Fyzika-Různé

[Slavek Krepelka]

1. Počet atomu a jejich druh zmenám nepodléhá, hmotnost je definována na základe toho počtu.

Naopak Akorde. Jde o hlavu 22. Počet atomů a vůbec kde čeho byl vyspekulován mimo jiné z postulátu, kterým je setrvačná hmotnost. On ty atomy totiž nikdo ještě nejspíš v kile čehokoliv nespočítal, definitivně ne před tím, než IBM přišlo se scanning tunneling mikroskopií. Buhužel, výsledky ověření touto metodou nejsou dostupné, takže pro nás není možno zjistit, jak ,oc se teorie rozchází, pokud se rozchází se skutečností. To, o čem mluvíš, by byla jenom zpětná definice, která je naprosto bezvýznamná. Navíc, neníšatom jako atom a počet se tedy nejspíše liší od elementu k elementu, že? Proto máme různé atomové váhy pro různé prvky. Ono ani s tou tunelovací mikroskopií to není až tak jednoduché, protože to, na co se ta mikroskopie dívá jsou jenom elektrostatická pole různých materiálů a v momentě, kdy narazím na jednu, kde jde o sloučeninu a ne element, nabudu podezření, že je schopna pozorovat spíše molekuly, než atomy. Kdybych chtěl být poněkud důslednější, mohl bych si zaspekulovat, že počet protonů a neutronů v kile hmoty jsou stejné, ale to taky nepracuje, protože to opět nepostihuje různí "hustoty" elementů. Jde skutečně o hustoty materiálů, tedy o to, jak jsou protony a neutrony v různých prvcích ať už nahňahňané dohromady, nebo veliké, nebo jde o to, že různé materiály se ve stejném gravitačním poli chovají jinak, že gravitační pole na ně působí s různými kvantitativními výsledky? Pokud by to bylo tak jednoduché, jak si to věda odhlasovala, asi bychom se nesetkávali s tolika anomáliemi, s kolika se setkáváme.

Ahoj, Slávek.

[poota]

2. Bavíme se, zda 1kg je/bude 1kg i na Mesíci. Vysoké rychlosti s tím moc nemají, i kdyby se započítala obvodová rychlost Zeme, stále je to málo na šestinásobnou zmenu.

Nebavíme!
Napsal jsem, že při vážení pomocí závaží bude výsledná váha stejná na Zemi i na Měsíci. A na tom trvám!
Nechápu, proč do toho pleteš nějaké rychlosti, když to s nimi vůbec nesouvisí. Kdyby ses na to podíval pořádně, tak bys tam našel i to, že jsem napsal, že pomocí závaží se dá vážit či zjistit pouze klidová hmotnost. Takže jaké rychlosti a proč?

Zdravím - poota
P.S.Původně jsem sice psal pod Tvým příspěvkem, ale nebyla to reakce na něj - necítím potřebu s Tebou polemizovat a nevidím v tom pro sebe žádný přínos.

[Slavek Krepelka]

Zcela naopak je to s hmotností pohybovou, kterou lze u těles měnit relativně snadno, čehož lze i docela dobře využívat. Tyto jevy jsou poměrně slušně zdokumentované pro pohybující se plyny a kapaliny, podstatně méně pak pro pevná tělesa.
Zdravím - poota

Můžeš to Petře trochu rozvést? Něco mi buďto muselo uniknout a nebo mám výpadek. Děkuju, Slávek.

[Akord]

2. Bavíme se, zda 1kg je/bude 1kg i na Mesíci. Vysoké rychlosti s tím moc nemají, i kdyby se započítala obvodová rychlost Zeme, stále je to málo na šestinásobnou zmenu.

Nebavíme! Napsal jsem, že při vážení pomocí závaží bude výsledná váha stejná na Zemi i na Měsíci. A na tom trvám!
Nechápu, proč do toho pleteš nějaké rychlosti, když to s nimi vůbec nesouvisí. Kdyby ses na to podíval pořádně, tak bys tam našel i to, že jsem napsal, že pomocí závaží se dá vážit či zjistit pouze klidová hmotnost. Takže jaké rychlosti a proč?

Bavili jsme se o tom se Slavkem, množné číslo platí i pro tento prípad. Dále jsem nikde nezpochybňoval tučnou vetu. Rychlost jsi zmínil sám pokud jsem pochopil, já jsem ji k hmotnosti nepotreboval. Nemáš duvod na tenhle tón.

[Akord]

1. Počet atomu a jejich druh zmenám nepodléhá, hmotnost je definována na základe toho počtu.

Naopak Akorde. Jde o hlavu 22. Počet atomů a vůbec kde čeho byl vyspekulován mimo jiné z postulátu, kterým je setrvačná hmotnost. On ty atomy totiž nikdo ještě nejspíš v kile čehokoliv nespočítal, definitivně ne před tím, než IBM přišlo se scanning tunneling mikroskopií. Buhužel, výsledky ověření touto metodou nejsou dostupné, takže pro nás není možno zjistit, jak ,oc se teorie rozchází, pokud se rozchází se skutečností. To, o čem mluvíš, by byla jenom zpětná definice, která je naprosto bezvýznamná.

To tak není/nebude. Je treba se podívat i na tu chemii. Proto také byl kilogram definovaná pouze jako vzorka čehosi bez prímého vztahu k ostatním veličinám. Tím šlo také zaručit, že se počet atomu a jeho druh výrazne nezmení. Dneska je návrhu na redefinici kg více a metody jsou dostupné. Postulát o setrvačné hmotnosti není nutný, chemie o tom psala myslím dost dávno pred Einsteinem a jeho problémy.

[poota]

Zcela naopak je to s hmotností pohybovou, ...

Můžeš to Petře trochu rozvést? Něco mi buďto muselo uniknout a nebo mám výpadek.

Že by Ti unikla setrvačnost, akcelerace, decelerace, kinetická energie a podobné špásy? Tomu nevěřím.
Jinak energie pohybujícího se vzduchu je probádána třeba vzhledem k větrným elektrárnám, aerodynamice pohybujících se těles atd. Energie vodního proudu zase vzhledem k vodním turbínám a vůbec hydrodynamice. U pevných těles asi tak nejdůkladněji v balistice, jinak spíš jenom jako setrvačnost. Mám pocit, že právě ve všech těhle případech se jedná o využití pohybové hmotnosti, protože klidová hmotnost zůstává stejná na vstupu jako na výstupu.
Tedy řečeno silně zjednodušeně, protože hustota se může měnit např. s teplotou, kterýžto rozdíl s velkorysostí sobě vlastní pro názornost a jednoduchost zcela pomíjím.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

1. Na tvuj odkaz z wiki jsem se podíval, problém je, že hned první vetu čteš až od poloviny. Bavíme se o jednotce kg. Ty jsi napsal, že se po vystrelení telesa na mesíc jeho počet kg zmení, já napsal, že ne.

Na to si sice pamatuju, ale kde to je nevím. Taky si ale pamatuju, že jsem to nepasal jako definitivní věc, nýbrž jako spekulaci týkající se právě toho co zde teď diskutujeme. Pro mne, který si to nemohl vyzkoušet, totiž tvrzení, že kg odvozené od setrvačného zrychlení se asi bude měnit a nebuce stejné na Zemi a na Měsíci. Snad trochu polopatičtěji, že setrvačnost 1kg závaží přivezeného ze Země na Měsíc a odzkoušeného stejnou metodou, tedy zjišťováním síly, kterou odporuje horizontálnímu zrychlení 9.8m/s2 bude asi dost jiné než na zemi. To samozřejmě znamená, že pak by byla setrvačnost tělesa dána silou gravitačního pole, nikoliv skutečným množstvím "hmoty" v tělese.

2. Nepochopil jsi, co tím myslím. Kapalinu s volnou hladinou není možné tlačit jako hrebík kladivem. Kapalinu na hladine tlačí vždy a pouze atmosferický tlak a tvuj príklad tomu neodpovídá. Nebudu to dále pitvat, nejde rešit všechno najednou. Napsal jsem, že kontinuálne nejde výtokovou rychlost prekročit. Buď dej argument k veci, nebo to nech plavat, nekonkrétní argumenty neberu.

Ale Akorde, co to tu povídáš? Od začátku jde o akceleraci kladiva a vody, ne hřebíku a vody. Atmosferiký tlak s tím má také málo společného, pokud bychom pokus neprováděli výtokem do vakua. Proč sem pleteš tohle? O tom nebyla řeč. Vdyť to bylo o hydrostatickém tlaku od samého začátku, který tlačí výtok vody z řekněme opakovaně barelu. Ten hydrostatický tlak je jaksi průběžně působícím kladivem na proud výtoku z barelu. To jsi si to celé velice špatně vyložil.

Pamatuju si, že to bylo v Nadšencích. Když jsem dal nebo i teď dám do hledače klíčové slovo a autora, tak mi ho proste nenajde. Predtím našel.

Pokud se v tom nevrtal někdo další, musí to být tam kde to bylo. Já s ničím v nadšencích nehýbal kromě toho, co jsem přesunul dnes sem a moooc bych se divil, kdyby někdo jiný. Problém bude opět ve vyhledávání. Ono není ideální a už tvar slova s tím dělá věci. Osobně ho používám až když jsem vyčerpal jiné metody. Mezi námi, pokud dáš klíčové slovo, dej ho v několika pádech, nebo tvarech, pořípadě pokud jde o někoho ze slovenska ve slověnčtině atd a odklepni "hledat každý výraz". Dost často to pomůže.
Ahoj, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Že by Ti unikla setrvačnost, akcelerace, decelerace, kinetická energie a podobné špásy? Tomu nevěřím. ... Zdravím - poota

No jó. Jenže tohle já jako termín "Pohybovou hmotnost" neznám. Znám to jenom jako kinetickou energii a popřípadě jako sílu akcelerace a decelerace. Tímto je to jasné a já se tolik těšil, že se dozvím něco ppdivného. Dík a ahoj, Slávek.

[Akord]

setrvačnost 1kg závaží přivezeného ze Země na Měsíc a odzkoušeného stejnou metodou, tedy zjišťováním síly, kterou odporuje horizontálnímu zrychlení 9.8m/s2 bude asi dost jiné než na zemi. To samozřejmě znamená, že pak by byla setrvačnost tělesa dána silou gravitačního pole, nikoliv skutečným množstvím "hmoty" v tělese.

Setrvační síla toho 1kg by pri stejném zrychlení mela být na dost desetinných míst stejná jak na Zemi, tak na Mesíci. Setrvačná síla není závislá na gravitační síle, mohou se sčítat.

Muj názor je, že je setrvační síla málo závislá na lokální zmene gravitačního pole, protože gravitační síly jsou relativne malé. To si jen myslím, proč by to tak mohlo být a nejdu to rešit.

Není ani treba kvuli všemu chodit na mesíc, stačí vzít tenzometr se závažím a korektne zmerit sílu pri stejném zrychlení ve 2, nebo více smerech.

[Slavek Krepelka]

To tak není/nebude. Je treba se podívat i na tu chemii. Proto také byl kilogram definovaná pouze jako vzorka čehosi bez prímého vztahu k ostatním veličinám. Tím šlo také zaručit, že se počet atomu a jeho druh výrazne nezmení. Dneska je návrhu na redefinici kg více a metody jsou dostupné. Postulát o setrvačné hmotnosti není nutný, chemie o tom psala myslím dost dávno pred Einsteinem a jeho problémy.

To, že to někdo opět redefinuje nemění nic na faktu, že se vždy vycházelo a vychází ze setrvačné hmotnosti. Ony už i ty redefinice nejsou ničím jiným než oficiálním mlžením právě toho, na čem celý ten vědecký matický domeček z karet stojí. Co se týče setrvačné hmotnosti, to je Newtonovina, ne Einsteinovina. Jenže, ať už jakkoliv, definováno jakkoliv, nic nezmění prostý fakt, že právě díky tomu, že síla už i gravitačního zrychlení a se dá rozkouskovat a přeposkládat a tím ty její kousky momentálně sečíst, nebo odečíst vhodným uspořádáním udělátka, lze tohoto jevu využít ke konstrukci toho, co věda omylem ve své definitivní zaslepenosti klasifikuje jako perpetuum mobile, protože si zadefinovala gravitaci jako statické a konzervativní pole, čímž gravitační pole definitivně není. Zde je dobré si taky povšimnout rozdílu v tom, jak probíhá ztráta polohové energie u volného pádu, tedy po přímce dolů, a mezi tím, jak jde tutéž energii vložit do pérek či pružin a pomocí jich do setrvačníku, kde se dráha motá po kružnici a pokud nám setrvák neupadne, polohovou energii neztrácí jako například padající kámen.
Ahoj, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Není ani treba kvuli všemu chodit na mesíc, stačí vzít tenzometr se závažím a korektne zmerit sílu pri stejném zrychlení ve 2, nebo více smerech.

V jakých směrech?
Ahoj, Slávek.

[Akord]

Není ani treba kvuli všemu chodit na mesíc, stačí vzít tenzometr se závažím a korektne zmerit sílu pri stejném zrychlení ve 2, nebo více smerech.

V jakých směrech?
Ahoj, Slávek.

Ve svislých, nebo všech na sebe kolmých.

[Akord]

To, že to někdo opět redefinuje nemění nic na faktu, že se vždy vycházelo a vychází ze setrvačné hmotnosti. Ony už i ty redefinice nejsou ničím jiným než oficiálním mlžením právě toho, na čem celý ten vědecký matický domeček z karet stojí. Co se týče setrvačné hmotnosti, to je Newtonovina, ne Einsteinovina. Jenže, ať už jakkoliv, definováno jakkoliv, nic nezmění prostý fakt, že právě díky tomu, že síla už i gravitačního zrychlení a se dá rozkouskovat a přeposkládat a tím ty její kousky momentálně sečíst, nebo odečíst vhodným uspořádáním udělátka, lze tohoto jevu využít ke konstrukci toho, co věda omylem ve své definitivní zaslepenosti klasifikuje jako perpetuum mobile, protože si zadefinovala gravitaci jako statické a konzervativní pole, čímž gravitační pole definitivně není. Zde je dobré si taky povšimnout rozdílu v tom, jak probíhá ztráta polohové energie u volného pádu, tedy po přímce dolů, a mezi tím, jak jde tutéž energii vložit do pérek či pružin a pomocí jich do setrvačníku, kde se dráha motá po kružnici a pokud nám setrvák neupadne, polohovou energii neztrácí jako například padající kámen.
Ahoj, Slávek.

Nemyslím si to. Bez chemie by se definice težko ustálila, a ta setrvačnou hmotnost zpočátku vubec nerešila, ani tíhu, šlo se pres porovnávání a nalezení ekvivalentu. Nevím o tom, nepredpokládám, a neznám situaci, kde by ztráta polohové energie závisela na jiné dráze, než pusobí síla, nebo na čase.

[Slavek Krepelka]

Ve svislých, nebo všech na sebe kolmých.

Proč jenom kolmých, proč ne třeba i po deseti stupních kružnice jejíž osa je horizontální. Asi by se dalo potvrdit to, že rozdíly jdou po funkcích sinusu. nicméně, prosím Tě vyzkoušej si to alespoň dolů, horizontálně a nahoru. Ale co, Dolů se z toho zvencneš. To tak zkoušet na Petříně. Pověs si tenzák na strop. Převlíkni si přes kladičku na tenzáku špagát. Na jeden konec uvaž na furt závaží a na druhý konec pěkně jedno po druhém různá závaží lehčí než to první. Porovnej si, kolik sestava váží v momentě kdy dovolíš stálému závaží přetahovat různá lehčí závaží. Tam to je napsané a dá se to velice lehce zmáknout i doma. Teprve pak bych se pouštěl do měřené akcelerační síly na tenzáku. To nebude prdel v žádném případě, protože na to budeš potřebovat konstatntní zdroj akcelerační síly a dost místa. Ahoj, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Nemyslím si to. Bez chemie by se definice težko ustálila, a ta setrvačnou hmotnost zpočátku vubec nerešila, ani tíhu, šlo se pres porovnávání a nalezení ekvivalentu. Nevím o tom, nepredpokládám, a neznám situaci, kde by ztráta polohové energie závisela na jiné dráze, než pusobí síla, nebo na čase.

Kde byla chemie když Newton dělal fyziku?
Sir Isaac Newton PRS MP (25 December 1642 – 20 March 1727 To ještě spíše ta alchemie. Pravda, chemie to pitvala a porovnávala atd, ale až dost později, a opět vycházela z tehdy již velmi dobře ustanovené definice hmotnosti. Taky netvrdím, že to maj chemici špatně a že jsou ty matematické derivace špatně. Jenom nemám pocit, že musí být nezbytně správně. Dokonce mám k chemikům nesmírnou úctu už i pro to, že dokázali vykoumat například geometrii benzenového jádra dlouho před tím, než do toho fyzici, specielně Bohr, zasáhli se svými nesmyslnými elektronorbity, přes veškerou nemožnost bůh ví jak přesně vážit a nemluvě o mikroskopii, která by to byla schopna vidět. Ale to už je zase jiná kapitola. Ahoj, Slávek.