Jak na VN

[Návštěvník]

Asi tě naštvu, ale dal jsem ti bod. Na tom by se už nějaká teorie postavit dala.

Tady o body nejde. Dokázal bys popsat obvod a hlavně závislosti jednotlivých částí tak, aby to pochopil i člověk který má jenom velmi slabé znalosti z "elektriky"? Pokud uznáš za vhodné, udělej na to zvláštní vlákno. Dík.
P.

Tohleto není jenom na Ilema, ale na všechny, kteří mají pocit, že problémy se mají diskutovat veřejně a ne pomocí SZ.

[Ilem]

Dokázal bys popsat obvod a hlavně závislosti jednotlivých částí tak, aby to pochopil i člověk který má jenom velmi slabé znalosti z "elektriky"? Pokud uznáš za vhodné, udělej na to zvláštní vlákno. Dík.
P.

Tohleto není jenom na Ilema, ale na všechny, kteří mají pocit, že problémy se mají diskutovat veřejně a ne pomocí SZ.

Petře, tak tohle asi nezvládnu. Především proto, že nevím co je ta modročervená součástka. Takovou schematickou značku neznám. Podobně se v některých zemích kreslily keramické filtry. Ale nevím, co by tam dělal. Mohla by to být i podivně namalovaná kapacita. Možná znázornění půlvlnné nebo celovlnné souosé vazby. Pak je ale divné to připojení uprostřed. Pokud víš nějaké podrobnosti, aspoň k čemu to má sloužit, budu rád když mi to upřesníš. I tak se obávám, že bez znalosti hodnot jednotlivých součástek budu hodně tipovat, k čemu která slouží.

Hodně zhruba bych si myslel, že přerušovač f2 vyvolává pravidelné tlumené kmity v rezonančním obvodu L2C1. Mělo by to být navržené tak, aby f2 byla tak pětina až desetina f1 prostě když se utlumí kmity v rezonančním obvodu, měl by přijít další pulz f2. L2 a L3 bych si tipnul, že slouží ke stejnosměrnému oddělení zdroje od rezonančního obvodu. Prostě aby se v době sepnutí f2 kmity nezkratovaly přes zdroj. Transformátor snad zná každý, ten asi popisovat nemusím.

Ale to je po pravdě spíš věštění, než znalost tohoto obvodu. Nevím, jestli mě zkoušíš, nebo se potřebuješ sám o tom obvodu něco dozvědět.

[Jans]

já bych si tipnul na desky vyvíječe,to červeno modré

[Ilem]

já bych si tipnul na desky vyvíječe,to červeno modré

Bingo, Že mě to nenapadlo. V tom případě pravděpodobně f1 nebude výstup, ale vstup. Potom to ale funguje poněkud jinak. L2 (L1)C1 je rezonanční navázání na zdroj frekvence f1. Transformátor je zapojen tak, aby zvyšoval napětí. L1 je v závorce, protože klasický rezonanční obvod je L2C1 ale uplatní se přes transformátor i vliv L1.
F2 pravděpodobně rytmicky přerušuje tok střídavého proudu obvodem. L3 odděluje střídavý proud od zdroje, protože bez ní by zdroj představoval pro střídavý proud zkrat. Funkce L4 je mi poněkud utajena. Snad jedině by mohla tvořit sériový rezonanční obvod s kapacitou vyvíječe. Ale to jedině za předpokladu velmi čisté vody.
Takže obvod podle mě funguje takto: V době rozepnutého kontaktu f2 je vyvíječ napájen stejnosměrným napětím ze zdroje (schematická značka baterie vlevo dole). V době rozepnutého kontaktu se na stejnosměrné napětí nasuperponuje střídavé napětí přicházející z f1, L1, L2C1. Takže se vlastně nejedná o střídavé napětí, ale o napětí sinusově kmitající kolem rovnovážné polohy, která je tvořena napětím zdroje.
Pokud by to chtěl někdo oživovat, doporučuji kapacitu vyvíječe neměřit, ale spočítat ji podle relativní permitivity vody (80) Výsledky budou přesnější, protože kapacita vyvíječe se měří hodně, hodně špatně.

[Návštěvník]

já bych si tipnul na desky vyvíječe,to červeno modré

Bingo, Že mě to nenapadlo. V tom případě pravděpodobně f1 nebude výstup, ale vstup. Potom to ale funguje poněkud jinak. L2 (L1)C1 je rezonanční navázání na zdroj frekvence f1. Transformátor je zapojen tak, aby zvyšoval napětí. L1 je v závorce, protože klasický rezonanční obvod je L2C1 ale uplatní se přes transformátor i vliv L1.
F2 pravděpodobně rytmicky přerušuje tok střídavého proudu obvodem. L3 odděluje střídavý proud od zdroje, protože bez ní by zdroj představoval pro střídavý proud zkrat. Funkce L4 je mi poněkud utajena. Snad jedině by mohla tvořit sériový rezonanční obvod s kapacitou vyvíječe. Ale to jedině za předpokladu velmi čisté vody.
Takže obvod podle mě funguje takto: V době rozepnutého kontaktu f2 je vyvíječ napájen stejnosměrným napětím ze zdroje (schematická značka baterie vlevo dole). V době rozepnutého kontaktu se na stejnosměrné napětí nasuperponuje střídavé napětí přicházející z f1, L1, L2C1. Takže se vlastně nejedná o střídavé napětí, ale o napětí sinusově kmitající kolem rovnovážné polohy, která je tvořena napětím zdroje.
Pokud by to chtěl někdo oživovat, doporučuji kapacitu vyvíječe neměřit, ale spočítat ji podle relativní permitivity vody (80) Výsledky budou přesnější, protože kapacita vyvíječe se měří hodně, hodně špatně.

Dík.
P.

[la]

já bych si tipnul na desky vyvíječe,to červeno modré

Já musím souhlasit s Ilemem a protože su takovej věčně nespokojenej tak jedinou chybičku vidím v zapojení baterie,ne v jejím umístění,teda v jejím vnitřním odporu ,bude dostávat na frak,dal bych ji do středu můstku ,aby byla vždycky správně polarizována, ale to by nabouralo dost úmysl ,tak že mě teď nenapadá jak to ošetřit,možná že jedna dioda v serii s baterií by bodla. nebo aspoň antiparaelně k ní.

[Návštěvník]

Tohleto je v popisu přístroje.
P.

[Návštěvník]

já bych si tipnul na desky vyvíječe,to červeno modré

Takže obvod podle mě funguje takto: V době rozepnutého kontaktu f2 je vyvíječ napájen stejnosměrným napětím ze zdroje (schematická značka baterie vlevo dole). V době rozepnutého kontaktu se na stejnosměrné napětí nasuperponuje střídavé napětí přicházející z f1, L1, L2C1. Takže se vlastně nejedná o střídavé napětí, ale o napětí sinusově kmitající kolem rovnovážné polohy, která je tvořena napětím zdroje.

Průběh napětí je tedy asi jako na obrázku.
P.

[la]

Tohleto je v popisu přístroje.
P.

strojově přeloženo,neupraveno

[la]

Ano tak nějak ten průběh je ,spíš sinus,ale těžké je to odhadnout akorát co můžu hodně přesně říct, že ta baterka dostává nafrak ,tak bych se přimlouval za tu diodu vedle ní.Napětí na správně udělaném paralelním obvodu furt poroste,dokud se to někde neflákne nebo dokud nato zdroj vf bude výkonově mít,baterie je sice plovoucí ale po sepnutí f2 to dostane s první ruky,takže raděj dvě diody jednu v serii a jednu vedle ,pak bude trpět pouze 0,6V ať bude napětí na rezonančním C1 a L1 obvodu jakékoliv.
Je to zajímavý obvod pro elektrochemii.Pak ten sinus bude odlišný o 1,2V,to se ztratí v davu.

[Návštěvník]

Ano tak nějak ten průběh je ,spíš sinus,ale těžké je to odhadnout akorát co můžu hodně přesně říct, že ta baterka dostává nafrak ,tak bych se přimlouval za tu diodu vedle ní.Napětí na správně udělaném paralelním obvodu furt poroste,dokud se to někde neflákne nebo dokud nato zdroj vf bude výkonově mít,baterie je sice plovoucí ale po sepnutí f2 to dostane s první ruky,takže raděj dvě diody jednu v serii a jednu vedle ,pak bude trpět pouze 0,6V ať bude napětí na rezonančním C1 a L1 obvodu jakékoliv.
Je to zajímavý obvod pro elektrochemii.Pak ten sinus bude odlišný o 1,2V,to se ztratí v davu.

Dík. Doplň nebo uber co uznáš za vhodné a dej to sem. Na původním obrázku je jako zdroj pravděpodobně dynamo.
P.

[Ilem]

Souhlasím s La. Dynamu by to moc ublížit nemělo. Pokud by to byl elektrochemický zdroj, nebo polovodičový, přimlouval bych se za diody.

[la]

Dík. Doplň nebo uber co uznáš za vhodné a dej to sem. Na původním obrázku je jako zdroj pravděpodobně dynamo.
P.[/quote]

Takhle se tam dá myslím připojit od vláčkového trafa až po dynamo cokoliv.Pokud to bude nevyhlazený zdroj tak se to vf namoduluje na to zvlnění.Limitující je pouze hodnota diod a isolační stavy zdrojů proti zemi.
No ,ale ztratili jsme na každé diodě 0,6V v propustném směru.

[Návštěvník]

K čemu je to dobré, když máme jenom vodu a vzduch?
P.

[la]

K čemu je to dobré, když máme jenom vodu a vzduch?
P.

Takže je to ultrasonický přístroj,krásně jsme se s kavitací potkali .