Magnetismus - Teorie

[Slavek Krepelka]

.... se mi zdá, že se Ti dohromady pomíchaly různé systémy, ...

Druhej takovej. http://upramene.cz/forum/viewtopic.php?p=134365#p134365

S laskavým pozdravem, Slávek.

[A(&F)]

... ó nikoliv ... ... já opravdu poukazuji na to, že jsi ve svých úvahách zřejmě smíchal vlastnosti "čistě magnetických" systémů A + B ... ...

... ... Anri ...

[poota]

MaCor + jemu podobné "nacpávací systémy" (kde se výstupní síla = vstupní síla minus ztráty, viz výše), kinetickou energii fakt zvýšit nedokážou ... ... zkrátka, co do nich vložíš (/naláduješ), to z nich získáš (samozřejmě mínus ty zmíněný ztráty) ...

Když už teda ty střelné systémy, tak tenhle zrovna zas tak špatný není. Vono se totiž dá to nacpávání rozložit do podstatně delšího času, takže celková kinetická energie může být naládovaná mnohem menší silou, tedy celkem snadno realizovatelným výkonem, což se dá přirovnat třeba k heverové kuši. Vlastní výstřel probíhá sice obdobnou silou, ale v mnohem kratším čase takže s několikanásobným výkonem.

Zdravím - poota

[A(&F)]

to nacpávání se dá rozložit do podstatně delšího času

... samozřejmě (ono vpodstatě to ani jinak není možné), ale stejně to neodstraní malou výslednou účinnost ...... a vyřešit ji zvětšením magnetického systému ?? ...... no to by asi také nešlo ..... zkus si (Pooto, ne Slávku ) např. na lodi s takovýmto magnetickým kanónem představit manipulaci s čímkoliv kovovým, kdy ta loď by ze stejného důvodu "nesměla" vplout do přístavu mezi ostatní lodě ... ... dost možná by byl i problém s ní zatočit, neb by se pak chovala jako vohromnej kompas (** viz níže), takže by vlastně ani nepotřebovala kormidlo, zatáčelo by se pouhým otáčením kanónu ... ...... a zdraví obsluhy ?? .. té by dlouhodobý pobyt v silném mag. poli také zřejmě nesvědčil ...

... elmag systémy mají zkrátka "výhodu", že je lze vypnout a zapnout dle potřeby ... ...

... ... Anri ...

--------
** což by šlo eliminovat pomocí přítomností dvou (nebo více) opačně polarizovaných kanónů .... o to by však byl "zajímavější" život na palubě ... ...

[Slavek Krepelka]

... Když už teda ty střelné systémy, ...

Jsem včera shlédl první díl toho pana LaPointa. Velice zajímavé a nandal mi brouka do hlavy, i když jeho "teorie" je dle mne poněkud přehnaná co se týče vševysvětlujícího principu. Nicméně, na něco kápl ohledně plasmy a intergalaktických magnetických polí a určitě i nějaké formy elektrických proudů. Taky neuvádí ve své skvělé grafice kompletní strukturu pole miskových toroidů. Vynechal vnitřní část pole v misce, která se pak poněkud ukazuje na 2mm kuličkách. I jeho barevné označení misek je nepřesné a zavádějící, protože samozřejmě opět mají obě sever a jih. Nejde o jakési monopóly. Skutečné galaktické pole se však v tom případě nutně formuje do tvaru hodinového skla přesýpaček, nikoliv dvou viditelných, hmotných misek a to platí i pro vzájemné pole misek. Otázkou je, jaké jsou vztahy mezi rotující plasmnou a částicemi, elektrickými proudy, gravitací, napětími, magnetickým polem atd.

Co se týče střílení krz ty jeho miskovité toroidní magnety, je to v principu totéž co "prý" Bediniho V-gate, ale zpracováno do trojrozměrnosti. Nutně pro ně platí stejné zásady jako pro V-Gate a tudíž jsou ty misky otevřeny i štosování do lineárních drah, navíc bez nutnosti mechanického vedení "střely" krze dráhy a že je při dostatečně silném magnetickém poli možno použít jako "jezdce/střelu" ne magnet, ale ložiskovou kouli saturovanou magnetickým polem, jako jsou saturované piliny při běžné visualizaci magnetických siločar. Magnetická saturace je klíčem k pochopení, proč se mu ložiskové kuličky nepřimáznou na magnety, nebo k sobě, a rozestaví se jak se rozestaví. Chybně udává, že se kuličky jak přitahují, tak i odpuzují. Ani je to nenapadne. Pouze každá jedna z nich zkoncentruje nějakou část pole do jakési "nitě" dle svých magnetických vlastností a velikosti, a podle toho se pak rozestavují na symetrické vzdálenosti, pokud jsou stejného charakteru. Uvidím, co všechno ještě ukazuje v dalších dvou dílech na youtubišti.

Každopádně moc dík za alespoň ústní odkaz na tento jev a tady je internetový který jsem tu nejspíše pro nedostatek hledání nenalezl.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[poota]

Sláva, konečně to zaujalo i někoho jiného než jenom starého hloupého Dronta

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

... např. na lodi s takovýmto magnetickým kanónem představit

No dobře, radši jsem si tvůj problematický návrh nepředstavoval. Zato jsem si představil, jak by takové problémy zmizely vražením sytému do železného, válcového futrálu a tím pádem odizolování vnějšího magnetického pole misek od okolí.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[A(&F)]

... tak to zkus ještě jednou a pořádně !!! ... ... kdyžtak si nakresli siločáry vnitřního systému a potom je porovnej se stejným, ale zabaleným do "Fe futrálu" ... ...

[poota]

.... zkus si (Pooto, ne Slávku ) např. na lodi s takovýmto magnetickým kanónem představit manipulaci s čímkoliv kovovým, ...

Já si to představovat nechci
Mně se to střílení opravdu nelíbí
A elektromagnety opravdu žerou proud a ten se musí odněkud brát. Peněz sice není škoda, ale právě jimi si platíme hlavně zhoršování prostředí.
Čistej vzduch už je stejná vzácnost jako dobrej pramen.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Sláva, konečně to zaujalo i někoho jiného ...

Shlédl jsem druhý díl a došlo mi, jaksi samo a mimoděk a mimo lajnu presentace, že saturace těch kuliček není ani náhodou kritická. O to symetrické podělení se o magnetické pole mezi kuličkama stačí neochota materiálu každé kuličky se překrystalizovat (zdoménovat) víc, než nutně musí, díky působení strukturálně důležitých mezikrystalických valenčních vazeb, které jsou donucovány se geometricky i energeticky přetvářet pod vlivem vnějšího pole.

Tímto beru saturaci magnetickým polem zpět. Není nutná ani u kuliček, ani u pilin.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Slavek Krepelka]

... tak to zkus ještě jednou a pořádně !!! ...

Nechme se překvapit Adamem.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[adam.benda]

Sice moc nerozumím těm vašim abstrakcím, ale jestli obecně jde o to, jak moc železné pouzdro ovlivní pole magnetu, něco jsem zkusil. Bohužel program neumí přímo železo, ale alespoň pro nějakou hrubou představu jsem železné pouzdro nahradil několika magnety. Výsledná magnetizace železa by mohla v reálu alespoň přibližně odpovídat náhradním magnetíkům, které vidíte na obrázku.

Až už s vizualizací, nebo bez ní, železné pouzdro by mělo pole magnetu (hlavně jeho "dosah") poměrně výrazně ovlivnit. Nelze však předpokládat, že kolem pouzdra nebude pole vůbec žádné.

###

[Slavek Krepelka]

Bohužel program neumí přímo železo ... Nelze však předpokládat, že kolem pouzdra nebude pole vůbec žádné. ...

To jseš asi zralý na zásadní překvapení. Budu mluvit o naprosto měkkém železe, tedy železe, které nelze dost dobře zmagnetizovat nastálo.

U něj záleží pouze na tom, zda je jeho tloušťka stěny vůči síle magnetického pole dostatečná na to, aby dotyčné pole kompletně odstínila. Měkké železo si v magnetickém poli netvoří své vlastní siločáry a tudíž ani své vlastní pole. Pouze koncentruje existující vnější pole a používá ho a vyvazuje se do něj. To je jedním z důvodů, proč na sebe můžeš připlácnout dva magnety přes kus plechu JS/SJ. Je-li plech dostatečně tlustý, přitahují se stejnou silou, jako kdyby proti nim druhý magnet vůbec nebyl. Není-li dostatečně tlustý, pak s odporem dle nedostatečnosti. Martin 11 by Ti o tom mohl dlouze vyprávět. Zjednodušeně řečeno, ferromagnet je pouze relativně vynikajícím "vodičem" existující části magnetického pole, i když má také svůj magnetický odpor danný potřebou přeskupování mezikrystalické struktury, kterémužto jevu brání "mechanika" mezikrystalických valencí.

Teď bych to ani neřešil, protože udělat program na chování ferromagnetů nutně musí zahrnovat proměnlivé vlastnosti feromateriálu podle jeho kvality a to je podle mne hodně práce. Už jenom zadat do databáze kdejaký materiál, od běžných měkkých ocelí po všechny trafoplechy a navíc při specifické tvrdosti danné válcováním. Nicméně udělat pár vzorků by zas taková hrůza asi nebyla. Možná by vlastně databáze být nemusela a vlastnosti by asi šly zadávat jednotlivě.

Jinak na to videjko se číhni, aspoň na první díl. Budeš si zandavat voči. Je to sice anglina, ale má to výborně zpracované graficky, byť i ne dokonale a hromada pokusnictví. Skoro došel na to, jak fungujou galaxie. Akorát minul, jak jsou ta dle něj misková, ale ve skutečnosti komplexnější skoromisková pole ve vesmíru tvořena. Ten tvůj program už určitě dovede ukázat pole toroidního magnetu (jako z repráku), který promačkneš do misky. Udělej si dva proti sobě, jeden malý otvor S, velký otvor J a druhý obráceně a dej si je pak k sobě jako on malými ďourami, takže SJSJ. Tam to budeš mít namalované alespoň schematicky skoro správně, t.j. kompletněji, než to presentuje pan LaPointe a než jsou ty "galaktické".

V tom vakuu se dějou věci a klíčem k řešení vzniku těch "miskových" magnetických polí je Cosmic web http://astrobites.com/wp-content/upload ... ic-web.jpg Roentgenové mezi-galaktické vysílání je totiž součást působení astronomických elektrických proudů ve "vakuu", stejně jako záhadné výbuchy gama paprsků z "prázdného" prostoru a to i v rámci Sluneční soustavy. Podobně to fachá i v solárních systémech a konec konců i kusu železa, nebo kapce vody, či krystalu křemene. Akorát, že to kosmické je příliš veliký slon na to, aby ho blecha byla schopna vidět v celé jeho nádheře a chápat. No a to "atomové" je bleše zase příliš malá bakterie, než aby ji byla štont vidět a chápat.

Jak nahoře, tak i dole.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[adam.benda]

... Měkké železo si v magnetickém poli netvoří své vlastní siločáry a tudíž ani své vlastní pole. Pouze koncentruje existující vnější pole a používá ho a vyvazuje se do něj. ...

Tady pozor... Vždycky bude záležet na úhlu pohledu, který k tomu zaujmeš, ale je nutno říci, že každé feromegnetikum vystavené magnetickému poli vytváří své vlastní pole. Železo je samozřejmě pro mag. pole skvěle propustné, ale když se na to budeš chtít podívat do hloubky, to pole se rádo přes železo uzavírá až důsledkem výsledného magnetického pole, tedy důsledkem sloučení magnetického pole pocházejícího od magnetů a magnetického pole pocházejícího od zmagnetovaného železa. Až výsledkem toho pak dostaneme obrázek z počítače nebo z pilin, který jednoznačně evokuje dojem, že železo je úžasně "magneticky vodivé". Ale v hloubce věcí ta vodivost nestačí. Jde o provázání těch dvou jednotlivých polí.

Jinak tloušťky stěn železných plechů opravdu hrají velkou roli, o tom není pochyb.

[adam.benda]

Prográmek dodělal ještě i situaci s pouzdrem natěsno... "Prosakující" pole je řídké, ale jak jsem tipoval, jeho "dosah" je o něco větší.

###