Díky. To jsem nevěděl. Spíš jsem se obával, aby to nebylo na kraji. První opatření, které mě při zjištění této skutečnosti napadne je prodloužit a rozdělit plech, nebo ho spíš zahnout nahoru k nádrži s vodou, která tam není namalovaná.adam.benda píše: magnetu se chce zůstat pouze v jediném místě a to uprostřed plechu...
Je tu ale ještě jeden problém. Když zahřejeme magneticky tvrdou látku nad Curieovu teplotu a necháme chladnout v magnetickém poli získáme magnet, který nejvíc přitahuje na kraji. Což je v současném návrhu nežádoucí. Teoreticky by to nastat nemuselo, protože magnety by se předtím, než plech vychladne měly přesunout na druhou stranu, ale ovlivnit by to mohlo. Takže asi použít magneticky měkkou látku nebo to navrhnout jinak.
Na tvých stránkách psals o programu na znázornění siločar. Co všechno umí? Lze v něm dát magnetu i jiný tvar než obdelníkový a znázornit i feromagnetickou nebo diamagnetickou látku?
Udělají Ti zhruba nějakou představu, ale může to být právě dost nepřesné, protože zmagnetované piliny se pak přitahují jedna k druhé - nejedná se o pasivní zobrazovací prvek. Pokud bych si s tím dal práci, můj simulátor by Ti byl schopen v libovolném bodě v prostoru s magnety určit výsledný vektor magnetické indukce (velikost i směr) a nebo zobrazit pole celkově - ať už "siločárama" nebo "střelkovým rastrem". I když můj program zobrazuje jen tvar pole, mám za to, že dokázal přinést docela kvalitní výsledky, které korespondují s realitou. S konkrétními hodnotami intenzity pole pak můžeš nějak dál pracovat. U pilin se můžeš jenom koukat. No ale samozřejmě s Tebou souhlasím, že by si měl každý piliny vyzkoušet sám. Ale neměl by zapomenout, že tam pak má stovky mikromagnetků navíc. Když pak bude ten dotyčný chtít dělat něco pořádného, měl by na to vzít nějaký pořádný analytický systém, ať už pero, pravítko a Kalkuliho přístroj, nebo nějaký program.