martin11 píše:vrátím se k tematu tohoto vlákna....
....magnetické pole se dá přirovnat ...ne srovnat...!!....ke gravitaci...???....je to jen pasivní prostředí....????..../magnetické pole/
...a proto MM nemohou pracovat...???.....zdraví martin11
Gravitační pole je silové pole kolem hmotných objektů. Magnetické pole je silové pole kolem pohybujících se elektronů. To nám dává možnosti si s ním hrát - koncentrovat magnetické pole kolem drátu s tekoucími elektrony tím, že drát stočíme do cívky, podle libosti ho změnou toku elektronů měnit, vhodně orientovat atomy s pohybujícími se elektrony a fixovat je a vytvořit tak magnet, atd. Takže podstata je stejná - pasivní pole. Magnetické pole je ale na rozdíl od gravitačního ovladatelné.
Magnetické silové pole je jenom PASIVNÍ PROSTŘEDÍ KOLEM POHYBUJÍCÍCH SE ELEKTRONŮ, KTERÉ JENOM DÁVÁ MOŽNOST K PŘEMĚNÁM ENERGIE A NEKONÁ PRÁCI! Tím, že je to prostředí kolem tak malých objektů, jejihž množství a tok dokážeme jednoduše ovlivňovat, můžeme ho měnit a možnosti přeměn energie se zvětšují.
Elektrostatické silové pole je jenom PASIVNÍ PROSTŘEDÍ KOLEM ELEKTRONŮ A PROTONŮ, KTERÉ JENOM DÁVÁ MOŽNOST K PŘEMĚNÁM ENERGIE A NEKONÁ PRÁCI!
Gravitační a elektrostatické pole si můžeme představit jako napnuté prostěradlo s kuličkou na něm.
Gravitační pole je prostěradlo, ve kterém jsou na několika místech umístěné prohlubně - tam kde jsou hmotné objekty. Pokud se hmotná kulička dostane na okraj některé, prostě do ní spadne. Můžeme jí z té prohlubně za použítí práce vytlačit kus nahoru, a pak jí zase nechat spadnout zpátky a tu práci dostat zpátky.
Elektrostatické pole je prostěradlo s prohlubněmi - tam kde jsou protony, a pahorky - kde jsou elektrony, a kulička - elektron - se bude vyhýbat pahorkům a spadne do prohlubně. Na rozdíl od gravitačního pole, které je pevné, máme možnost ty pahorky zvětšovat a zmenšovat, měnit jejich místo. Když budeme mít elektron v prohlubni a hned vedle pahorek, můžeme tím, že pahorek přeměníme v prohlubeň a naopak prohlubeň v pahorek, nechat elektron putovat z jednoho do druhého. Kdybysme pod prostěradlem dvěma rukama vytvářeli prohlubeň a pahorek a nechali mezi nima běhat kuličku, asi by nás ani nenapadlo čekat, že se nám tímhle podaří nějakou energii vyrobit navíc. Nemůžeme ani čekat, že se nám to povede s elektrostatickým nebo magnetickým polem.
Elektrostatické či gravitační pole může fungovat i ve dvou rozměrech - pohyby omezíme na plochu, takže je možné si ho představit jako to prostěradlo, na kterém jsme silové pole modelovali prohlubněmi a gravitační silou. Magnetické pole bohužel funguje pouze ve třech rozměrech, takže prostěradlová analogie neexistuje.
Mám dojem, že jsem svoje vysvětlovací schopnosti vyčerpal.