Ale je. S homnopolárem to má celkem prd společného, i když trochu ano. Zato to má hodně společného s ložiskovým (kuličko-ložiskovým) motorem, kdy se připojí jeden z kontaktů na jeden kroužek ložiska pevně a na druhý přes kartáč. Pustí se do toho SS elektrika a postrčí se to. Pak už běží ložisko samo a jde do otáček. Stačí na to pár ampér z monočlánků. Problém je, že se tento motor velice rychle vyjiskří, ztratí kontakt a zastaví.adam.benda píše:... Ale jak jsou Aldebaraňané občas namyšlení, tak jim taky občas unikne nějaká ta chyba nebo pokroucení informace. Totiž ten obrázek není úplně v pořádku. ...
Co se týče railgunu (kolejnicového děla) http://science.howstuffworks.com/rail-gun1.htm , přes náboj, či jeho pouzdro, popřípadě plasmu za nábojem (to bych chtěl vidět) jde el. proud kolmo na její postup kolejnicema a tím se náboj odpuzuje svým polem od pole kolejnic. V podstatě pole "nábojnice" je zdrojem "cizorodého" magnetického pole vůči poli kolejnic.
Problém byl je a bude vždy s tím, že nad Mach 5 se mluví o miliónech Ampér a pod Mach 5 to stále ještě budou deseti až statisíce Ampér a docela by mne zajímalo, jak kdo zabrání, aby se kolejnice velice rychle "nevyjiskřily" a to v čase a stupni znehodnocení odpovídající hodnotám použitého proudu, i když jde zřejmě o nanosekundy. Samozřejmě lze také natahovat délku "laufu", ale zde se zase do problému vkrádá praktičnost délky kolejnic a další problémy, včetně navyšujícího se odporu v kolejnicích. Něco lze asi i uchladit dusíkem, ale elektrický oblouk řádově v minimálně deseti tisících ampér a spíše v miliónech, aby mohl být takový kanón použit pouze jako kinetická zbraň řekněme v námořní válečné technologii, je utopií a pouhým strašákem.
To ani nemluvě o tom, co se stane s jakýmkoliv materiálem průletem atmosférou při spekulované a teoreticky skutečně efektivní výstupní rychlosti kolem Mach 25. To je za hodinu kolem 3/4 zeměgule. Ta střela by nutně opouštěla kolejnice značně předehřátá a prostupem atmosférou asi přeci jen do značné míry udržovaná na relativně hodně vysoké teplotě, tím vyšší, čím více se střela bude vymykat zákonům aerodynamiky. Nakonec tedy doletí, jestli doletí, něco relativně o poznání pomalejšího a někde na hranici roztavení.
Všecko je to "would, could, if", takže po česku "bylo by bývalo kdyby".
S laskavým pozdravem, Slávek.