nábojem páru?

Musi to mít tlak aby se to tam dostalo do toho správnýho místa.
http://oberon.troja.mff.cuni.cz/vp/page ... rcadlo.htm

[PeTr1]

tady mas neco. http://66.102.9.104/translate_c?hl=cs&s ... D%26sa%3DX

[la]

dík za čtení.V podstatě máš pravdu musí to být vstřikovací tryska a plasma kmitá prakticky samo.Mayer to tam dopravuje příčně tak že to musí mít tlak docela festovní.

[nechci se prihlasovat]

ohledne te plasmy jsou tam dve vlakna v obou je to presne vysvetlene,
jak piose Tesla :vysoke napet do napeti nizkeho i: neboli jiskra vytvori
extra pruchod a nizke napeti doda proud a je tu plasma vybuch pomoci vlhkosti na elektrode

[la]

To je dobrý o tom není sporu .No myslím že ropáčky nejvíc potěší když ten elektrolyt dostanem dovnitř plasmatu ,ne jenom blízko na okraj Třeba se pak dovíme jak vypadá výbuch. Mayer používal vstřikovací tlak jak jsem se dočetl 125liber na čtvereční palec to nebylo jen kvůli rozprášení ,to je dáno konstrukcí plazmového jiskřiště.Mechanizmus zapálení a zesílení proudové hustoty oblouku je ve vláknech vysvětlen dobře.
la

[chiq]

...

[Aquarius1]

Strojový překlad