Psychické příčiny nemocí a jejich odstraňování.

[eXiT]

Norbekova doporučuji, zbytečně jsem utratil peníze za brýle, leží zatím nepoužité ve futrálu, po přečtení knihy a pár cvicích to fakt funguje.

[hanka]

Norbekova doporučuji, zbytečně jsem utratil peníze za brýle, leží zatím nepoužité ve futrálu, po přečtení knihy a pár cvicích to fakt funguje.

Ahoj eXiTe, mohl bys to trochu více popsat - kolik jsi měl dioptrií a jak dlouho a jak často jsi cvičil?
Díky.

[eXiT]

Ahoj, +1,75 obě oči a rozjetý cylindr, při delším čtení efekt dvou stejných vrstev z nichž jedna sklouzne trošku níž a trošku doprava - přeložené vidění a občas pocit na 10 minut jako bych se díval přes špinavý igelitový pytlík.
Poctivě jsem přečetl celou knihu, neboť na tom Norbekov trvá a má to svůj významný důvod než člověk začne cvičit.
Takže po poctivém přečtení knihy jak se zbavit brýlí jsem cvičil čtyři dny, což mi zkrátilo ruce o 15 cm,
zmizel efekt zaklánět hlavu a díky tomu zmizela bolest v obratlech za krkem,
zmizel efekt při delším čtení - přeložený text a igelitopytlíkové vidění.
Takže ve své elektronické knize mohu nastavit nejmenší písmo a číst.
Zatím jsem nebyl na kontrole u očaře, takže odhaduji že po čtyřech dnech tak 70 procent zlepšení a od té doby lajdám, ale budu pokračovat. Brýle od té doby nepotřebuji, jsou nové a zahálí
Jo a ještě jsem si vzpomenul, po dvou dnech jsem zjistil že barvy jsou výraznější než jsem dosud vnímal a to mne nadchlo.

[hanka]

..... Takže po poctivém přečtení knihy jak se zbavit brýlí jsem cvičil čtyři dny, což mi zkrátilo ruce o 15 cm, zmizel efekt zaklánět hlavu a díky tomu zmizela bolest v obratlech za krkem,
zmizel efekt při delším čtení - přeložený text a igelitopytlíkové vidění.
Takže ve své elektronické knize mohu nastavit nejmenší písmo a číst.
Zatím jsem nebyl na kontrole u očaře, takže odhaduji že po čtyřech dnech tak 70 procent zlepšení a od té doby lajdám, ale budu pokračovat. Brýle od té doby nepotřebuji, jsou nové a zahálí ....

Díky. To je skutečně slušný úspěch ! Ty čtyři dny jsi asi cvičil intenzivně několikrát denně...
Poté, co si tady více lidiček přečetlo Norbekova, nadšeně jsme se někteří pustili do jeho doporučení (já byla mezi nimi), bohužel nikdo už nenapsal, s jakým efektem. Já jsem poctivě přiznala, že jsem nevydržela cvičit, ostatní nevím...
Mně se po cvičení také zlepšil zrak o 1,25 dioptrií. Měla jsem -1,75 a zůstalo mi 0,5 - to už ani nestojí za nošení brýlí, tak jsem je odložila a více než rok brýle nepotřebuji. Ale na těch půl dioptrií se ještě chystám ..... ono se to nezdá, ale není to tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Člověk musí zapracovat sám na sobě, a udržet to správné "nabuzení" je docela těžké, a po čase se už do toho nechce. Docela by mě zajímalo, jak jsou na tom ostatní .

[hanka]

..Těším se na pokračování

Díky, luci . Už na to jdu ...


Řeč těla
Solar plexus je čakra, která nejčastěji potřebuje ochranu, protože touto oblastí člověk vnímá.změny vibrace v atmosféře, zvláště pokud se týkají emocí.
Ruce zkřížené na žaludku mohou znamenat rozvážnost, ale důležitější je, pokud k tomu dojde bezděky, po osobní otázce. V tom případě to odhaluje citlivost na určité téma zasahující do sebehodnocení a potřebu ochránit se před další bolestí. Jak už bylo řečeno, solar plexus si chráníme běžně tehdy, když sedíme za stolem. Pokud si chcete s někým otevřeně promluvit, požádejte ho, aby odešel od stolu a promluvil si s vámi z očí do očí.
Objemné „pivní břicho" také chrání solar plexus a často ho vidíme u lidí, kteří jsou navenek samolibí a sebejistí, ale uvnitř skrývají nízké sebehodnocení a nedostatek sebedůvěry.
Mnohým dodává sebedůvěry alkohol, ale je to berlička, ne skutečnost. Nahlédnout pravdu obvykle znamená berličku odhodit, ale dojde k tomu jen za předpokladu, že je člověk připraven si vybudovat vnitřní sebedůvěru.
Pojídání sladkostí vede také k ukládání tuku v oblasti solar plexu, zvláště u žen. Když se cítí depresivní, v napětí nebo nemilované, řeší to jídlem. Nejobvyklejším pamlskem je čokoláda, ale bývají to jakékoli sladkosti. Nebo třeba škroboviny, chleba, koláče atd., ale výsledek je vždy stejný. Místo lepšího sebeocenění se pak člověk cítí provinile a sklíčené z toho, že tloustne. Pojídání sladkostí je zvláště rozšířené u lidí, kteří o věcech nechtějí mluvit z obavy, že to vyvolá konflikty. Náplni si tedy ústa a nemohou promluvit. Cesta k prolomení tohoto způsobu chování vyžaduje:
a) Uvědomit si, co a jaké situace nejčastěji vedou k pojídání sladkostí.
b) Rozhodnout se pro změnu a zvolit si, že budeme raději mluvit, než své emoce skrývat.
c) Nahradit mlsání jinou činností, která zaměstnává ruce. Pokud musíte jíst, vyberte si potraviny, po kterých se netloustne. Tento problém je běžný zvláště u žen, které posuzují věci často kritičtěji než muži, ale nejsou schopny se jasně a objektivně vyjádřit. Velmi užitečné pro ně mohou být kurzy asertivity.

Nemoci související se solar plexem

1) Cukrovka
Jsou dva typy diabetických pacientů; jedni potřebují inzulín, protože jejich potíže souvisí s problémem autoimunity (produkce protilátek proti vlastnímu organismu) a druzí, jejichž buňky už nereagují na vlastní inzulín a proto glukóza
nemůže proniknout přes buněčnou membránu. Druhý typ se často objevuje u starších lidí, kteří měli celý život vysoký příjem cukru díky pojídání sladkostí. Tělo se jednoduše stalo vůči cukru imunní.
U obou skupin pozorujeme sklon potlačovat emoce a nikdy si nestěžovat, což je vidět i na jejich přístupu k přísné dietě a lékařským vyšetřením. Může to však vést k citové manipulaci, zvláště v blízkých vztazích. Často mají také nedostatek sebeúcty, což se projevuje buď jednoznačnými názory a dogmatismem, kdy s nimi musí všichni souhlasit, nebo nedostatkem vlastního názoru. Dalším jejich problémem jsou potíže s vytvořením bezpečného partnerství, které vedou k závislosti na rodičích a v dětském věku se to naopak projevuje jako zjevná nezávislost.
Diabetici se potřebují naučit, jak vyjadřovat své pocity vyváženým způsobem a uvědomit si svou vlastní hodnotu. Případy způsobené autoimunitní reakcí jsou složitější a budeme o nich mluvit v kapitole věnované srdeční čakře.

2) Jiné nemoci slinivky břišní
Slinivka je zdrojem nejen inzulínu, ale také trávicích enzymů, které jídlo rozkládají na zpracovatelné kousky. Trávení probíhá v ústech, žaludku a v tenkém střevě. Bez potřebných enzymů trpíme zažívacími poruchami a jídlo může procházet trávicím systémem nezměněno, což se projevuje jako průjem se světlou, mastnou stolicí, nevolnost, nadýmání a plynatost.
Z ezoterického pohledu to znamená, že je člověk zahlcen zážitky, které nestrávil a není schopen se s touto situací vyrovnat. Takoví lidé se potřebují naučit, aby si nebrali „větší sousto, než mohou strávit" a potřebují si uvědomit, že místo toho, aby se nechali zavalit, by si měli věci rozdělit do menších úkolů, se kterými jsou schopni si poradit. Enzym funguje jako katalyzátor a proto zůstává nezměněný, ale působí změny ve svém okolí. Všichni terapeuti ať už mají jakékoli zaměření, by měli být takovými enzymy, t. j. vykonat svůj úkol a zůstat citově nezávislými.

Pankreatitida (zánět slinivky břišní):
je porucha, kdy dojde k zánětu slinivky a enzymy jsou volně vylučovány do krevního oběhu a do tkáně okolo slinivky, kterou začínají trávit. Tato nemoc se objevuje často po prožití nějakého traumatu, tělesného i duševního, a dochází k ní také u lidí s vysokou spotřebou alkoholu. Z ezoterického pohledu poukazuje na potlačení emocí zvláště strachu u velmi citlivých osob. Aby se opět nastolila rovnováha, je třeba je povzbudit ke zpracování a uvolnění emocí.

3) Nemoci jater
Játra mají mnoho funkcí. Je to hlavní detoxikační centrum v těle a vyrábí pro tělo vitamíny a proteiny. Je to také hlavní centrum zpracování potravy, kde dochází k jejich přeměně v energii a kde se ukládá pro další použití.
Na emoční úrovni se však bohužel neukládá jen pozitivní energie, ale i ta, která je pro tělo negativní. Nejhorší z nich - co se týče funkce jater - je potlačený vztek. Tento problém je velmi rozšířený na celém světě, a to i ve společnostech, kde je projev negativních emocí běžný. V takovém případě dochází k tomu, že se vztek ve svém projevu ze strachu nevyvolávat další potíže zaměřuje na vše možné, jen ne na problém, který jej způsobil... syndrom pečovatele.
Potlačené emoce způsobují v játrech nerovnováhu, únavu a poruchy zažívání. Jsou případy hepatitidy, kde nebyla nalezena žádná organická příčina, ale nemoc se projevila po události, kdy pacienti cítili velký vztek a zášť, ale potlačili jej, aby nedošlo ke konfliktům. Když se nahromadí toxiny hněvu, pak mohou potraviny, které mají samy o sobě také toxický účinek, jako např. alkohol, tuky, káva, čaj a sladkosti, vést k další energetické nerovnováze v játrech.
Lidé s těmito potížemi, zvláště pokud mají oříškově hnědé nebo zelené oči, by měli přejít na jednoduchou stravu a zároveň se snažit nějak zpracovat svůj potlačený vztek.

[hanka]

4) Žlučové kameny
Játra produkují žluč, která se shromažďuje ve žlučníku. Žluč je potřebná pro rozložení tuků v dvanácterníku, aby mohly být stráveny a vstřebány pro potřeby těla. Žlučník pracuje jako spojovací článek mezi játry a střevem.
Ezotericky jsou také spjata s přáním ostatním vyhovět a potlačenou lítostí nebo vztekem, což vede k nerozhodnosti. Nakonec se hněv ukládá do připravené nádoby, do žlučníku, abyste jednoho dne, až se rozzlobíte, mohli ty kameny vyndat a po někom je hodit! Bohužel, když je žlučník chirurgicky odstraněn, začnete hromadit opět další exempláře tam, kde jen je to možné.
Lidé s těmito potížemi potřebují, aby si uvědomili nejen svou potřebu ostatním vyhovět, ale i svůj vztek. Tak se mohou naučit se stáhnout a dělat jen to, co chtějí udělat skutečně od srdce a ne z pocitu viny nebo povinnosti. To chce čas a člověk potřebuje ubezpečení, že je velmi nepravděpodobné, že by se stal zcela nedbalý... to není v jeho povaze.

5) Peptický vřed
Vřed je poškození povrchu sliznice, ať už v žaludku, na střevech nebo na kůži. Jsou dva typy peptických vředů- dvanáctemíkový a žaludeční. Toto jsou jejich charakteristiky:

A) Dvanácterníkový vřed
Bolest se u tohoto typu vředu obvykle dostavuje 2 - 4 hodiny po jídle. Někdy je to později, s typickým průběhem kdy se člověk probudí ve dvě hodiny v noci a musí si jít vypít trochu mléka a sníst sušenku. Z psychologického pohledu se jedná o lidi velmi svědomité, kteří pečlivě vykonají cokoli, aniž by si stěžovali Navenek se zdá, že jsou důvěryhodní a spolehliví; uvnitř se však obávají, že nedosáhnou očekávané úrovně a nebudou za své činy pochváleni. Uprostřed noci nebo večerního odpočinku se ozvou jejich úzkosti a starosti a „prokousaji" se ven z útrob, dávají o sobě vědět. Konečným důsledkem dvanácterníkového i žaludečního vředu je perforace.
Lidem tohoto typu lze pomoci tím, že je naučíme hovořit o svých pocitech nebo je přinejmenším popsat, než jdou spát. Takto mohou objektivněji zhodnotit své obavy a rozhodnout se pro konkrétní činy a nedovolit problémům, aby v mysli narůstaly. Je dobré se podívat na otázku potřeby být užitečný a být dokonalý a učinit vhodné kroky k uvědomění si své vlastní vnitřní hodnoty a možnost být nedokonalý.

B) Žaludeční vřed
Lidé s těmito potížemi jsou velmi odlišní. Bolest nastává zpravidla bezprostředně po jídle. V minulosti mohli mívat záchvaty gastritidy způsobené tučnými jídly, alkoholem, kořením, kávou, kouřením a stresem. Nejčastější příčinou potíží bývá stres: protože během působení adrenalinu (ke kterému dochází jako reakce na stres) je omezeno zásobování krví a trávicími enzymy, znamená to, že relativně nechráněná sliznice žaludku může být těmito toxickými látkami snadno poškozena.
Z psychologického pohledu jsou lidé s těmito potížemi příliš starostliví a místo toho, aby se úzkosti zbavili, skladují ji v žaludku. Částečný důvod je ve strachu otevřeně o ní mluvit, ale často je úzkost natolik součástí jich samotných, že by nevěděli, co mají dělat, kdyby si nedělali starosti. Jsou dokonce na svou starostlivost pyšní a tráví hodiny tím, že se o něco nebo o někoho strachují. Také jim by pomohlo, kdyby uvolnili své starosti tím, že o nich budou mluvit neboje budou psát, ale v mnoha případech je ještě důležitější jim raději nabídnout jinou identitu, než je povzbuzovat v jejich způsobu myšlení. Zábrany, které mají, těsně souvisejí s krční čakrou.

6) Uskřinutá kýla a pálení žáhy
Tyto dvě potíže se mohou projevovat společně. K uskřinuté kýle dochází, když část žaludku projde díky ochablosti bránice až do hrudní dutiny. Znamená to, že obsah žaludku tam není pevně zadržován a potrava a kyseliny se mohou vracet nahoru do jícnu. K navracení potravy do jícnu a pálení žáhy dochází také tehdy, je-li žaludek pod tlakem, např. v těhotenství, při obezitě nebo v případě těsného oděvu (když se nosily korzety). Ezotericky to ukazuje na spojení mezi solar plexem a krční čakrou a odhaluje nedostatky ve vyjádření pocitů, prohloubené starostlivou povahou. Odpovědí na tento problém je zpracování úzkostí, ať už vyřčených nebo ve formě myšlenek (nebo si rozepnout těsný korzet a zhubnout!).

[hanka]

7) Celiakie
Následkem této nemoci dochází k nedostatečnému růstu klků tenkého střeva. Klky dosahují běžně velikosti prstu a to zvětšuje plochu, kde dochází ke vstřebávání natrávené potravy. Nejčastější příčinou potíží je nadměrná citlivost na lepek, který je obsažen v různých zrnech včetně pšenice. Vyloučení lepku z potravy vede k obnovení střevních klků. Ezotericky se neschopnost vstřebávat potravu vztahuje k neschopnosti nebo nechuti přijímat zkušenosti, které mohou
být zraňující. To vede na tělesné úrovni k průjmu jako pokusu těla odstranit něco, co je nepříjemné. Tím, že nepřijmeme určité zkušenosti, však bohužel přijdeme o cenné poznatky a stejné situace se budou objevovat znovu a znovu a přinášet sebou další bolest a nejistotu. Nehledě na celiakii je mnoho lidí, kteří jsou duchovně podvyživení, protože nejsou schopni přijmout od života lekce, které jsou sice bolestivé, ale vedou k větší svobodě a radosti.

Nemoci sleziny
Slezina je součást hlavního imunitního systému a podílí se na produkci protilátek, vylučování zplodin a odstraňování starých buněk z krve. Skutečná slezina neodpovídá přesně slezině, která se popisuje v orientální medicíně. Tam se mluví o tom, že se slezina podílí na přeměně jídla na energii a reguluje oběh krve.
Na emoční úrovni má slezina souvislost s přemýšlivostí, a kde je tedy stagnace myšlení, tam je také stagnace trávení a krevního oběhu.
Z ezoterického pohledu s fyzickou slezinou souvisí energetické centrum. To přijímá pránickou energii, základní životni sílu obsaženou ve všem živém, přes kterou je člověk spojen se svým okolím. Jc možné říct, že slezina řídí procesy pod bránicí, zatímco srdce řídí oblast nad ní. Pokud dojde v této oblasti k nerovnováze, objeví se pocity osamělosti nebo nepřátelství vůči zbytku světa. Může dojít ke zkreslenému vnímání toho, co se nabízí a nedostatku důvěry. Pomoc je třeba zaměřit na to vidět věci, jaké skutečně jsou, obnovit spojení se světem a dovolit životní energii opět volně proudit.

[hanka]

Cvičení na harmonizaci solar plexu

1) Napište seznam svých šesti schopností, na které jste hrdí a pak napište Bohu svůj životopis, kde uveďte, proč by vás měl zaměstnat.

2) Uvědomte si svou potřebu být potřebný. Pochopte, že si zasloužíte lásku jen proto, že to jste vy.

3) Rozhodněte se, že pocity jsou vašim vlastnictvím a nenechte se jimi zaplavit. Uvědomte si jejich přítomnost a pak se rozhodněte, jestli si přejete být „naštvaný, náladový, žárlivý, smutný atd.", t. j. zda se chcete se svými emocemi
ztotožnit nebo na sebe pohlížet jako na něco víc než jen pocity a jít vpřed. Pokud se rozhodnete zůstat se svými emocemi, co od tohoto přístupu očekáváte?

4) Pokud se rozhodnete se změnit, je třeba nejprve své pocity vyjádřit. To lze udělat tak, že napíšete dopis, který nikdy nepošlete (dokonce i tomu, kdo už zemřel), s někým si o věci pohovoříte, uvolníte svůj vztek mlácením do polštáře
a křikem (výborně se to dělá v autě) nebo jednoduše vezmete zpět svou sílu, akceptujete situaci a necháte pocity odejít. Nemůžete změnit druhé, ale můžete změnit způsob jak si přejete žít.
Když jste v situaci, kdy se cítíte emocemi zavaleni, udělejte něco, co změní momentální atmosféru, t. j. jděte si dát kávu, pusťte si hudbu, umyjte si ruce atd. To utlumí situaci a mělo by následovat klidné, ale upřímné vyjádření vašich pocitů. (Potlačení vyčerpá vaši energii a je daleko obtížnější je později vyjádřit.)

5) Rozhodněte se jednat nepodmíněně a bez pocitu viny nebo strachu, že budete sobečtí. Pravá nepodmíněná láska na úrovni duše je oboustranně výhodná.

6) Pomozte a poraďte jen tehdy, jste-li o to požádáni. Nehledejte naplnění svých potřeb u těch, kteří vaši pomoc nepotřebují. Byli byste jen zklamáni a sklíčeni.

7) Pokud je pro vás obtížné vyjádřit své pocity, vědomě začínejte vždy slovy „cítím". A veďte si deník, kde si zaznamenáte své pocity, nejen denní události.

Pokud jste citliví a ostatní vás snadno připraví o energii, představte si mezi vámi zrcadlo a raději nechejte veškerou negativní energii odrazit se zpět, než ji nechat vstoupit do vašeho solar plexu. Veškerá energie, která se soustřeďuje
v této oblasti, může být vizualizovaná a odeslaná z těla pryč nohama do země. Země je hlavní transformátor a promění negativní energie v něco pozitivnějšího.

9) Pokud se dostanete do obtížné situace nebo cítíte stres, zakryjte si solar plexus a využijte ostatní čakry. Mějte přitom nohy pevně na zemi. Můžete si tuto čakru ochránit také pomocí krystalu (vyčistěte jej potom) nebo rukama, které jsou vhodnými nástroji ochrany. Po prožití takové vyčerpávající situace vám pomůže tekoucí voda, tedy např. umytí rukou a změna pozitivních iontů na negativní.

10) Zeptejte se sami sebe, proč jste tak citliví a snažte se rozvíjet lepší sebehodnocení. Třeba je čas říct „ne" v situacích, které vás stresují. Neboje se třeba občas vyjádřit své mínění a nezůstat zticha.

11) Pokud se cítíte prázdní a bez nápadů, použijte žlutou, barvu solar plexu, aby vám zvedla energii. Na druhé straně příliš mnoho žluté může vést k vyčerpání. Pak je vhodné použít zelenou a modrou, aby pomohly znavu nastolit mír a uzdravení.



Shrnutí tří nižších čaker

Základní čakra je centrum vůle osobnosti a stane se nakonec příjemcem vůle duše (Otce/Ducha).
Křížová čakra souvisí s tvořivostí osobnosti a má jednou přijímat tvořivou energii duše (Matka/Hmota).
Čakra solar plexu souvisí s naplněním potřeb osobnosti a má jednou přijímat a plnit přání a potřeby duše (Syn/Duše).

Síla vůle, tvořivosti a síla přitažlivosti jsou tři charakteristiky mysli příslušející mysli Zdroje všeho stvoření. Odkrytím těchto vlastností v našem životě nebudeme zvyšovat jen vědomí naší duše, ale vědomí veškerého života, který známe.

[hanka]

Pokračuji v popisování další čakry:

4 - SRDEČNÍ ČAKRA

Umístění: uprostřed hrudi
Duchovní aspekt: láska k sobě
Základní potřeba: nepodmíněně dávat a brát
Emoce:radost, bolest, hořkost
Žláza s vnitřní sekrecí: brzlík
Tělesné orgány: srdce, prsa
Barva: zelená

Stavba brzlíku
U dětí zabírá brzlík skoro celou přední část hrudníku. V pubertě dosahuje maximální velikosti a pak se začne zmenšovat. Donedávna se věřilo, že brzlík v dospělém věku atrofuje. Ale výzkumy posledních let podnícené epidemií AIDS prokázaly, že je tu určitá aktivita i po pubertě.

Funkce brzlíku
Brzlík má vztah k dozrávání určitých lymfocytů (bílé krevní buňky) a k celkové aktivitě lymfatické tkáně. Tato tkáň člověku umožňuje rozlišit já a ne-já a s tímto ne-já patřičně nakládat. K vytváření protilátek dochází pravidelně v prvních sedmi letech života, když se jedinec setkává s velkým množstvím antigenů.
Ezotericky vede reakce protilátka - antigen k vytvoření světového názoru, který nás pak provází životem, t. j. učíme se, co je pro nás dobré a čemu se máme vyhnout. Jak reaguje člověk na antigen, když se s ním setká podruhé, záleží ve velké míře na původní zkušenosti a na tom, zda byl přijatý světový názor pozměněn na popud nových informací z úrovně duše.

Přeměna energie z oblasti solar plexu do srdce
Srdce je středisko, kterým přijímáme lásku duše a jejím prostřednictvím jsme spojeni s láskou Stvořitele. V současné době je srdeční čakra u většiny lidí relativně uzavřená a proto plně nepřijímá lásku z duše. Jak se ale blíží věk Vodnáře, bude silně narůstat množství energie vstupující do našeho srdce i do srdce vesmíru. Abychom se na tuto změnu připravili, je důležité začít měnit energie solar plexu na energie srdce. Tento proces již začal, jak je vidět z množství chorob, které se vztahují k srdečnímu a imunitnímu systému. Děje se to v souvislosti s krizí, která je vyvolaná změnami a symbolizuje stupeň našeho odporu. Největší odpor vzniká v souvislosti s nutností změnit svá přání a naučit se dávat a brát svobodně, s důvěrou, že potřeby, které člověk má, budou naplněny. To je nepodmíněná láska. Nemocí, spojených čistě se srdeční čakrou je dnes velice málo, většinou souvisí se zmíněnou proměnou.

Láska k sobě
Na lásku k sobě samému se v minulosti pohlíželo negativně, protože se považovala za projev egoismu, nepřihlížející k potřebám ostatních. „Miluj svého bližního jako sebe samého" - se často připomíná v souvislosti s nutností myslet na ostatní (Matyáš 22:39). Ale je to právě ono „sebe samého", na které mnozí z nás zapomínají. Jak chceme nepodmíněně milovat ostatní, pokud nejsme schopni milovat sami sebe? Musíme se naučit milovat sebe a to znamená se vším všudy, bez příkras. Zahrnuje to i všechny části nás samých, kterými se pravé nepyšníme: nos, silná stehna, prsa, uši, ale i naši nedobrou povahu, netoleranci, náladovost a zlost. Snaha tyto části ignorovat a odložit je někam do stínu neznamená přijetí sebe a lásku k sobě samému. To, co vidíme, se nám nemusí líbit, ale je to skutečnost, které se musíme postavit tváří v tvář. Čím více tyto věci přehlížíme, tím víc energie je zapotřebí, abychom je udrželi v klidu. Odmítání částí sama sebe zabírá čas. Jejich přijetí nás osvobozuje a a ve většině případů se pak stávají bezvýznamné. To, že tyto části sebe sama přijmete, neznamená, že jim musíte dát prostor, aby se dál vyvíjely. Můžete se rozhodnout je neprosazovat, právě tak jako se můžete rozhodnout nosit nějaký oděv bez obavy, že ten, který jste si právě nevzali, na vás vyskočí a zaútočí.
A tak se v průběhu transformace energií do srdeční čakry můžeme setkat se situacemi, v nichž se nebudeme cítit právě nejlépe. Pokud si ale uvědomíme, že to jsou vývojová stádia vědomí duše, budeme všechno snášet mnohem snáz. Bez lásky k sobě samému vzniká velká závislost na ostatních, abychom si opatřili to množství lásky, které potřebujeme.
U solar plexu se jednalo o potřebu být akceptován, zde je to potřeba být milován. Tyto dvě podmínky jsou vzájemně provázány a většina z toho, co bylo řečeno o čakře solar plexu, platí i pro stádium proměny.

[hanka]

Emoce
Když je srdce otevřené a svobodné, vyzařuje pocit radosti. Pokud je uzavřené a tok mezi srdcem a solar plexem není harmonický, vyzařované pocity obsahují bolest, zranitelnost a někdy také hořkost. S „negativními" emocemi se lze někdy vypořádat tím, že se vzdáme očekávání, nezabýváme se minulostí a milujeme. Nelze toho dosáhnout bez určité snahy, ale radost, kterou získáme, za to úsilí stojí.
Bolest cítíme tehdy, jestliže nedojde k tomu, co očekáváme, a to vede k nespokojenosti a pocitům odmítání. I když jsou očekávání jen na podvědomé úrovni, výsledek je stejný.
„Věřila jsem, že mi bude věrný" - o tom není třeba mluvit, stačí, jestliže to očekáváme.
„Čekal jsem, že tam budeš, když tě budu potřebovat" – je to zase spíše předpoklad, než skutečnost.
„Nečekal jsem, že se mnou budeš jednat tímto způsobem" - to je možná pravda, ale je tu jednání dvou lidí, kteří jsou v nějakém vztahu.
Během svého života jsme byli všichni tím nebo oním způsobem zraňováni. Netěší nás to, ale učíme se tím milovat sami sebe a nespoléhat tolik na ostatní. Jsou ovšem někteří, kteří se vracejí neustále zpět, dělají stále stejné chyby a cítí se životem stále více zklamáni. Bolest může zasáhnout tak hluboko, že se začne objevovat i hořkost. To je jedna z nejdestruktivnějších emocí, zvlášť pokud jí dovolíme aby se vyvíjela během celé řady let. Je těžké přesvědčit lidi, že mají na vzniku své bolesti sami podíl. Vytrvale se dívají na věc jen z jednoho hlediska a nejsou schopni pochopit, proč jejich potřebám nebylo vyhověno. Chtějí se jen pomstít a potrestat původce bolesti V některých případech s nimi sice můžeme sympatizovat, ale věci se již staly a je nutné pokračovat dále kupředu. Zvlášť obtížné jsou případy, kdy je hořkost součástí zármutku. „Proč mne opustil, když jsem ho potřebovala?" Veškerá hořkost světa nemůže změnit situaci a nebesa jim mohou pomoci jen při setkání v jiných sférách.... Konec konců hořkost může zranit jen nás, kteří tuto emoci vytváříme. I tělo může přijmout ztuhlý nebo pokroucený tvar, symbolizující energii mysli.
„Odpustit a zapomenout" není snadné - zvlášť to zapomenutí. Ale čas hojí a bolest není už tak silná. Čas nás také vzdaluje od událostí, takže je tu možnost nových zkušeností, včetně odpuštění.
Odpuštění znamená nechat být... nemusí to vždycky znamenat přehlížení toho, co se stalo, ale přijetí skutečnosti, že se už dál nechceme na nějaké zkušenosti podílet. Každý je na své duchovní cestě a i když se nám nemusí činy ostatních líbit, musíme se naučit milovat duši, která je za tím a nechat jí svobodu.
Odpuštění musí zahrnovat také sebe samého: Často svalujeme vinu na okolnosti a i když nechceme své chování omlouvat, je čas přijmout; co jsme se naučili a pokračovat dopředu. Bolest často souvisí se zranitelností. „Otevřela jsem mu své srdce. Myslela jsem, že mu mohu věřit. Opustil mne. Cítím se tak zraněná a nevím, zda někdy budu znovu schopna někomu věřit." Láska je silně spojená s důvěrou. Ale mnozí tak dychtí po lásce, kterou v dětství nikdy nepoznali, že se druhému zcela otevřou a jsou pak snadno zranitelní. Nikdo vás nemůže milovat tak silně, jako vy sami. Nikdo jiný nezná vaše potřeby tak, jako vy a nikdo vám není tak blízko.
,Dává mi všechno materiální zabezpečení, na které si vzpomenu, ale přesto jsem nešťastná. Všechno, co chci, je jeho blízkost a láska." Ve snaze získat vše od partnera nebo příbuzného, je člověk schopen se nechat i zneužít a znevážit sama sebe. Když dojde k odmítnutí, je pak otřesený a zraněný. Okamžitá reakce je - jako u kraba — vrátit se rychle do své skořápky a ukrýt se. Ale jak čas utíká, člověk zapomíná na to, co je venku a začíná být přesvědčen, že jedinou možnou realitou je jeho osamělá existence. Mnozí, kteří byli lidskou společností odmítnutí, nacházejí útočiště v království rostlin a zvířat, kterým věnují svou lásku. Příroda je shovívavá, věrná a poskytuje nepodmíněnou lásku. Takoví lidé pláčí, jestliže se setkávají s utrpením, zvláště zvířat a dětí. Pláčí nad svým vlastním vnitřním dítětem, které je bezbranné, často ponechané samo sobě a touží po lásce.
Jsou přesvědčeni, že je nikdo nemá rád, ale je obvyklé, že ulita, která je chrání, k nim nepouští ani lásku. S laskavým přístupem a povzbuzením je možné je přimět, aby dovolili malé části sebe se otevřít, lásku přijmout a znovu začít věřit.
Láska k sobě znamená naučit se přitáhnout k sobě ty věci, které potřebujeme a odmítnout ty, které nepotřebujeme. Ukrýváním se v ulitě nebo naprostým odevzdáním se okolí přecházíme z jednoho extrému do druhého - buďto vše nebo nic. Musíme se naučit rozlišovat, a to znamená užívat vhled abychom rozhodli, co je dobré a co ne. Není to odsuzováni protože nejsme schopni posoudit jednání jiných, aniž by náš názor nezrcadlil část nás samých.
„Nesuď, abys nebyl souzen" (Matouš 7:1). Neschopnost rozlišovat může vést až ke ztrátě vlastního názoru a naší identity. Energie srdeční čakry se musí naučit rovnováze. Měli bychom se naučit milovat všechny duše stejně jako své bratry, ale nemusíme mít vždy rádi jejich osobnost!
Strach ze zranitelnosti vede člověka často k zaměstnáni, kde se nemusí moc osobně angažovat. Tito lidé mohou být vděčnými posluchači, vždy ochotnými naslouchat problémům jiných, ale jen zřídka odkryjí své vlastní, vnitřní pocity. Položíte-li jim nějakou osobní otázku, odpoví vám zase otázkou a konverzaci obrátí směrem od své osoby. Mají velký strach, že budou odsouzeni a následkem toho odmítnuti a nemilovaní. A přece, pokud se jich zeptáte, zda odmítnou své přátele, když se jim věci nedaří, odpovědí: „To ne, vždycky jim odpustím a mám je tím víc rád". Je pro ně těžké si uvědomit, že by se stejný přístup mohl vztahovat i na ně, kdyby lidem dovolili, aby se jim přiblížili. Tito lidé mohou mít mnoho známých, ale málo opravdových přátel - lidí, s nimiž by se cítili bezpečně a kterým by mohli otevřít své srdce. Raději by byli ve společnosti neznámých lidí, než přátel. Ti totiž sebou přinášejí riziko určitého očekávání a tím i možného selhání. Jediné, co může člověk v roli outsidera nabídnout, je nepodmíněná láska, dávající najevo, že ať se stane cokoliv, vždy je tu láska a podpora.
Schopnost nepodmíněně dávat je často snazší než přijímat. Přijímání vyžaduje skutečnou lásku k sobě a uvědomění si skutečnosti, že když přijímáme, nepřijímáme jen pro sebe, ale pro svého Stvořitele. Někteří lidé, když něco dostanou, tento aspekt přehlížejí a snaží se rychle najít něco, čím by svůj dluh splatili. Je pro ně obtížné i přijímat pochvaly a mají snahu je hned vracet, často v přehnané míře. Neuvědomují si, že odmítnutí daru znamená i odmítnutí dárce.
Nepodmíněná láska neznamená poddání se. Ptačí matka vystrčí svá mláďata z hnízda ve jménu lásky, i když jejich křídla nejsou ještě zcela vyvinutá. Někdy musí být člověk tvrdý, aby byl laskavý. Když máme problémy s láskou, je nejlepší najít klidné místo a v klidném posezení se obrátit ke svému vyššímu já a požádat ho o řešení, které je nejlepší pro všechny zúčastněné. Taková odpověď bude objektivní a bude znamenat pro všechny na jejich cestě pokrok. Neznamená to, že se při tom nemůže vyskytnout bolest, ale vytrvalost v řešení vám dá sílu dovést svou záležitost do konce.
Podstatou srdce je odvaha (coeur....srdce). Na své cestě potřebujeme občas odvahu a povzbuzení ostatních nás může podpořit. Upřímné povzbuzení je jeden z největších darů, který můžeme někomu dát.
Ve snaze být milováni můžeme často přijmout větší odpovědnost, než jakou jsme schopni zvládnout. Problém odpovědnosti spadá pod čakru „třetího oka", ale pokud jsme zaslepeni svými potřebami, ztrácí toto středisko kontrolu.
Odpovědnost za ostatní, která začíná s dobrým úmyslem, se může časem stát zátěží, která nás stahuje dolů a energeticky nás vyčerpává. Tak jako u lidí, kteří se snaží každému vyhovět, může být někdy zdravý vztek konstruktivní, ale častěji vzniká pocit zoufalství a strachu, že nejsme schopni najít řešení problému. Konečným východiskem je u mnoha lidí nemoc, jak ukážeme v kapitole týkající se nemocí srdce. Láska k sobě znamená i zachování sama sebe - bez toho bychom nebyli schopni pomoci nikomu jinému.

[hanka]

Řeč těla

Všichni jsme viděli děti, které se po pokárání postavily do rohu místnosti s rukama překříženýma na prsou. Chrání své bolavé srdce a tento zvyk si nesou až do dospělosti, projevují se tak, kdykoliv potřebují útěchu. Hovoříme i o tom, že se nás dotkla něčí laskavost, a tento pocit je silně vázán na srdce.
Dnes je mnoho lidí, kterých se jen tak něco hned nedotkne a když, tak je to něco sexuálního. Dotyk se stal jedním z nejdůležitějších prvků doplňkových terapií, včetně případů rakoviny a AIDS a pacienti se často jeví jako „nedotknutelní." Doufejme, že jak se bude rozšiřovat pole alternativní medicíny, budeme stále častěji vidět masáž a jiné dotykové terapie jako běžnou součást péče o pacienty.

Nemoci související se srdeční čakrou:

1) Nemoci srdce
Srdce je orgánem rytmu. Žene krev a všechno, co v sobě krev obsahuje, tělem do každé buňky. Jeho pulsace má dvě fáze: systolu neboli stah komor a diastolu neboli uvolnění. Celý cyklus trvá 0.8 sekundy, přičemž každá fáze trvá přibližně 0,4 sekundy, t. j. polovina doby připadá na aktivitu, polovina na uvolnění. Platí totéž o vašem životě? Trávíte dvanáct hodin denně prací a dvanáct hodin odpočinkem? Jestliže ne, je srdce pod tlakem.
Srdeční sval se vyživuje v průběhu diastoly a je-li tato fáze nedostatečná, je také nedostatečná dodávka kyslíku tkáni, což může vést k angíně pectoris a případně i k srdečnímu záchvatu (infarkt myokardu nebo koronární trombóza). Tyto potíže jsou zhoršovány neprůchodností srdečních tepen, usazováním tuku a trombózou (krevní sraženinou). Ty jsou obvykle způsobovány vysokou hladinou cholesterolu (80% z nich vzniká v průběhu stresu) a zpomaleným průtokem krve (následkem nedostatečného cvičení). Tyto činitele je možné omezit odpovídajícím odpočinkem. Tím mám na mysli odpočinek pro mysl, tělo i ducha.
Uvolnění není možné dosáhnout, pokud jsme v časové tísni a pokud je mozek stále aktivní ve snaze dosáhnout nějakého cíle. V takovém případě není ani možné nutit mysl k uvolnění, protože mozek bude protestovat. V současné době je k dispozici mnoho kurzů, jak zvládatstres a doufejme, že své účastníky nebudou učit jen zvládat stresové situace, ale také žít plnější život.
Z ezoterického hlediska znamená tvrdnutí srdečních tepen (arterioskleróza) nezměnitelnost situace. V mnoha případech k tomu dochází tehdy, když na sebe člověk bere příliš mnoho odpovědnosti a neví, jak přestat. Tito lidé se dostávají do slepé uličky, ze které není východiska. Jediným řešením bývá srdeční záchvat. Ostatní mívají často tvrdý postoj, plynoucí z nedostatku lásky a vlastního strádání v dětství. To vede symbolicky k nedostatečné výživě jejich srdečního svalu a k tomu odpoví dajícím příznakům. Potvrzuje se, že lidé, kteří měli srdeční záchvat, se již předtím cítili v izolaci a ti, kteří se po záchvatu dobře zotaví, mají doma milujícího partnera.
Láska je pro funkci srdce velmi důležitá - ať se jedná o lásku ostatních nebo o lásku k sobě samému.

2) Nemoci imunitního systému
Počet onemocnění tohoto druhu v poslední letech stoupá, což je spojeno s posunem energií. Alergie a zvýšená citlivost jsou způsobeny přecitlivělým imunitním systémem, zatímco rakovina, AIDS a únavový syndrom jsou způsobeny nějakým nedostatkem, nebo nedostatečně účinným imunitním systémem. Imunitní systém, jak bylo řečeno výše, je strážcem na vstupu těla. Rozezná přítele od nepřítele a přítele přijme, nepřítele odmítne.
Nevyrovnanost této vstupní obrany způsobuje následující nemoci:

A) Alergie a přecitlivělost
Čtyřicet procent britské populace dnes trpí nějakou alergií. U alergií předpokládáme rodinný výskyt, zatímco přecitlivělost přichází z čistá jasna.Jak alergie, tak i přecitlivělost jsou způsobeny hyperaktivním imunitním systémem, což vede k různým příznakům jako je horečka, astma, průjem, ekzém nebo kopřivka.
Ezotericky vzato je strážce přecitlivělý a reaguje, jakoby všechno bylo ohrožující. To je symbolizováno přecitlivělostí, o které se hovoří v kapitole, týkající se solar plexu. Je to, jakoby svět byl nebezpečné místo a jen s trvalou obezřetností
jsme se mohli vyvarovat úrazu. Takový stres zvyšuje reaktivitu, což pak vede k dalším problémům. Jsem přesvědčena, že se časem objeví ještě více těchto problémů, protože citlivost lidí se zvyšuje v souladu s energiemi, které přicházejí do našich duší.
Vizualizací můžeme přebytečnou energii solar plexu rozptýlit do srdce nebo dolů do země, kde může být využita k našemu prospěchu. Tímto způsobem zmenšíme své obavy a strážce bude znovu schopen rozeznávat přítele od nepřítele.

[muflon]

B.Tichanovský (epam.cz) má DVD o obnově zraku, kde využívá to nejlepší ze západní i východní tajné medicíny (vč.Norbekova...
...pořádá i prej dost úspěšné kursy...

Norbekovy a podobným trochu vytýká, že cviky jsou hodně na doma, zatímco on propaguje hlavně cviky venku, sluneční svit, panoramatický pohled- pohled skákavý (po cca 2sec.) na blízko a do dálky, a pohled klouzavý... Je to hodně i o postoji a vnitřním naladění (umět se dívat... jako dobrý fotograf...), vyhledávat krásy ("Už jste se zase kochal pane doktore....?" ap.)

[hanka]

- pokračování -

B) Rakovina
Rakovina se může objevit prakticky v libovolném orgánu. Proto jsou z ezoterického hlediska souvislosti vyjádřeny příslušnou čakrou. Nehledě na to vede k buněčným změnám obvykle nerovnováha mezi solar plexem a srdeční čakrou. Název nemoci „rakovina" je odvozen od raka - schopného se pohybovat v libovolném směru. Rakovina je schopna se šířit kdekoliv v těle a využívá k tomu krevní a lymfatický systém.
Na buněčné úrovni normální buňky rostou a dospívají a podle pravidel těla nepřekračují své meze a dodržují stejný rozměr a tvar jako sousední buňky. Rakovinná buňka nedospívá a proto se ani pravidly těla neřídí. Může mít více než jedno jádro, nabývat nejrůznějších tvarů a překračovat obvyklá omezení. Úkolem strážce je tyto splašené buňky zastavit, ale z nějakého důvodu si jejich podezřelého chování nevšímá. Jakmile buňky opustí původní, „primární", místo svého zrodu a vývoje, dají se na cestu k jiným orgánům. Tam se jim podaří prostřednictvím produkce své DNA přinutit normální buňky produkovat ještě více rakovinných buněk. A tak vznikají další rakovinné buňky - „sekundární".
Z duchovního hlediska to poukazuje na určité problémy osobnosti. Jedna představa říká, že strážce opustil své stanoviště, aby pomohl jiným. To je opravdu případ mnoha pacientů trpících rakovinou - stále pracují, aby pomohli jiným, ale zároveň tím oslabují vlastní obranu. Je to případ odpovídající pořekadlu: „když není kocour doma, mají myší pré" a znovu upozorňuje na to, že láskamusí začít u sebe samého.

Analogie
Skupina lidí u pásu vybírá a odstraňuje „špatný" hrách předtím, než se „dobrý" hrách dostane do společného hrnce Někteří se tak starají o jiné, že si nevšimnou „špatného" hrachu, který jde do hrnce z jejich pásu. Protože se nestarají o vlastní úkol, ohrožují celý proces. Americký psycholog Lawrence Le Shan ve své knize „Můžete bojovat za svůj život", napsal, že mnozí pacienti, kteří onemocněli rakovinou, „nezpívali svou vlastní píseň". Žili svůj život kvůli jiným a popírali vlastní potřeby. To zdůrazňuje další skutečnost, že nejste-li trvale přítomni ve svém těle, není tam ani řádná regulační síla, která by rozhodovala, co je správné a co ne.
Jak již bylo řečeno dříve, dobrou prognózu při rakovině mají ti, kteří jsou bojovníci a „popírači". Ti přebírají kontrolu nad svými životy. Horší prognózu mají ti, kteří pociťují beznaděj nebo dávají najevo stoické přijetí. Tak jako u všech ostatních nemocí ani u rakoviny neznamená, že musí dojít k nějakým změnám, protože někdy již pouhá přítomnost nemoci sebou přinese ty změny, které duše potřebuje. Bez ohledu na to ale je vhodné věnovat nějaký čas zamyšlení nad tím, zda tu nejsou nějaké oblasti života, které jsme zanedbávali. Rakovina se totiž určitě objevuje v orgánech, které mají vztah k nedokončeným úkolům, zvláště tam, kde jsou také nějaké potlačené emoce. Můžeme to přirovnat k opomíjenému dítěti. Čím méně pozornosti, tím více křiku. Čím více křiku, tím je i více hluku. Problematické buňky stejně jako děti vyžadují, aby byly brány na vědomí a byla znovu nastolena rovnováha. A to nikoliv se zlostí nebo obviňováním, ale s láskou a uváženým vedením.
O rakovině je také známo, že se objevuje do dvou let po ztrátě vlastní identity spojené se smrtí partnera, ztrátou zaměstnání, odchodem dětí z domova apod. Tím se vracíme zpět ke vzájemnému vztahu mezi solar plexem a srdcem,
kde existuje úzké spojení mezi identitou a láskou. Ztráta jednoho vede ke ztrátě druhého. Věřme, že rozvoj sebehodnocení a lásky k sobě přinese i snížený výskyt rakoviny v populaci.

Rakovina prsu
Prs je vyživovací orgán. Při rakovině prsu není v rovnováze právě tato funkce. Ženy s rakovinou levého prsu často necítí podporovány nebo milovány muži, kteří se vyskytují v jejich životech, ať už se jedná o manžela nebo otce. Ženy s rakovinou pravého prsu strádají jednáním žen, které by mohly být jejich matkou nebo dcerou. Obojí vyžaduje rozpoznání vlastních vyživovacích schopností a uvolnění bolesti, kterou zadržují ve svých prsou.

[hanka]

C) AIDS
Virus AIDS poškozuje schopnosti brzlíku vytvářet T buňky (CD4), jejichž funkce je nutná skoro u všech imunitních reakcí. Lidé s touto poruchou snadno onemocní množstvím infekcí a tumorů, které by za normálních okolností byly naším strážcem zlikvidovány.
Z psychologického hlediska je vhodné poznamenat, že jsou mnozí tito pacienti příslušníky menšin a často se na ně pohlíží jako na „oběti" společnosti - jako jsou např. homosexuálové, narkomani a dokonce hemofilikové. U těchto lidí můžeme často v minulosti najít nedostatečnou podporu a péči v mládí, což vedlo později ke špatnému sebeoceňování v dospělosti. Jejich strážce propadl malomyslnosti. Bylo jasně ukázáno, že nepodmíněná láska a povzbuzení lásky k sobě při odstraňování příznaků pomáhají. To platí zvláště pro děti, kterým se podařilo nalézt domov, který jim takovou lásku poskytuje. V současné době navštěvují alternativní terapeuti především pavilony pro nemocné AIDS. Je ironií, že teprve taková pohroma jako je AIDS, by měla být tím klíčem, který umožní alternativním terapiím vstoupit do nemocnic.
AIDS je nemoc obětí - těch částí společnosti, které nejsou právě v lásce. Kde ve vašem těle je AIDS? Podívejte se dovnitř a najdete oblasti, které čekají, až budou nakrmeny a zahrňte je láskou.

D) Auto-imunitní nemoci
Do této skupiny nemocí patří revmatická artritida, generalizovaný lupus erythematodes, sklerodermie, generalizovaná skleróza, revmatická polymyalgie, některé typy nemocí štítné žlázy, některé formy cukrovky, zhoubná anémie, vitiligo a další. A každý měsíc k tomuto seznamu přibývají další. Společným jmenovatelem všech případů je to, že vznikla protilátka proti vlastní tkáni. Například při revmatické artritidě vzniká protilátka působící proti výstelce kloubů a dalším podobným tkáním. Při lupus erythematodes je protilátka namířena proti DNA buněk. Je to velice účinná metoda, jak ničit sama sebe a z psychologického hlediska je u těchto lidí velice často možné najít „mučednický syndrom". Je velice obtížné je přesvědčit, aby změnili postoj a zvýšili hodnocení sebe sama. Lidé tohoto typu obvykle velice intenzivně pracují pro druhé a zapomínají na své vlastní potřeby. Někdy se tyto vlastní potřeby vynoří, ne sice zřetelně, ale často dosti zoufalým způsobem.
Při terapii je velice důležité vyjít těmto pacientům na půl cesty vstříc. To podpoří vstřícnost na straně nemocného a pečovateli to zabrání, aby se zapletl do procesu, který může být destruktivní pro všechny zúčastněné. V těchto případech je silně vyjádřena tendence vyhovět ostatním, a to je třeba odstranit a nahradit láskou k sobě samému. Mnozí se rozhodnou svůj postoj změnit, ale je to obtížné, protože to znamená měnit celoživotní zvyklosti. Tito lidé potřebují trvalé znovuujišťování a povzbuzování, ale nesmí být vedeni za ruku, pokud je to možné.

E) Myalgická encefalomyelitida (ME)
Tato nemoc, známá především jako chronický únavový syndrom a postvirový syndrom, je nemocí, která se nyní v západní společnosti vyskytuje stále častěji. Postihuje svaly a mozek a vede k extrémní vyčerpanosti, slabosti a bolestem svalů. Je tu ještě řada dalších příznaků, jiných nemocí, zahrnutých nyní pod jediným názvem.
Z duchovního hlediska se zdá, že nemoc postihuje ty, kteří „nejdou vlastní cestou". Jsou to často lidé, kteří se snaží zavděčit a jednají v souladu s přáním ostatních. Jdou jedním směrem na míle daleko od své vlastní cesty. Nesprávná orientace vede k únavě a slabosti, protože tam není skutečná duchovní energie, která by vstupovala do jejich těla.
Nemoc jim umožňuje čas od času uvědomit si situaci a je-li to nutné, změnit směr. V mnoha případech je opustí přátelé, čímž dají najevo skutečnou velikost lásky...
Nemoc má různé podoby a jejich společná příčina neni známá. Může se objevit v jakémkoliv věku, u obou pohlaví a ovlivňuje všechny oblasti života. Někteří pacienti jsou vzhledem ke své slabosti a apatii odkázáni na lůžko, jiní jsou sice pohybliví, ale trpí silnými bolestmi a bolením hlavy. Dokud pacienti svou nemoc akceptují, nemoc se vytrvale zhoršuje. V den, kdy připustí, že se situace musí změnit, začne nemoc ustupovat. To se ovšem nestane přes noc a trpělivost je slovo, které nemocní s únavovým syndromem slyší v souvislosti se svým uzdravováním velmi často.
Uvědomit si, co je správné pro vás, po dlouhých letech, kdy jste dělali to, co bylo potřebné pro někoho jiného, vyžaduje čas a hluboké zamyšlení, ale cesta se znovu objeví a s ní i zdraví. Možná, že jediná lekce, kterou se tito lidé za svého pobytu na této Zemi měli naučit, byla láska k sobě samým. Jestliže toho dosáhli, jsou skutečně bohatí.

[Gaia]

Hanko, to je dost dobré a ucelené. Odkud to je? Pokud to někdy zmiňuješ tak promiň, přehlédla jsem to.
Jen mi od autorů přijde trochu nefér nepřipomenutí, že k podobným destruktivním chováním jsou bytosti tlačeny okolím - vládnoucím okolím a to opravdu systematicky, dlouhodobě a z tolika poloh, že ani pisatelé podobných úvah si jich nejsou plně vědomí. Tlačeni - i pomocí nejrůznějších nauk a náboženských směrů.
Ale je dobře, že se o tom píše.
Spíš mi připadá, že na tuhle písničku (že se tu něco naučí) sem přilákají bytosti a pak je systém spolkne. Prostě nevěřím tomu, že by takově nechutnosti - "lekce" byly třeba pro vývoj bytostí (přijde mi to jako sadomaso). Myslím si, že jich sem hodně prostě blbě šláplo
a je třeba se dostat ven. Tím nechci říct, že by některé svůj úkol tady opravdu neměly. Ale abychom se nedivili...... jaký.
A také - v trochu jiné analogii, když zvíře chováš od narození v kleci, neví, co je svoboda, co obnáší chování bez klece. Jako spousta lidí už neví, co je to být zdravý, vč. terapeutů. Jak provést tu lásku k sobě tak, aby nezašlápl okolí.
Ale to si myslím já a nikomu to nevnucuji.
Páčko.. :-)