Psychické příčiny nemocí a jejich odstraňování.

[cimirek]

Co je třeba dělat
(Citováno z knihy K. Tepperweina "Co ti napoví nemoc" pro ty, kteří knihu nemají ale cítí potřebu vědět o vlivu psychiky na jejich problémy).

Ve Slovenském jazyce : http://www.ulozto.cz/5579314/tepperwein ... horoba-pdf

[milda]

Co je třeba dělat
(Citováno z knihy K. Tepperweina "Co ti napoví nemoc" pro ty, kteří knihu nemají ale cítí potřebu vědět o vlivu psychiky na jejich problémy).

Ve Slovenském jazyce : http://www.ulozto.cz/5579314/tepperwein ... horoba-pdf

Zajímavý čtení... +1

[hanka]

Ve Slovenském jazyce : http://www.ulozto.cz/5579314/tepperwein ... horoba-pdf

Já to tam hledala taky, ale nenašla - nabízelo mi to jenom jeho Odkyselení..... . Díky!

[hanka]

Týká se našeho tématu "Co ti napoví nemoc".... Podívejte se na třetího hosta Jana Krause - dr. Jana Hnízdila

http://www.iprima.cz/showjanakrause

[hanka]

Také se týká našeho tématu (psychické příčiny nemocí)... Pro ty, kteří se nedívali ...
http://www.ct24.cz/vysilani/2011/02/07/ ... rk-ct24/1/

[Mo]

Ve Slovenském jazyce : http://www.ulozto.cz/5579314/tepperwein ... horoba-pdf

Cimirku
+1
dík pridávam k mojim materiálom na študovanie
pekný dník

[hanka]

Zvláštním řízením osudu se mi poslední dobou dostávají do rukou materiály, které se zabývají tím, co jsem dala do názvu tohoto vlákna - Psychické příčiny nemocí a jejich odstraňování. Jako kdybych tím dostala za úkol seznamovat se stále hlouběji s touto tématikou nejen já, ale prostřednictvím tohoto vlákna šířit tyhle vědomosti i mezi ostatní lidi .
Abych řekla pravdu, myslela jsem si, že na tohle téma jsem tady napsala už dost a je třeba skončit... Ale to zvláštní COSI mě nenechává na pokoji a přihrálo mi do rukou zase něco, a mně "naskakují" souvislosti a chtíc nechtíc to zase musím předat dál. Neměla bych klidu, kdybych si to nechala jenom pro sebe, když jsem tohle téma otevřela.....

Vzpomínáte, jak jsem tady dávala seriál o autohypnóze? A naposledy jsme skončili povídání o nemoci jako o řeči těla. Ten, koho obě témata zaujala, přemýšlí o nich - o každém tématu zvlášť - ale možná ho nenapadá, jak lze skloubit obě metody dohromady. Ukážeme si, hlavně na příkladech, jak se to navzájem výborně doplňuje.

Nejdříve pár slov k připomenutí a zdůraznění toho podstatného:
Pokud máte nějakou nemoc, znamená to, že váš podvědomý rozum vás upozorňuje na to, že ve vašem podvědomí je takové chování a myšlenky, které se dostávají do konfliktu se zákony Vesmíru.
Pro vyléčení je třeba:
1) Zjistit, co je to za chování a myšlenky.
2) Poznat samotné vesmírné zákony, to jest poznat Pravdu, jak to říkali dávní lidé.

Příčiny vzniku jakýchkoliv onemocnění a trápení v osobním životě lze shrnout do tří hlavních:
1) nechápání cíle, smyslu a předurčení svého života;
2) nechápání a nedodržování vesmírných zákonů;
3) existence zhoubných myšlenek, citů a emocí v podvědomí a vědomí člověka.

[hanka]

Mechanismy. které podvědomí používá pro vytvoření nemoci:

Skrytý pozitivní záměr

Člověk je velice složitá, vyvážená bytost. Proto se u něj nikdy nic neobjeví jen tak. A nejen to, každé chování člověka (včetně onemocnění) má svou pozitivní funkci v určitém kontextu. Proto odhalit příčinu nemoci znamená najít ten skrytý pozitivní záměr, jejž se podvědomí snaží uskutečnit prostřednictvím neduhu.
Nemoci pro lidi plní velice často určité funkce, o kterých sami pacienti nevědí nebo se jen domýšlejí. Pochopíte to na příkladech.

Př: Starší žena po uplynutí určité doby od smrti manžela začala mít závratě, kymácivou chůzi a jiné příznaky poruchy mozkového krevního oběhu. Myslela si, že její nemoc je reakcí na ztrátu blízkého člověka. Byla to pravda. Ale žena ani netušila, že prostřednictvím nemoci se podvědomí domáhalo pozornosti jejích dětí. Jakým způsobem?
Měla tři dospělé syny, kteří žili odděleně. Měli manželky, děti a navštěvovali ji zřídka. Ve chvíli, kdy žena ztratila manžela, cítila se velice osamělá. Samozřejmě v tomto období potřebovala mnoho pozornosti a podpory, kterých sejí v dostatečné míře nedostávalo.
Nemoc jí pomohla získat potřebnou pozornost - teď aspoň jeden ze synů každý den navštěvoval matku.

Každý člověk chce, aby se mu prokazovala pozornost. Je to zcela přirozené a potřebné. Ale když je to neurotická potřeba pozornosti okolí, tehdy je zdraví v nebezpečí. Vždyť nemoc je nejjednodušší způsob uspokojení této potřeby.
Naučili jsme se tomu již v dětství. Když je dítě nemocné, kolik pozornosti, péče a lásky dostává. Rodiče se vracejí dřív z práce, kupují nějaké pochoutky. A jaké je to štěstí vynechat týden ve škole!
Další funkce, kterou může plnit podvědomí prostřednictvím nemoci, je funkce sebeobrany. Někteří lidé neuvědoměle využívají nemoci pro obranu před úplně konkrétními problémy, jiní jednoduše utíkají před skutečností.
Například takový symptom jako bolest hlavy. Vzpomeňte si, jak reagujete na člověka nebo na situaci, která je vám nepříjemná. Nejčastěji bolestí hlavy.
Když jste unavení a potřebujete odpočinek, podvědomí ihned signalizuje pocitem těžkosti v hlavě, zátylku.
Mnohé ženy nebo muži, když se chtějí vyhnout pohlavnímu styku, odvolávají se na bolest hlavy.
A když vám vaše práce není příjemná a nechce se vám do ní, chřipka je nejlepším způsobem jak si poležet 3-5 dnů doma, být chvilku nemocný a zároveň si odpočinout.

Př: Jedna žena trpěla stálým děložním krvácením. Bylo nepatrné, ale velice ji vyčerpávalo. Lékaři nalezli déložní myom a ihned jí navrhli operaci. Šťastnou náhodou se tato žena ocitla u mě. Byla dobrým hypnotickým subjektem a snadno se dostala do spojení se svým podvědomím. Zjistilo se, že pomocí krvácení ji podvědomí chránilo před pohlavním stykem s jejím manželem, kterého nemilovala, a dokonce nenáviděla. Tato informace ji překvapila. Avšak po tom, co si vyjasnila vzájemné vztahy s manželem, krvácení se zastavilo. Po dalším měsíci preventivní prohlídka ukázala, že déložní myom se vstřebal.

Často může onemocnění plnit funkci poslední brzdy před spuštěním nežádoucího chování. Například angína je překážkou před vyjádřením zakázaných citů. Artróza - fyzická překážka před spuštěním hněvu, násilí, podrážděnosti.
Občas nemoc uskutečňuje neobvyklé záměry.

Př: Jiná žena měla časté záchvaty migrény. Po kontaktu s podvědomím se ukázalo, že bolesti hlavy potřebovala k tomu, aby „zpražila" svého manžela. Jak se ukázalo, její muž byl lékař, vedoucí katedry, profesor. Měl v sobě mnoho důležitosti a nafoukanosti. Když se vracel z práce, jednal s manželkou stejně jako s lidmi v zaměstnání. Manželčina bolest hlavy mu rychle srážela hřebínek - jako lékař si nevěděl rady s její migrénou, ani titul profesora nepomáhal. Ženiny bolesti hlavy jej tak rychle přenášely z jedné reality do jiné.

Není nic špatného na tom, že člověk uskutečňuje své záměry prostřednictvím nemoci. Jednoduše v určitých situacích nemá nic lepšího na výběr, jak vědomě tak i podvědomě. V takových případech je důležité uvědomit si podvědomé pohnutky a vytvořit nové způsoby chování, které by byly lepší než nemoc.

[hanka]

Naše neduhy jsou výsledkem našich myšlenek

Každá lidská bytost je částí Vesmíru. A jako část Vesmíru plní tady, v tomto světě, určitou funkci. Právě Vyšší moc vesmíru nám, lidem, dává (stejně jako i jiným živým a „neživým" bytostem) uvědomělost, kterou obohacujeme samotným procesem života, pak si jej bere zpátky. To jest člověk svým životem vnáší svůj vklad do vesmírného procesu evoluce a vývoje.
Představme si na chvíli, že člověk je malinkou buňkou jednoho organizmu, kterým je Vesmír. Každá buňka v organizmu plní své určité funkce a dostává od něj všechno potřebné pro svou činnost: výživné látky, energii. Každá buňka má svou délku života, časem stárne a umírá, je nahrazena novou.
Stejně jako v každém živém organizmu, ve Vesmíru se stále odehrávají dva procesy: tvoření a ničení. Zdraví se určuje dynamickou rovnováhou těchto dvou sil. Jakmile se rovnováha porušuje, ihned se objevuje signál v podobě nemoci, který ukazuje, na jakém místě a kvůli čemu je porušena rovnováha.
Tak tedy jakým způsobem mohou myšlenky působit na tyto procesy?
Myšlenka je univerzální formou energie, která vlastní tvůrčí energii stejně jako ničivou.
Každý ví, jak na člověka působí láska, vlídnost, péče, pochvala a pozornost. Takový člověk se cítí být šťastný, spokojený, veselý a zdravý.
Ale pokud bychom člověku vyhrožovali, stále jej udržovali ve strachu, říkali ošklivé věci, pokud on sám bude udržovat v hlavě ničivé myšlenky, velice rychle se jeho zdraví podlomí.

Před několika stoletími se provedl jeden pokus. Vedle klece s vlkem uvázali ovci. O několik dní později ovce onemocněla a zdechla.

Lidé podceňují význam svých myšlenek a pak se diví, odkud se berou jejich problémy.

A jaké ničivé myšlenky stále vznikají u vás? Jak často někomu nadáváte nebo se urážíte? Komu přejete zlo? Koho litujete?

Lidé sami vytváří svůj svět a mají vzít na sebe odpovědnost za svůj život. Jenže jsou zvyklí obviňovat jiné za své problémy anebo sebe za hříchy, které nikdy nespáchali.
Jak tedy myšlenka uskutečňuje své ničivé působení ?
Znovu si představme živý organizmus. Pokud nějaká buňka začne ničivě působit na sebe a ostatní buňky nebo na organizmus celkově, rychle onemocní nebo se promění v rakovinovou.
Takže pokud si myslíte, že jste špatný/á nebo máte pocit viny, nadáváte si, spouštíte program sebezničení. A když posíláte ničivé myšlenky jinému člověku (například nenávist), stejně ničíte sám/sama sebe, ale již zprostředkovaně. Vždyť jste částečkou Vesmíru, ale jiný člověk je také částí téhož Vesmíru. A když posíláte negativní myšlenky jemu, tímto popíráte existenci sebe sama.

[hanka]

Cituji konkrétní příklady autora z praxe:
" Do ordinace přišla čtyřicetiletá žena s déložním myomem. Nádor se objevil před pěti lety a každým rokem se zvětšoval. Lékaři ji strašili přeměnou neškodného nádoru v zhoubný a navrhli operaci. Rozhodla se ale vyzkoušet si tuto metodu. Po tom, co navázala spojení s podvědomím (hypnóza), vnitřní rozum „vyzradil" příčiny rozvoje nádoru. Důvodem jeho vzniku byla nahromaděná zloba na manžela.
Před pěti lety, po vážné rodinné roztržce manžel našel zálibu v alkoholu. Ta každým rokem rostla. V rodině byly samé rozpory: nadávky, hádky, rvačky, vzájemné urážky a výtky. Nádor znamenal nastřádanou pětiletou křivdu. Proč právě děloha? To proto, že křivda byla spojena s mužem.
Tedy byla zde dotčena ženskost. No a děloha je orgán, který představuje její ženský počátek. Když jsme pronikli hlouběji, ukázalo se, že ještě před sňatkem měla poruchy menstruačního cyklu. Příčinou byl negativní postoj vůči sobě jako ženě, který zdědila po matce. Mimochodem, ta to také neměla v životě s muži jednoduché.
Žena si plně uvědomila, že její nemoc a manželovo chování jsou spojeny s jejím postojem k sobě a k mužům. Změnila jej pomocí určitého postupu (bude zmíněn níže). Začala se mít ráda a vážit si sebe jako ženy, chovat se k sobě pozorné. Změnila postoj k mužům. Změnila mnohé ve svém vztahu k lidem, světu. Brala homeopatika. V průběhu jednoho roku se její nádor úplné vstřebal. Navíc vztahy s manželem se normalizovaly, přestal pít.
Tento výsledek umožnila jedině ohromná práce ženy na sobě.
Měla velice pevný záměr uzdravit se. Neobrátila se o pomoc k lékařům, nežádala je o léky. Obrátila se k svému nitru a odstranila samotné příčiny nemoci.


Trýznivé zkušenosti minulosti
Zřejmě jste si již všimli, že ve většině příkladů je třeba příčiny onemocnění hledat v minulosti. Vždyť v podvědomí se uchovává všechna informace o našem životě. Událost prožitá před několika lety a negativní vztah k ní, který se tehdy vytvořil, budou ovlivňovat váš život v současnosti a vytvářet osobní problémy nebo nemoci.
Podvědomí má obdivuhodnou schopnost se učit. Může se naučit čemukoliv ihned na poprvé. Může se to stát v průběhu silného emocionálního otřesu: prožitá hrůza, šok, ztráta blízkého člověka nebo zvířete, zrada, klamání. Potom v určitých situacích podvědomí mnohokrát promítá tuto událost. Například pocit viny kvůli nějakému skutku může změnit celý život.

Jedna žena přivedla do mé ordinace 11letou dceru. Holčička měla neodbytnou potřebu neustále si mýt ruce, několikrát denně 20 až 30 minut. Psychiatři určili schizofrenii a začali podávat silné psychotropnípřípravky, provedli inzulínový šok.
Holčička lehce podléhala hypnóze. Neztrácel jsem čas a okamžitě jsem ji ponořil do hlubokého hypnotického transu. Její podvědomí mi povědělo tento příběh.
Není to tak dávno, co k svým devátým narozeninám dostala andulku. Zatím neměli klec, papoušek volně létal a procházel se po bytě. Jednou, když holčička vběhla do kuchyně, nevšimla si papouška na podlaze a šlápla na něj. Holčička vzala ptáčka do rukou - ten byl mrtvý. Její ruce byly zašpiněny krví. Dítě papouška litovalo, ještě víc se ale bálo reakce matky. Proto holčička pohřbila mrtvého ptáka v křoví vedle domu a řekla matce, že papoušek vyletěl okénkem.
Na jedné straně - přání se přiznat, na druhé - strach z rodičů a pocit viny. Toto byly příčiny zvláštního chování holčičky. Podvědomí se doslova snažilo smýt z rukou skvrny krve a společně s nimi i pocit viny.
Po tom, co se holčička zbavila pocitu viny, její chování se normalizovalo.
Tento příběh však měl ještě jeden zajímavý okamžik. Když jsem uváděl holčičku do hlubokého uvolnění, matka, jež seděla vedle, se také automaticky dostala do transu. Také měla jisté nutkání: jakmile si sedla, dostávala nepřekonatelné přání klátit nohou. Po seanci s její dcerou se sama zbavila tohoto zvláštního zvyku. Zřejmě její podvědomí znova prožilo nějaké události z minula a změnilo k nim svůj postoj."

[hanka]

Pravdivý příběh, který se nedávno stal:

V listopadu slavila jedna dívenka 21 narozeniny. Chtěla je oslavit originálním způsobem - proto si vymyslela, že je chce slavit tak, jako kdyby šlo o její pohřeb. Mezi dárky byl např. náhrobní kámen a tak... Ohromná zábava!!!
Dneska jsem se dozvěděla, že se minulý týden stala obětí autonehody a zemřela..... Je to náhoda

Zamýšlím se : "přitáhla" si smrt? ....... nebo smrt "cítila" už v listopadu, proto ji napadlo oslavovat narozeniny jako pohřeb? (mimochodem - byla zdravá!)

[hanka]

ZHOUBNÉ MYŠLENKY

Víme, že naše nemoci jsou odrazem našich myšlenek a emocí. Myšlenka je univerzální formou energie. Vlastní jak tvořivou, tak i ničivou sílu. Vždy si máme pamatovat, že naše myšlenky se rozhodně materializují, vtělují do fyzického světa. A právě naše (ne něčí) zhoubné myšlenky nám vytvářejí nemoci a osobní problémy, signalizují to, že v našem podvědomí je spuštěn mechanizmus sebeničení.
Mnozí z nás netuší, jak obrovská síla je skryta ve slovech, která pronášíme nahlas nebo pro sebe. Nezamýšlíme se nad výběrem slov, jednoduše je pronášíme mechanicky, tedy nevědomky. Kdysi jsme se naučili gramatická pravidla a teď je používáme, abychom ve slovech vyjádřili city a emoce. Ale neučili nás tomu, že to, co říkáme slovy, se k nám potom vrací v podobě odpovídající životní zkušenosti. Vzpomeňte si na přísloví: „Jak zaseješ, tak sklidíš."
Všichni znají zákony Přírody ohledně energie - nemůže být zničena, může se transformovat do jiného druhu. Proto, když posíláte někomu nebo něčemu takzvané negativní nebo zhoubné myšlenky, někdo jiný je má přijmout. Váš hněv a nenávist se k vám ve finále vrátí, ale s větší sílou, navíc přinesou s sebou strach, smutek, depresi a všechny druhy stresových situací. Vydržet to bude ještě složitější. Ve snaze zbavit se těchto myšlenek je budete znovu a znovu posílat někomu dalšímu. A bude to trvat do té doby, dokud se tento začarovaný kruh neroztrhne nemocí, úrazem nebo samotnou smrtí.
Ale takzvané špatné myšlenky vůbec nejsou špatné, jelikož jejich pomocí se podvědomí snaží uskutečnit pozitivní záměry. Například takové myšlenky a emoce jako pocit ukřivděnosti, nenávist, zlost, chamtivost, žárlivost, závist a jiné, slouží k uskutečnění určitých pozitivních záměrů. A ten člověk, který je používá, není o nic horší než světec. To jest zlý člověk v ničem není horší než dobrý. Světec není lepší než vrah. Před Bohem jsou si všichni rovni! Jednoduše tyto agresivní myšlenky jsou ve své podstatě ničivé, a pokud je člověk používá ve svém životě, musí vzít na sebe odpovědnost za následky, které s sebou nesou tyto emoce. Proto volba je vždy na vás.

Jaké myšlenky to jsou a které nemoci vytvářejí?

PÝCHA, EGOIZMUS

Křesťanství tento cit zařazuje k jednomu ze smrtelných hříchů. A je třeba říci, že ne bezdůvodně. Právě pýcha, pocit vlastní důležitosti je příčinou trápení a nemocí, často nevyléčitelných, a také smrti. Právě ona je pramenem všech zhoubných myšlenek a emocí.
Když se člověk zařazuje výš nebo níž, začíná odsuzovat, opovrhovat, nenávidět, rozčilovat se, předkládat nároky. Pocit vlastní převahy nad ostatními rodí povýšenost a přání ponížit (slovem, myšlenkou, skutkem). Pocit vlastní důležitosti rodí obrovskou podvědomou agresi, která se potom obrací proti samotnému autoru.
Tento pocit znamená snahu člověka postavit sebe, svůj rozum, svou moudrost nad Vesmír, nad Boha, nad cokoliv nebo kohokoliv v tomto světě. Povýšený člověk za žádnou cenu nemůže a nechce přijmout zraňující situace, to jest ty situace, které se neshodují s jeho očekáváním. Má své chápání okolního světa a myslí si, že právě ono je nejsprávnější a nejlepší. Snaží se podmanit si okolní svět, často pomocí násilí. Proto jakýkoliv rozpor s jeho představami o tom, jaký má být okolní svět, vyvolává v jeho duši bouři agresivních emocí: zlost, urážku, nenávist, pohrdání, závist, lítost aj. Tohle všechno zase vede k různým nemocem a smrti.
Pýcha je pocit vnitřní převahy nad ostatními nebo naopak, ponížení sebe. Je to v první řadě výsledek nepochopení svého pravého místa ve vesmíru, svého předurčení v tomto životě, neuvědomení si cíle a smyslu života. Vypadá to tak, že se všechna energie vynakládá na dokazování své pravdy, na boj s okolním světem. Představte si, že buňka začíná bojovat s celým organizmem a bránit své zájmy, nepřihlížejíc k zájmům celého organizmu. Potřebuje organizmus takovou buňku? Může buňka určovat své podmínky organizmu? Ne. Organizmus se bude snažit zbavit se jí, jinak se tato buňka přemění v rakovinovou.

[Slavek Krepelka]

ZHOUBNÉ MYŠLENKY

PÝCHA, EGOIZMUS

Křesťanství tento cit zařazuje k jednomu ze smrtelných hříchů. A je třeba říci, že ne bezdůvodně. Právě pýcha, pocit vlastní důležitosti je příčinou trápení a nemocí, často nevyléčitelných, a také smrti. Právě ona je pramenem všech zhoubných myšlenek a emocí.

Nazdar Hanko,

Jenom bych vyslovil svoje přesvědčení vycházející ze zkušeností a to nejen se sebou samým, ale hlavně s jinými, že pýcha, egoismust a povýšenost pramení z podvědomého, ba i z vědomého pocitu nedostatečnosti svého já. Jsou to jenom projevy, několik z mnoha, nikoliv prvotní příčina. Každý, kdo touto příčinou trpí ji nějak projevuje a nejsou to nezbytně výše jmenované vlastnosti. Patří tam i vlastnosti jinak velice ceněné, ale přehnané, jako učenlivost, obětavost, statečnost i skromnost atp. ale vždy v přehnané míře a samozřejmě i další málo ceněné, jako poníženost, patolízalství, lhářství, lehkověrnost, pletichářství, a hlavně potřeba náležet k nějakému omezenému společenství (kromě mnoha zájmových a nekomerčních, ale i tam se to dokáže projevit). Těch projevů jsou mraky a jsou jenom výsledkem kombinací podvědomí a vědomí, jak si to člověk dokáže částečně utřídit, ať už rozumově, nebo intuitivně, nebo tak nějak napůl. Kde je ta hranice k rozpoznání přemrštěnosti i těch dobrých vlastností je poněkud nesnadné u nás samotných, nemluvě u druhých, ale hrubé extrémy jsou očividné.

Asi by se to dalo shrnout pod hlavičku "Snaha vyniknout v očích druhých jakýmkoliv způsobem a mnohokrát za každou cenu, ale vždy na vozíku nějakých společenských záruk."

Těmito zárukami mohou být finanční postavení, vysoké standartní vzdělání, politické příslušenství, sociální příslušenství, sportovní příslušenství i příslušnost k "významnému" jedinci. V kostce jde o touhu po potlesku, ovacích a vůbec společenských "poctách" a respektu, o ocenění ať už zasloužené vlastní pílí, nebo vynucované, tam kde chybí vniterní, osobní a specifický zájem, nebo zájmy ducha.

"Léčení si mindráků" je asi to nejstručnější vyjádření a těmito způsoby se toho nedá docílit. Tam člověk musí pracovat na sobě, ne na druhých.

Moc Ti fandím, s laskavým pozdravem, Slávek

[hanka]

Ahoj Slávku,

vážím si Tvé přízně a děkuji Ti za ni. Poznání o příčinách nemocí, tak, jak je popisuje autor díla, ve mně konečně dokončilo přelom v mém myšlení a postojích k mnohým otázkám života, k lidem, a k sobě samé. Zdá se mi, že jsem po mnoha letech konečně našla to, co tak usilovně hledám. Když jsem začala psát toto vlákno, častokrát jsem měla pocit, že jdu po správné cestě, s každým novým tématem jsem se cítila blíž a blíže. Při posledním tématu Co nám napoví nemoc jsem měla pocit, že už jsem na místě, ale stále jsem nebyla uvnitř....Teď cítím, že se mi konečně otevřely dveře a vstupuji dovnitř .
Chci, aby vešli i ti, kteří jdou stejnou cestou jako já. Jsem si vědoma toho, že ne každého to osvítí stejně jako mě, bude záležet na tom kudy tady šel a jak daleko byl předtím - já jsem konečně na místě. Chci poděkovat těm, kteří přišli dávno přede mnou a ve své dobrotě mi ukazovali cestu a povzbuzovali mě. Zatím se rozkoukávám, doufám ale, že nezůstanu stát jenom u dveří...

Tvoje postřehy, Slávku, jsou hodně podobné těm, které popisuje i tento spisovatel. Při mém pozorování života jsem dospěla k podobným názorům a dost mě to štvalo (no, ještě mě to štve, ale budu pracovat na tom, abych o těchto věcech mohla mluvit v minulém čase ), ta bezmoc z toho, že to nelze změnit, a jenom se bezmocně koukat na tu bezcitnost, egoismus a další zhoubnosti, šířící se bez překážek kolem -takřka za vším je pýcha a její odvozeniny...

Samozřejmě zase prozradím, od koho a kde čerpám, zatím mi ale něco říká, abych to neuspěchala. Poslouchám tedy pocity a dávám to tady na etapy - jak si už všichni, kteří tohle vlákno čtou, zvykli.

Srdečně Tě zdraví Hanka.

[jarda ovčák]

Slávek to napsal moc pěkně....
Negativní myšleky, či negativní energie, kterou plýtváme zbytečně k druhým by klidně s opačným znaménkem povznést nás, pomoci druhým. My pošleme negativní energii druhým a nám samotným bude chybět v pozitivní formě, nebo se k nám vrátí jako bumerang ve formě výčitek či pocitu viny.
Proto je nejlépe oprostit se od negativních pocitů k druhým.
Chce to trochu podivínství ale jde to. Nejsme gándí, vždy nám nějakej darebák ublíží,hne žlučí, ale i to lze brát v pozitivním světle jako dobrý stimul....
neustále něco chceme. Chceme hodné děti, dobrou půdu, chceme lepší zítřky, chceme množit statky či pevnější jistoty......
Chceme i zdraví, dlouhá léta, bystrý nezkalený zrak, abychom viděli ty sněženky po zimě....
Vychází nám to. Žijem, máme počítače,prostřený stůl,pár přátel, střechu nad hlavou.....
Jakmile nám cokoli chybí, už naříkáme a bědujem. Prosíme boha, osud, prozřetelnost nebo šivu, aby nám pomohl.
Naučme se děkovat. Poděkujmež občas za to, že smíme být tam, kde jsme, být tím, kým jsme a můžem baštit brambory s máslem.
Ne vše je naším dílem a je jedno, jestli poděkujete štěstěně, nebo matce přírodě či bohu, nebo prozřetelnosti. Vždy se můžeme mít mnohem hůř,ve všech směrech.
Vznikne tím náznak pokory, který nám může být fakt dobrým přítelem.Pokud to poděkování bude upřímné a od srdce, věřte, že to má smysl.
Když nepoděkujete, nic se nestane. Jen uvnitř ucítíte, že to nějak není ono, že vlastně něco někde dlužíte. Nelze stále jen brát.