Magnetismus - Teorie

[buky]

Pche, u nás máme plasmu už dávno vymyslenú
https://www.google.sk/url?sa=t&rct=j&q= ... uwUSVRXjwg

[A(&F)]

... tudíž zamysli se, prosím ...

že se tu dohadujeme o doměnkách, anžto informace jsou velice vágní, a že si budu stát za svýma, pokud se nedomáknu dalších faktů, které by je pozměnily.

... poslyš, všechno se dá spočítat ... (např. kolik plynu vznikne shořením střelného prachu / kolik plynu vznikne přeměnou železa do plynného skupenství, atd. ) .... takže to můžu zkusit (popř. požádat o pomoc kamaráda, chemika ve výslužbě, dříve pracujícího u VÚ 6363 - Žatec ... ) .... ale bude to mít (vůbec) smysl ??? ... ...

[Slavek Krepelka]

... poslyš, všechno se dá spočítat ...

JJ, i taková volovina jako černá díra. Smysl to nemá.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[poota]

Souhlasím, že žádný valný smysl to nemá.
Za daleko zajímavější jev považuji něco, co předvádí David LaPoint ve svém videu týkajícím se primárního pole - některý díl z "Primer fields".
V jednom místě tam dá svůj MaCor "naležato" a s jedné strany mu dá "sežrat" kovovou kuličku, která tím MaCorem proletí a pokračuje dál se značnou razancí. Přiznám se bez mučení, že to mi připadá daleko efektnější než nějaké šíny napájené megaampérovým proudem.

Zdravím - poota

[A(&F)]

V jednom místě tam dá svůj MaCor "naležato" a s jedné strany mu dá "sežrat" kovovou kuličku, která tím MaCorem proletí a pokračuje dál se značnou razancí.

... ... jenže on mu jí nedá "pouze sežrat", ale tu kuličku do něj natlačí silou, kdy po překonání "magnetického středu" ji to "vystřelí" ven ... síla na výstupu = síla na vstupu minus ztráty ("přibrždění" kuličky magnetickým polem) ...... podobného efektu dosáhneš, pokud do vnitřní dutiny delšího toroidního magnetu (/dutého válce s póly na koncích) budeš z jedné strany cpát stejně orientovaný "o chlup delší tyčový magnet", kdy po vzájemném zarovnání hran na jedné straně je ten vnitřní magnet "jakoby samovolně vystřelen" ven z dutiny na druhé straně ...... pokud si vzpomeneš, před lety jsem toto demonstroval u Jeffa (pomocí "toroidu FeNdB-Ni D19,5 x d9,2 x 15mm" + (2 ks "válcoidních FeNdB-Ni Ø 9mm x 8mm", tvořících střelu)), kdy "nacpávaný magnet" (náboj) byl tímto zdánlivě energeticky nenáročným způsobem vystřelován přes metr do vzduchu ...

... pokud by se však tento princip použil pro konstrukci "toroid magnet gunu", tak "výsledná razance" nebude dostatečná pro udělení kinet. energie, jelikož (vlivem ztrát) nelze za sebe řadit jednotlivé sekce, jenž by postupně urychlovaly náboj (podobně jako u Gauss Gunu) ... náboj by sice vylétl ven z hlavně, ale daleko by nedolétl a nezpůsobil by ani žádnou zásadní škodu ...... samozřejmě existuje i spínaná elmag. podoba této záležitosti (kde je možné sériové řazení, čímž se dosáhne "větší výsledné razance"), ale to už jsme zpátky u zde již několikráte probíraného Coilgunu ... ...

... ... Anri ...

----------
PeS: ... "zplynováním" 100g železa (/tj. jeho odpařením při 0°C a 1 Atm, za přispění nemalé dávky energie) vznikne cca 40,11 litru nestlačeného plynu (který však v místě plazmového oblouku vlivem teploty ještě několikrát zvětší svůj objem) ... takže by to už jenom chtělo posudek nějakého "střelce", který by fundovaně posoudil, zda se dá "Fe_(g)" použít coby výkonná pohonná slož do kanónů ...... co Ty na to Pooto ?? ... ...

... samozřejmě, pokud by se pro "výrobu hnacího plynu" použil nějaký lehčí kov, produkce by se pak ještě zvýšila ...... např. v případě čistého hliníku by to oproti stejnému váhovému množství železa bylo cca 2x více, tedy 83,01 litru (což je ale stále pořád o dost méně než např. množství plynů získaného odpařením stejného množství vody) .... ale pokud by se použilo čisté lithium, výsledné množství by (oproti Fe) bylo až osminásobné ...

[poota]

Škoda že máš pravdu.
S tím MaCorem to chci vyzkoušet, jenom mám několik súrnějších věcí - ale je to v pořadí. Třeba by se to "nacpávání" dalo nějak ojebat

Pohon střely zplynovaným kovem se mi zdá zbytečně komplikovaný - oddělené póly, množství plynu a těsnění střely, která se nesmí točit atd.
Proti tomu si postav třeba jen tu špetku střeliviny v nábojnici - transport, iniciaci, přesnost a rychlost střelby, opotřebování laufu atd.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

... Pohon střely zplynovaným kovem se mi zdá zbytečně komplikovaný ...

To záleží na tom, čeho se snaží dosáhnout. Účinný dostřel 200km je docela daleko a nedá se dost dobře tvrdit, že by na to u běžného námořního kanónu stačila špetka "prachu". Ve skutečnosti 12" WW2 kanóny udělaly cca 32km a to vysokou drahou. Jenom granáty vážily cca 430kg. Revoluci přinesl až jinde zmíněný Gerald Bull, který namyslel granáty do tankových a pozemních kanónů, které mají zabudovanou v podstatě dýmovnici, která během letu vyplňuje vznikající vakum za střelou. Tím dostal z kanónu, který měl dostřel 7km úžasných 35km a tyto granáty se poprve uplatnily ve válce Jihoafrické Republiky proti tehdejší Angole.

Jinak, podívej se jak to vypadá na youtubišti.

Střela je spíše celokovový šíp, než koule, dokonce aj s koncovými stabilizátory. Snad nejvíce se to podobá raketě bez pohonu. Nepotřebuje rotaci jako "kulka".

Čím kratší doba doletu střely, tím spíš lze předpokládat, že cíl nebude mít příležitost byť i náhodně změnit kurz, či rychlost po výstřelu. Na ty vzdálenosti se nestřílí tam, kde se něco nachází, mluvíme-li tedy o námořních cílech, t.j. lodích, ale tam, kde se předpokládá, že se cíl nacházet bude v momentě dopadu. Proto je čas letu velice důležitým faktorem a platí to samozřejmě i vzhledem k povětří.

Přeládování tvrděj vezme kolem 10s t.j 6 výstřelů za minutu. To s konvenčním námořním dělovým nábojem a kanónem dost dobře nejde a vypadá to tak na 2/min, alespoň WW2. Jinak u zmíněných konvenčních WW2 letěla střela svých cca 30km (po maximální parabole) kolem osmi minut a kanóny se musely zastřelovat, tedy bylo třeba upravovat náměr až podle toho, kam první střela(y) padla. Na větší dálku to navigovali špízlové v poli rádiem, pokud byly bombardovány cíle na pevnině, a na moři se to odhadovalo dalekohledem a byla s tím starost.

Jenom spálení nějakého hliníku, a mluví o hliníkové pásce pro vytvoření plasmy, nejspíše není vším, co za tím pohonem střely stojí a vliv samotného magnetismu bude nemalý, možná i o dost větší, ale nejspíš podle konstrukce a účelu zbraně proměnlivý.

Koleje v laufu asi mohou být snadno vyměňovatelné. Konec konců to jsou jen štangle kovu.

Co se týče netěsností, jak znám Amíky, s klidem to vykompenzují "silou nálože", pokud by to měl být problém a bylo to nejjednodušší řešení.

Hlavní problém ale je, jak urychlit nábojnici v laufu, který je délkou srovnatelný s konvenčním kanónem, řekněme tedy 20m, na MACH 15. S tím by jakákoliv výbušnina měla hádám dost starost, jinak by si nevymýšleli tohle.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[A(&F)]

Třeba by se to "nacpávání" dalo nějak ojebat

... obávám se, že nedalo ... ...

... snad jedině, pokud by se použil takovýto princip a jednotlivé postupně za sebou naskládaná stupně by "operovaly" s čím dál tím hmotnějším "nábojem" ..... ale chtěl bych pak vidět tu neskutečnou kaskádu, která by byla chopna vystřelit odpovídající náboj do vzdálenosti třeba i jenom pár kilometrů, natož pak do 200 až 400 km ... ...... (navíc při přípravě k dalšímu výstřelu by se všechny jednotlivé stupně musely postupně nastavit do pozice před výstřelem, což by po technické stránce také nebylo zcela úplně jednoduché) ...

... ... Anri ...

[poota]

Když mně se to střílení stejně nelíbí a mám dojem, že by se měl ten magnetizmus, a nejen on, používat na něco užitečnějšího.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

... obávám se, že nedalo ... ...

Vzhledem k tomu, že délka magnetického laufu danné konstrukce a mezerování magnetů neovlivňuje ládovací sílu, zatímco pozitivně ovlivňuje nárůst kinetické energie střely při průletu laufem s narůstající délkou laufu a tím i její setrvačnost, je nasnadě, že to lze ojebat docela snadno. Ale na kanón to asi není, spíš na zacyklování druhou "laufovou" drahou. Něco jako 0, kde pouze rovné strany jsou magnetické dráhy.

S laskavým pozdraverm, Slávek.

[poota]

Akorát by bylo potřeba, aby to běhalo bez vnějšího zdroje elektřiny.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Akorát by bylo potřeba, aby to běhalo bez vnějšího zdroje elektřiny. Zdravím - poota

Jojo. Trochu jsem se zasnil a poukázal na vlastnosti kolejových drah z permanentních magnetů typu Tomi, Pax, Smot atp. aniž jsem se vůbec koukl o co kráčelo. Takže se omlouvám, že jsem sebe i druhé asi poněkud zmátl.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[poota]

Nikdy předem nevíš, k čemu může být některá odbočka dobrá
Ale když už jsme se tu tak hezky rozjeli, tak co třeba magnety páně Halbachovy?
Pořád v nich nemám jasno - tvrdí se, že na jedné straně mají pole jiné, než na druhé, ale kromě magnetického nadnášení se toho zřejmě nijak moc nevyužívá. Nebo se hrubě pletu?

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

.... tak co třeba magnety páně Halbachovy? ....

Jak Halbachovy? Však von to lotr šlohnul. http://en.wikipedia.org/wiki/Halbach_array
"The effect was discovered by John C. Mallinson in 1973, and these "one-sided flux" structures were initially described by him as a "curiosity", although he recognised at the time the potential for significant improvements in magnetic tape technology.
In the 1980s, Lawrence Berkeley National Laboratory physicist Klaus Halbach independently invented the Halbach array to focus accelerator particle beams."
"Efekt byl objeven Johnem C. Malisonem v 1973. Popsal tyto jednostranné struktury fluxu jako zajímavosti, ačkoliv tehdy rozpoznal jejich potenciál pro značné vylepšení technologie magnetických pásků.
Fyzik Klaus Halbach z Národní Lawrencovy laboratoře v Berkely nezávisle vynalezl Halbachův array k soustředění paprsků z částicových urychlovačů."

Na principu je založeno hafo střídavých motorů a jiných srandiček, včetně spousty magnetických pásků, třeba na ledničkách.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[A(&F)]

Vzhledem k tomu, že ......

... se mi zdá, že se Ti dohromady pomíchaly různé systémy, tak to zkusím upřesnit ...
A.) ... MaCor + jemu podobné "nacpávací systémy" (kde se výstupní síla = vstupní síla minus ztráty, viz výše), kinetickou energii fakt zvýšit nedokážou ... ... zkrátka, co do nich vložíš (/naláduješ), to z nich získáš (samozřejmě mínus ty zmíněný ztráty) ...
B.) ... kinetickou energii (zrychlením, popř. postupným zvětšováním váhy "mezistřely") dokážou přidávat pouze "vycpávací systémy", které se ale musejí před dalším výstřelem uvést do původního stavu, tj. použít k tomu sílu (= je zapotřebí větší síly než kolik ji ale získáš "výstřelem") ... viz např. princip výše zmíněného "Gauss Gunu" ...

... no a díky tomu ani jeden z nich "v oválné dráze" nezacyklíš ... a ani v houpačkovité dráze typu "U" ... ...

... ... Anri ...