beldy píše:Ono v prirode je to zariadene tak, ze vsetko vzdy je v rovnovahe. Ak sa nam zda ze nieco v rovnovahe nieje, tak treba len hladat, ono sa vzdy nieco najde, co tu rovnovahu doplni na rovnovazny stav...
&^$%)*
Zkusím to ještě jednou a trochu jinak.
Vše, co zde bylo popsáno jako jaksi převážená kola fungují na principu lineárních závislostí. Proto jsem ochoten zbaštit ten můj komp a jeden výtisk Newtonovy Principia, že nic z téoho nikdy samoběžné nebude.
Ale, jsou ještě mechanické principy jejichž závislosti jsou nelineární. Jedním klíčovým pro pochopení jak sestrojit například gravitační motor, jsou "inertial drives" = setrvačné pohony.
Setrvačný pohon je udělátko, které se dokáže pohybovat bez závislosti na prostředí, tedy jmenovitě bez závislosti na tření mezi udělátkem a třeba podložkou, nebo vzduchem, nebo vodou atd. Takové udělátko nepotřebuje jakýsi náhon na kola, nebo vrtuli atp. a tluče po makovici Newtonův zákon akce a reakce "podle laických představ". Ve skutečnosti ho nebije, ale využívá nelineárního nárůstu síly. Nastudujte si. Fungujou a fungovat musí.
Nelineární závislost se odehrává například u odstředivé síly. zatímco roztáčení danné masy na daném rádiusu o daný počet otáček danou silou je lineární záležitost, odstředivá síla narůstá nelineárně, ba přímo exponenciálně s otáčkami. Clem, Schauberger.
Další nelineární závislostí je akcelerace, což je v podstatě příčina nelineárnosti odstředivé síly, je exponenciální nárůst síly s proti krácení dráhy akcelerace. Vysvětlím to spíše na deceleraci, ta je víc jasná. Zkrátíme-li dráhu decelerace danné masy o danné rychlosti na polovinu, řekněme 1/2cm oproti 1 cm, naroste síla 2 na druhou. Zkrátíme-li čas decelerace stejné masy o stejné rychlosti na 1/4 cm, naroste síla 4 na druhou atd umocněnou geometrickou řadou. Proto kulka, jak bude jistě vědět Půta, která byla vystřelena z hlavně pušky nadělá zatracené škody, pokud se zpomalí, řekněme nárazem o svalstvo během průniku prvním centimetrem svalstava, podstatně rychleji než byla zrychlena během prvního centimetru při průchodu hlavní, což se přesně děje.
Jako dodatečný element je dobré se pozastavit nad sčítáním sil, tedy u gravitačních motorů, které působí souběžně s gravitací, po a proti, a souběžně s gravitací po, ale v jakémkoli úhlu jiném, než přímo proti. Zde se projeví nesmírná důležitost uložení síly decelerace do setrvačníku, protože setrvačník, na rozdíl od přímého dolu a nahoru neztrácí polohovou energii a jeho moment (nemyslím tím newtonovské momentum) se dá převést zase na akceleraci tělesa doů, do strany a kdekoliv mezi.
Mluvě o energii, snad se konečně najde někdo, kdo ocení závislosti sil v systému fontány nikoliv v závislosti na jméně pána Newtona, ale v závislosti na neodiskutovatelném faktu. Zde mluvím o mém vlákně F=ma. Vzorec pro výpočet energie, a to je zase prosím Newton, je totiž platný i pro sílu kromě změny znaménka F oproti E. Dá se říci, že co se akcelerace týče, E=F a Newton i Anjnštajn si můžou podat ruce a skočit spolu do rybníka, i když Newton bude vždy stát Ajnštajnovi na makovici a celkem volně dýchat.
Co se týče fontány, rozdíl mezi výškou hladiny nádrže a vrcholu fontány není danný až tak moc ztrátami na tření, jako ztrátou tlaku vodního sloupce v nádrži nad otvorem fontány, nebo vstupem do fontány, tedy vodotrysku samého. Vzhledem k tomu, že jde o nějakých 10% skutečný rozdíl, lze si uvědomit, že sloupec vody kolem "víru" ztráty statického tlaku nad vstupem fontány stále tlačí, i když stranově na sloupec ztráty tlaku a dodává gravitační sílu, jaksi statickou a průběžnou, čti třeba energii, propadajícímu se sloupci řekněme vody. Proto se to eventuelně taky voda začne točit. Pokud se roztočí díky Coriolis síle, pak příslušně podle směru severní a jižní zeměpisné výšky, ale dá se to přetočit na druhou stranu a i když hůře, pořád to fachá na udělenou orientacií rotace.
Takže, s přebalancovaným kolem ať si hrají Ti, kdo na to mají zbytečný čas. Pokud se někdo vážně chce zabývat gravitačním motorem, nebo odstředivýkm motorem, je k tomu potřeba nelineární přístup a poněkud složitější matika a porozumění toho, jak věci mechanické fungují.
Buky... Tvůj (no vlastně naučený) vzorec na rovnoramenné páce se stejnými závažími je ignorantská ptákovina. Drž to rameno na svém rameni coby pivotu a strašně rychle se přesvědčíš, že odečítat váhu levé strany (masy) od pravé strany (masy) je ignorantský blábol, protože tato rovnice ignoruje holý fakt, že síla obou mas působí na pivot váhy F1 + F2. Je Ti to jasný? Celá takzvaná moderní věda není o ničem jiném, než o vybíravém ignorování naprosté většiny souvztažných faktů za pomoci naprosto neadekvátních kupeckých počtů, ať už jakkoliv složitých, nebo "elegantních"
A to jsem vypral, uvařil si večeři, nacpal se a připravil 40kg tranďák (holá střeva) na přepravu na impregnaci a umyl nádobí, mezi 18.14 a teď, tedy 21.32.
Čas je mi tou nejvzácnější "comodity" ??? (snad "surovinou")
Ahoj, Slávek.
