1.To bude nejspíš tím. Alternátor však lze rešit zkratuvzdorne i se zachovaným sinusovým prubehem proudu.kybos píše:1.Nevím, zda to byl konstrukční záměr, ale návrh zcela jistě musel počítat se zkratuvzdorností alternátoru, jelikož konstrukce byla vybavena z výroby provozní brzdou, která zkratuje všechny fáze na patě elektrárny ještě před usměrňovačem.
2.Co se týče indukce, tak ta je dle mého mínění odvozená od hodnoty proudu, nikoliv od hodnoty napětí (měřil jsem hodnoty napětí nikoliv proudu). A právě v tomto případě má generovaný proud téměř konstantní hodnotu - pouze se skokově diodovou komutací přepíná z jedné fáze do další s tím, že součet proudů pod daným magnetem rotoru zůstává při větší zátěži téměř konstantní.
3. V rozvodné síti takové obdélníky nemůžeme vidět, jelikož je snahou dodavatele aby byla síť vykompenzovaná a jalová složka pokud možno nulová.
2.Energie indukčnosti souvisí pouze s proudem. Proto se pri merení naprázdno nemá jak indukčnost vinutí projevit. Chtel jsem tím napsat, že napetí naprázdno by mohlo být stejne dobre obdélníkové, jako pri té záteži, a tedy, že to nebude indukčností vinutí, ale treba vlivem zpetné proudové reakce vinutí pri záteži na puvodní magnetický tok naprázdno, nebo pri malé záteži.
3.Normálne navržený alternátor s magnety jalovinu prakticky nemá, muže se dokonce chovat i jako kapacita. Tím to není zcela určite. Autoalternátor má taky jalovinu podstatne menší, než srovnatelný asynchroňák. Významnou induktivní jalovinu má asynchroňák, nebo málo zatížené trafo, protože temto vecem chybí magnetisační buzení železa. Jalovina alternátoru se rídí buzením, podbuzený je induktivní, prebuzený kapacitní. Lze ho klidne použít jako kompenzátor účinníku, tedy jako maxikapacitu.
Yokotashi, já jsem to meril, taky jsem to tady kdesi napsal, rozdíl mezi zatížením alternátoru mustkem nebo odporem není velký, a pri normálne navrženém alternátoru činí zátež mustkem asi 2 až 5 procent ztrát proti odporové záteži se sinusovým prubehem proudu. Kvuli tomu se stavet menič určite nevyplatí. Co je úplne jiná kapitola je napájení synchroňáku meničem, nekdo rekne, že dobré frekvenční meniče jsou dnes už i ve šrote, no ale málokdo ví, že normálne neumejí rekuperovat energii do síte, jako to delá bežný asynchroňák ve vodní elektrárne, nebo nákladním výtahu pri pojezdu dolu. Energie se neefektivne cpe do brzdného odporu. Je možno dokoupit nanejvýš stejne drahý rekuperační modul.
Step down menič(obvykle propustný) se ale pro VE určite vyplatí. Chudá verze toho samého je trafo nabíječky v rezonanci(trafo opatrne s kapacitou v sérii, aby stoupnutím otáček/frekvence se blížila rezonance a tím i odber, k rezonanci by melo dojít opatrne a se záteží, jinak jsou kV, nebo velké proudy).