Nazdar CrafteCraft píše:Sice mě nenapadá co je u tebe Slávku ta třetí ingredience, pokud to není lecitin, ale nechám se překvapit
Přesně.Osobně si myslím, že toto myšlení je v případě brambor řekněme částečné. Zelenin a ovoce i zdravotních doplňků, které dodají čehokoliv (kromě glykoalkaloidů) víc než celý brambory, je hafo. Výsledky jsou však neporovnatelné a díky tomu by se mohly tyhle zprávy jevit jako neopodstatněné paušalizování stylu: “Každý přeci ví, že …” Co ty ostatní zeleniny atd. nemají alespoň v takovém množství a nejspíše i složení je solanin a spol.Craft píše: Jde o to, že veškeré léčebné pití právě vylisovaných šťáv, kde už nedošlo k jejich oxidaci nebo tepelnému znehodnocení při špatném odšťavňování, je všude v literatuře shodně označováno jako silně výživné pro organismus právě díky zachování všech důležitých látek, což mi přijde někdy až jako zázračná tekutina, která dokáže nakopávat a stimulovat onu chemickou továrnu v těle a tím řešit správnou funkčnost orgánů.
Uchýlím se k analogii, která snad vrhne světlo na to, proč bramborová voda funguje i na organismus po ozařování a proč funguje velice universálně. Budu mluvit o solaninu, ale prosím Tě (a Vás) ber to jako vše, co se v bramborách vyskytuje dohromady a působí dohromady, i když bramborový solanin nejspíše hraje prim.
Hirošima a Nagasaki.
Co se vlastně stalo? OK, Američan odpálil atomovky a spousta živých se vypařila, spousta zpopelněla, byla upečena atd. a nějak zabita. Jenže, to nebyla většina. Většina byla do nějaké míry poraněna ať už smrtelně, dlouhodobě nebo krátkodobě, díky radioaktivitě, tepelnému a světelnému záření a mechanickým účinkům tlakové vlny. Spousta z nich byla také nadosmrti zmrzačena a vytvořia si svá společenství postižených, ne zrovna celospolečensky významně funkčních, ale vzájemně podpůrných.
Mrtví vezmou celkem malé úsilí a málo zdrojů na odstranění pozůstatků. Zakopat, spálit atd. Zranění jsou naprosto jiná záležitost. Nejenže jsou neproduktivní krom toho, že produkují nadměrný odpad, ale také papaj a vyžadují intenzivní a náročné ošetřování a podstatně náročněnjší zásobování než zdravá populace. Speciální zařízení a stejně tak specielní odstraňování odpadů je u této populace daleko náročnější než u zdravých lidí a vyžaduje opět náročnější způsob odklízení. Jinými slovy, poranění a zmrzačení jsou nesrovnatelně větší zátěží na společnost nežli mrtví, jak množstvím, tak díky nárokům na intenzivní péči. Tím samozřejmě vážou nesrovnatelně velikou část zdravé populace, která se nemůže věnovat normálnímu, běžnému chodu společnosti a vyžaduje další podpůrný mechanismus protože je také neproduktivní. Takhle se nutně projevuje i zranění, či otrava organismu, a to specielně při a po ozařování, ale chemo jedy nemohou být příliš pozadu, protože jsou povětšinou velice nevybíravé jak sama "věda" přiznává.
Naše těla jsou velice přirovnatelná svým fyzickým projevem a potřebami státnímu útvaru a analogie mezi jednotlivými buňkami a lidmi, mezi tělesnými orgány a městy s různým průmyslem i celkové projevy států jeden vůči druhému se vyloženě nabízí ke srovnání.
Zde do toho vlezu (u lidského těla)právě se solaninem, i když spousty jiných “jedů” se do značné miry chovají podobně. Je nasnadě, že dorazit těžce nemocného člověka, je daleko snazší, než dorazit poněkud nemocného člověka, nemluvě o tom napadnout a poranit zdravého jedince. Těžce nemocný člověk je podstatně větší zátěží na stát, či jakoukoliv poněkud uzavřenou společenskou organizaci, třeba indiánský kmen, nežli člověk poněkud nemocný, nebo jaksi schopný ale zmrzačený, zatímco zdravý člověk je vyloženě přínosem. Solanin se zde dá přirovnaz ke komandu složeného ze samých zbabělců, kteří si na zdravé a silné netroufnou a když, zdraví jedinci jsou s nimi velice rychle hotovi. Na straně druhé takové komando dorazí všechny, kteří jsou dostatečně nemocní, nebo zmrzačení, a nemají ani sílu ani vůli ani možnost se bránit. O totéž podle všeho jde u solaninu, pokud jeho množství není nadměrné. Potom samozřejmě vítězí přesila a to nade vším, i nad zdravými buňkami.
Podíváme-li se na princip hladovek, jde o totéž. První jdou pod sekeru všechny buňky v těle, které jsou nějakým způsobem nevyhovující, zmrzačené, nakažené a mnohdy se dostane i na zajizvení, která mizí, a na parasity všeho druhu včetně virů. Akce hladovek se tedy dá přirovnat k masovému vraždění všech členů společnosti, a naše buňky nejsou fyzicky nic jiného než členové společnosti našeho těla, kteří jsou slabí, nemocní a neproduktivní a kteří vážou masivní tělesné rezervy zatímco je tělo zároveň kanibalizuje. Stejně tak komando hladovky pobije a požírá psy a kočky a vše zbytečné, pokud je přirobnáme k nákazám.
My se sice v “civilizovaných” zemích holedbáme tím, že nejsme kanibalové, ale jde spíše o formu, nežli o podstatu, protože naše tělo své mrtvé nezakopává ani nepálí na popel, ale rozebere mrtvé buňky na kousíčky, sebere co je z nich k sežrání pro údržbu sebe sama a zbavuje se pouze toho, co už k žrádlu absolutně není. Svým způsobem jsme všichni kanibalové s tím rozdílem, že zatímco civizovaný kanibal pojídá jenom sebe sama a vnitřně, necivilizovaný si pošušňá i na misionářovi a to skrz krk. Z toho vyplývá, že solanin nejen že kydlí vše v těle co naším jest a co se jeví solaninu jako dostatečně slabé, ale i vše, co naše jesti není a jeví se solaninu jako slabé. No a že hmyzy a plísně a viry a červi jsou naprostou většinou na solanin krátké, jsou kukat. Tím solanin nejenže uvolňuje velikým forfrem zdroje, úsilí a materiály nutné na údržbu neschopných, kterými tělo de fakto plýtvá na zraněné, příliš staré, zmrzačené a jakkoliv slabé, ale zároveň se stará o výživu těla látkami, které jsou již tělu vlastní a to z vlastní zásoby neschopných.
Účinky Čerstvé Bramborové Šťávy liší od hladovky tím, že:
- Čerstvá Bramborová Šťáva dodává komanda a tělo je nemusí produkovat samo ze svých vlastních a mnohdy velice limitovaných zdrojů.
- Čerstvá Bramborová Šťáva dodává extra živiny, jak škroby a tudíž alespoň jakž takž stravitelnou energy stejně jako mineraly a vitaminy atd. a umožňuje se alespoň jakž takž stravovat i normálním jídlem, čímž tělo není odkázáno pouze na vlastní reservy, které mohou být velice mizivé.
Kdo nevěří na regeneraci, snad ať si počte v W.F. Kochovi, který tento process dokládá sice z poněkud jiné zkušenosti, tedy ne bramborové, ale definitivně rakovinné. Uvádí velice přesvědčivé mikroskopické doklady jak tělo dokáže rakovinné tkáně orgánů opravit ne zajizvením, ale regenerací, a to i u relativně hodně starých lidí. Nejdříve za správných okolností dojde k zániku rakovinných buněk a zároveň k zárůstu prostoru bývalých rakovinných tkání v rámci původního orgánu embryotickými buňkami. Tento process je následován specializací (diferenciací) těchto embryotických buněk na naprosto nové buňky tkání původních orgánů přesně tam, kde mají být. W. F. Koch (M.D. PhD biochemie) zároveň uvádí mnoho případů, kdy lidé s rakovinou, naprosto neschopní pohybu kromě zvracení a neschopní jíst, se během několika málo dní a dokonce i během 24 hodin po obdržení jeho vlastní léčebné metody dokázali dohrabat na záchod atp. zatímco se jejich mohutné nádory velice očividně zmenšovaly takřka před očima. (W.F. Koch byl 4x neúspěšně souzen Americkou Medikální Společností pro léčení neortodoxními metodami, poté pohrůžkami na životě vyštván z Michiganu USA do Brazílie a eventuelně prý v Brazílii zamordován). Uvádím W. F. Kocha pro to, že tento princip skutečně existuje a je vědecky doložený člověkem, který léčil nejen rakoviny lidí v šíleně zbědovaném a k smrti odsouzeném stavu. Co však W.F. Koch nedokázal bylo začít blízat lidi z hrozných rakovin dříve než tři měsíce po ukončení radioterapie, pokud se tedy těch tří měsíců vůbec dožili. I tak to bylo na mnohem delší dobu než ten “solanin” uvedený zde u rakoviny larynxu, či spíše vše, co se v bramborách nachází (i když uvedený larynx nebyl ještě zdaleka zbědovaný).
Nelze očekávat, že křídla běláskovi utržená létati lépe budou než celý bělásek jenom pro to, že jejich křídla vidíme jako očividnou příčinu skutečnosti, že bělásek létá. Tohle je přístup farmácie a definitivně přístup hodný obecního blbečka. Z toho a dalších důvodů považuju vše kolem nejen rakovin, ale kolem léčení všeho, co přichází od naprosté většiny poléčitelů (se světlými vyjimkami v obou táborech) a je jedno, zda-li jde o alternativní, nebo ortodoxní metody “léčení”, za natolik zavádějící, že se to rovná hromadné vraždě. U těch, kteří se těmito profesemi živí, jde povětšinou o lidi svedené nějakou formou vzdělání a tudíž lidi zaslepené katechismem akademických znalostí a vlastními, většinou velice těžko vydřenými tituly, kteří povětšinou nemají ani tušení, že jest cosi velice prohnilého ve státě Dánském. U mnohých však jde o cílevědomé zastírání pravdy. Nemohu se absolutně domnívat, že to, co se týče brambor, či specielně vlastností souhrnu škály chemikálií které přirozeně obsahují, není v ortodoxních kruzích pro “pozvané” známo a to již po staletí, stejně jako vlastnosti některých forem arseniku, terpentýnů a spousty jiných přírodních askutečně léčebných látek.
Osobně mi ten solanin začal silně hrabat někdy zde http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 740#p88740 a je škoda, že jsem se do těch brambor a “solaninu” nezakousl už před rokem.
S laskavým pozdravem, Slávek.
jsem se poflák a pokouřil a popřemýšlel kde co a jak a 
Počítám, že dám 4 brambory, možná 5, podle toho, jaký z toho vymačkám množství vody. taky nevím jak tohle, ale tady brambory zdaleka tak rychle a hodně po nastrouhání nečernaj, jako si to pamatuju z Česka a nepouštěj tolik škrobu, takže pokud se nic nebude po nějaké době hejbat, šup s nima na chvíli na sluníčko. Z tý vyždímaný drtě pak snad bramboráky 
Mezi námi, po mrkvový drťce nic není. Jak z ní člověk vymačká šťávu, je ta drť jak piliny i uvařená. Uvidím jak brambory ale Inklové dělali mouku, tak snad fajn. 
