Teplovzdušný solární panel

[dušík]

Mňa by chlapi zaujímalo, aký material ste použili na absorbér. Niektoré firmy používajú čierny filc?, máte s tým skúsenosti?,kde ste ho zohnali?, alebo je lepší plech?. Dík

[P4priX]

Zdravím pány a dámy... je tu někdo kdo už nějak změřil solární ohřívač vzduchu v mrazech popř. našich zimních podmínkách? zajímalo by mě i aspoň přibližné porovnání "trubkové" verze a verze podle Trombeho stěny. Rád bych se pokusil o výrobu a vhledem k větší účinné ploše ohřevu se přikláním k "trubkovému" modelu. Díky za reakce.


Mimochodem, co říkáte na možnost použití vakuových trubek po vzoru solárních ohřevů? Z číny se dají sehnat za babku viz. alibaba.com/trade/search?fsb=y&IndexArea=product_en&CatId=&SearchText=air+heater+vacuum+tube

[JirkaRTJ]

Ahoj solárníci

Měl bych takovou prosbu o radu, chystám se vyrobit teplovzdušný panel, ale nevím jak to udělat s přepážkami nebo jak vzduch vést... Mám totiž prostor na panel 80cm výška a 3m šíře...

Nebude vadit ta šířka??

Díky moc
¨
Jirka

[milkiway]

priestoru máš dosť.... sám som si ho teraz na jeseň zhotovil (2x1 m) matný plech, sklo, pohon ventilátora fotovoltický článok (slniečko svieti, panel sa ohrieva, ventilátor beží..., slniečko nesvieti, ventilátor stojí) a je to super.. včera o 14°° hrial 45°C a vonku bolo 5°C
Vložil by som foto len neviem ako, som tu tretí krát

milkiway

[poota]

Když nevíš jak se něco dělá, tak se podívej do vlákna:
"Co mám dělat, když ..."
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic.php?f=6&t=3303

Zdravím - poota

[milkiway]

Dík poota.

tak sa podelím s Vami o jeden začiatočnícky-nenáročný (108 € + práca) teplovzdušný panel, len lutujem že som neurobil 4m2 ...dva m2 je málo na to aký má slniečko potenciál, tento mám na chate, na barák spravím väčší, už sa na to teším...


milkway

[laik]

Zdravím. Mám jeden laickej dotaz.
Budu si dělat v domě prosklednou stěnu na jih do dvora (velikosti asi 4 krát 3,5m ) kde budu mít pak obyvák (ten máme ted na sever do ulice a je tu stále ponuro a nikdy sem nezasvítí slunko) A jde mě o to, jestli má smysl přemejšlet o nějaké trombeho stěně na části té zasklené stěny, s tím že před zasklením (to bude asi jen z dvojska) bych udělal ještě jedno z jednoduchého skla z nějakým odstupem od té stěny???? a letní měsíce bych řešil tak, že bych tam vrazil mezi ty skla žaluzie a tím reguloval teplo v domě.
Jeden problém vidím asi v tom že když budu v zimě nasávat vzduch z místnosti do mezistěny, tak se to bude na vnějším skle asi rosit, nebo ne? jaké máte zkušenosti z rosením panelu?

[poota]

V létě funguje Trombeho stěna jako klimatizace - nasává vzduch z místnosti, pokud možno tak od podlahy, ohřívá ho a nahoře ho vypouští do ovzduší místo do místnosti. Ještě to chce do místnosti přivádět chladnější vzduch odněkud ze stínu.

Zdravím - poota

[martin11]

...okna na jih jsou sice dobrá věc...ale, co je lepší....vedro v létě a tombe nepostačí uchladit, nebo na sever a v zimě zatopit, ale v létě je tam rozhodně příjemno/ na severu/...na jih nalepit a na sklo reflex folie odráží ven i dovnitř - je tu vždy pro i proti m11

[laik]

Ono to není uplně na jih spíše JZ a slunce tam v létě do oken přímo svítí až kolem druhé ale zato až do západu, ale jinak v baráku máme i v létě příjemně, stropy jsou přes tři metry takže horko je u stropu, což zase neocením teď v zimě. chladný vzduch do baráku pouštím přes chodbu od sklepa takže se to dá vydržet a když člověk přes den zabední tak dobrý.
Takže v případě trombeho stěny jen odladit klapky dovnitř a ven u vršku stěny.
A co to rosení těch vnějších skel? ptám se na to proto, protože mě to stále teď trápí, znáte to, zedník v baráku takže sem si celej barák včetně podlah a stropů zabalil do polystyrénu a hodil plastová okna, takže když člověk moc vaří a dejchá tak muže na parapetech utírat katuže kondenzátu, snažíme se sice moc nedejchat ale jíst se musí :-)

[poota]

A co to rosení těch vnějších skel?

Nějak moc nerozumím otázce.
V Trombeho stěně se v každém případě vzduch ohřívá, takže současně klesá jeho relativní vlhkost čili by se mělo spíš "odrosovat" než kondenzovat.

Zdravím - poota

[tichys]

... takže sem si celej barák včetně podlah a stropů zabalil do polystyrénu a hodil plastová okna, takže když člověk moc vaří a dejchá tak muže na parapetech utírat katuže kondenzátu, snažíme se sice moc nedejchat ...

Ani "nedejchat" nepomůže, vzniku vzdušné vlhkosti v domě zabránit nelze.Musí se s ní počítat řešit její odvádění.
Navíc vlhkost není jediný problém, při nedostatečné výměně vzduchu současně dochází i k úbytku kyslíku a narůstání koncentrace CO₂.
Takž je nutné větrat, větrat, větrat - nejlépe nezávisle na obsluze a tak, aby se odváděla vlhkost a CO₂, ale ne teplo.
Ideální je proto řízené větrání s rekuperací, nebo např. teplolvzdušný solární panel, který do domu přivádí sluncem předehřátý čerstvý vzduch z venčí, zatímco vydýchaný vlhký vzduch je odváděn výduchem na opačné straně domu.
Honit Trombeho stěnou vzduch v místnosti pořád dokola sice řeší teplo, ale ne výměnu vzduchu.
Takže když už někdo vyrábíte teplovzdušný solární panel, udělejte ho rovnou i s výměnou vzduchu. Cena bude úplně stejná, ale zabijete dvě mouchy jednou ranou.

[laik]

A co to rosení těch vnějších skel?

Nějak moc nerozumím otázce.
V Trombeho stěně se v každém případě vzduch ohřívá, takže současně klesá jeho relativní vlhkost čili by se mělo spíš "odrosovat" než kondenzovat.
Zdravím - poota

Podle mě logicky, když bude venkovní teplota nižší než vnitřní, a já začnu honit vzduch z domu který má určitou vlhkost přes Trombeho, tak vzhledem k tomu že vnější sklo bude mít teplotu třeba kolem nuly tak se na něm začně srážet voda a bude poté stékat dolu jak u těch oken ???? Na druhou stranu, kdyby to takhle fungovalo a stěna fungovala jako taková kondenzační sušička baráku, tak by to také nebylo na škodu. Proto se ptám jestli jste něco takovéhu zaznamenali třeba u těch teplovdušných panelů.
Protože třeba u kastlových oken se tohle stává, když vnější skla jsou dobře dovřená a utěsněna a vnitřní se nechají zase trošku pootevřená tak se hned začně potit okno a srážet voda.....

[petrpetrpetr]

Ahojte

moc díky za všechny informace tady...stojí to za to tu pročíst vše, ale pro Ty, kteří chtějí nějaké shrnutí toho co mi přišlo nejzajímavější a s čím budu nadále pracovat uvedu níže. Ale každé řešení je individuální, tak je třeba do toho zahrnout vlastní invenci. Má bude nejspíše spočívat v rohovém(kvůli pohybu slunce na daném domu) dvojpanelu- dvojsklo 2x 1,3*2,3m na výšku. Větráková díra do vnitř min. 120mm. Přisávání studeného vzuchu budu chtít jak z místnosti, tak z venku (oboje uzaviratelné). Horní část panelu budu chtít také odnímatelnou kvůli "klima efektu" v létě. Panel asi umístit buď přímo na stěnu, nebo pod ) úhlem do 60st. ( to budu muset ještě proměřit jak to na deném rohu tedy bude). Plechovky nechci, tak udělám typ "bludiště" minimálně o tloušťce 10cm zaizolované ze všech stran (případně aby teplo sálalo do zdi, pokud bude panel kolmý) a jako absorbent tepla budu chtít vyzkoušet zde zmiňované vodní sklo se sazemi.
To jen abych uvedl co mě přišlo nejlepší pro mé řešení na starém domě s 45cm tlustou zdí z pálených cihel.
Také bych zde rád ukázal jednu aplikaci, kde si zjistíte pohyb slunce na Vaší nemovitosti v daných měsících v určité hodiny :

http://suncalc.net/#/49.0591,17.4695,17 ... 0.25/13:45 kliknutím v levo nahoře máte možnost přepnout na reálný pohled se zhora zbytek je vysvětlen v jednoduchém návodu.

a jistě by stálo za zmíňku toto :
http://mapa.czrea.org/slunko.php

no a z toho co jsem si uložil na pozdější promyšlení konstrukce bych uvedl asi toto :

LubosV :

Ahoj,
vidím zájem by byl, tak se pustím do popisu.
Jen buďte trpěliví, bude to na etapy. Když jsem přemýšlel o popisu, bude toho dost, co musím napsat, aby to mělo smysl. Aby to dokázal zručný kutil podle toho popisu poskládat. No snad to vydržíte.

Než jsem se pustil do stavby, řešil jsem několik otázek:

1. Kde získat informace od těch, co už to mají (a používají).
Tak takových informací jsem našel opravdu málo. Třeba zde:
http://www.i-ekis.cz/?akce=archiv&idp=3975
http://www.envic-sdruzeni.cz/aktuality/ ... ormace.htm

2. Vyplatí se to?
Někde jsem četl popis, že teplovzdušné kolektory jsou zbytečné, protože správně postavený dům v zimě za sluného dne své stráty pokryje. Že smysl má jen ohřev vody. Váhal jsem. Ale dnes už vím, že je to blbost.
Systém s kolektory na TUV začíná na 50tKč, a bude fungovat v létě. V létě, kdy je potřeba TUV menší. V zimě nic moc. Návratnost je od 10 let. To je moc.
Na zimu (nebo spíš jaro a podzim) je potřeba pořádná plocha kolektorů, protože slunce je málo. Teplovzdušné jsou ideální, jsou levné, bezúdržbové. Takže nebude vadit, když se na léto vyřadí z provozu. Akumulátor tepla je již hotový - celý vytápěný prostor. Komu by vadilo, když se v topné sezóně díky slunci přetopí, a místo 21 bude uvnitř 24st. C?
Že se vyplatí jsem spočítal a změřil - o tom příště.

3. Není lepší koupit hotový?
Hotový kolektor, s přijatelnou cenou při velké ploše jsem opravdu nenašel. Takže sám.

4. Jakou koncepci zvolit?
Po mnoha neúspěšných pokusech s VE (magnety, Aladdin, superelektrolýza) jsem chtěl udělat něco, co bude fungovat. Něco co bude fungovat beze mne. Bez údržby. Takže čím jednodušší, tím lepší.

5. Jaké materiály zvolit?
Ideální je sklo, ale v takových plochách již není konstrukce jednoduchá. Zvolil jsem jednokomůrkový polykarbonát. Nemá sice tak velkou propustnost záření jako sklo, ale má zase za malé peníze zajímavý tepelný odpor. Navíc není úplně průhledný, tak to nebude až tak černý flek na fasádě.
TEORIE
Mám dům slušně izolovaný, kvalitní plastová okna, topení elektřinou. Náklady sice v porovnání s ostatními nejsou vysoké. Ale kdyby byly nižší…

Protože jsem chtěl jednoduchost, zvolil jsem umístění na zdi. Jižní. Z grafu v příloze je vidět, že ideální sklon pro topnou sezónu od října do dubna je okolo 60°. Výsledky v létě mne nezajímaly. Já jsem ale zvolil 90°, podle stěny.

Jak jsem již popsal, nic moc jsem k tématu nenašel. Takže jsem váhal, zda se to vyplatí, a jak nejlíp to sestrojit. Jestli polykarbonát je správná volba. Proto jsem jaro 2010 věnoval měření. Vytvořil jsem dva měřící vzorky. Jeden se sklem, druhý s polykarbonátem. Oba měly „větrací dírky“ jednu dole, jednu nahoře. To aby byl nějaký odběr tepla. Umístil jsem je na místo plánovaného kolektoru, připojil k PC a měřil.

Výsledky byly následující:
Polykarbonát dosahoval hraniční teploty (25°C) dřív než sklo!
Teplota ve vzorku běžně přesahovala 40°C!
Za dobu měření (15. –27.3.) by kolektor topil 66hodin.

Pro úplnost přikládám tabulku Skutečná doba plného svitu, tu jsem našel až po ukončení měření. (na straně 2 )



Shrnutí: pro realizaci kolektoru k topení potřebujete jižní, v zimě nezastíněnou stranu. (Odklon od jihu do 30°, víc už nebude fungovat.) Ideální sklon kolektoru je 60°. I 90° (svisle) bude fungovat.


P.S: Všem se omlouvám, že neuvádím zdroje, odkud jsem čerpal (tabulka a graf). Ale nemám to, a hledat znovu to nebudu.
A je tady další díl. A možná dva.


KONSTRUKCE

Takže umístění, sklon a materiál přední stěny kolektorů již je jasný. Teď zbývají již jen „detaily“.
Zadní stěna – musí vůbec nějaká být? Nemusí. Konstrukce bude namontovaná přímo na zdi domu, zadní stěna je tedy stěna domu. Stačí natřít na černo. Nebo potáhnout něčím černým. Vzduch proudí před touto stěnou, takže není za potřebí žádná tepelná vodivost. Jen aby to bylo černé a hrbaté. Já jsem použil netkanou textilii.
Tloušťka kolektoru – Aby mohl proudit vzduch, nějaká být musí. Aby se to dalo udělat, musí být podstatně větší. Zvolil jsem 10cm. Při konstrukci se ukázalo, že limitním faktorem je šířka F profilů a výška ventilátoru nad zdí. Teď už vím, že 7cm by určitě stačilo.
Výstup ohřátého vzduchu – výstup je jednoduchý, musí být nahoře. Za zdí je centrální bytná místnost, obývák+kuchyně. Ideální konfigurace, žádné rozvody nejsou potřeba. Stačí prorazit díru do zdi.
Vstup vzduchu – tady jsem postupoval poněkud odlišně. Vstup není zevnitř. Jak jsem psal, mám těsnící plastová okna. Málokdy se u nás 3x denně v zimě větrá. Kdo by to jako dělal? Takže proč nespojit dvě funkce, topení a větrání zaráz. Vstup vzduchu je na spodní straně kolektoru zespodu, přes mřížku a prachový filtr. Zvenku. Kdo namítá, že se tím snižuje výkon kolektoru, má pravdu. Jenže ztráty ventilací jsou v domě vždycky. Teda pokud nemáte vzduchotechniku s rekuperací. Navíc to přináší další výhodu – kolektor nemusí být 100%vzduchotěsný.
Řízení kolektoru – to chce elektroniku. Nejprve jsem uvažoval o srovnávání teplot v kolektoru a vevnitř. To by bylo dokonalé řešení. Takový automat už používám. Ale pro jednoduchost jsem použil obyčejný pokojový termostat. Takový, co umí spínat 230V. Aby mohl přímo spínat ventilátor. Takový, co se dá vypnout. Vypínat se bude v létě.
Čidlo jsem přemístil z termostatu do kolektoru. Výrobce typu HP 510 z GM electronic s tím již počítal. Asi vyrábí i typ s odloučeným čidlem. Přepnul jsem jej na řízení klimatizace a nastavil 29°C. Jakmile je v kolektoru víc, zapne a snaží se kolektor vychladit. A tím vlastně topí.
Nucená cirkulace, uzavírání kolektoru – Cirkulaci zajistí ventilátor. Protože ale fouká přímo do obýváku, zvolil jsem tichou variantu. Aby z kolektoru netáhlo, když nesvítí, je potřeba dobře výstup uzavírat. Nejjednodušší, co jsem vymyslel, je použít ventilátor s automatickou elektrickou žaluzií. Pro dokonalost jsem použil dva, z každé strany stěny (taky vzduchového kanálu) jeden. Z toho, co je uvnitř, jsem vyřezal motor i s vrtulí. Přes dvě zavřené žaluzie už netáhne.

Materiál - Polykarbonát jsem koupil u místního prodejce. V hobby marketu je sice levnější, ale tohle bylo blízko. Prodejce navíc řeže na požadované míry zdarma a účtuje jen skutečnou plochu, odpad se nezapočítává. Tam jsem koupil taky rohové (F) a spojovací (H) lišty, Al pásku na ucpání komůrek, silikon na lepení lišt, terče na kotvení. Ušetřil mi spoustu práce.

PLÁNKY A REALIZACE

Kompletní rozpis materiálu (ledacos napoví):
1. Polykarbonát tl 10, jednokomůrkový, čirý
2. F lišta
3. H lišta
4. Al páska
5. Silikon na polykarbonát
6. Příchytka talířová
7. Černá netkaná textilie
8. Úhelník 60x60
9. Úhlelník 20x20
10. Hmoždinky fi 6
11. Vrut 4x16
12. Vrut 4x40
13. Molitanové těsnění
14. Hmoždinky fi 10
15. Kotvící trn (vrut+závit M6)
16. Prodlužovací matka M6
17. Šroub M6x80
18. Izolepa průhledná
19. Prostorový termostat
20. Kabel SYKFY
21. Kabel CYKY
22. Husí krk fi20
23. Instalační krabička
24. Svorky propojovací
25. Příchytky na kabel
26. Ventilátor s automatickou žaluzií 2x
27. Roura fi 100
28. Montážní pěna
29. Mřížka 90x450
30. Vatelín
VÝSLEDKY Z PROVOZU

Již po prvním slunečném dnu (1.10.) jsem zjistil, že výstupní teplota je o mnoho vyšší, než jsem plánoval. Teplota běžně dosahuje 60°C, což je zbytečně moc. I teď, v prosinci, kdy venkovní teplota je –10°C, ale je bezmračný den, výstupní teplota byla 52°C!! Za 70dní, co to je v provozu, kolektor topil již 281hodin.

ZLEPŠENÍ

Jak jinak by to mělo dopadnout, když to byl prototyp? Samozřejmě, už jsem provedl několik zlepšení.
První část má za cíl snížit výstupní teplotu vzduchu z kolektoru (a tím snížit ztráty kolektoru a zvýšit zisk). Předně jsem upravil ventilátor. Nechal jsem se inspirovat lodní dopravou. Tam se také pro zvýšení účinnosti lodního šroubu používá druhá „vrtule“, umístěná za tou první.
Je to jakési „turbo“, které mění směr vycházejícího vzduchu z vrtule. Dokonalejší ventilátory to mají už z výroby. Jde o to, že samotná vrtule sice tlačí vzduch, ale ne ve směru osy. To je dobře vidět, pokud si za ventilátor v rouře dáte kousek nitě, nebo přes ventilátor proběhne kousíček papíru. Vzduch opouští vrtuli a krouží ve spirále. Ten rotační pohyb – to jsou ztráty.
Z plechu jsem vystřihl a naohýbal vrtulku, kterou jsem vzpříčil v trubce za ventilátorem. Je nutné si dávat pozor, záleží na smyslu otáčení ventilátoru. Výsledek je překvapivý. Nechápu, proč to nedělá již výrobce. Viz foto.
Dále jsem využil místních možností, a do páru s ventilátorem kolektoru jsem přidal druhý, větrání z koupelny. Náhodou je to na úplně opačném konci domu…

Další zlepšení: termostat jsem nastavil tak, aby v poledne oba ventilátory na hodinu běžely bez ohledu na teplotu v kolektoru. V domě se tak větrá každý den.

A poslední úprava: Nabarvil jsem ventilátor v kolektoru na černo, aby nebyl tak vidět.

Až budu dělat druhý kolektor, ještě jednu změnu mám: Kotvení přední stěny do zdi (ty bílé terče na fotce), nebudou v rastru 3x3, ale 2x4, vzdálenost od krajů asi 30cm.


Jak v létě
Pro úplnost přidám můj plán, jak to bude fungovat v létě. Snad to tak i bude. Léto kolektor ještě nezažil. V podstatě žádnou funkci pro něj nemám. Ohřívat vodu by bylo ideální, ale přináší to veškeré složitosti a investice, jako kolektor na střeše. Takže plán, jak jej „vypnout“:
1. Kolektor je pod střechou a svislý. Takže v létě bude jeho výkon „klesat“ protože úhel je velmi nevhodný. Navíc díky velkému přesahu střechy bude velkou část dne zastíněný.
2. Aby se nepřehříval (ventilátor bude vypnutý), nachystal jsem v horní části větrací otvor (v podstatě to samotné, co sání dole). Ten se otevře a hotovo.
3. Kdyby ani to nestačilo, mám plán B. Kolektor zakrýt bílou netkanou textilií.



Tak a to je vše. Budu rád, když se mezi diskutujícími najdou ti, co mne budou následovat. Ocením, když se se mnou podělí o své zkušenosti a náměty ke zlepšení. Taky kdyby někdo chtěl něco vysvětlit, jsem tu.



návrhy od ostatních na vylepšení viz předešlé stěny :
. a což to udělat jinak ... použít podobného principu jako u dvouvývodové napáječky ... akorát že obráceně ... ...

- vnější kolektor (Trombehu stěnu) udělat uzavřený s nuceným oběhem vzduchu zevnitř domu ...
- horní vývod (ohřátý vzduch) svést izolovanou trubkou dolů do výškově stejné úrovně jako je nasávání studeného vzduchu z domu do kolektoru (spodní konec) ...
- trubky kolektoru (teplý i studený konec) ukončit ve dvou od sebe vzdálených šachtičkách pod úrovní podlahy ...
- šachty by ještě možná mohly být u podlahy propojeny slabší trubkou pro rychlejší vyrovnání potenciálu mezi oběma vývody ...
- v teplé větvi je ventilátor řízený termostatem, jenž by spínal pouze v okamžiku dosažení vyšší teploty v kolektoru než je v domě ...

... při tomto způsobu by se oproti klasickému řešení využilo i tepla vznikajícího za slabšího svitu slunce, např. ke konci dne, tedy v době, kdy původní koncepce trombeho stěny je již nepoužitelná (vzduch se ve vnějším kolektoru postupně nahřeje a poté se "přefoukne" dovnitř domu) ...

*krikika k obr kritizovany 1
Diky moc za Fotky....

Mel jsem otazky ale fotky mi je kompletne zodpovedely ohledne male funkce tvych panelu,prvne jsem myslel ze je to jen tim ze mas moc silny ventilator.Co se tyce remeslne prace musim smeknout,musela to byt fuska a vypadaji pekne ale koncept funkcnosti systemu je spatny.Jojo,kritizuje se mito kdyz jsem nic jeste nepostavil ale zase hodne nastudoval na internetu.Proste 1+1=2 a ve tvem pripade vyslo 1+1=3.Psal jsi ze budes muset postavit jeste dalsi panely neboli rozsirit plochu,nez se do toho pustis a vyhodis hromadu penez tak ti dam par tipu za par kacek ktere ti snad pomuzou zvysit vykon a potom budes vedet kolik plochy pridelat.

1/ fotka c.1,2,3,4
....absorber je moc tenky ,podle fotky vypada ze je tlusty 5-7cm to znamena maly objem vzduchu /ventak sepne a teply vzduch je pryc-silny ventak/
.....panely nemas zaizolovane na bocich a zadni cast panelu/teplo musi zustat uvnitr a ne propoustet-unikat skrz/
....doporucuji oblozit timto http://www.puren.com/cz/produkty/stavba ... index.html hlavne deskou PIR treba http://www.bauder.cz nebo http://www.bachl.cz/ ,je tenka a izolativni.Proste PIR s folii.

2/ventilator fotka c.6
nammontuj urcite toto http://www.ventilatory-vzduchotechnika. ... tacek-300w diky tomu ti to nevytahne veskery teply vzduch z panelu na jeden zatah.Regulujes podle potreby.Ventilator mas moc silny tahem na objem ohrateho vzduchu v panelu.

3/ rozvody od panelu fotka c.7
...natahni od panelu k ventaku a od ventaku do mistnosti toto http://www.ventilatory-vzduchotechnika. ... 0mm-5000mm nebudes mit ztratovost tepla po ceste do mistnosti.

4/fotka c.1
...mezi ty prinitovane L-profily bych nalepil nejakou tmavou kahlicku aby akumulovala teplo ktere potom zvysi zisk 7-10ks podle velikosti ,spis do vrchni poloviny.Toto je jen napad,funguje to u kamen tak proc by nemohlo u panelu......

...Tady jeden odkaz pro inspiraci http://www.builditsolar.com/Projects/Sp ... eating.htm

Otazky ohledne tveho systemu jsem mel a sam si na ne i odpovedel,ale jsem zatim jen teoretik.Pokud neco pouzijes co jsem doporucil nebo neco jineho je jen na tobe.Vychazel jsem co sem videl na fotkach.Dosud nevim jak mas panel daleko od polykarbonatu v usazen v krovu.Patris mezi prukopniky samodomo a jeste sto vrazil do strechy a to se cti.

Ja sve panely chci udelat ve stylu Trombeho jak je uz u predesleho samodomo.proste na stenu ale s moznostisundani ze steny a moznych uprav.taky uvazuji ze bych udelal pred ty dva panely jeste jeden na predehrev vzduchu ktery pujde do tech vetsich a vic se ohreje. Nebo udelam pod panelami neco jak zaizolovane pareniste a naskladam tam par cihel ktere se naakumuluji a budou poustet do panelu predehraty vzduch.Musim to hodit na papir a pak tady.I kdyz vlastni praxe mi rekne vic.


úpravy na ventilátoru :
Otázka asi nebyla na mě ale taky něco přidám
V současné době mám panely funkční dva a jeden je rozdělený pro dvě místnosti, takže vlastně tři.
Teplota ve všech panelech je cca stejná v maximu do 77 C°.
To je teplota v panelu do pokoje jde tak 60 max pokud jedou tak je teplota v pokoji okolo 17 hod. cca 23 C°
Na ventilátorech jsem udělal pár odhlučnovacích úprav.
Otvíraní je klasické samozavírací automatická žaluzie 100 mm Vents, Jedna je v kolektoru druhá na stěně v místnosti.
A ta nejdůležitější věc ventilátor originál vykuchaný ven a místo něj nabastlený počítačový ventilátor 92 x 92 mm 12 V DC. Púvodní ventilátor byl moc hlučný a při teplotě okolo 60 C° rezonoval. A ještě jedna věc ventilátor není v kolektoru, ale na stěně v místnosti. Jak tlačil vzduch do trubky, tak to ukrutně hučelo. Nepomohly žádné úpravy ani vrtulka za ventilátorem, ale pomohlo to, že vent. vzduch netlačí přes trubku, ale nasává ho.
a ventilátorky mi ted hrkají na solární článek-zadara.
Ventilátorek je 92x 92x25 mm 12V 2,5 W 0,2 A 2800 RPM 95 m3 hod.tento
http://www.gme.cz/dc-ventilatory-97x94- ... -p625-086/
fotovoltaický článek je 10W 12V, ale je připojený na dva ventilátorky na jeden to hučí trochu hlasiteji. Na dva je to skoro neslyšné.
Pokud máte nějaké případné otázky rád je z odpovím.

text k obr: varianta
Materiál pro kolektor
Obvod je z UW profil na sádrokarton 100 mm x 40 mm délka se kupuje 3-4 m
To jsem přišrouboval jako rám mezi okna 2500mm vysoký a 1600mm široký. Na fasádě mám polystyren, takže jsem jako zadní stěnu použil OSB desku 15 mm. Kolektor jsem rozdělil na půlky příčkou z OSB desky.
takže už mám dva kolektory a na příčky v kolektoru jsem použil pozinkovaný plech naohýbaný na 85 mm x 20 mm
Nasávání vzduchu je z venku ze spodu kolektoru, protože mám starý dům a bylo potřeba nezávisle větrat.
Tlouštka stěny je cca 60 cm i z polystyrenem na vrtání jsem použil tento vrták.
http://www.bergland24.cz/stavba-/diaman ... ka-102-mm-
V práci jsem si z 27mm závitové tyče nechal stočit nástavec na 13 mm sklíčidlo do vrtačky
Do cihel plných jsem to vyvrtal narexkou 850w s příklepem bez větších problémů. Pozor trubka do díry musí mít 100 mm klasická odpadovka 110 mm tam nejde nutno koupit větší korunku.
Kolektor je zakrytý lexanem jednokomůrkovým 8mm dal jsem 8-čku byla levnější, ale je nutné použít větší množství šroubků.
Automatická žaluzka je sice na 220 v vevnitř je thermoaktuator, který po propojení elektřiny přez bimetalový termostat- http://www.ebay.com/itm/1pc-KSD301-Temp ... 337015b4c4
sepne obvod a žaluzka se začne otvírat. než se žal. otevře mám na koncy cesty thermoaktuatoru mikrospínač, který spíná obvod pro fotovoltaický panel. Takže nahřeje se panel na 35 C° 220 termostat sepne 220 pro otvírání žaluzek a jak se otevřou žaluzky sepne thermoaktuator microspínač a propojí fotovoltajiku.
Kolektor hrká asi od 09.30 od rána
Na stěnu jsem to dal proto aby to topilo a větralo podzim zima jaro a v létě je slunko tak vysoko že na kolektor skoro nesvítí.
Kolik přesne to uspoří to zatím nevím protože je mám zprovozněné od konce února. Ale když svítí slunce tak je výsledná denní spotřeba plynu o cca 2,5 m3 menší než když slunce nesvítí Denní spotřebu plynu jsem měl na začátku března okolo 7,5 m3 plynu denně a to nesvítilo slunce. Jak začlo svítit jsem na průměru 5m3.
Přestali jsme přes den otvírat okna v domě je vyvětrané a vlhkost klesla z nějakých 60.70% na 45- 55%. což je i podle mé ženy super v domě je opravdu vyvětrané.
Nevím jak vložit fotky potřeboval bych poradit?
Mohu vám je poslat i emailem
J.Hrebacka@seznam.cz
Omlouvám se
Mám tam sponkovačkou nasponkovanou černou netkanou folii.
těch 10-15% tj. 200-250 m3 plynu si myslím bude reálných, bylo by to i víc ale loni jsem vyměnil i plynový kotel.
Dal jsem kondenzační. Za posledních 10 let jsem měl 2100 až 2200 m3 plynu Letos to bude tak 1400 m3
Investice i se všemi přešlapy a omyly je 15 000 a to mám materiál ještě na jeden kolektor v záloze, který mi manželka zatím nechce povolit.
I tak bude návratnost okolo 4 let, je ale super vyvětráno a doma lehce přetopeno.
1. Kolektor má 2,5 m x 1,7 m pro dva pokoje 3,5x 4 m a druhý pokoj 3x4 m jsou vedle sebe
2. Kolektor 2,5 x 1,9 není rozdělen místnost 4,5 x 4 m a za pokojem za zatahovačkama je ještě kuchyň a veranda dohromady tak 50m2. V obyváku je teplo a v kuchyní je teplota ještě dobrá tam se i vaří. tak toho tepla v kuchyni není tolik třeba.
Problém ze začátku byla hlavně hlučnost, protože je žena je na mateřské tak by to dost obtěžovalo.


elektromagnetická záklopka obrázek : záklopka
Ztráty jsou v noci a když nesvítí, když hodně vítr fouká, nebo když to chladí déšt, proto se ten otvor musí zavřít, může to být i upravený otvírač na skleníky nebo termostat nastavený na 24°C a el.ventilátor s žaluziemi.

... pro inspiraci dávám nástřel patentovaného řešení "Elektromagnetické bistabilní vzduchové klapky" ... i v domácích podmínkách jednoduchý snadno realizovatelný princip (podobný jako se používá u bistabilních relé) ...

- změna stavu se provádí krátkým impulzem s příslušnou polaritou = nevyžaduje trvalý přísun energie / nastalý stav nadále zachovává magnet na klapce ...
- síla použitího neodymového magnetu klapky (jenž se přicucne k Fe "magneticky měkkému" jádru cívky) vytvoří dostatečnou sílu k dokonalému uzavření otvoru (třebas společně s případným pružným těsněním) ...
- v obrázku jsou vyznačeny přítažné a odpudivé síly během přiloženého napětí ... (malé šipky vedle perm. magnetu, viz barvy pólů = shodné se odpuzují a neshodné se přitahují) ...

pozn: ... namísto jednoduchých cívek (= přestavování pouze změnou polarity) mohou být použity elektromagnety s dvojitým nezávislým vinutím (= jednodušší ovládání bez použití symetrického napájení (tj. +,0,-), popř. bez dvou výkonových spínacích prvků pro každý stav namísto jednoho při napájení nesymetrickém) ...

... pro nekomerční využití volně k dispozici ... A(&F) ... ...

(ortodoxním elektronikům se omlouvám za použití symbolů "plus" a "minus" v nákresu, které jsou však pro laiky mnohem srozumitelnější ... )

PeS: ... pokud by si to někdo stavěl, tak hlavně nezapomeňte mezi jádra cívek a klapkový neodym vložit tenkou pružnou podložku chránící magnet, který je velmi křehký ... rovněž pozor na napěťové špičky opačné polarity vznikající na cívkách při vypnutí napětí (spolehlivě oddělávající polovodičové spínací prvky) !!! ...

text od s11martin s youtube videem
tak jsem odkryl panel abych si zase mohl hrát ,teploty jsou pro to ideální kolem 12 C ,v panelu jsem udělal menší úpravy na přepážky jsem položil proužky zrcadla-zkoušel jsem po nasměrování zrcadla na teploměr to přidá víc stupínků tak ty moje ikdyž né dobře nastavené proužky odrážejí paprsek zespoda do panelu a zdá se mi že je to asi trochu lepší než když se sice nahřály ty přepážky ale podle mne se plech rychle ohřeje ale taky rychle ochladí proto moje varianta je spíš nejdřív nahřát nějaký materiál který to teplo absorbuje a pak postupně dává zpět když zrovna přijdou mráčky a chvilku nesvítí sluníčko ale mám z čeho čerpat teplo podle mne pokud budu mít jen nělaký plech tak se sice rychle ohřeje ale taky rychle ochladí no jen múj názor
konečně jsem namontoval i termostat který hlídá teplotu-mám ho nastaven na větší teplotu kolem 50 stupňů a vypne o 10 +- míň ta zbytková teplota pak po vypnutí pomalu stoupá z kolektoru do místnosti a je to příjemné a trvá docela dlouho než se teplota ztratí na únosné minimum,ventilátor mám 24V ale nevím jaký výkon cedulku už nemám ,zkoušel jsem hodně ventiláturů-ty na 12V nic moc nestíhaly nebo asi neměly ten správný výkon pak mám silnější který ten panel skoro vycucly i s omýtkou taky to není to pravé-ventilátor musí předat teplo aby to bylo funkční pokud fouká málo tak spíš jen větrá a pokud je to moc tak teplota klesne dost pak se vypne a čekám na to než se zase panel nahřeje takže najít zlatou střední cestu zkoušel jsem i zpětný odvod tepla když je panel bez sluníčka a teploty nic moc +-15C opravdu to trochu saje teplý vzduch zpět do kolektoru ale to ještě nemám dořešené ,nějakou zpětnou klapku by to chtělo ,teplota v kůlně asi 65m3 kde mám panel nainstalován stoupne O 5C víc vlhkost klesne během zapnutého větráku o 10% ale ráno je opět nízká teplota a stejná vlhkost-jasně že vše co je v kůlně je nasáté svou vlhkostí a ta se vrátí zpět do prostředí a jen pomalu se bude snižovat a izolace ve stěnách taky nic moc je to jen kůlna tak sice izolovaná je ale okna jsou stará a dveře jednoduché tak teplo se bez problémů dostane docela rychle ven ventilátor napájím trafem dává 24V 1A tak si myslím že moc velkou spotřebu nemá a protože je to jediný odběr díky kterému zvednu teplotu na příjemných +- 17C tak proč ne ,mám tam sice fotovoltaiku ale nejsem s ní spokojen asi mám špatnej ten usměrňovač v tom se nevyznám elektronika je pro mne španělská vesnice pokouším se udělat zase video na youtube tak snad se mi povede a pak dám odkaz toť můj přispěvek a názor ale víc hlav víc rozumu proto pokud máte nějaké nápady nebo názory sem s nima každý se rád poučí


bablu píše :
Tak jak to topí?
Jedno podstatné zjištění. Mám panel na chatě, takže tam třeba celý týden nejsem, a přijedu pouze na víkend. Původně jsem měl nasávání studeného vzduchu z chaty, ale když jsem naměřil teplotu stěny na které panel je 20° tak jsem předělal sání na bok panelu a účinnost se podstatně zvýšila. Před úpravou jsem nasával v chatě vzduch o teplotě někdy i pod bodem mrazu, ale venku na prohřáté stěně bylo třeba 10° nad nulou, takže ohřev začínal v 10° a nečekal až se zvedne teplota v chatě. No a teď už jen sluníčko sviť
ať mi topí.

chrabyritier píše :
Dobrý deň,

chcem sa spýtať, či ste už niekto prakticky vyskúšali prevedenie absorbéru vo forme hlinnikových načierno nastriekaných pilín a nie klasické ploché plechy?

Vychádzam z práce "Low cost solar air heater, R.S. Gill, Sukhmeet Singhb a Parm Pal Singhb,1" z roku 2012 na Sciencedirect.com, ktorí práve testovali výkonnosť 3 rôznych prevedení:

panel s jedným sklom a plochým absorbérom
detto s dvojitým sklom
panel s jedným sklom a železnými pilinami (čierne)

pričom najväčších výkonov dosiahol práve ten tretí typ, tak ma zaujíma, či to už niekoho napadlo vyrobiť DIY. Autori ho nazývajú "Packed bed air heater" a pre názornosť v zimnej sezóne v čase okolo 12:00 (geog. poloha - India) dosiahli termálnu účinnosť cca 70%, v tých istých podmienkach pre prvý panel s jedným sklom to bolo cca 30%, s dvojitým cca 45% pri rovnakom prietoku vzduchu. Celá práca je bohužiaľ spoplatnená, ja to mám ako študent VŠ zadarmo, takže ak bude mať niekto záujem, môžem mu ju poskytnúť. Tento server je plný ďalších "štúdií" ohľadom teplovzdušných panelov, ide len o správne kľúčové slová vo vyhľadávaní.

Taktiež ale pripomínajú, že tento tretí typ mal najväčšiu váhu (kg) a vyšiel ich v porovnaní s dvoma predchádzajúcimi na najviac dolárov/meter štvorcový. (asi 120 dolárov). Ja si myslím, že by to šlo spraviť aj v lacnejšej variante.

Výhoda, prečo mal takú účinnosť, by mohla byť práve teplosmenná plocha, ktorú tie piliny vytvárajú, keďže medzi sebou vedú teplo a vzduch, ktorý nimi prechádza im bude obtekať, toho tepla pomerne dosť získa. Hlavná nevýhoda by asi mohla byť veľká tlaková strata, tým pádom nutnosť silnejšieho ventilátoru a taktiež by sa tam mohol vyskytnúť problém s čistitelnosťou, prípadne údržbou, puch, smrad, korózia atď. ...

Vopred ďakujem za názory a postrehy.

a videa zdejšího přispěvovatele s nickem s11martin mě sem vlastně zavedla

[vtj]

ahoj všichni - chci si udělat horkovzdušný panel na větrání chalupy, velikost asi 10 m2. Máte někdo zkušenosti s filcem ( jaký třeba používá Solarventi)- čím by se dal nahradit? nebo absorbéry tepla z jiných ( cenově dostupných) materiálů? Mám strach, že když natřu hlíníkový plech černou barvou, po zahřátí se to projeví pachem - stejně tak se obávám, že ani černá folie není ten pravý materiál...
dík za radu