Fórum U Pramene

StepanPepan píše:

Juranus píše:

StepanPepan píše:g je funkce, nikoli konstanta. g = kapa . hmotnost země / vzdálenost od středu země na druhou

Tak mě ještě napadlo. Jaké hodnoty nabude g jeden metr od středu země a jaké jeden milimetr od středu země a jakou jede femtometr od středu země? Někam se nám vloudila chybka!

Zapomněl jsem napsat, ze to platí pouze vně.

Hlavně je potřeba tělesa v tomto případě považovat za hmotné body a pak Fg = (k.m1 . m2)/r^2 (Fg je F s indexem g, tedy přitažlivá síla těles). Ale to bychom tady jenom zbytečně opakovali fyziku.

Jisté je, že v pozemských měřítkách se bude g měnit jen opravdu málo.

StepanPepan píše:

Juranus píše:

StepanPepan píše:g je funkce, nikoli konstanta. g = kapa . hmotnost země / vzdálenost od středu země na druhou

Tak mě ještě napadlo. Jaké hodnoty nabude g jeden metr od středu země a jaké jeden milimetr od středu země a jakou jede femtometr od středu země? Někam se nám vloudila chybka!

Zapomněl jsem napsat, ze to platí pouze vně.

On ten vzorec je prakticky pořád stejný, chybka se víceméně nevloudila. Akorát že když je vzdálenost menší než poloměr Země, počítá se se sníženou hmotností (bere se hmotnost "koule", jejíž poloměr není větší než vzdálenost od jejího středu). Newtonův slupkový teorém se to tuším jmenuje. I když tě, Juranusi, trochu podezřívám, že tohle dávno víš.

Tuco píše:I když tě, Juranusi, trochu podezřívám, že tohle dávno víš.

Také myslím, že o tom ví Juranus své. Smerem ke stredu zeme lze gravitační zrychlení počítat pouze pres sumaci, nebo integraci elementárne malých kousíčku planety s ohledem na smer. Tam pak ve stredu/težišti zeme vyjde hezká nula. Komu nestačí, ať si pridá i atmosféru., nebo blízké planetární okolí.

Akord píše:

Tuco píše:I když tě, Juranusi, trochu podezřívám, že tohle dávno víš.

Také myslím, že o tom ví Juranus své. Smerem ke stredu zeme lze gravitační zrychlení počítat pouze pres sumaci, nebo integraci elementárne malých kousíčku planety s ohledem na smer. Tam pak ve stredu/težišti zeme vyjde hezká nula. Komu nestačí, ať si pridá i atmosféru., nebo blízké planetární okolí.

Nerad vám to zlehčuji pánové, pomalu s tím integrálem. Prý pod kůrkou existuje další svět, tak že tam můžou být nějaké větší dutiny, i když je pravda že přes kanalizaci mi zatím nikdo ruku nepodal(asi nás nemají v oblibě).

lajos píše:Nerad vám to zlehčuji pánové, pomalu s tím integrálem. Prý pod kůrkou existuje další svět, tak že tam můžou být nějaké větší dutiny, i když je pravda že přes kanalizaci mi zatím nikdo ruku nepodal(asi nás nemají v oblibě).

Nešel by ten vnitřní svět rozporovat třeba pomocí toho gravitačního zrychlení, potažmo hmotnostní zeměkoule? Já jsem o něčem takovém zatím četl jen v souvislosti s Měsícem. Neználek vám to potvrdí :-)

Tuco píše:Nešel by ten vnitřní svět rozporovat třeba pomocí toho gravitačního zrychlení, potažmo hmotnostní zeměkoule? Já jsem o něčem takovém zatím četl jen v souvislosti s Měsícem. Neználek vám to potvrdí :-)

S tim Mesicem je to jak s tou cernou hmotou v Galaxiich. Dokud se tam nikdo nemohl podivat, bylo podezreni, ze je na odvracene strane placaty. No, a kdyz se tam konecne nejaka ta raketa podivala, a placaty nebyl, zacalo se s dutosti. Zatim co astrofyzikoNewtonove maji pocit, ze celkova masa Mesice podle pocitani z obezne drahy, tedy rychlosti a vzdalenosti, by mela byt tolik a tolik, astrogeologove tvrdi, ze to musi byt o dost vic, podle slozeni a velikosti mesice a to za predpokladu, ze je jenom z kameni, tedy ne i ze zeleza, jako to geologove tvrdi o zemi. Nikdo vsak se nezaobira moznosti, ze problem je v Netonovske teorii, tedy matice. To by byla prilis velka rana pro ustanovene vedecke spolecenstvi. Duty Mesic je jaksi prijatelnejsi. Navrhoval bych proto unifikacni reseni na zachranu establishmentu a prohlasil bych, ze Mesic je Zemekoule naruby a ze ma oceany uvnitr, tedy neco ponekud nestlacitelneho, aby zase nebyly problemy s pitomou otazkou: "Jaktoze se povrch neprolomi?" To by snad vyresilo spor mezi dvema namesicnymi tabory.

Ahoj, Slavek.

Slavek Krepelka píše: Jedna z veci co ten vodotrysk ukazuje je fakt, ze sila kterou ta tva cihla prasti do ledu je ve skutecnosti vetsi, nez jak se to pocita podle Newtona, protoze na rozdil od Newtonovy F=ma je ta sila rovna energii cihly.

Ahoj, Slavek.

Neexistuje na výpočet toho, akou silou narazí ten kameň vzorec na výpočet potenciálnej energie? F=m v g. Alebo hovoríte o niečom inom?

buky píše: Ak však budu velikost odporu zmenšovat, tak bude i rychlost závaží klesat.
Pri zvěčšování odporu bude zas docházet k zvyšování rychlosti závaží.

Asi som to nepochopil, lebo... ako sa môže veľkosť rýchlosti závažia zvyšovať so zväčšujúcim sa odporom?

Ambler píše:

buky píše: Ak však budu velikost odporu zmenšovat, tak bude i rychlost závaží klesat.
Pri zvěčšování odporu bude zas docházet k zvyšování rychlosti závaží.

Asi som to nepochopil, lebo... ako sa môže veľkosť rýchlosti závažia zvyšovať so zväčšujúcim sa odporom?

Brzdná sila je stále rovnaká nezávisle na rýchlosti telesa.

Tak na toto netreba nijaké experimenty, iba sedliacky rozum a poznanie Newtonových zákonov. Ak idem rýchlejšie, pôsobím obrazne povedané na brzdnú silu viac a tým ma brzdí väčšia sila. Niet sa o čom viac baviť.


P.S.: Prepáčte za zdvojený príspevok, ale jeden neviem vymazať.

Ambler píše:

buky píše: Ak však budu velikost odporu zmenšovat, tak bude i rychlost závaží klesat.
Pri zvěčšování odporu bude zas docházet k zvyšování rychlosti závaží.

Asi som to nepochopil, lebo... ako sa môže veľkosť rýchlosti závažia zvyšovať so zväčšujúcim sa odporom?

Brzdná sila je stále rovnaká nezávisle na rýchlosti telesa.

Tak na toto netreba nijaké experimenty, iba sedliacky rozum a poznanie Newtonových zákonov. Ak idem rýchlejšie, pôsobím obrazne povedané na brzdnú silu viac a tým ma brzdí väčšia sila. Niet sa o čom viac baviť.

Ambler píše: Neexistuje na výpočet toho, akou silou narazí ten kameň vzorec na výpočet potenciálnej energie? F=m v g. Alebo hovoríte o niečom inom?

Nazdar Amblere,
Vzorec samozrejme existuje. Ja jsem si jenom dovolol tvrdit, Ze vzorec F=ma je nespravny. Dokladam to zde.

http://www.upramene.cz/forum/viewtopic.php?t=1554

Ahoj, slavek.

Ambler píše:

buky píše: Ak však budu velikost odporu zmenšovat, tak bude i rychlost závaží klesat.
Pri zvěčšování odporu bude zas docházet k zvyšování rychlosti závaží.

Asi som to nepochopil, lebo... ako sa môže veľkosť rýchlosti závažia zvyšovať so zväčšujúcim sa odporom?

Ambler, keby si to poriadne čítal, tak ten odpor je elekrický (záťaž) na výstupe alternátora.
To znamená, čím je menší elekrický odpor (väčšia záťaž), tým kladie alternátor väčšiu brznú silu.

Ambler píše:Neexistuje na výpočet toho, akou silou narazí ten kameň vzorec na výpočet potenciálnej energie? F=m v g. Alebo hovoríte o niečom inom?

Vzorec F=m*g*v vo fyzike neexistuje. Vzorec F=m*a, alebo jeho presnejšia podoba F=d(m*v)/dt platí a funguje dobre. Sila nárazu vždy závisí od tuhosti materiálov, ktoré sa zrazia a môže byť v princípe akákoľvek.

Akord píše:

Ambler píše:Neexistuje na výpočet toho, akou silou narazí ten kameň vzorec na výpočet potenciálnej energie? F=m v g. Alebo hovoríte o niečom inom?

Vzorec F=m*g*v vo fyzike neexistuje. Vzorec F=m*a, alebo jeho presnejšia podoba F=d(m*v)/dt platí a funguje dobre. Sila nárazu vždy závisí od tuhosti materiálov, ktoré sa zrazia a môže byť v princípe akákoľvek.

Veď vzorec F=m v g sa učí na zdš-kách. Je to vzorec pre výpočet potenciálnej energie.

To je odkaz aj na F=d(m*v)/dt
http://kf-lin.elf.stuba.sk/~valko/Skola ... ny_pad.pdf

buky píše:

Ambler píše:

buky píše: Ak však budu velikost odporu zmenšovat, tak bude i rychlost závaží klesat.
Pri zvěčšování odporu bude zas docházet k zvyšování rychlosti závaží.

Asi som to nepochopil, lebo... ako sa môže veľkosť rýchlosti závažia zvyšovať so zväčšujúcim sa odporom?

Ambler, keby si to poriadne čítal, tak ten odpor je elekrický (záťaž) na výstupe alternátora.
To znamená, čím je menší elekrický odpor (väčšia záťaž), tým kladie alternátor väčšiu brznú silu.

Ano, to slovíčko "elektrický" som prehliadol.