Topení dřevem

[poota]

Systém i fyzické provedení se v praxi osvědčilo až překvapivě dobře a přes skutečně miniaturní rozměry se na tom vaří docela pohodlně.
Pro případné replikanty bych doporučil doporučil pouze jedinou změnu - a to zvětšení šířek všech "vzduchovacích" mezer na 1 cm místo 5ti mm. Z přiložené fotky původního provedení bude snad dostatečně jasné, které mezery mám na mysli.

PA240453.JPG

Zdravím - poota
P.S. Ve vývoji je další modifikace pro otevřený, či spíše již polotevřený oheň. Zatím to vypadá, že by mohla nahradit tzv. ohniště tří kamenů, zajistit všechny tři vzduchy při topení dřevem, které se v okolí najde - a jako třešnička navrch by měla být skladná pro snadné přenášení či převážení

[A(&F)]

... štípačka dřeva naopak ... http://hobby.idnes.cz/nova-stipacka-dre ... -dilna_bma ...

[poota]

Vynikající nápad
Na stejném principu by se daly štípat i velké špalky - házet je dolů na břit nebo spíš klín umístěný tak 30 cm nad zemí.

Zdravím - poota

[wolf234]

Dalši domaci kutilovia tentoraz až z dalekeho USA.

[poota]

Ve vývoji je další modifikace pro otevřený, či spíše již polotevřený oheň. Zatím to vypadá, že by mohla nahradit tzv. ohniště tří kamenů, zajistit všechny tři vzduchy při topení dřevem, které se v okolí najde - a jako třešnička navrch by měla být skladná pro snadné přenášení či převážení

Takže trvalo to, ale výrobu a zkoušky máme za sebou, čili se můžeme pustit do předvedení a hodnocení.
Skladnost a přenosnost - duté stěny a podložní plech mají velikost přibližně A4ky s nepatrně větší délkou a tloušťkou asi 5 cm. Blok předehřívaného primárního vzduchu je uvnitř a stranou jsou spojovací tyčky roštu. Váha "plechů" je příjemně nízká, což se ovšem nedá říct o bloku a tyčkách roštu, které jsou překvapivě těžké, ale jejich robustnost je nutná.

P2280007.JPG

Pohled na "vybalené" díly před skládáním. Skládání se provádí prostrkáváním roštových prutů a jde celkem snadno.

P2280008.JPG

Složené ohniště je překvapivě robustní, blok pod středem roštu hlavně brání pronesení roštových prutů při jejich přehřátí. Duté boční stěny nasávají spodem čerstvý vzduch, ohřívají ho a horními otvory injektují do plamenů.

P2280009.JPG

Hoření - splnilo očekávání, je velice čisté a bez kouře, takže se téměř všechno dřevo mění na teplo.

P2280010.JPG

Vaření - tak tady můžu říct, že došlo k jistému rozčarování. Hrnec sice sedí pevně a mohl by být i o pár centimetrů níže, ale využití plamenů je zvláště za větru celkem nevalné. Tedy ne že by se na tom nedalo vařit, ale využití paliva je velice nízké, zvláště při srovnání s lihovým hořákem s dvouplášťovou větrnou clonou, který na 4 ccm lihu dokáže uvařit litr vody za přibližně 5 minut, což odpovídá výkonu zhruba do jednoho kW. Tepelný výkon tohoto ohniště se podle přikládání pohybuje mezi dvěma až třemi kW a přitom ohřeje k varu litr vody zhruba za 15 minut. Takže hrubým odhadem je přenos energie z paliva do vody přibližně mezi 10ti až 15ti procenty proti lihovému hořáku. Svůj podíl na tom má zcela jistě i větrný den, ale i s tím je nutné počítat.

P2280011.JPG

I když si toho nejsem nijak vědom, musel jsem zřejmě spáchat něco hrozného, protože osud mě tak trestá, v tomhle případě nápadem na další variantu, která by mohla vařit s vyšší účinností při obdobně čistém spalování. Takže znova na trať ...

Zdravím - poota

[Vlčice]

Ahoj pooto
Možná nosím dříví do lesa.
Kamínka, stojánek a hlavně hrneček jsou vyrobené do účelné formy a pěkných tvarů
Jen by mě mrzelo, kdyby se oheň časem podepsal na životnosti Tvého originálního nádobí.
Doporučuji plech i kulatinu z nerezového materiálu ČSN 17 255/ W.Nr.1.4845/AISI 310. Svařitelné elektrodou na nerez.
Je dražší, ale sílu plechu i průměr tyček lze snížit až o 1/3. Tím i váhu. Zbytek cenového rozdílu se vrátí na trvanlivosti.

[poota]

Zatím jdu cestou "nejmenšího odporu", to znamená materiály snadno sehnatelné, dobře opracovatelné a díly snadno vyrobitelné pokud možno bez speciálního nářadí. Nižší trvanlivost umožní při dosloužení relativně snadnou výrobu buď téhož pokud se to osvědčilo - a nebo nějaké další verze.
U tohoto ohniště jsem si zjednodušil život tím, že jsem řešil stříhání a ohýbání u klempíře a jednou z jeho prvních podmínek bylo, že se to nebude dělat z nerezu, který je tvrdý už na stříhání a po svých zkušenostech že nemíní riskovat poškození ohýbačky. Na rošt jsem použil hlazenku (číslo nevím) a průměr 6 mm. Mechanicky je celé ohniště držené jenom tím roštem, který je značně tepelně namáhán - tenčí materiál by se uprostřed po změknutí žárem začal pronášet, takže jsem to jistil ještě podepřením roštu uprostřed.
Jak jsem naznačil, tento model mě neuspokojil zcela beze zbytku, takže ho nepovažuji za dostatečně perspektivní - čili jsem rád, že jsem použil levnější materiál.
Hrnec je tzv. Pavlíčkáč. Vymyslel ho horolezec Pavlíček a jeho hlavní výhodou je dvojitý plášť, takže plameny procházejí mezi vnitřní a vnější stěnou, čímž není nádoba ochlazována větrem. Jako polotovar obvykle slouží hrnce na ohřívání mléka, a to buď hliníkové a nebo nerezové - podle toho, co je k dispozici a osvědčily se obě varianty.

Ve fázi před výrobou, takže víceméně jenom v hlavě mám další variantu, která by měla být skladnější, mnohem lehčí a použitelnější na vaření - praktické vyzkoušení rozhodne o tom, jestli bude mít opravdu lepší parametry a tudíž jestli bude i životaschopnější.

Zdravím - poota

[Vlčice]

To víš, profesionální deformace. Několik let jsem nerezové plechy a tyčovinu prodávala.
Kdyby jsi potřeboval sehnat nějaké zbytky od nůžek a pily z firmy, která žáruvzdornou a žárupevnou nerez zpracovává, jsem tady.
Klempíř se obával právem. Na nerezový plech s.5 mm už by musel mít hydraulické nůžky i hydraulický ohraňovák. 2,5 nerez by zvládl nadělit i ohnout na mechanických mašinách, i když i tak je hodně pevná. No a pak ještě ty elektrody. Váha boduje.

[poota]

To víš, profesionální deformace. Několik let jsem nerezové plechy a tyčovinu prodávala.

To mi z toho tak nějak vyplynulo.
Ale děkuji za nabídku, kdyby se to někdy náhodou vyvrbilo jako nutné, tak ji využiji - i když doufám, že se nevyvrbí - bráním se takovým materiálům ze všech sil, protože za ideální materiál považuji cokoli pokud možno odpadového nebo aspoň levného a snadno zpracovatelného.

Zdravím - poota

[poota]

Takže je tu další varianta, kterou jsem dnes i odzkoušel, takže se o ní mohu trochu i rozkecat.
Rozdíl od předchozí varianty je v uzavření zadní stěny, takže toto ohniště je přístupné pouze přední stěnou, což se projevilo překvapivě příznivě. Z předchozí varianty je převzato osvědčené přidávání předehřátého terciárního vzduchu, ovšem tentokrát řešené poněkud "svojsky".
Jak už se Drontům zhusta přiházívá, napadlo mě, že zahřátá stěna ohniště vytváří na svém vnějším povrchu vrstvu silně ohřátého vzduchu a ve vnitřním prostoru ohniště vzniká tah, kterým je možné vhodně tvarovanými otvory ten vnější vzduch do ohniště přisávat i bez použití dvojité stěny.
Což jsem zrealizoval, jednoduché stěny jsou lehčí i skladnější - a co bych o tom zbytečně víc plácal - je to vidět dostatečně z fotek.

P3280024.JPG

Skladnost je očividná, největší kus plechu má rozměry 19 x 28 cm, což je zhruba A4.

P3280025.JPG

Stabilita je docílena kóničností stěn, celé ohniště fixují dvě "jehly" z 3,15 mm svařovacího drátu, patrná je také jistá "vrtulovitost" stěn, kterou hodlám ještě řešit, i když to pro funkčnost nutné není.

P3280026.JPG

Palivo jsem použil v téže kvalitě jako u předchozí varianty, abych měl možnost porovnání výkonu. Roztopení bylo snadné, plameny podle očekávání čisté a bez kouře, v této fázi roztopení jsem nad plameny postavil opět Pavlíčkáč s jedním litrem vody asi 10^oC "teplé", venkovní teplota asi 11^oC a čerstvý vítr.

P3280027.JPG

Voda se začala vařit k mému překvapení už za necelé 4 minuty.
Ukázal se vliv ochlazování spalin obtokem kolem studeného povrchu hrnce, což se projevilo mírným kouřením, které bylo asi tak stejně výrazné, jako pozdější vývin páry. Výraznější než barva kouře je ovšem očouzení povrchů hrnce, s kterým je zřejmě nutné se smířit.
Tepelný výkon ohniště je srovnatelný s předchozí variantou, která uvařila litr vody za 15 minut, kdežto tato varianta za necelé čtyři minuty, takže 4 x rychleji. Jestliže jsem u předchozí varianty odhadoval účinnost mezi 10ti a 15ti procenty, dá se u této varianty odhadnout účinnost kolem 50ti procent, což považuji za vynikající. Té čtyřnásobné účinnosti odpovídá i zhruba čtvrtinová spotřeba paliva, které bylo v kvalitě "posbírané klacky" do tloušťky asi tak prstu, aby se pohodlně lámaly.
Další vývoj tohoto ohniště bude směřovat jen k eliminaci vlivu vrtulovitosti stěn co nejjednodušším způsobem, popřípadě hodlám ještě vyvinout "pevnou", tedy nerozkládací variantu téhož ohniště, která by mohla mít jednodušší výrobu a mohla by být i bez podložního plechu.

Zdravím - poota

[poota]

Touhle dobou jsem chtěl mít vyrobený a vyzkoušený další model ohniště, ovšem současné dění na fóru vývoj pozdrželo, takže zatím jenom pár zmínek k rozpracovanému.

Tento typ jsem se rozhodl dělat poněkud menší nad základnou 17 x 13 cm s výškou 15,5 cm. Rozměry jsou dané materiálem, kterým je plech pocházející z plechovek od laku na vlasy. Jeho tloušťka je 0,25 mm a kvalita se mi docela líbí - uvidíme jak se osvědčí v praktickém provozu.
Jak vidno, stále se držím toho, že je výhodnější materiál recyklovat než nakupovat nový.
Sklon stěn jsem zachoval již osvědčený desetistupňový, pro zpevnění přidávám ještě přední stěnu s velkým neuzavíratelným přikládacím otvorem. Poměrně slabý plech zpevňuji nahoře i dole zahnutými okraji v šířce zhruba centimetr. Spodní okraje přední a zadní stěny tvoří štěrbinu pro nasávání primárního vzduchu. Šikmé okraje jsou zpevněné jednoduchým a dvojitým přehybem, které jsou do sebe zasunuté a tvoří rozebíratelný spoj.
V bočních stěnách a také v zadní stěně jsou opět prosekány již osvědčené žábrovité otvory pro nasávání sekundárního a terciárního vzduch, přičemž oba jsou předehřívané.
Dno je jenom prostý plný plech, na který se ohniště postaví.
Celé ohniště v tomto provedení bude mít váhu do 20ti dkg a pro přepravu bude pouze pět plochých dílů.
Fotky přidám, až bude co vyfotit a zkušenosti až po vyzkoušení

Zdravím - poota

[E_man]

Pooto, velmi se přimlouvám, aby jsi to vzal na jarní sraz, nehodlaš-li si to ty kujóne nechat pro předvedení na patentovém úřadě.

[poota]

Na jarní sraz to pochopitelně vezmu a patentovat to nijak nehodlám.
Zatím jsem o podobném systému nikde nenašel ani zmínku, takže jsem buď blbě hledal, nebo na to ještě nikdo nepřišel a nebo sice přišel, ale nepublikoval to.
Vypadá to divně, ale to už se Drontům někdy stává
Když jsi zmínil to patentování - mám zájem o naprostý opak, to znamená rozšířit o tom povědomí mezi co největší počet lidí, a nejvíc by mě potěšilo, kdyby byli ochotni a schopni si to i sami vyrábět - konečně právě tomu podřizuji celou koncepci.
A doznávám, že mi nejde jenom o "outdooráky", kteří si jsou schopní kupovat různé skládací vařiče z titanu zároveň se soupravami nádobí za nekřesťanské peníze, kterých jim na to není líto.
Když jsem si spočítal, že přidáním předehřátého terciárního vzduchu zvýším vyžití paliva na zhruba dvojnásobek a koncentrací plamene jeho využití na čtyřnásobek, tak mi vychází, že na stejné uvaření by měla stačit pouhá jedna osmina původního množství paliva. A to ještě dost velkoryse pomíjím nedokonalost spalování v ohništi "tří kamenů", které má pro správné spalování příliš malý a nízký prostor - přitom podle odhadů právě na takových ohništích si jídlo připravuje (v jedenadvacátém století!) kolem jedné miliardy domácností. Dřevo nosí dennodenně kdovíodkud a ničí tak stromy, bez kterých přijdou i o tu trochu vody, co ještě mají. Přitom se kolem nich rozrůstají haldy plechu ve formě plechovek a barelů - a nevědí co s tím.
No nic, trochu jsem se rozkecal.

Zdravím - poota

[poota]

Pro nás je zpestřením uvařit si občas něco jen tak v přírodě na dříví, které se kolem jen tak bez užitku povaluje. Jenomže existují země, kde lidé takhle vaří každý den a dříví je kolem důkladně vysbírané. Takže potom to vypadá třeba takhle.

palivo.jpg

A tím nanošeným dřívím se potom topí v takovýchhle "kamnech", protože nic lepšího není.

3kameny3.jpg

3kameny2.jpg

3kameny.jpg

Zdravím - poota

[adam.benda]

Mě se Tvá práce moc líbí (i pohnutky). Ale nenarazí to v mnoha těch zemích třeba na to, že ,,takhle na těch třech kamenech to děláme odjakživa, takže je to nejlepší" ? Aneb... moje babička, dejjípánbůhnebe, kdysi nadávala: ,,Jak je možný, že se ten vypínač rozbil, když fungoval 40 let?!?!" Zároveň, kromě případné setrvačnosti dělat to stále na třech kamenech, nesetká se ďábelský ohřívací plech s terciální čertovinou s nezájmem, že to třeba i narušuje tradici/kulturu/"náboženství"...? Ale samozřejmě, kdybychom takhle přistupovali už dopředu ke všemu...