Fórum U Pramene

Anonymous píše:Akorde, nepleť si spalovací motor s elektrickým! V elektrickým motoru plní funkci rozběhové spojky metalicky oddělený stator a rotor. To nevíš? U spalováku, kde je přenos síly z motoru na kola proveden metalicky napevno musí být mezi kola a motor vložena ta kluzná spojka, aby se Ti kola, zejména při počátečním záběru z nulové polohy neprohrabávala ( a nebo nezdechl motor). A v ní se také odděluje ve formě třeného tepla (asi jako třená bábovka) nadbytečný výkon motoru.
To už Gabča je múdrejší Tebe, protože hned uvažovala o plynule proměnné převodovce. I když netušila, že tu plynulou a jemnou proměnnost otáček motoru a kol zařizuje právě SPOJKA! Převodovka je hrubé, neměnné, to jest statické, nastavení poměru rotace osy hnané a hnací. Douč se to!

Akord píše:

Anonymous píše:Akorde, nepleť si spalovací motor s elektrickým! V elektrickým motoru plní funkci rozběhové spojky metalicky oddělený stator a rotor. To nevíš? U spalováku, kde je přenos síly z motoru na kola proveden metalicky napevno musí být mezi kola a motor vložena ta kluzná spojka, aby se Ti kola, zejména při počátečním záběru z nulové polohy neprohrabávala ( a nebo nezdechl motor). A v ní se také odděluje ve formě třeného tepla (asi jako třená bábovka) nadbytečný výkon motoru.
To už Gabča je múdrejší Tebe, protože hned uvažovala o plynule proměnné převodovce. I když netušila, že tu plynulou a jemnou proměnnost otáček motoru a kol zařizuje právě SPOJKA! Převodovka je hrubé, neměnné, to jest statické, nastavení poměru rotace osy hnané a hnací. Douč se to!

No, každý má nejaké mezery. Príšte, když budu počítat a delat nejaký motor, tak te možná požádám o radu. Doufám umíš oba typy.
Ty jsi zatím ale nepochopil, že podstata nutnosti použít spojku tkví v záberovém momentu pri nulových otáčkách. Parní stroj prece spojku taky nepotrebuje, podobne jako elektromotor, tipni si, kde má spojku parní lokomotiva. Nechápu, co me pak chceš učit. Výrok, že v elektromotoru oddelení statora a rotora predstavuje spojku bych tak priradil McGyverovi. Pokud by byl v aute nerízený synchronní motor tak by potreboval spojku stejne jako spalovák. A než napíšeš, že jsi myslel nejbežnejší asynchroňák, tak se pro jistotu podívej i na ostatní motory. Ať nestuduju sám.

Anonymous píše: U něho prostě pára tlačí na píst a přes ojnici na kola tak dlouho, dokud ji nezatlačí do vzdálenější 'mrtvé' polohy a po jejím překonání působením setrvačnosti obrovské hmoty lokomotivy se vrací do bližší nulové polohy, aniž by musel provést kompresi

Ilem píše:

Anonymous píše: U něho prostě pára tlačí na píst a přes ojnici na kola tak dlouho, dokud ji nezatlačí do vzdálenější 'mrtvé' polohy a po jejím překonání působením setrvačnosti obrovské hmoty lokomotivy se vrací do bližší nulové polohy, aniž by musel provést kompresi

Máš pravdu jen do roku cca 1765. Potom James Watt vynalezl dvojčinný parní stroj (šoupátko - geniální vynález)

A vy dva už se nehádejte. Svým způsobem máte pravdu oba.

Anonymous píše:Energia ktorú si do šutru vložil, ako ju tam chceš vložiť, vyvŕtaš do neho dieru a natlačíš tam energiu prstom?
Teleso bude akumulovať energiu, ako ju naakumuluje, čo je teleso kondenzátor? , alebo stačí pár úderov kladivom po telese a už je dodaná energia.
Nemáš ako dokázať premenu energii.
Sám si si odpovedal tým červene vyznačeným.

buky, prosim zacni uz rozmyslat! Do telesa nenaakumulujes energiu, iba to teleso uvedies do pohybu. Aku energiu do zrychlenia das(ci ju zrychli gravitacia alebo je to strela vystrelena z hlavne, to je jedno), tak taku istu(idealny pripad) alebo mensiu(real) z toho dostanes ked ho budes brzdit napr. alternatorom.
Tým, že teleso (jeho hmotnosť) uvedieš do pohybu, dodáš mu energiu, ktorá sa vloží (naakumuluje) do jeho rýchlosti. Teleso potom pri jeho brzdení, túto energiu naakumulovanú do rýchlosti odovzdáva. Ako by mohlo do brzdiaceho mechanizmu odovzdávať energiu, keby nebola naakumulovaná do jeho rýchlosti?
Na gravitacny stroj zabudni, ked na vynesenie 10kg gule do vysky 1m potrebujes napr. 1Wh a potom pustis gulu na stroj ktory tuto energiu prevedie spat na elektricku, nikdy nedostanes pomer lepsi ako 1:1(papierovy ideal!!!), nebodaj viac ako 1:1, to ze vyrobis "z nicoho nieco". Pomer bude vzdy v niekde 0:1 a 9,9999999...:1(a to je pripad nasho sveta). Ostatok energie su rozne straty, teplotne, zvuk, valivy odpor atd.
Ked si uz pri tom kladive. Zaves si kladivo na snurku a rozbehni sa proti nemu hlavou. Hlavu si rozbijes tak isto ako keby si stal a niekto iny ta s nim klepol. Bereme v uvahu rovnake rychlosti. Telesam je uplne u prdele co sa ku k comu priblizuje, dolezita je tu hmotnost a rychlost.
A tá hmotnosť násobená rýchlosťou je čo?

Anonymous píše:Právě díky třecí spojce může motor, navzdory tvému tvrzení, od samého počátku, t.j. z momentu nulového pohybu kol, uplatnit svých 50 kW. Samozřejmě v počátku záběru především k ohřátí třením té spojky.

Akord píše:Jenže se rešilo to, že jakým zpusobem se uplatní výkon motoru na účel zrychlení vozidla, a ne na generaci jakéhosi tepla ve spojce, prece bylo napsáno, že se nebudou uvažovat žádné ztrátové vlivy. Vnesl jsi do toho zbytečný zmatek tím, že jsi zmenil predpoklady. No a vysvetlovat mi elektromotory, nebo tepelné motory a části stroju je neco podobné, jako vnucovat matematikovi, že 1+1=2 po tom, co napsal predtím diferenciální rovnici.
No a abych neco napsal i vecné, tak napíšu, že parní stroje pro lokomotivy se stavely prevážne dvoučinné a dvoufázové stejne jako existují 2fázové elektromotory. Takže žádné rozbehové vinutí, a v mechanice žádné mrtvé polohy a žádná potreba setrvačnosti nebo spojky. Stejne jako hydrodynamický menič(prevodovka) pri výstupních otáčkách blízkých nule produkuje z dodaného výkonu prakticky pouze teplo a ne žádný nečí sen. Jinak znovu bude obraz na stene produkovat práci. A doučím se k tomu, že lokomotiva je prímospražený a pomalubežný stroj.

Anonymous píše:1. Akorde, ty nedokážeš být fér a přiznat, že jsi se seknul? Přečti si co jsi napsal 8. listopadu 2009 17:30 Musela bys upresnit, jak muže mít motor 50kW, když auto ješte témer stojí. To vyžaduje nekonečný kroutící moment, prípadne nekonečnou sílu.
K tvé somarině č.1: I když auto téměř stojí, i tak můžeš ( při sešlápnuté spojce)vyhnat otáčky motoru i do nejvyšších možných! A je to právě ta blbá spojka, na kterou jsi zapomněl, kdo při jejím postupném uvolňování dělí ten maximální točivý výkon motoru na roztáčení kol a zbytkové tření ve spojce, které se tam mění přímo v teplo.
K somarině č.2: Představ si, že ačkoliv žádný automobilový motor nemá nekonečný kroutící moment, přesto se to auto rozjede. A víš proč? Zase jen kvůli funkci té tebou zapomenuté spojky.
Takže žádné rozbehové vinutí, a v mechanice žádné mrtvé polohy a žádná potreba setrvačnosti nebo spojky.
Představ si, že existují elektrické motory co mají t.zv. rozběhové vinutí a k němu odstředivý spinač. Když otáčky rotoru dosahnou žádané hodnoty odstředivý spinač rozběhové vinutí vypojí. To sou věci, co? Jestli na Slovensku ještě nemáte 'mrtvé' polohy, tak jste o dost přišli! U nás je už máme a jsou vždycky na konci pracovního zdvihu ojnice. Pro inženýry: t.j. tehdy, když podélná osa ojnice prochází osou klikovky. Jó, my se máme. No a spojky snad už taky máte, nebo ještě né? Howgh

Akord píše:

Anonymous píše:1. Akorde, ty nedokážeš být fér a přiznat, že jsi se seknul? Přečti si co jsi napsal 8. listopadu 2009 17:30 Musela bys upresnit, jak muže mít motor 50kW, když auto ješte témer stojí. To vyžaduje nekonečný kroutící moment, prípadne nekonečnou sílu.
K tvé somarině č.1: I když auto téměř stojí, i tak můžeš ( při sešlápnuté spojce)vyhnat otáčky motoru i do nejvyšších možných! A je to právě ta blbá spojka, na kterou jsi zapomněl, kdo při jejím postupném uvolňování dělí ten maximální točivý výkon motoru na roztáčení kol a zbytkové tření ve spojce, které se tam mění přímo v teplo.
K somarině č.2: Představ si, že ačkoliv žádný automobilový motor nemá nekonečný kroutící moment, přesto se to auto rozjede. A víš proč? Zase jen kvůli funkci té tebou zapomenuté spojky.
Takže žádné rozbehové vinutí, a v mechanice žádné mrtvé polohy a žádná potreba setrvačnosti nebo spojky.
Představ si, že existují elektrické motory co mají t.zv. rozběhové vinutí a k němu odstředivý spinač. Když otáčky rotoru dosahnou žádané hodnoty odstředivý spinač rozběhové vinutí vypojí. To sou věci, co? Jestli na Slovensku ještě nemáte 'mrtvé' polohy, tak jste o dost přišli! U nás je už máme a jsou vždycky na konci pracovního zdvihu ojnice. Pro inženýry: t.j. tehdy, když podélná osa ojnice prochází osou klikovky. Jó, my se máme. No a spojky snad už taky máte, nebo ještě né? Howgh

Má reakce pokračuje jinde :
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic.php?t=1230

Akord píše:

Anonymous píše:1. Akorde, ty nedokážeš být fér a přiznat, že jsi se seknul? Přečti si co jsi napsal 8. listopadu 2009 17:30 Musela bys upresnit, jak muže mít motor 50kW, když auto ješte témer stojí. To vyžaduje nekonečný kroutící moment, prípadne nekonečnou sílu.
K tvé somarině č.1: I když auto téměř stojí, i tak můžeš ( při sešlápnuté spojce)vyhnat otáčky motoru i do nejvyšších možných! A je to právě ta blbá spojka, na kterou jsi zapomněl, kdo při jejím postupném uvolňování dělí ten maximální točivý výkon motoru na roztáčení kol a zbytkové tření ve spojce, které se tam mění přímo v teplo.
K somarině č.2: Představ si, že ačkoliv žádný automobilový motor nemá nekonečný kroutící moment, přesto se to auto rozjede. A víš proč? Zase jen kvůli funkci té tebou zapomenuté spojky.
Takže žádné rozbehové vinutí, a v mechanice žádné mrtvé polohy a žádná potreba setrvačnosti nebo spojky.
Představ si, že existují elektrické motory co mají t.zv. rozběhové vinutí a k němu odstředivý spinač. Když otáčky rotoru dosahnou žádané hodnoty odstředivý spinač rozběhové vinutí vypojí. To sou věci, co? Jestli na Slovensku ještě nemáte 'mrtvé' polohy, tak jste o dost přišli! U nás je už máme a jsou vždycky na konci pracovního zdvihu ojnice. Pro inženýry: t.j. tehdy, když podélná osa ojnice prochází osou klikovky. Jó, my se máme. No a spojky snad už taky máte, nebo ještě né? Howgh

Má reakce pokračuje jinde :
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic.php?t=1230

Anonymous píše: Zde je poslední Gabčino zadání:
Takže znovu:
Máme auto vážící 1000 kg, s motorem 50kW, je ideálního areodynamického tvaru OR ve vzduchoprázdnu, ocelová ozubená kola na ocelové ozubené silnici, všechno namazáno, nová ložiska atd atd.. Za kolik sekund dosáhne rychlosti 100 km/h? Je předem vypozorováno, že za těchto podmínek tření a odpor přidají na výsledku 1,000 sec.
Jak vidno, nikde žádná zmínka o vyloučení spojky!

Gabča píše: ne 08 listopad 2009 18:42 Předmět: Re: Příklad ...
Ahojky,
já až tak nevím co to na mě zkoušíte , moje auto dle techničáku 50kW a 1062 kg se fakticky nekecám rozjede, zrovna jsem to zkoušela.. jo.
Tuším kam míříš ... rozpitvat to krok po kroku, otáčku po otáčce, řazení po řazení... . Tamje šance nalézt nějaké jiné vzdálenosti, které se mohou použít. Ale proč... tak si představme alternativní zadání ...

třeba rozjezd z rychlosti 50 na 100 km/h, (zařazena např. čtyřka, neboli otáčky 1:1), auto 1000 kg, motor 50kW. Veškeré tření zanedbáme - díky :-)

Anonymous píše:[Ještě malý postřeh k věci.
Napsal jsi: Pokud by se to melo ale počítat skutečne, tak si to neumím predstavit bez určení prubehu síly prípadne nečeho reálne omezujícího, obávám se, že to nevyreší ani výšeuvedené energetické vztahy, tedy je v nich zamlčený predpoklad určitého prubehu síly stejne jako v mém rešení.

Akorde, v tom tučně vyznačeném textu, je skryt kořen řešení: Spojka je ten reálně omezující faktor, který průběžně diferencuje přenos celkového výkonu motoru na z nuly zrychlující mechanický pohyb kol auta a na jeho zbytkovou přeměnu v teplo ve spojce!!!