Blesk - vyboj

[Tomas]

Ja si myslím, že vyboje způsobuje zavěsný telefonní kabel. Kabel je zavěšený ve výšce kolem 4m délku má asi 300m. Telefonní kabely se nezemní a když tak mizerne. Celé to může fungovat jako atmosferický generátor příspěvek od A(&F). Jak se píše v popisu výboje lze získat indukcí od vzdálených blesku, nebo prouděním ionizovanáho vzduchu. Ta telefoní dvoulinka je přitlučena do omítky, možná i nějaký hřebíček se dotýká nějakého drátu. Takže nějaké potenciálové spojení vedení zeď bude existovat. Telefon má 60V, ale jsou to dva dráty proti sobě, ale indukce je na obou drátech proti zemi. Teď si uvedomuji, že mi při bouřce odešli dva modemy s PC, a jeden telefon se síťovým napaječem. Ta indukce hledá svod na zem, takže telefony, které jsou napájeny z telefonní ústředny a nemají zemění, nebo nejsou napájeny ze sítě jsou v pohodě.


Telefon a folie je to co mají obě místnosti společné. Zkusím předělat telefon no a snad vyboje budou práskat někde jinde. Zemnit telefon nejde.

Dik všem za postřehy a informace.
Tomas

[Ilem]

Ja si myslím, že vyboje způsobuje zavěsný telefonní kabel. Kabel je zavěšený ve výšce kolem 4m délku má asi 300m. Telefonní kabely se nezemní a když tak mizerne. Celé to může fungovat jako atmosferický generátor příspěvek od A(&F). Jak se píše v popisu výboje lze získat indukcí od vzdálených blesku, nebo prouděním ionizovanáho vzduchu. Ta telefoní dvoulinka je přitlučena do omítky, možná i nějaký hřebíček se dotýká nějakého drátu. Takže nějaké potenciálové spojení vedení zeď bude existovat. Telefon má 60V, ale jsou to dva dráty proti sobě, ale indukce je na obou drátech proti zemi. Teď si uvedomuji, že mi při bouřce odešli dva modemy s PC, a jeden telefon se síťovým napaječem. Ta indukce hledá svod na zem, takže telefony, které jsou napájeny z telefonní ústředny a nemají zemění, nebo nejsou napájeny ze sítě jsou v pohodě.


Telefon a folie je to co mají obě místnosti společné. Zkusím předělat telefon no a snad vyboje budou práskat někde jinde. Zemnit telefon nejde.

Dik všem za postřehy a informace.
Tomas

To, že se ti indukuje napětí i na telefonním vedení je velmi pravděpodobné, může to odpravovat modemy ale s výboji na fólii bych to nespojoval. Musel bys mít hodně vlhké zdi, aby náboj od telefonního vedení prolezl do fólie. Navíc, pokud by to tak bylo, práskalo by to i bez fólie. Můj názor, ale za vyzkoušení nic nedáš.

[Tomas]

Po měsíci pozorování, se mi nepodařilo natočit na web kameru výboj z folie do topení Za celý červenec nebyla nad barákem pořádná bouřka a vzdálené hřmění jaksi nic nezpůsobylo

Rozdělal jsem folii a zjistil jak je udělaná. Z jedné strany je celofán(igelit) o síle cca 0.1mm, na něm je hliníkový nástřik o síle tipuji 0.01mm. Pak tato folie je asi za tepla nalepena na pěnový podklad o síle 3mm. Zkoušel jsem to na náboj, mám jednoduchý amatersky postavený měřák. Podle něj je na celofánu + na pěnovém podkladu - , hliníkový nástřik je vodivý, ale na 1cm zdálenosti hrotů od sebe jsem naměřil kolem 120 Ohm.

Pro informaci hlinikový nástřík je natolik slabý, že pro měření nestačí propíchnout folii na dvou místech špendlíkem a ohmmetrem změřit odpor, musel jsem to rozdělat.

[la]

Blesk a elektrické děje v mracích,
http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2126

[la]

Kulový blesk .Svítící oblak.
http://avyboje.webzdarma.cz/
Pěkná práce.

[aNONym]

Kulový blesk .Svítící oblak.
http://avyboje.webzdarma.cz/
Pěkná práce.

Díky la. Non

[sano]

http://dolezite.sk/DRKiril_Chukarov_18.html

[Jerry.M]

http://www.liveleak.com/view?i=4ed_1297035705

[poota]

Měl jsem příležitost prohlédnout si strom bezprostředně po zásahu bleskem, a moje dojmy z toho ne zcela přesně korespondují s ofic názorem, takže se na toto téma poněkud rozepíšu, přičemž popisovaná fakta lehce promísím svými zcela osobními dohady.

Zasažený strom je statný, zhruba osmdesátiletý akát, rostoucí u polní cesty na okraji rokle v porostu stejně vysokých akátů, z nichž některé rostou i těsně u něj. Od ostatních se liší snad jenom tím, že některé jeho větve jsou již uschlé - s listím jsou jich zhruba dvě třetiny. Na ploše kruhové výseče asi třetiny kruhu jsou až do vzdálenosti téměř triceti metrů rozházené kolem půlmetru dlouhé pruhy kůry. Některé jsou i s lýkem, které je na vnitřní straně rozchlupacené. Jiné kusy jsou bez lýka, které se vyskytuje i samostatně a vždycky je rozchlupacené jen na vnitřní straně, přičemž vnější strana je od kůry oddělená naprosto hladce a čistě. Nikde nejsou žádné stopy zvýšené teploty v podobě nějakého opálení, ohoření a nebo rychlého odpaření vlhkosti. Z toho vyvozuji, že energie blesku není v žádném případě tepelná a ani elektrická, měnící se v tepelnou po průchodu prostředím s elektrickým odporem. Pro mě to znamená, že blesk disponuje energií, která primárně není elektrická ve smyslu vysokonapěťového proudu. Projevy této energie jsou mnohem bližší tzv. stacické elektřině.

Při hledání nějakých známek ohoření jsem si v těsném sousedství kmene povšimnul nápadně povadlých listů černého bezu, a na těch kmeni nejbližších dokonce i začernání. Bližším ohledáním jsem zjistil, že spíš než o ožehnutí s částečným zuhelnatěním se jedná o něco, co se podobá exponování fotomateriálu intenzivním světlem. Nasvědčuje tomu třeba i to, že "exponovány" jsou jenom zelené listy, obsahující na světlo citlivý chlorofyl a "expozice" je jenom na nezastíněných částech listů (pokusím se přidat snímky). Po dvou dnech již začíná vadnout celý keř černého bezu, tedy i vzdálenější větve s listy, na kterých osvit nebyl patrný. Po deseti dnech keř působí stejným dojmem, jako pacient po dlouhodobém ozařování. Celý akát očividně vadne včetně mladšího výhonu z těch samých kořenů. Těsně vedle stojící mladší akát s vlastními kořeny je naprosto nedotčený.

Svými účinky mi tato energie nápadně připomíná ORME, zmiňované v souvislosti s energií, absorbovanou ve vodě, zmiňovanou Schaubergerem a také Slávkovy zmínky o prováděných pokusech v tomto směru. Zároveň "čistota" této energie a hlavně její záření se zdánlivě "elektrickým" chováním se zdá směřovat přímo na Telovu zářivou energii. Tím by se daly také vysvětlovat jak neúspěchy s lapáním blesků elektrickými obvody, tak i "transformace" bouřek do kulových blesků.

O těch se traduje, že dokáží reagovat na emoce přítomných osob a "inteligentně" se pohybovat v členitém prostoru nebo mezi předměty. Stromy, zasažené běžným bleskem jsou takové, jejichž aura je něčím narušená a nemá "správný" tvar. Naznačuje to zmíněný akaát, který nebyl z okolních stromů nejvyšší a ani nestál osamoceně. Setkal jsem se před několika lety s naprosto zdravou borovicí, zasaženou bleskem se strany v polovině výšky kmene. Bližším ohledáním se ukázalo, že v místě zásahu byl jedním psychicky narušeným jedincem, kterého zde nechci přímo jmenovat, zaražen do kmene asi 30 cm dlouhý kroucený měděný dvoudrát. Tím vzniknul v auře stromu "otvor", kterým blesk dokázal ke kmeni proniknout. Energie prošla kmenem napříč a po jeho druhé straně k zemi - třísky byly až metrové délky a nejvzdálenější ležely až 50 metrů daleko. Jejich dvojnásobný dolet oproti kůře akátu si vysvětluji rozdílem hmotnosti "projektilů".

Schopností reagovat na auru lze vysvětlit i "inteligenci" kulových blesků, ale zároveň nám to i naznačuje, že tato energie je nějakým způsobem organizována. Podobným způsobem je organizována i voda, čímž se oklikou dostáváme opět k Schaubergerovu tvrzení, že voda obsahuje "čistou" energii, která je "silnější" než tak, kterou získáváme explozemi při spalování uhlovodíků. Na jiných místech se zmiňuje o tom, že "správný" způsob získávání energie je založen na implozi. A opět jinde se zmiňuje o tom, že reakce se nemusí vždycky rovnat akci, jak se dosud tvrdošíjně tvrdí, ale že ji může i několikanásobně převyšovat. Přijmeme-li tento názor a uvědomíme-li si, že následkem exploze je imploze, můžeme snadno dojít až tomu, že implozí můžeme iniciovat mnohem větší explozi, která navíc může být i "čistá". Na první pohled to vypadá trochu "naruby", ale skutečně to takhle může fungovat.

Sklenice, vržená prudce na podlahu se vlastním nárazem nerozbije. Pouze se pružně v rámci svých možností deformuje, čímž pohltí nějakou energii a její materiál je namáhám tlakem - dochází ke smrštění, implozi. Teprve potom se od podlahy odrazí a energie v ní naakumulovaná začne její nahuštěný materiál roztahovat - tím dojde k překročení meze jeho pevnosti v tahu a sklenice exploduje do střepů, které se nad podlahou rozletí do všech stran.

Nějak podobně si představuji i účinek blesku. Zajímavé je, že při tom zřejmě musí být přítomná i voda s jinou "organizací", než mají dešťové kapky. Tato voda může být nahrazena i mízou a také elektrickým vodičem, díky čemuž fungují i hromosvody.

Blesk jako takový je zřejmě studený a přímo jeho dotykem asi oheň nevzniká. Tedy ne zahřátím - možná jke schopen jako jiskra "zapálit" hořlavé páry. Podle mého názoru blesk "zapaluje" dvojím způsobem. Mechanickým narušením elektrického a případně i plynového rozvodu, a nebo zářením přivede k hoření nějaké snadno zápalné látky - suché listí, obyčejný prach, mour, pyl a podobné.

Zdravím - poota
P.S. Slíbené fotky dodám až za týden.

[huhu]

přišlo dnes emilem

http://huhu.own.cz/Blesky%20nad%20Libercem.pps

[poota]

Celkové fotky stromu jsou proti jasné obloze, takže bez úprav toho na nich není moc vidět.
Zkusím přidat detaily kmene a "exponované" listy.

Zdravím - poota

[la]

Velice pěkně zdokumentováno na těch listech co umí rázová vlna statického náboje. Dozimetr by asi zhořel, ale troufám si tvrdit ,že navýšení gama záření tam vůbec nebylo.Ta vlna by měla působit přibližně do vzdálenosti 8m jako podporující život ,odolnost a růst rostlin.Hold ten strom dostal dobrého příliž mnoho.Přesto to může ustát ,protože jedoduše řečeno,poblíž kořenového systému mu tím vzniklo poměrně velké množství správně ionizované vody.

PS:elektrické ,piezoelektrické a jiné vlastnosti dřeva http://wood.mendelu.cz/cz/sections/Props/?q=node/50

S tím statickým nábojem a přímým přeskokem do vody je to tak,že pokud je voda nabíjena koronou nebo el.polem je to dobře ,ale pokud nastane přeskok přímo do vody dojde okamžitě ke zhroucení vazeb a je to humus jedovatej a velmi při tom záleží na teplotě,zhroucení vazeb nastane i při zvýšení teploty nabité kapaliny.
Možná (jen s odřenýma ušima)by se tak dalo vysvětlit to chování keře vedle .Pokud byl statikou nabit a pak na něj posvítilo slunce,je těžce marod v těch místech která byla el.polem exponovaná.

[poota]

Tak po vícero dnech se dá s jistotou prohlásit, že zasažený strom to nepřežije, stejně jako jeho mladší výhon, zcela zdravý a rostoucí z týchž kořenů. Zdá se, že "blesk" prošel kompletně celou jeho "živou" částí lýka a až do kořenů. Asi dvacet centimetrů vedle rostoucí mladý akát se má i nadále čile k světu - předpokládám, že má vlastní nezávislý kořenový systém a kůra ochránila kmen před ozářením. O trochu dál rostoucímu zmiňovanému černému bezu již zvadly a opadávají listy, takže není jasné, jestli se ještě někdy z ozáření vzpamatuje - spíš typuji, že ne.

Při této příležitosti jsem si ještě vzpomněl, že mám k dispozici borovici, která zásah bleskem asi před dvaceti lety kupodivu přežila a blesk jí jenom urazil vršek i s větší částí kmene. Až do kořenů neprošel snad jenom díky blízkosti okapu, ale to jenom hádám. Zmiňuji se o ní proto, že od té doby sice žije a roste, ale přece jenom podivně. Tak nějak jako kdyby byla jaksi "mimo", prostě se zdá, že nerozlišuje správně směry. Vyrazí třeba úplně novou větev nějakým směrem a po pár letech začne preferovat některou její odbočku a v původním směru zakrní do vedlejšího tenkého výhonu. Což se i vícekrát po sobě opakuje a větve se jí tím dost podivně "zauzlovávají". Fotky přidávám, ta odříznutá větev rostla téměř svisle dolů.

Zdravím - poota

[NAVAR]

Tak po vícero dnech se dá s jistotou prohlásit, že zasažený strom to nepřežije, stejně jako jeho mladší výhon, zcela zdravý a rostoucí z týchž kořenů. Zdá se, že "blesk" prošel kompletně celou jeho "živou" částí lýka a až do kořenů. Asi dvacet centimetrů vedle rostoucí mladý akát se má i nadále čile k světu - předpokládám, že má vlastní nezávislý kořenový systém a kůra ochránila kmen před ozářením. O trochu dál rostoucímu zmiňovanému černému bezu již zvadly a opadávají listy, takže není jasné, jestli se ještě někdy z ozáření vzpamatuje - spíš typuji, že ne.

Při této příležitosti jsem si ještě vzpomněl, že mám k dispozici borovici, která zásah bleskem asi před dvaceti lety kupodivu přežila a blesk jí jenom urazil vršek i s větší částí kmene. Až do kořenů neprošel snad jenom díky blízkosti okapu, ale to jenom hádám. Zmiňuji se o ní proto, že od té doby sice žije a roste, ale přece jenom podivně. Tak nějak jako kdyby byla jaksi "mimo", prostě se zdá, že nerozlišuje správně směry. Vyrazí třeba úplně novou větev nějakým směrem a po pár letech začne preferovat některou její odbočku a v původním směru zakrní do vedlejšího tenkého výhonu. Což se i vícekrát po sobě opakuje a větve se jí tím dost podivně "zauzlovávají". Fotky přidávám, ta odříznutá větev rostla téměř svisle dolů.

Zdravím - poota

Blesk většinou strom "uvaří" a to v dolní kořenové části kde je nejvyšší vodivost a nejvíce mízy. Vzniklá pára pak nadělá třísky z odenku kmene který doslova vybuchne. Strom se pak v tomto místě ještě většinou zlomí.

[poota]

Blesk většinou strom "uvaří" a to v dolní kořenové části kde je nejvyšší vodivost a nejvíce mízy. Vzniklá pára pak nadělá třísky z odenku kmene který doslova vybuchne. Strom se pak v tomto místě ještě většinou zlomí.

Původně jsem se také domníval, že k explozi dochází teplem a vývinem páry, takže jsem pátral především po tom, co by tomu nasvědčovalo. Jakékoli stopy po nějakém zvýšeném teple nebo napařování jsem ale nenašel. V současné době jsem přesvědčen, že energie blesku je studená a k ohřátí nedochází ani při jejím průchodu vodivým prostředím. Rozhodně se nejedná o průchod elektrického proudu vodičem, kdy vzniká zahřátí vodiče v závislosti na jeho odporu.
Kůra s lýkem je s kmene "oloupána" v celé délce kmene stejně a jenom tam, kde bylo lýko s mízou či alespoň to tak vypadá. Až budu mít opět příležitost, zkusím se podívat ještě pro jistotu pod kůru, která na kmeni zůstala, jestli pod ní bylo lýko skutečně bez mízy. Také se zkusím podívat na to, jak vypadají kořeny.
Za tím, co píšu, si stojím. Sice s určitou nezbytnou tolerancí, ale opravdu stojím.

Zdravím - poota