Homemade jadra práškové a iné

[Martin z KE]

Ok diki.

[Waldes]

Pokúsim sa zhrnúť situáciu zo všetkých príspevkov a možnosti po doma vyrobených jadier.

Opravte ma ak sa mýlim ale situácia ohľadne nanokryštalických materiálov sa za tie roky nezmenila, teda mám na mysli ich finančnú dostupnosť. Bol by to pre naše experimenty ideálny materiál, človek by si mohol vyrobiť jadro vytvarované podla svojich predstáv a jeho vlastnosti by boli super.

No problém potreby atypických jadier na naše experimenty ostáva. Samozrejme doma vyrábať feritové jadro do zváracieho invertora je nezmysel ako správne vyjadril vo svojom príspevku Akord. No netreba hádzať flintu do žita, a zavrhnúť všetko. My väčšinou potrebujeme jadrá do našich cievok, motorov a generátorov kde rozhodne nejde o veľké frekvencie a použitie plného materiálu je kontraproduktívne kvôli veľkým stratám vírivými prúdmi a podobne. Tam samozrejme ale ani samotný ferit nieje vhodný práve kvôli nízkej magnetickej sýtiteľnosti. Tam by som videl v núdzi možnosť použiť jadrá zo železných pilín, prášku a tak.

Martin z KE spomínal dostupnosť prášku FeSi1416 to by bolo zahodno vyskúšať aspoň malú vzorku, cenovo je to dostupné a používajú ho aj v zahraničí. Akord ty nemáš náhodou skúsenosť, písal si, že si urobil 70 nejakých vzoriek ...

Akord tiež spomínal zliatinu Sendust, ktorý je ale drahý aj keď asi lacnejší ako metglas, no zároveň určite nedosahuje jeho parametre. Možno on má praktické skúsenosti ?

Ostáva použitie železných pilín spojených epoxi, videl som viacero autorov použiť také jadra do cievok no vlastnosti sú viac menej otázne, (zloženie pilín, ich veľkosť, pomer ku epoxi, množstvo vzduchových bublín)

Tiež som videl používať zelený záhradkársky železný drôt, ktorý je lakovaný a stačí ho nastrihať, nastrkať natesno do kostričky a vlastnosti musia byť omnoho lepšie ako piliny v zmesi s epoxi. Pravda ostáva otázne zloženie a tým aj vlastnosti. Nepočul som o takom ale drôt z kremíkovej oceli takej ako sa používa bežne na trafá a motory by mohol dávať veľmi uspokojujúce vlastnosti.

Na niektoré tvary by vyhovovala aj páska, teda úzky prúžok fólie, hrúbka od 0,1 do 0,5 mm. Nepoznám cenovú hladinu ale videl som na nete používať rôzne pásky mumetal, permalloy a tak, no neviem či sú zohnatelné aj u nás. Čo by mohlo byť teoreticky zohnatelné je kremíkový plech vo zvitkoch no my by sme potrebovali šírku 10, 15, 20 mm a podobne, samozrejme čo najtenšie.

Zapojíte sa so svojimi praktickými skúsenosťami ? Najme informácie o možnosti zohnať, cenovej hladiny a tak ?
Waldes.

P.S.: Nevie niekto zohnať uhličitan bárnatý alebo inú bárnatú zlúčeninu ? Poprípade stroncnatú ?

[Waldes]

Skús čítať tie súvislosti dôslednejšie, epoxid nevedie k výsledkom, keď k nim nevedie ani sám prášok úplne bez lepidla ubúchaný kladivom. Zneistel som, ak si myslíš, že k práškovému železu stačí pridať práškový hliník, to isto nie. Treba pripraviť zliatinu a tú rozomlieť. Treba mať aj na pamäti, že hliník pri zvýšených teplotách neuveriteľne dobre oxiduje a horí, oxid je nežiadúci. To na kolene urobiť nejde, musel by si na tom dobrú chvíľu seriózne pracovať a čosi investovať. Nestlačený prášok je opakujem nanič aj pri kHz. To tak môžeš z toho urobiť dolaďovacie jadrá, ale nie cez to prenášať výkon. Permeability si vygoogli.

Ahoj, prepáč, neviem či som to správne pochopil, čo si napísal ale ak kladivom ubúcham železný prášok alebo ho zlisujem, tak vznikne síce pórovitý ale celistvý materiál, v ktorom si môžu vírivé prúdy robiť čo chcú ... Sám si písal,, že originálne prášky sú pokryté mikrovrstvou epoxi, ale to nieje len aby sa to spojilo ale hlavne aby to izolovalo jednotlivé zrnká medzi sebou. Neviem to momentálne nájsť ale včera som v jednom anglickom texte našiel vetu, ktorú som si skopíroval, lebo som si okamžite spomenul na tento tvoj príspevok. Citujem "The coils are wound on a special core material of amorphous iron powder imbedded in an epoxy matrix." Čiže aj profesionálne sa používa epoxi a iné spojivá, nakoniec aj ferit je obdobný, len tam sú priamo použité oxidy železa, ktoré sú ako také elektricky nevodivé.
Waldes.

[Waldes]

Aj ja také chcem fňuk, fňuk.

Core.jpg

Waldes.

[Slavek Krepelka]

... ale hlavne aby to izolovalo jednotlivé zrnká medzi sebou....

Nehledej, je to přesně tak, pokud se použije kov. Jenže mám pocit, že ty amorfní mohou být i z feritového prášku. Jinak tady je MEG patent http://www.google.com/patents/US6362718 jestli tu ještě nebyl, nikdy jsem na to nekoukl, a mám pocit, že na MEG možná budu muset změnit názor

S laskavým pozdravem, Slávek.

[lajos]

Zlaté C jádro-dost dobré.
Slávku MEG patent tady byl-je, možná v oddílu MEG

[Slavek Krepelka]

.... Slávku MEG patent tady byl-je, ...

Tak je tu hold víckrát. Není jedinný. Dík.

Jinak se tady veřejně kaju a popel na hlavu si sypu po kýblech. Zatím jsem se na to schema nikdy nekoukl a pomlouval jsem Beardena osobně, na čemž ještě asi trvám.

Na straně druhé je to schema jasné jak facka a po pravdě řečeno jsem nad takovým principem už kdysi dávno taky zašpekuloval, i když trochu jinak provedeným a nikoliv tak dobře, jak to našpekuloval Bearden. Odložil jsem to však pro neschopnost testování do šuplíku někde v oblasti malého mozku.
Co tady vidím je stálý tok magnetického pole jádrem pocházejícím z feritů, s patřičně upravenými "doménami" v jádře rozděleném do dvou ramen (Lr) a (Pr). Ovládáním Cívkama (Lc) a (Pc) přestrkává tok levá-pravá
Pokud se tedy daří časováním levé ovládací cívky (Lc) momentálně magnetický tok v jednom rameni (Lr) přehodit do druhého ramene (Pr) s tím, že se domény přeskupí v zastaveném (Lr) rameni jenom velice lokálně v těsném okolí ovládací cívky (Lc), zbytek ramene (Lr) díky setrvačnosti procesu rekrystaizace nemá čas tak kompletně udělat, byvše pod podstatně menším vlivem hustoty opačného magnetického pole ovládací cívky (Lc). V momentě, kdy ovládací cívka (Lc) přepóluje zase zpět, s tím že druhá cívka (Pc) do protisměru svého ramene, nemusí se v zastaveném rameni (Lr) domény plně přeskupovat než opět v těsné blízkosti ovládací cívky (Lc).

V podstatě jde o jakýsi elektrický trkač, ve kterém přehazuje branami ovládacích cívek (Lc) a (Pc) magnetický tok mezi rameny (Lr) a (Pr), zatímco nepřekrystalizovává (nepřeskupuje domény) celá ramena, čímž samozřejmě indukuje stříďák dosti podivných křivek v obou sběrných cívkách, zatímco tok magnetického pole permanentních magnetů dodává neustále "vodu", tedy dva protichůdné toky magnetického pole S a J. Ždíme tedy magnety, v principu podobně jako je technicky jinak ždímal Floyd Sweet.

Amorfní jádro tomu samozřejmě oproti plechům dost pomůže, protože jeho domény se přeskupují poněkud snadněji než u plechů, ale nevidím ho jako naprostou nutnost. Správné časování a síla ovládacího pole by to měla řešit docela spolehlivě. Z mý židle to vypadá velice funkční, pokud je konstrukce a elektronika správně navržena.

I MEG velice jasně poukazuje na fakt, že magnetické pole permanentního magnetu není produkováno permanentním magnetem, že jde pouze o přeskupování pole gravitačního do magnetické formy a struktury a to konstantně. Vědecký tlachy o konzervativním poli, jak gravitačním, tak magnetickém atd. jsou výsledkem neschopnosti našprtaných a nemyslících osobností vědeckého nebe, vždy stojících na propadlišti světových dějin, analogicky rozumět fyzice jsoucnosti a tím i funkcí eterických toků, jejich různých struktur a dynamiky a vesmírné komunikaci stejně jako eterické podstatě hmoty. Mají hold našprtanou relativní kvantomatiku, která jako mrak zahaluje jejich otupělé mozky omezenými "úspěchy" této metody, zastiňujícími skutečnou podstatu funkcí universa.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[poota]

Tak je tu hold víckrát. Není jedinný.

Jediný není, ale na tenhle se kouká nejpříjemněji
Ještě k tomu trkači: mám pocit, že to souvisí mimo jiné taky s rozkmitáním na "vlastní frekvenci" a současně i s Teslovým principem "úderu" a reakce na něj. A abych to ještě trochu zamotal, tak mi tam nějak brnká i "plynné jádro" transformátoru

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

... mám pocit, že to souvisí mimo jiné taky s rozkmitáním na "vlastní frekvenci" ...

Tutově. Je třeba vystihnout ?"reluctance", tedy magnetickou setrvačnost jádra, jak rychle přeskupuje domény (krystalizaci) v závislosti na schopnost regulačních cívek ji ukecat co nejrychleji a co nejlokálněji. Ne, že bych chtěl něco takovýho počítat, ale programy na simulace by měly být dostupné a mělo by se to nechat vychytat, pokud je jádro dobře zaspecifikované, což od originálních dodavatelů bývá. U "nějakého" jádra, na které nejsou specifikace na materiál, to asi nepůjde. Pak na to samozřejmě namyslet regulační cívky jak tvarem, tak vše ostatní, o sběrných nemluvě. Matlab program by to měl zvládnout.

a současně i s Teslovým principem "úderu" a reakce na něj....

O to přesně taky jde. Ona by se dala udělat i plochá dvojitá železná regulační cívka z hranatého drátu tak, že by přerušovala jádro přímo, fyzicky, ale ne magneticky, že by byla jeho zabudovanou součástí, ale to by byla makačka nějak po domácku vyrábět a je to podle mne nepodstatné vylepšování.

A abych to ještě trochu zamotal, tak mi tam nějak brnká i "plynné jádro" transformátoru

To mně nebrnká Vzdušné jádro, či jeho složka podle mne moc nemanipuluje magnetickou částí pole a tím pádem je celkem na transformace, tedy indukci v cívkách dost nepoužitelná, pokud nezačneme mluvit o relativně hodně vysokých napětích. Proto taky Tesla jel na hodně vysoká napětí a placaté cívky. Tam to začíná být jiné kafe. Nějak by to samozřejmě zkombinovat zase šlo, ale to už nemluvíme o nějakém domáckém zařízení. Ta magnetická složka indukčního pole je děsně dobrá objížďka napětí a relativně bezpečná.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[poota]

Dobře, tak plynné jádro teda neé, i když jsem neměl na mysli zrovna cívky se vzduchovým jádrem.
Ale co takhle jádro jako dutý futrál, naplněný feromagnetickou kapalinou?
Možná, že by to nemělo zrovna špičkové "magnetické" vlastnosti, ale zase by to mohlo být magneticky mnohem "měkčí", než jakákoli pevná hmota.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

... Ale co takhle jádro jako dutý futrál, naplněný feromagnetickou kapalinou? ...

Zatraceně lepší nápad než ta moje želeyná cívka. Sakra Petře, pokud by bylo tohle vloženo i do jádra z plechů, protože ta magnetická setrvačnost je tam taky důležitá, regulační cívka by to tekuté ukecala prakticky okamžitě tam kde je třeba, zatímco ta magnetická setrvačnost ve zbytku ramene jádra by zůstala prakticky nedotčena a mohla si padat jak jest jí přirozené. Zmáklo by to podstatně větší momentální strukturální rozdíl pod regulační cívkou a taky by to dalo podstatně lepší charakteristiku indukovaného proudu na sběrných cívkách. Ovládíání by vylezlo na daleko menší potřebnou hodnotu, protože by nebylo třeba aby ve své sféře ukecávala (coerce) relativně tvrdou krystalickou mřížku. Ukecat jenom pole feritu, zvláště pak s tím, že může jít jinudy, není zas tak problém.

Moc se mi to llíbí. S laskavým pozdravem, Slávek.

[Waldes]

... Ale co takhle jádro jako dutý futrál, naplněný feromagnetickou kapalinou? ...

Rozvinuli ste tu zaujímavú debatu, tá magnetická kvapalina má jednu chybu, je magneticky riedka, a odhadom, je to ešte horšie ako železný prach v epoxide. Musela by byť vyrobená z amorfného železa potom možno. Asi by stálo za to vyskúšať a premerať, lebo fakt neviem nakoľko je to riedke a ako by sa to chovalo.

Zatraceně lepší nápad než ta moje železná cívka. Sakra Petře, pokud by bylo tohle vloženo i do jádra z plechů, protože ta magnetická setrvačnost je tam taky důležitá, regulační cívka by to tekuté ukecala prakticky okamžitě tam kde je třeba, zatímco ta magnetická setrvačnost ve zbytku ramene jádra by zůstala prakticky nedotčena a mohla si padat jak jest jí přirozené. Zmáklo by to podstatně větší momentální strukturální rozdíl pod regulační cívkou a taky by to dalo podstatně lepší charakteristiku indukovaného proudu na sběrných cívkách. Ovládíání by vylezlo na daleko menší potřebnou hodnotu, protože by nebylo třeba aby ve své sféře ukecávala (coerce) relativně tvrdou krystalickou mřížku. Ukecat jenom pole feritu, zvláště pak s tím, že může jít jinudy, není zas tak problém.

Moc se mi to llíbí. S laskavým pozdravem, Slávek.

Ty si mi pripomenul svojou myšlienkou urobenia oblasti vo vnútri ovládacej cievky s menšou koercivitou niečo podobné, Magnetic Transistor Theory
By Dave Squires
Date: 11-03-2000
Nájdeš to na Naudinovej stránke o MEGu, svojho času sa mi nepodarilo ukecať nikoho aby to korektne preložil do ľudsky zrozumiteľnej reči (Slovenčina/Čeština) a "strojový preklad ešte stále nieje dostatočný. Prosil som aj pána Kopeckého ale poslal ma do ... Ak máš záujem pošlem ti to spolu aj s čiastočným/strojovým prekladom.
Waldes.

[Slavek Krepelka]

.... tá magnetická kvapalina má jednu chybu, je magneticky riedka,...

No jo. Jenže ty se koukáš na to jak vypadá, když si s tím někdo sochá. Feritový prach ze kterého se lisujou feritové magnety je průmyslový a celkem dostupný produkt. Magneticky je to prostupné, ale je to nevodivé. Jaké zrno se dá schrastit nevím, ale určitě se dá domlít na velice jemno a nepotřebuješ vyloženě ferofluid, stačí ferobláto. Takže hodně jemný feroprach v oleji jako pasta by měl úlohu splňovat. Čím jemnější prach, tím menší setrvačnost, ale stejně bych se tady podíval, jaká by se dala docílit frekvenční odpověď. Tam bude možná zádrhel, že by byla potíž to použít na nějaké vysoké frekvence, ale 50 - 100 Hz by to možná zvládlo, možná i vyšší. Vzalo by to dost koumání, ale určitě by se ten prach dal namlít v oleji, jako se mele najemno cukr v čokoládě a aj jinak On by se vlastně mlel i v té Pootově trubici díky přepólovávání magnetického pole, takže by tak šel i předemlít střídavým proudem řekněme v lihu, aby to nebylo mazané nějakým olejem. Ve vodě by to zrezlo a nejsem si jistý, že rez je moc feromagnetická. To by se dalo taky zjistit.

I železný prach by byl možná použitelný. Pokud by byl v oleji, měly by být zrna celkem slušně vzájemně v olejové pastě izolovaná. Ten ferit se mi zdá ale lepší alternativou, už i tím, že má menší specifickou hmotnost. Samozřejmě to může být nepoužitelný nápad, ale nezatracoval bych ho dokud člověk neudělá nějaký ten alespoň předběžný průzkum, kde by to mohlo být. Taky bude mít v poli cívky snahu se organizovat vždy do koncentrických trubek, takže více méně struktury trafoplechů. Pokud by prach měl mechanickou odpověď nastavování se na slušnou frekvenci, byť i vodivý, tedy železný, skin efekt jeho vodivosti taky pěkně ustřihne křidýlka, čím jemnější prach, tím nejspíš víc.

Výhoda při relativně nízké frekvenci by byla i ta, že trafoplechy by mohly být z dost pomalého trafoplechu, což je lacinější než rychlé.


Ty si mi pripomenul svojou myšlienkou urobenia oblasti vo vnútri ovládacej cievky s menšou koercivitou niečo podobné, Magnetic Transistor Theory .... [/quote] Koukl jsem na to. Je to totéž, o čem se tu bavíme my, akorát daleko víc do detailu a že do toho motá Lenze, protože neuvažuje o čase nutném ke krystalické přeměně ve zbytku jádra které není v poli ovládací cívky, což je pokud se nemýlím právě reluctance. Na tu vůbec nekoukl. Má pocit, že by tou ovládací ukecával do zmagnetizování celé rameno a sběrná cívka mu to vracela jako zpětné EMF. On zcela jasně nerozum tomu, že obě polarity jsou vždy přítomny v jádře vždy obě orientace, protože věří tranďákové teorii. Ale to je jedno. Fungovat to musí a co je mimo regulační cívku, s tím moc nehne a nepotřebuje hnout pokud bude správné časování k materiálům.

Pokud rozumíš tý vzorečkový hatmatilce, aj to přeložím s tím, že na vzorečky nešáhnu. Konec konců popisuje který symbol co znamená. Není to zas tak dlouhé a u textu je mi jasné, co jím míní.

Jenže mi taky při tomhle psaní došlo, že železná dvojitá cívka jako vložka do jádra se dá vlastně vyrobit velice přesně, jednoduše a lacino. Nechá se vypálit z kusu plechu laserem. Žádné motání a žádný hranatý drát. Tam už by vůbec o nic nešlo, protože Lenz se v takovém případě nekoná ani teoreticky a skutečně by to fachalo jako elektricky spínatelná vzduchová mezera, alternativně jako vsunování magetu opačné polarity do jádra. Akorát si nejsem jistý, kolik by vzala minimálně proudu za ideální konstrukce. Tam by mohl být hák. Intuitivně mi to ale připadá že míň, než ukecávat magneticky kus jádra vnější kontrolní cívkou a dala by asi i daleko rychlejší vypnutí a sepnutí.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[poota]

Čím jemnější prach, tím menší setrvačnost, ale stejně bych se tady podíval, jaká by se dala docílit frekvenční odpověď. Tam bude možná zádrhel, že by byla potíž to použít na nějaké vysoké frekvence, ale 50 - 100 Hz by to možná zvládlo, možná i vyšší.

Třeba se mýlím, ale předpokládal bych naopak větší "vysokofrekvenčnost", než u pevného jádra. Při nevodivé kapalině se v nepatrných částečkách nebudou projevovat vířivé proudy. navíc se bude kombinovat "přepólovávání" jak v krystalech, tak i mechanickým pootáčením "kuliček".

Zdravím - poota

[lajos]

Když už se bavíte o tom co vám co připomíná, co by mohlo být co a čím to nahradit. Mně princip Megu dost připomíná patent ve kterém na plus a mínus deskách elektrolyzéru se přepíná neboli přehazuje polarita z jedné strany desky na druhou, že v momentě přepnutí existuje EM(EMF) pole(energie?) které by mohlo být stejné jako u Beardenu který taky bere energii při přepínání polarity z podélného pole (ani nepíšu jaké).
Ty analogie jsou do oka byjící.
Ten patent (možná ani ne jeden) není ani tak starý, bohužel mám doma zahrabaný v počítači-dal bych za to korunu že jsem to tady někde už uváděl. Možná časem vyhrabu