adam.benda píše: Vnímám Zemi stejně, jako kapku žhavého kovu, která je pokrytá struskou. Teploty v pár kilometrech pod povrchem a vulkanická činnost zřejmě poukazují na to, že kdesi hluboko je skutečně vyjímečný hic. Proč by to tak ale mělo být, pokud platí teorie NSG??
Hmm, co je teorie NSG? Znám jenom NFG a to znamená "No fucking good". (překládat nebudu, dohledej si přes googl, musel bych si dát varování)
Google mi "NSG teorie" dává jenom něco o zdravotnictví v anglině a v češtině mlčí. Nicméně, teorie pomalého srážení se zeměkoule a tím udržování teploty v zeměkouli je již skutečně i oficielně překonána. Dnes se to svaluje v případě zeměkoule na hic z nukleárního rozpadu. Osobně to vidím jako pitomost taky, protože zeměkoule má být daleko starší než co by jakékoliv radioaktivní poločasy mohly zvládnout, alespoň zase podle dalších teorií
geologie atd. Byla by jinými slovy nutně dávno tepelně vyšeptalá.
Osobně to vidím tak, že gravitační pole, nejen zemské, je nejen vlnového, ale i částicového (aether) charakteru a že stejně jako gravitační pole dokáže něco přitáhnout mechanicky, musí nutně gravitaci zase způsobovat nějaká mechanika. V momentě, kdy se nám objeví v obraze mechanika, objeví se nám i nějaký druh tření, i když to absolutně neznamená, že musí fungovat přes materiální stránku věcí jak to známe z běžné praxe třeba u brzd u auta. V podstatě se zde můžeme podívat na funkci slapového vlnění pro jakous takous představu o co kráčí. Když si vezmu zase to magnetické pole, taky dokáže věci zpomalovat a zrychlovat a do jisté míry je toto akcelerování přirovnatelné k funkci tření na dálku. Podívej se na homopolár (generátor). Tam to magnetické pole taky něco něčím ruší, s něčím nějak reaguje, dělá to elektriku a zase hic a brzdí to, či zrychluje u motoru. My to jako tření nevidíme, protože jsme zabednění výrazivem a jak to není všechno hmotné, tak se tření v našich definicích a představách nekoná. Přitom tam jakýsi druh tření je, i když ho tak nikdo nebude ochoten pojmenovat.
V momentě, kdy toto připustím, tepelná energie (tedy naprostá většina) jak zemského jádra, tak hvězd, nepochází z žádných nukleárních rozpadů, či fúzí, není to rozpálený kýbl koksu a není to dech boží, ale z neschopnosti materiálu planety, či hvězdy, se dále moc pohnout pod vlivem gravitačního pole(í), a to nejen svého. My jsme mentálně velice závislí na učení se těhle věcí od jiných, kteří jsou stejně "neomylní" jako kde kdo z nás a většinu lidí mate, že si rozdávaj tituy a mají velice náročné vzdělání. Navíc je většina z nás příliš líná na to si věci pozjišťovat a přežvýkat. Samozřejmě nikdo nikdy nemohl v laboratoři zjistit, jesti se pod vlivem gravitačního pole těleso zahřívá, nebo si díky němu udržuje nějakou teplotu. Jednak to není dovoleno tím, že skutečná gravitace se nedá zatím vytvořit, jednak tím, že vše jí podléhá více méně stejně při danné intenzitě a jednak tím, že poměr masivnosti laboratorního objektu k velikosti už třeba Země je nesmírný. Nicméně, to co jsi správně vydedukoval byť i z mého anglického odkazu, že hustota gravitačního pole Země je zdaleka nejvyšší ve středu Země, byť i vektorově teoreticky vynulována (což je zase blbost), by docela přímočaře napovídalo, že i teplota bude ve středu Země nejvyšší.
Zde nás lidi docela mate i Celsiova stupnice, prože na nule už máme zmrzlý nosy.
Podíváme-li se však na Kelvina zjistíme, že při stejném gradientu jako Celsius začínáme na - 273°C u Kelvina, tedy na 0°K, a že už těleso o teplotě 1°K je vlastně teplé. Podívám-li se pak na udávanou teplotu řekněme asteroidů a vůbec všeho v meziplanetárním prostoru, která je udávána jako cca 4°K, musím se nutně zeptat: "Jak to přijde a kde se k čertu tahle teplota v meziplanetárním prostoru vůbec bere?" "Co ji způsobuje?" Vezmu-li si celý vesmír, byť i z toho vynechám hvězdy a planety atd, je to zatraceně hodně tepla. Jde tedy nutně o koloběh druhů energie a hledat nějaký zdroj tepelné energie je sice chvályhodné, ale do značné míry pošetilé, protože teplo je jenom jednou z mnoha forem energie vesmíru a nutně se musí měnit na formy jiné a být zapříčiněno jinými formami a ne nezbytně jednou.
Například světlo jako takové nemá absolutně žádnou teplotu a teplota se objeví teprve když světlo s něčím nějak reaguje. Nedá se tedy (ani infračervené) považovat za tepelnou energii, ale pouze za nositele jakési energie jiné, která se na teplo mění teprve v momentě, kdy dojde k vzájemnému vlnovému rušení mezi tímto světlem a nějakým materiálem. Podíváš-li se na laserové teploměry, které Ti řeknou teplotu na dost velkou vzdálenost, je snad naprosto jasné, že jde o (interference) rušení vlnových délek světla. Už samotný fakt, že infračervené světlo má schopnost do materiálů do značné míry pronikat také napovídá, že se jeho energie nespotřebovává (nemění) na teplo okamžitě a že toto světlo je přeměněno na tepelnou energii postupně. (No a pak do toho vletí nějaký Einštain se svejma choromyslnejma postulátovejma výpotkama a dovolí si tvrdit, že světlo nestárne
) Někde jsem se o tom už zmínil
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 485#p99485 jak světlo fachá ve vztahu k barevnosti. Dodnes nikdo pořádně neví ani co je vlastně barva. Pokud by se měl Ruský prapor řídit současnýma vědeckýma teoriema, musel by okamžitě spontáně shořet
Takže, upřimně řečeno, všechny teorie entropie a podobné věci mi můžou být ukradené. Na straně druhé teorie zachování energie je perfektní v tom smyslu, že nám do značné míry napovídá, že při těchto přeměnách energie není ničím plýtváno, vše se vrací v nějaké formě zpět do vesmírného systému, či spíše v něm zůstává. Lokálně je to samozřejmě teorie velice limitovaná. Dívám-li se na holá fakta, pokud je za fakta můžu považovat, nic po většině těch fyzikálních teorií není, protože jsou pospřádány partou fachidiotů, kteří toho vědí stále více o stále méně až vědí vše o ničem a tříděj věci naprosto bez ohledu na to, že se vytrhávat z pozadí prostě nedaj, pokud se člověk má dobrat toho, jak vypadá celkový obraz. To můžu zrovna tak věštit z lógru. Je to přirovnalené k detailní studii špičky kopí v obrazu Bitva u Lipan od Marolda expertem na malovací techniky (třeba Jardou Vokurkou), ze které je Jarda "schopen" odvodit a tvrdit, že má jakoukoliv představu o tom, jak vypadá celý obraz, bez znalosti už toho, co je vlastně kopí a co je dobová bitva, nebo člověk nebo kůň. Těch tužek co musel Jarouš ohryzat
Nic na tom nemění, že těch Jardů tu špici studuje půl miliónu a že další půlmilióny studujou kouda kopyta a kouda rámu. Jsem se zas utrhl. Ahoj, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
když už ty konspirace.