Potravinový zločin

[Slavek Krepelka]

To jsi šlápl vedle Petře.

Kukuřičný, pšeničný, ječmen a žitný bushel cca 56 lbs
Průměry
Pšenice cca 65 bušlů na akr
zimní ječmen 190 b/akr
jarní ječmen 90 b/akr
oves 60 b/akr
Sojový bushel cca 60 lbs průměr 32 b/akr
Hrachový 60 lbs průměr 26 b/akr

To by snad mohlo stačit. bydlel jsem přes cestu od kukuřičného pole 15 let a rok za rokem kukuřice. Žádná poušť se nekonala.
Tady chodím na procházky na farmu, kukuřičnou, ale vloni tam měl soju. Proto jsem si taky všiml co je to za mizerii na výtěžek Je to očividné. Soju farmář na podzim zaoral, protože je to vynikající přírodní hnojivo a letos zase kukuřice, a jaká.

Asi tak. Ahoj, Slávek.

[jarda ovčák]

Na rovinkách kukuřice jde, když jí nasypeš.V kopcích pere hlínu erozí. Soya jde v jižní americe a odtud se vozí. Jako zdroj bílkovin.Dosoušet vojtěšku u nás už nikoho nebaví, masokostní moučku zakázali, stejně jako kostní, krevní i kostní, takže těch alternativ moc není. Jak říkám, bez dovozů poscípeme......

[poota]

.. zřejmě neplatí vždycky a nebo všude. ..

.. bydlel jsem přes cestu od kukuřičného pole 15 let a rok za rokem kukuřice. Žádná poušť se nekonala.
Tady chodím na procházky na farmu, kukuřičnou, ale vloni tam měl soju. Proto jsem si taky všiml co je to za mizerii na výtěžek Je to očividné. Soju farmář na podzim zaoral, protože je to vynikající přírodní hnojivo a letos zase kukuřice, a jaká.

Kanada není Rusko.
Nikita to viděl na Kubě a tam se kukuřici taky náramně daří - a přitom v Rusku průser. Nachytal se hlavně na to, kolik zelené hmoty "vyrobí" něco, co se dá taky jíst.
Podle Ruska se to zkoušelo honem i u nás - někde to jde dobře, a jinde taky nic moc. Ale první rok je to dobré všude. Pak se někde ukáže, že to danou půdu příliš vysiluje a nebo přijde eroze a tu úrodnou vrstvu to spláchne.
Prostě někde jsou podmínky na kukuřici, někde na řepu, někde na obilí, jinde na brambory a jinde se dá jenom pást. Místo brambor se dá pěstovat i obilí, ale buď jsou moc velké náklady a nebo houby úroda a nejčastěji houby úroda za velké náklady. A taky Pámbu často zalejvá jindy, než by bylo potřeba.
Ono na papíře to všechno vypadá "trošku jinak" než potom na poli.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

No, to je všechno fajn a v podstatě i dost pravda, akorát mi není jasné, jak to souvisí s tím, že soja sedí celkem u dna co se týče výtěžku a Jardovým tvrzením, že bez soji by svět umřel hlady?

Ahoj, Slávek.

[poota]

No, to je všechno fajn a v podstatě i dost pravda, akorát mi není jasné, jak to souvisí s tím, že soja sedí celkem u dna co se týče výtěžku a Jardovým tvrzením, že bez soji by svět umřel hlady?

Třeba je její pěstování méně pracné, takže se tím vynahradí nutnost větší plochy. Asi se to vyplatí
Jsou různé podivnosti - třeba rýže. Pěstuje se ve vrstvě vody, sází a sklízí se ručně - a "žije" z ní celá Asie.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Slavku nepotešim ťa,

Možná ne, ale rozveselils

http://www.mercola.com/article/soy/avoid_soy.htm

Je třeba vypnout javu script aby se to dalo přečíst. Ano, je to v Anglině.

Ahoj, Slávek.

[jarda ovčák]

Mno, on by asi svět nescípl, ale jídlo by bylo dražší a zisky producentů nižší... Upřímě jsem soju ještě nežral, jenom její deriváty jako omáčku, tofu, tempeh. Jestli může soja změnit zvířecí tkáň krmeného zvířete v negativním směru netuším, enem jsou v krmivářství potíže s abnormálníma mikotoxinama... není však potíž přisypat špetku antibiotik a probiotik a je klid. Půdy je málo, musí se živit bioplynové stanice a bionaftu ,pěstovat energetické rostliny a na kvalitní krmivářství není čas, plocha ani peníze. Proto logicky soja a nikomu to neva. Teda, zvířata si ještě nestěžovala.
Jináč, kdesi našli zrní na půdě z roku 1930. Rozdíl mezi současným zrním a tehdejším je neuvěřitelný, co se týče obsahu minerálů a bioaktivních látek.Vzhledem k tomu, že se do půdy cpe jen NPK je současný stav zvláštní...Kdo ví, jak dlouho se dá takhle na práškách pěstovat.... asi navždy.

[A(&F)]

... http://www.novinky.cz/zena/deti/248444- ... silim.html ... sice lze najít mnoho různých souvislostí, včetně těch sociologických, ale skutečnou příčinou zvýšené agresivity by opravdu mohla být umělá sladidla, jak bylo prokázáno leckterými průzkumy ... já sám jsem na několika svých kamarádech pozoroval přímou úměru změny psychiky při užívání jídel dochucenými náhražkami cukru ... zde jsou tři příklady z mnoha ...

1.) ... minulé léto jsem při rekonstrukci pivovaru zaměstnával svého dlouholetého kamaráda, jednoho z mých nejlepších (dělal pro mne již mnohokrát) ... při manuálních pracech doplňoval tekutiny pomocí piva, díky čemuž byl v odpoledních hodinách "často hodně zlenivělý", ... po mých výtkách přešel na nealko pivo (DEEP z Lidlu, 4.90 Kč za kus) ... a už po týdnu byl vzteklej jako pes ... pořád, od rána do večera ... každá maličkost ho popudila ... podíval jsem se na etiketu ... slazeno Sacharinem ... vysvětlil jsem mu, jak se věci mají a po přechodu na jiné nealko bez umělých sladidel byl opět takový, jakého jsem ho znal ....... myslím, že pokud by na etiketu napsali "jako umělé sladidlo byl použit o-benzosulfimid sodný, sodná sůl 2,3–dihydro-3-oxobenzisosulfonazolu, oxobenzisosufonazol, 1,2-benzisothiazolin-3-on-1dihydrát sodné soli 1-dioxidu", tak by si to asi moc lidí nekoupilo ...

2.) ... jiný z mých známých (přítel mé kamarádky) denně pravidelně vyžvýkal dvě plata "Smint & Gum" (žvýkaček neškodící zubům, doporučované lékaři), které vedle zdánlivě neškodného Xylitolu a Sorbitolu obsahují i Aspartam ... a stal se z něj doslova magor ...... tak mu je kamarádka po konzultaci zakázala a byl zase v pohodě ... dokonce měl zase zpátky "pevné lejno" (nepřečetl si totiž, že větší množství těchto žvýkaček působí laxativně) ... ...

3.) ... další z mých kamarádů po nástupu do nového zaměstnání rychle změnil své chování ... nejdříve to všichni jeho blízcí připisovali pracovnímu zatížení, ale bylo to něčím jiným ... v práci se napájel lacinými limoškami z Lidlu (5 Kč za láhev), které jim dotoval zaměstnavatel ... denně toho stoprocentně chemického svinstva vypil několik lahví ...... a jelikož mu po necelých dvou měsících doma hrozil rozvod, tak tepve potom souhlasil, že zkusí pít něco jiného ... přešel na čaj a po dvou týdnech byl v pohodě ...... jo, Aspartam je humus ... ale to dnes snad ví už každý ...

... mohl bych pokračovat dalšími a dalšími příklady ... přitom ani jeden z těch lidí, než si to vyzkoušel na svou vlastní kůži, tak nevěřil, že by to na něj mohlo mít až takovéto účinky ... někdy i při požití zdánlivě nepatrného množství ...... přátelé, přitom je to tak jednoduché ... stačí číst etikety a vyhýbat se věcem, které by nám mohly uškodit ... ...

[poota]

.... přátelé, přitom je to tak jednoduché ... stačí číst etikety a vyhýbat se věcem, které by nám mohly uškodit ... ...

Dovolím si Tě trošinku opravit: bylo by to tak jednoduché ... kdybychom věděli, co všechno nám škodí.
Bohužel se to dozvídáme jenom po kapkách a různými oklikami, navíc už nám ani paměť moc neslouží. A i kdyby toho nebylo, tak si stačí zapomenout brejle a nebo na ně šlápnout - a je nám to zase na nic.
Inu, cena informace.
Ale i tak je život krááásnej!

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

No, já dycky jel podle toho, že když ten výčet zněl jak rozbor odpadních vod Spolany Neratovice, bylo mi úplně jedno jestli vím co která chemikálie je, nebo není, a jak je zdravá, či nezdravá, a nechal jsem to v regálu pro jiné. Taktéž jsem se choval k tomu, co jsem z toho výčtu neznal a znělo toumělohmotně, jako třeba ten sacharin, nebo to vypadalo umělohmotně, jako třeba bělidlo do kafe atd. Pravda, sem tam nějakého prohřešku proti tomuto pravidlu jsem se dopouštěl a dopouštím, ale velice málo a jenom tam, kde mám na vybranou, jako třeba u hořčice, a to: Bude jaká je, nebo žádná. Tím se zase člověk neláduje denně. Jde to i bez brejlí. Pokud je výčet na sádle delší než řekněme dvě lajny, není to sádlo, ale sádlo s něčím. Ta druhá lajna maximálně chlorid sodný, nebo škvarky (s brejlema).

Zde je zakopaný pes, jako všude. Kdyby si naprostá většina populace dala pozor jenom na tohle, tak se na to ty traviči nenasytný vykašlou, protože to neprodaj. Jenže lidi se ve své tupé většině nechaj zblbnout kde čím, hlavně pak TV tipama, zkorumpovanou vědeckou šlechtou a agenturami JPP.

Ahoj, Slávek.

[huhu]

Tož
naložil jsem asi tak patnáct kilo masa , žeber ,bůčku a podobně přede dvěma týdny do soli.
Jakože se bude udit. Do kameninového džbánu trochu chybělo. Tak jsem dokoupil dvě kila bůčku u řezíka.
A co byste řekli. HOVNO! . Dneska jsem to překládal , maso vonělo a ten kus mrdky od řezníka smrděl a chytal plíseň !!!
Vyhodil jsem to obloukem ! Ostatní maso je z mrtvoly prasete , vím , kde a kdy zheblo , na vánoce bude uzené.

Tak co to kurva prodávají na vesnici u řezníka a co vám serou v marketu ? ????

[NAVAR]

Taky jsem naložil 90kg bůčku od řezníka a 3 ovce Něco na uzení a něco do klobás. Na maso pozor, správná teplota, slanost nálevu atd.
Možná to maso od řezníka bylo načnutý.
Nikdy nepoužívat kameninu ve které předtím bylo zelí, to už nikdy nikdo nevymyje a maso se zkazí, ale takovým způsobem že to ani červi nežerou.

[Bardioc]

Pokud je výčet na sádle delší než řekněme dvě lajny, není to sádlo, ale sádlo s něčím. Ta druhá lajna maximálně chlorid sodný, nebo škvarky (s brejlema).

Ahoj
souhlas, beru si sádlo od soukromého chovatele, pěkně si ho nakrájím a hlavně velmi pomalu vyškvařím. Výsledkem je SÁDLO. Krásně bílé, voňavé a především neuvěřitelně dobré. Pomalým škvařením se vyrobí sádlo s řidší, krupičkatou konzistencí, které se i čerstvě vyndané z lednice krásně nabírá lžící. Rostlinné tuky, s výjimkou lněného oleje (ten si doma za studena lisuji sám a používám do směsi dr. Budwig) a olivového oleje mi do baráku nesmí nic jiného. Sádlo z krámu bývá tuhé, nažloutlé a často je cítit připálenou přiboudlinou z extrémně rychlého škvaření. Už si nepamatuji na výrobce, ale když jsem na etiketě našel informaci, že do jejich sádla v rámci upřímné starosti o mé zdraví přidávají ztužený rostlinný tuk, tak mi vstaly vlasy na hlavě hrůzou.
Fuj. Tahle praxe s přidáváním velkého množství rostlinných, pokud možno ztužených tuků do téměř všech průmyslových potravin, se v poslední době neuvěřitelně rozrůstá. Důsledek? Utěšeně rostoucí počet diabetiků II typu, což je vysoce lukrativní nemoc, vyvolaná primárně poruchou metabolismu tuků. Přirozeně zdravý živočišný (jsme živočichové a ne rostliny) cholesterol je v buněčných stěnách postupně nahražován nepřirozeným rostlinným cholesterolem a buněčná stěna pomalu přestává propouštět cukr do buněk.
Poté, co jsem absolutně vyloučil veškeré ztužené tuky a jiné komerční oleje a přešel na střídmé maštění pouze výše uvedenými tuky, tak mi cukr, ale i LDL cholesterol sice pomalu, ale stále klesají. Dietní sestra si pokaždé libuje, jak mi její rady o tom, jak mám konzumovat co největší množství tuků typu Rama pomáhají. Raději mlčím, navenek se usmívám a v kapse svírám pěst.

[NAVAR]

A děláš dobře. Kdysi asi tak 20let zpátky přišla ze západu rama, předtím nic jiného nepamatuji krom tuků na pečení. Ještě dnes pamatuji ty přiblblý raklamy "jak Vám chuná rama", jako sračka se smradlavejma fusaklema odpověděl bych.....
Máslo, sádlo, i olej ale čerstvě lisovaný a z dobrých surovin.

[jarda ovčák]

Ano, tady je problém. Je třeba vědět o příčinách... důsledkem je naprosto nekvalitní a nepoživatelné maso i zelenina.
Zelenina herbicidy, pesticidy a chémie obecně, maso vozené z venku.
Funguje to dvojím způsobem.... Maso se koupí na komoditní burze ve velkým z dánska či polska v zmrazeném stavu.... Nikdo netuší, kdy bylo zmrazené, kolikrát rozmrazené a kdy vlastně to dobytče zemřelo a kde. Kouzlo exportních subvencí, reexportů a dépéháčkových kolenotočů ženou ekonomiku kupředu , o kvalitě se nikdo nebaví.Pak se k nám dostává maso opravdu nevalných kvalit. Druhá cesta k brajglu je běžné maso, avšak špatně krmené. Vepřové se vykupuje kolem 28 kaček v živým, což je mnohem méně, než za komančů. Je to pod výrobní cenou. Takže se kupují laciné krmnné směsi z polska, kam proudí i hory masokostních mouček, které by měly být použité jako hnojivo, avšak vysoký obsah dusíkatých látek tuto komoditu předurčují k použití nevábnému, stejně jako výkaly od brojlerů v případě hovězího dobytka.....Ano, býci s příměsí kuřinců opravdu dobře přibývají na váze. Ekonomické tlaky jsou šílené a tak současné mantinely v ekonomice produkce potravin nedávají na výběr.Lid žádá laciné potraviny,tak mu jsou poskytnuty. Musí si za něco koupit mobilní telefony a lepčí povozy.
Nedivme se, že žerete rostlinné oleje a tuky většinou extrahované za vysokých teplot neb za použití benzínu, smradlavé maso i tuky velice podřadné kvality.
Totiž, dobrá kvalita končí dobře zaplacená v zahraničí. I moje zvířata.

http://www.genoservis.cz/cz/poradenstvi ... simulatoru