Fyzika-Různé

[Akord]

Mě nešlo o fyzikálně přesné popsaní běžícího člověka (očividně bych to ani nedokázal) ale o popsaní myšlenky tak aby byla co nejjednodušeji pochopitelná. Podstata mé myšlenky byla ta že i když můžu dosáhnout napřímo oproti vztažné soustavě určité rychlosti (tedy energie) tak z využitím mezisoustav lze dosáhnou vyšší rychlosti a to tak že mezisoustava mě žádnou energii sama nepředává ale moje akce na ní vyvolá reakci. Tudíž je to moje síla(výkon) která zajistí vyšší rychlost než kdybych chtěl změnit svou rychlost napřímo.

Síla s rychlostí príliš takhle prímo nesouvisí. Človek muže dosáhnout po rovine takovou rychlost, jakou mu dovolí odpor prostredí. Výkon potrebuju na prekonání odporu prostredí. Pokud sednu do vhodného nalešteného telesa, tak bych mohl dosáhnout nekolikanásobek bežné rychlosti, nevím, jaké jsou svetové rekordy, ale určite dost pres 100km/h.
Žádné meziobjekty, plošiny nejsoutreba, ty to jen matou, v konečném dusledku i pri jejich použití vvýslednou rychlost určuje odpor vzduchu. Znamená to, že cyklista na dlouhé plošine nákladního vagonu jedoucího určitou rychlostí nedosáhne na stejném prevodu vyšší rychlost, než kdyby jel po ceste sám. Pokud preradí na jiný prevod, tak dosáhne o neco vetší, šlo by dobre spočítat, pri jaké rychlosti o kolik. To je ale jiná, zcela konkrétní úloha, nesouvisící ani s energií, ani s obecnou souvislostí síla-rychlost.

Nemuseli bychom ale začínat novou tému práve v čase, kdy je očekávána odpoveď na konkrétní argument o definici kilogramu.

[Slavek Krepelka]

pokračování na pretrvávající nejasnosti kolem kg:
Výroky by mohly být napsány spíše takto:
-Teleso o hmotnosti 1kg váží ve volném pádu opet 1kg, protože pádem se hmotnost telesa vyjádrená v kg nijak nemení.

No, Akorde, nás učili, že těleso o hmotnosti a v klidu váží 1 kilopond (kp). Pokud však je takové těleso o hmotnosti 1kg ve volném pádu, váží 0 kp. Je to docela logické, protože nemá proti čemu co vážit. Chybí reaktivní síla.

- Teleso s hmotností 1kg ležící na stole váží opet 1kg, protože teleso ani v tomto prípade neztrácí hmotnost.

Právě že neváží 1kg. Kg je jednotkou masy odvozenou od setrvačnosti tělesa. To snad vzal někdo siloměr či co a akceleroval tělesa snad vodorovně zrychlením 9,8m/s2 a došel na to, že může ustanovit arbitrární masu 1kg tělesu, které na váze vykazuje váhu 1kp. Ve skutečnosti je hmotnost 1kg arbitrární veličinou odvozenou od váhy 1dm3 vody při 4°C. S tou setrvačností je to taky poněkud legrační záležitost, protože celá slavná hmotnost odvozená od síly setrvačnosti, kterou klade těleso vážící 1kp akceleračnímu zrychlení 9.8m/s2 jednak očividně závisí na přítomnosti stejného gravitačního pole, na kterém závisí jeho váha, opět podléhající gravitačnímu zrychlení 9.8m/s2. Vůbec nic to neříká o tom, kolik je v tělese nějaké hmoty. Jde o teoretický a abstrakní konstrukci přes to, že jde o cosi měřitelného, počítatelného a ověřitelného. Proto taky stejné hodnoty váhy a hmotnosti vedou ke zmatku o čem je vlastně řeč. Jenže ono vlastně ani o zmatek tak moc nejde, protože kg je opět odvozena od síly akceleračního zrychlení vyvolanou na tělese vážícím 1kp zrychlovaném vodorovně při 9.8m/s2 a pouze fakt, že se někdo někdy rozhodl a dal to do spisů, že při tomto odvození jde o množství hmoty v tělese, na rozdíl od váhy tělesa, není důkazem, že jde ve skutečnosti o hmotnost.

Vzhledem k tomu, že oboje, kp i kg jsou odvozeny ze síly, kterou těleso ať už vzdoruje akceleraci, nebo je akcelerováno ve stejném a stejným gravitačním polem, lze se naprosto právem domnívat, že jednotky kg a kp a to, co za nimi stojí, jsou nejen ekvivalentní, ale jedno a totéž.

- Akcelerované teleso s hmotností 1kg váží opet 1kg, protože se opet jeho hmotnost nevyparuje.

Nikoliv. Opakuji. Těleso o hmotnosti 1kg váží 1kp. Kilopond je sice poněkud zastaralou jednotkou síly, používanou snad výhradně jako jednotka váhy, ne hmotnosti, a kg je jednotkou hmotnostim ne síly. Síla není ve fyzice hmotnost.

Poslední veta je jenom kombinace predešlých. ........ Takže konečne oddelujme sílu, tíhu od hmotnosti, a sílu s tíhou nevyjádrujme v kg. ..... Nekdo nepochopil podstatu veci

Přesně tak snad s tím rozdílem, že nám to ve škole opakovali do zblbnutí, že hmotnost kg a váha kp jsou dvě rozdílné věci.

...a jak se dívám výše ve vláknu, tak ani 2 roky nestačily Slavkovi na to, aby doložil, že umí kontinuálne a bez dodání energie, jakýmkoli smerem a zpusobem udelat výtokovou rychlost vyšší, než sqrt(2*g*h) , jinak dost postrádá smysl jeho kritika, kterou mi napsal. Klidne bych mu pak uznal nebo napsal na to patent.

Nestačily. Nejsou na to lidi. Nicméně, co jako bys na něčem takovém chtěl patentovat? Každopádně už u kladiva, zatloukáme-li hřebík do fošny směrem do podlahy, směrem do zdi a směrem do stropu jsou patrné rozdíly ve vynaloženém úsilí a odvedené práci velice lehce doložitelné jak praxí tak matikou. Pokud máš dojem, že pro kapaliny to funguje jinak, dobře Ti tak.
Ahoj, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Podstata mé myšlenky byla ta že i když můžu dosáhnout napřímo oproti vztažné soustavě určité rychlosti (tedy energie) tak z využitím mezisoustav lze dosáhnou vyšší rychlosti a to tak že mezisoustava mě žádnou energii sama nepředává ale moje akce na ní vyvolá reakci. Tudíž je to moje síla(výkon) která zajistí vyšší rychlost než kdybych chtěl změnit svou rychlost napřímo.

Houpal jsi někdy někoho na zavěšené houpačce? Tedy prkýnko na provazech třeba na větví dubu? Pokud ano, kde jsi stál? Zkusil jsi to jak na vrcholu hupu v z mrtvé pozice hopačky a zkusil jsi to taky veprostřed, kde je rychlost zhoupnutí největší? Pokud ne, zkus si to někdy. Dojdeš na to, že je veliký rozdíl v tom, jak efektivně jseš schopen hopající se těleso rozhoupávat, akcelerovat, při různých rychlostech tělesa, kolik tě jaký výsledek stojí úsilí záleža na tom, kde rozhoupáváš.

S těma platformama je to podobně. Umožňují Ti aplikovat sílu tvých nohou postatně pomaleji a tím efektivněji. Proto Ti taky umožní běžet těch 100km/h oproti zemi, pokud běžíš řekněme vlakem směrem jedoucího vlaku, u tvého příkladu jakýchsi plošin. Fyzika totiž naprosto pomíjí, že rychlost aplikování síly má veliký vliv na to, kolik síly lze omezeným zdrojem aplikovat na těleso. To platí i pro třeba pružinu. Čím bude těleso akcelerované danou pružinou hmotnější, tím víc energie mu pružina udělí, protože tím déle na těleso působí svým gradientem síly, či pro zjednodušení svou průměrnou sílou. Pokud to dokážeš umotat tak, aby ta síla nešla proti větší hmotnosti, ale proti větší páce, někam se dopracuješ, protože jde také o to, že energie narůstá lineárně s hmotností tělesa a nelineárně s rychlostí tělesa. Klíčovým slovem je katapult.
Ahoj, Slávek.

[Akord]

vyjádruju se jenom k nesrovnalostem:

- Teleso s hmotností 1kg ležící na stole váží opet 1kg, protože teleso ani v tomto prípade neztrácí hmotnost.

1. Právě že neváží 1kg. Kg je jednotkou masy odvozenou od setrvačnosti tělesa.

2. Vzhledem k tomu, že oboje, kp i kg jsou odvozeny ze síly

3. hřebík do fošny směrem do podlahy, směrem do zdi a směrem do stropu jsou patrné rozdíly ve vynaloženém úsilí a odvedené práci velice lehce doložitelné jak praxí tak matikou. Pokud máš dojem, že pro kapaliny to funguje jinak, dobře Ti tak.

1. Není pravda. Hmotnost telesa v kg se zachovává bez ohledu na pohyb telesa, nebo cokoliv jiného (pokud teleso není zdrojem jaderné energie). Váží vždy 1kg, v kp muže být tomu jinak, definici kp nereším. Hmotnost s reaktivní sílou nesouvisí.
Odvážit teleso (porovnat jeho hmotnost s nejakým etalonem) jde klidne i v bezváhovém stavu, metod je dost. Stejne tak energie chemické reakce paliv nepodléhá jejich pohybovému stavu, a závisí pouze na jejich hmotnosti. 1kg dynamitu uvolní z hlediska chemické reakce v bezváhovém stavu stejnou energii, jako v gravitačním poli. Pri chemických reakcích reagují v bezváhovém stavu stejné množství v kg

2. Kilogram není odvozený ze síly, když, tak spíše síla z kilogramu.

3. Hrebík není kapalina s volnou hladinou.

4. No a proč zase zmizel príspevek, kde jsi psal nížecitované? Mohl jsi to nechat, ať jsou jasné souvislosti.

Asi to vezme také více než dvě další století, než si v tom věda udělá pořádek.
· Těleso (masa) 1 kg ve volném pádu neváží nic.
· Těleso 1 kg ležící na stole váží 1 kg (tedy bez slovíčkaření, jinak kp).
· Těleso 1 kg akcelerované proti gravitaci váží 1 kg, plus váha, způsobená velikostí akcelerace.
· Těleso 1 kg spoustěné na špagátě váží nic, plus váha způsobená velikostí síly brždění gravitační akcelerace.

[Akord]

1. Dojdeš na to, že je veliký rozdíl v tom, jak efektivně jseš schopen hopající se těleso rozhoupávat, akcelerovat, při různých rychlostech tělesa, kolik tě jaký výsledek stojí úsilí záleža na tom, kde rozhoupáváš.

2. Fyzika totiž naprosto pomíjí, že rychlost aplikování síly má veliký vliv na to, kolik síly lze omezeným zdrojem aplikovat na těleso. To platí i pro třeba pružinu. Čím bude těleso akcelerované danou pružinou hmotnější, tím víc energie mu pružina udělí, protože tím déle na těleso působí svým gradientem síly, či pro zjednodušení svou průměrnou sílou.

1. Úsilí vyjde vždy nastejno, pokud to umíš udelat, jak treba. V elektrice to také vyjde úsilím(výkonem) nastejno, pokud se rezonanční obvod budí proudem, nebo napetím. Jen je to treba umet udelat korektne.

2. Neopomíjí. Nepravdivé, nebo fyzikálne nekorektne podané všechny citované vety. Mechanický rezonátor lze budit stejne tak dobre sílou, jako rychlostí. Jen je to treba umet korektne provést. Prípadne respektovat terminologii (konvenčne se udává charakter budícího zdroje, tedy zda se chová zdroj spíše jako zdroj napetí, nebo proudu, síly, nebo rychlosti, i když je vždy nutná i "partnerská veličina", aby šlo o výkon, k napetí proud, a k rychlosti sílu).

[Slavek Krepelka]

1. Dojdeš na to, že je veliký rozdíl v tom, jak efektivně jseš schopen hopající se těleso rozhoupávat, akcelerovat, při různých rychlostech tělesa, kolik tě jaký výsledek stojí úsilí záleža na tom, kde rozhoupáváš.

2. Neopomíjí. Nepravdivé, nebo fyzikálne nekorektne podané všechny citované vety. Mechanický rezonátor lze budit stejne tak dobre sílou, jako rychlostí. Jen je to treba umet korektne provést.

Člověče vyzkoušej si to s tou houpačkou. Je to velice jednoduché. Právě že ta korektnost spočívá v tom, kde a v kterých momentech je síla udělovaná mechanickému resonátoru jako je například ta houpačka. Slavek

[poota]

Rozdíl mezi hmotností a váhou tělesa se objevil až s pružinovými váhami.

Dokud se vážilo na klasických váhách porovnáváním s váhou cejchovaných závaží, tak to bylo podstatně jednodušší, protože závaží podléhalo týmž změnám, jako vážený předmět. Takže v té době měl kilový předmět váhu jeden kilogram i na měsíci, i když to tenkrát nikdo prakticky nevyzkoušel. Dalším specifikem tohoto způsobu vážení bylo to, že se dala zjistit jenom klidová "váha" předmětu.
U běžných předmětů je klidová "váha", či jak se začalo říkat hmotnost, za běžných poměrů neporovnatelně větší, než hmotnost pohybová. U předmětů pro obyčejné smrtelníky nepříliš běžných to může být také zcela naopak, dokonce vědové tvrdí třeba o fotonu, že ten nemá klidovou hmotnost vůbec žádnou a jeho veškerá hmotnost že je hmotností pohybovou.
Osobně to považuji za pomluvu a domnívám se, že foton v klidu má téměř žádnou hmotnost, a mám to za důvod, proč není schopen pohybu "nadsvětelnou" rychlostí. Protože věda zatím nezná žádnou "částici", která by byla lehčí než foton, považuje rychlost světla za nejvyšší, které lze dosáhnout. Popravdě řečeno, věda ani takovou "částici" nehledá, protože podle ní nemůže být nic lehčího, než nic nevážící foton.
Proč to tu vůbec ventiluji - no právě kvůli té pohybové hmotnosti. Klidovou hmotnost tělesa nemůžeme bez jeho narušení nijak ovlivnit. Zcela naopak je to s hmotností pohybovou, kterou lze u těles měnit relativně snadno, čehož lze i docela dobře využívat. Tyto jevy jsou poměrně slušně zdokumentované pro pohybující se plyny a kapaliny, podstatně méně pak pro pevná tělesa.
Napřít svoji pozornost tímto směrem bych považoval za mnohem perspektivnější, než akademické handrkování se o tom, z čeho se při definicích veličin vycházelo. Metr je metr a kilogram je kilogram - přitom je úplně jedno proč a jak se k tomu došlo. Fyzikálním jevům je taky dokonale fuk, jestli je měříme a počítáme v metrech nebo yardech, a vážíme na kilogramy nebo libry.

Zdravím - poota

[Akord]

Slavek: Si deláš srandu. Nenabízej mi, co mám dobre zažité a co teprve zjišťuješ sám. Základ je napsat konkrétní vecnou informaci, nebo otázku, neco takové jsem ve tvém príspevku nenašel, napsal jsi to stylem ekonoma, zkus nabídnout jim.
Kdybych vypsal soutež, kdo správne určeným zpusobem nabudí LC, nebo kyvadlo, moc by me zajímalo, kolik lidí by to vyrešilo bez výrazných ztrát. Sám bych mel co delat. To se ale mnohým bude zdát jednoduché, pokud by si mysleli, že ty ztráty pocházejí prevážne z trení. Prizpusobení mechanických a elektrických impedancí je asi nad síly laiku, vizuální zkušenost z mechanických hodin nejspíš selže.
Nech toho, budil jsem v reálu i soustavu vázaných mechanických rezonátoru.

[Slavek Krepelka]

Ještě jednou Akorde. Hmotnost, tedy její množství je vlastnost odvozená od setrvačné síly tělesa které vzdoruje akceleraci. O spalování, bouchání atp. není vůbec řeč. Zavádíš. Tady si o tom snad přečti. http://cs.wikipedia.org/wiki/Hmotnost Pokud Ti to s tím odvozením hmotnosti ze setrvačné síly není ani po tomto jasné, opět dobře Ti tak.

Ta Tvá lidová moudrost, že "hřebík není kapalina ... " je opravdu vynikající. O hřebík totiž vůbec nejde. Jde o kladivo a hřebík jako soustavu a spíše ještě o kladivo.
- Akceleruješ kladivo dolů s gravitací, akceleruješ součtem vektorů dvou sil, gravitační a řekněme svalové, g + s.
- Akceleruješ kladivo kolmo na gravitaci, akceleruješ pouze silou řekněme svalovou, s.
- Akceleruješ proti gravitaci nahoru, akceleruješ silou svalovou proti síle gravitační, s - g. Pokud je s < g, kladivo Ti i s rukou spadne na hlavu či někam, protože nepřekonáš ani gravitaci. Pokud se s = g, kladivo je vybalancované a je pouze drženo v nějaké výšce. Pokud je s > g, máš šanci kladivem něco zatlouct do stropu.

Tohle platí pro jakoukoliv hmotu. Je naprosto putna, jde-li o pevnou, či kapalnou hmotu. Zkus pumpovat vodu do kopce a zkus ji pumpovat stejnou pumpou z kopce a poměř si, jaký je v tom rozdíl. Hydrostatický tlak je jenom gravitační pumpou, i když je nutno přihlédnout k faktu, že v kapalině dochází k pokesu tlaku nad výpustí a hydrostatický tlak nepůsobí tlakem výšky teoretické kliové hladiny, což je ještě zvýrazněno pokud je umožněno vytvoření víru.

Přehodil jsem tyhle polemiky z vlákna "Newton a jeho síla", protože je v něm považuji za nehorázné plevelení. Nemám problém, když tam někdo plácne nesmysl jednou. Mám problém, kdž tam na něm někdo trvá a pořád dokola. Specielně Tobě vysvětlovat sčítání a odčítání síl vektorů v případě gravitace mi už připadá stejně marné, jako totéž vysvětlovat Bukymu, nebo Tobě specielně vysvětlovat co je plevelení a kde se konat nebude. Nebyli jsme krz ty vektory spolu jenom jednou, že? Originální příspěvek, který se Ti ztratil z obzoru a který jsi opět nejapně prohlásil za zmizelý, je stále v původním vlákně. Asi se podívej, kde vůbec jseš. SDK

[Slavek Krepelka]

Slavek: Si deláš srandu.

Vyzkoušej si tu houpačku Akorde. Nic víc a nic míň. Slavek.

[Akord]

1. Rozdíl mezi hmotností a váhou tělesa se objevil až s pružinovými váhami. Dokud se vážilo na klasických váhách porovnáváním s váhou cejchovaných závaží, tak to bylo podstatně jednodušší, protože závaží podléhalo týmž změnám, jako vážený předmět. Takže v té době měl kilový předmět váhu jeden kilogram i na měsíci, i když to tenkrát nikdo prakticky nevyzkoušel. Dalším specifikem tohoto způsobu vážení bylo to, že se dala zjistit jenom klidová "váha" předmětu.

2. Zcela naopak je to s hmotností pohybovou, kterou lze u těles měnit relativně snadno, čehož lze i docela dobře využívat. Tyto jevy jsou poměrně slušně zdokumentované pro pohybující se plyny a kapaliny, podstatně méně pak pro pevná tělesa.

1. Počet atomu a jejich druh zmenám nepodléhá, hmotnost je definována na základe toho počtu. Jinak by se na tom Mesíci museli telesa rozpadat, a pak spojovat po príchodu na Zem. To se s nejvyšší pravdepodobností nedeje, aby z kila zlata zustala 1/6 to by se promítlo i na objemu, kdyby se pritom nafučelo/smrsklo, tak by nefungovali chemické reakce, uvolnily by 1/6 nebo 6x více energie. to by také kosmonauti pocítili.

2. Blízkosvetelné rychlosti nerozebíráme, a pri menších se nic takové, jako pohybová hmotnost neprojevuje. Opet by nesedela hromada vecí jak fyzika, tak chemie, skoro nic.
Hmotnost tuhých látek se od hmotnosti plynu a kapalin kvalitativne neliší. Porád je to o počtu atomu, nebo molekul., nezávisle na jejich pohybu. Nestalo se zatím, že by atom zlata pri "transportu" preveksloval na jiný, krome toho wolframu.

[poota]

1. Počet atomu a jejich druh zmenám nepodléhá, hmotnost je definována na základe toho počtu. Jinak by se na tom Mesíci museli telesa rozpadat, a pak spojovat po príchodu na Zem.

Buď neumíš číst a nebo si jenom děláš legraci.

2. Blízkosvetelné rychlosti nerozebíráme, a pri menších se nic takové, jako pohybová hmotnost neprojevuje.

Tak opravdu nevím - jako legraci to myslet nemůžeš a vážně taky ne.
A ani nevím, kdo a kde "blízkosvetelné rychlosti nerozebíráte" - tady se můžeme klidně bavit i o rychlostech nadsvětelných, nás tady nikdo nijak neomezuje

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Napřít svoji pozornost tímto směrem bych považoval za mnohem perspektivnější, než akademické handrkování se o tom, z čeho se při definicích veličin vycházelo. Metr je metr a kilogram je kilogram - přitom je úplně jedno proč a jak se k tomu došlo. Fyzikálním jevům je taky dokonale fuk, jestli je měříme a počítáme v metrech nebo yardech, a vážíme na kilogramy nebo libry.
Zdravím - poota

No, ono to až tak jedno není. Buhužel, rozhodnutí akademie, že síla setrvačného zrychlení vyjadřuje hmotnost tělesa je naprosto nezdůvodněné. Ono to tak může být a taky nemusí, ale ta perfektní shoda, že tyto dvě síly, setrvačná a váhová jsou pro stejné těleso naprosto stejné tady na zemi mi připadá mírně řečeno nepravděpodobná. Pokud si uvědomíme, kolik je ve vesmíru různých hvězd a planet a měsíců a asteroidů, jaké že to štěstí máme, že zrovna na Zemi se tyto dvě síly takhle shodují a jaká to náhodička, že množství hmoty tělesa se zrovna na zemi shoduje s jeho váhou. Pokud se tedy člověk nad tou náhodičkou pozastaví, nezbyde mu než začít přemýšlet o tom, co to vlastně hmota je a jak vlastně množství hmoty třeba v šutru skutečně zjistit a jestli je to vůbec zjistitelné. Ono to má totiž dost dopad na to, co vlasně za hmotu považujeme, dost se to nabourává do představ jakýchsi částic, ze kterých se hmota skládá, protože tato základní úvaha směřuje k tomu, že nemáme jedinný důkaz, že vše co známe i neznáme není jenom komplexní geometricky dynamickou souvztažností složek (no jo) prostoru. Podívám-li se na Akorda, při všem jeho vzdělání buďto nechápe ani takové základy, nebo dělá vše pro to, aby znemožnil jejich chápání druhými, jako je prostá manipulace silových vektorů bez ohledu na to, čím jsou síly způsobeny. Když se podívám do Bukyho vlákna "Newton a jeho zákony", i on se snažil vektory sil Bukymu vysvětlit a správně. No a tady zoufale mlží. To odvození hmotnosti s tím poněkud souvisí a opět, Akord mlží, i když je to bývala snad sedmá obecná. Pokud se podívá člověk do Anglické Wiky, dokonce hned úvodem:
Cituji: In physics, mass (from Greek μᾶζα "barley cake, lump (of dough)"), more specifically inertial mass, can be defined as a quantitative measure of an object's resistance to the change of its speed.
Ve fyzice hmota "mass" z řeckého atd.... specificky lépe vyjádřeno setrvačná hmotnost, může být definována jako kvantitativní množství odporu tělesa změnám rychlosti.
No vidíš, a Akord to "vidí" jakkoliv jinak a mlží.
S laskavým pozdravem, Slávek.

[Akord]

1. Ještě jednou Akorde. Hmotnost, tedy její množství je vlastnost odvozená od setrvačné síly tělesa které vzdoruje akceleraci. O spalování, bouchání atp. není vůbec řeč. Zavádíš. Tady si o tom snad přečti. http://cs.wikipedia.org/wiki/Hmotnost Pokud Ti to s tím odvozením hmotnosti ze setrvačné síly není ani po tomto jasné, opět dobře Ti tak.

2. Ta Tvá lidová moudrost, že "hřebík není kapalina ... " je opravdu vynikající. O hřebík totiž vůbec nejde. Jde o kladivo a hřebík jako soustavu a spíše ještě o kladivo.

3. Originální příspěvek, který se Ti ztratil z obzoru a který jsi opět nejapně prohlásil za zmizelý, je stále v původním vlákně. Asi se podívej, kde vůbec jseš. SDK [/color]

1. Na tvuj odkaz z wiki jsem se podíval, problém je, že hned první vetu čteš až od poloviny. Bavíme se o jednotce kg. Ty jsi napsal, že se po vystrelení telesa na mesíc jeho počet kg zmení, já napsal, že ne. Nejsem s tou wiki ve sporu. Ani co se týče toho, že jsem nesouhlasil, že je kg odvozena od síly. Že hmotnost je odvozena od síly tam nikde napsáno není. Spíše najdeš na wiki, že síla je odvozena od hmotnosti.

2. Nepochopil jsi, co tím myslím. Kapalinu s volnou hladinou není možné tlačit jako hrebík kladivem. Kapalinu na hladine tlačí vždy a pouze atmosferický tlak a tvuj príklad tomu neodpovídá. Nebudu to dále pitvat, nejde rešit všechno najednou. Napsal jsem, že kontinuálne nejde výtokovou rychlost prekročit. Buď dej argument k veci, nebo to nech plavat, nekonkrétní argumenty neberu.

3. Bež tema posmešky častovat jiného, plevelíš tím a okrádáš o čas. Pamatuju si, že to bylo v Nadšencích. Když jsem dal nebo i teď dám do hledače klíčové slovo a autora, tak mi ho proste nenajde. Predtím našel. Nezajímá me proč, zda je to právame, nebo čím ješte, nebudu si strukturu vláken kreslit doma na stenu.

[Akord]

1. Počet atomu a jejich druh zmenám nepodléhá, hmotnost je definována na základe toho počtu. Jinak by se na tom Mesíci museli telesa rozpadat, a pak spojovat po príchodu na Zem.

Buď neumíš číst a nebo si jenom děláš legraci.

2. Blízkosvetelné rychlosti nerozebíráme, a pri menších se nic takové, jako pohybová hmotnost neprojevuje.

Na legrácky proste nemám čas. Je to tak, pokud bys lépe hledal a nezdržoval sebe i mne podezíráním. Zkus predpokládat, že jsem se také potreboval dopátrat se definice hmotnosti. Na wiki to prímo není. Nekdy stačí stredoškolská chemie.

2. Bavíme se, zda 1kg je/bude 1kg i na Mesíci. Vysoké rychlosti s tím moc nemají, i kdyby se započítala obvodová rychlost Zeme, stále je to málo na šestinásobnou zmenu.