Randel Mills se svoji Grand Unified Theory of Clasical Physics (GUTCP) dělá tak obrovský převrát ve fyzice, že si jen stěží obyčejný člověk dokáže představit její důsledky, až bude přijata širokou veřejnosti a bude správně aplikována. Nemám na mysli jen jeho důkazy temné hmoty, která není nic jiného než vodík degenerovaný do stavu hydrina a z velké části zaplňující vesmír, či nesmysly velkého třesku kdy veškerá hmota je soustředěna do jediného bodu, a spousta dalších ke kterým se časem vrátím..
Největší revoluci a současně vrásky na čele dělá současným fyzikům jeho nový model elektronu, který je vlastně zachycený foton, tedy jakési elektromagnetické pole kmitající v jakési dutině a na rozdíl od současného bodového modelu vyskytujícího se současně tu a onde, má zcela konkrétní rozměr s nábojem rozloženým na povrchu jakési bubliny a kterou popisuje nástroji dvourozměrné fyziky. V případě atomu vodíku pak bublina elektronu obklopuje jeho jádro.
Tímto modelem elektronu obklopujícího atomy pak řeší ionizační energie nejen vodíku ale prakticky všech atomů i molekul.
Markantní to je třeba v případě atomu hélia, který kvantová fyzika (QM) řeší pomocí empirických opravných koeficientů a složitější atomy neřeší vůbec.
Pro srovnání zde je dokument řešící atom hélia pomocí QM
http://eolus.phys.northwestern.edu/cm_t ... Helium.pdf
A zde dokument R.Millse
https://xa.yimg.com/kq/groups/16011825/ ... meters.pdf
řešící tento problém nástroji GUTCP, což je pár rovnic v jeho teorii. V tomto dokumentu pak má vyřešen nejen atom hélia, ale pro srovnání zde uvádí vyřešené ionizační energie dalších jedno a dvou-elektronových atomů (tj atomy kterým zůstaly jeden nebo dva elektrony) a uvádí odchylky mezi jeho vypočítanými hodnotami a naměřenými hodnotami. O takových výpočtech si kvantová mechanika může nechát jenom zdát.
O tom však tady na tomto místě nechci mluvit. Jednák je to nad mé síly a jednak by našince mohlo daleko více zajímat to, jaký dopad to může mít na jeho každodení život. Asi by mohlo většinu nás technicky zaměřených perpeťáků zajímat jeho generování energie z vodíku a vody. Zkusme si trošičku přiblížit letošní dokument R.Millse, který uveřejnil po své červencové předváděcí akci, tedy dokument „H2O-Based Solid Fuel Power Source on The Catalysis of H by HOH Catalyst“ (Výkonný palivový zdroj energie na bázi vody a pevné hmoty katalyzující vodík katalyzátorem HOH)
http://www.blacklightpower.com/wp-conte ... lPaper.pdf .
V tomto 30-stránkovém dokumentu pak uvádí konkrétní měření různých zdrojů vodíku ať už s katalyzátorem vody HOH nebo i vodíku, který rovněž může podle jeho teorie být vhodným katalyzátorem.
Přiznám se, že stále nechápu rozdíl mez molekulou vody H2O a katalyzátorem vody v nancestním stavu HOH (voda ve stavu zrodu). Ale no vždyť já nemusím rozumět všemu, časem snad najdu odvahu se na to zeptát a dozvím se to.
Podstatné z jeho dokumentu je, že zdrojem „paliva“ může být spousta látek obsahujících vodu a hlavne tedy vodík.
Při svých zkouškách v bombovém kalorimetru pak v tabulce Tab1uvádí elespoň tyto látky, které ve svých pokusech zkoumal:
Směs titanového prášku s vodou Ti + H2O
Směs měděného prášku s vodou Cu +H2O
Samotnou vodu H2O
Směs měděného prášku s CuO a Vodou Cu + CuO + H2O (tedy Cu + Cu(OH2) )
Směs prášku stříbra s MgCl2.6H2O Ag + MgCl2.6H2O
Vosk (parafin) Paraffin Vax
Syntetický olej Synthetic oil
Směs prášku stříbra s dusičnaném amonným a vodou Ag +NH4NO3 + H2O
Směs hliníkového prášku s NH4NO3 a vodou Al + NH4NO3 + H2O
Samotný dusičnán amonný NH4NO3
Zdánlivě „malou“ účinost COP, tedy malý poměr mezi vstupní energii a výstupní naměřenou energii pak zdůvodňuje velmi nízkou energií, kterou v takovémto uspořádání dostává do zkoušeného vzorku pevného paliva (Solid fuel-SF) v bombovém kalorimetru, která nepřevyšuje 20% vynaložené vstupní energi. Musíme si uvědomit, že jeho měření nejsou návodem na generování energie, ale jsou to metody prokázání, že takováto energie při vzniku hydrina vůbec vzniká.
A jak postupovát dále?
Zkusme si o tom pokecat s těmi, které to „opravdu zajímá“ u Jeffa na podzimním srazu.