Koloidní stříbro

[Ilem]

Závislost je v podstatě lineární (v podstatě porto, že při delší výrobě je větší vrstva hydroxidů na elektrodách, takže se výroba zpomaluje . Delší výroba ale také znamená delší čas kontaminace "bordelem" ze vzduchu. Proto se dělá menší množství. A když se dělá množství větší, je potřeba příslušně zvětšit i plochu elektrod a proud.. Pokud bys zamezil přístupu vzduchu, nebyl by problém se vzdušným znečištěním. Pak je ale problém s mícháním, pokud nemáš magnetické míchátko. řešit se dá samozřejmě všechno, otazkou je, jestli je to efektivní.
Obyčejnou destilku nepoužívej, je příliš špinavá. Takže buď aqua purificata, nebo water for injection, nebo demivoda z Neratovic.
Vyšší napětí má vliv jen na úplnem začátku výroby, protože musíš držet konstantní proud, a napětí je pak určeno proudem a vodivostí. Takže tím se dá urychlit pouze start.

[LukinV]

Díky moc, nečekal jsem tak rychlou odpověď)))

Každopádně si pročtu ještě druhou půlku dizkuze.

[LukinV]

no a běžně tu používate elektrody o průměru 2mm, takže když použiju obecně větší plochu v tom větším množství (třeba tyčky s průmerem 6mm), tak myslíš, že se s tím časem maximálně vyrovnám do linearity, jelikož tam pošlu větší proud?
Taky zustává otázka, jestli je stále nechat 2 až 2,5cm od sebe i u tak velké kadinky a tak velkych elektrodách

[jardax]

no a běžně tu používate elektrody o průměru 2mm, takže když použiju obecně větší plochu v tom větším množství (třeba tyčky s průmerem 6mm), tak myslíš, že se s tím časem maximálně vyrovnám do linearity, jelikož tam pošlu větší proud?
Taky zustává otázka, jestli je stále nechat 2 až 2,5cm od sebe i u tak velké kadinky a tak velkych elektrodách

Klidně je nech 2-2.5cm od sebe, ale nic nepokazíš, když je dáš dál....
Mám Ag průměr 2mm 10cm od sebe, zdroj 400V, odpor omezující max. proud 2.2MΩ.
Proces mi startuje při použití Aqua pro injectione na 40V.
Hlavně míchat míchat a míchat.
Je to znát, jak proces probíhá mezi elektrodami.... když jsem nemíchal, napětí na elektrodách kleslo třeba na 15V, pak jsem zamíchal a stouplo na 25V.
Takže pokud mícháš, snadno určíš konec procesu.

[LukinV]

Víš jak, zase bych to ale nechtěl dělat 3 dny. Nicméně je pravda, že ten proces asi urychlit nepůjde...?

[jardax]

Víš jak, zase bych to ale nechtěl dělat 3 dny. Nicméně je pravda, že ten proces asi urychlit nepůjde...?

Určitě půjde, rychlost procesu se bude zrychlovat s nárůstem proudu / zvětšením plochy elektrod. Pochopitelně při dodržení max. proudu s ohledem na plochu elektrod.
Do pětilitru Ag plech tak 100x200mm a můžeš tam pouštět cca 60mA.
Safina http://www.safina.cz/Level2.aspx?menu=240
dělá plechy od 0.05mm a pro tuto aplikaci si myslím, že bohatě postačí 0.2mm.

[cimirek]

No jo, ale to se vzhledem k malé mechanické pevnosti takového plechu bude dost těžko udržovat paralelita obou elektrod a proud na nich bude asi dost nevyrovnaný.

[jardax]

A tak plech 0.2mm není papír a rozhodně nestačí fouknout, aby se ohnul....
a při elektrolýze žádné mechanické namáhání není.
Samozřemě by nešlo plechy jen tak pověsit do destilky.... ve víčku pořádně připevnit - dorovnat a hurá na to

[LukinV]

Právě toho se také obávám. Toho nedodržení paralelity.
Každopádně jak se k tomu dostanu tak to vyzkouším a dám vědět, jestli mi to s těma většíma elektrodama bude vyrábět rychleji


EDIT: Ty plechy zkusim pripadne pozdeji. Rozhodne se budou hure cistit.

[aNONym]

Viděl jsem ho dneska u kamaráda "chemika-amatéra" . Non

V podstatě se jedná o klasický plochý přenosný discman se speciálním CDčkem, na němž jsou nahoře naplocho přilepeny dva malé neodymové magnety (v tomto případě to bylo 5x5x1,5 mm), jenž v kádince svým rotujícím polem otáčí skleněnou zatavenou trubičkou s kovovou náplní (např. s kouskem hřebíku), popř. originál magnetickou míchací olivkou (cena 50 - 100 korun).

Vtip regulace otáček následně spočívá v tom, že čím více jsou stopy na CD vzdálené od středu, tím se mechanika točí pomaleji. Na CDčku je vypáleno 35 zvukových stop po 2 minutách. Rychlost otáček (od 200 do 530 ot./min) se pak jednoduše zvolí nastavením čísla skladby (+ zapnutím opakování).

Jako ochrany před případným znehodnocením přehrávače tekutinami používá nějakou větší Petriho misku, kterou přes něj položí, ale funguje to prý i s otočeným talířem apod.

No není to krásně jednoduchý?

[jardax]

No tak jsem hnedka šáhl po stařičkým diskmenu.... vteřiňák, magnety a v mžiku bylo hotovo
Dobrej nápad - palec nahoru!!!

[LukinV]

V neděli 18. listopadu 2007 12:17 zde zasloužilí člen Lajos na straně 22 uvedl schema, které zde s dovolením uvedu znova pro rychlou orientaci.

A mám dotaz na ten proudový zdroj.
Jak jej přesně navrhnout? Jak se došlo na hodnotu toho odporu 68k a tech dvou zbylych?
Neměl by taky ten 68k být připojený na výstup toho nasobiče?

Jsem lajk tak mě hned neukamenujte. Ani ty tranzistory mě nějak nesedí dle jejich emitorů.

A osobně bych potřeboval na výstup 4mA. Jak tedy zvolit (spočítat) ty rezistory, pokud schema je spravne?
Mám tam dát potenciometry, kromě toho 68k, a pak si točit a hledat 4mA?

Pak tu Lajos uvedl jeste druhe schema, kde nasobic nema, ale ma tam odpor desetkrat mensi, 6k8, pripojeny na stejne misto.
http://www.upramene.cz/forum/files/shema_227_185.jpg

Nejak tomu nerozumim

[Ilem]

Schemata jsou správně, jen u druhého chybí rezistor omezení maximálního proudu. Za některých okolností by to mohlo vést k vypálení potenciometru. Odpor 68k, nebo 6k8 se počítá ze zesilovcího činitele tranzistoru T2, maximálního proudu a napájecího napětí. Takže je v pořádku, že na větším napětí je větší odpor. Jeho hodnota není příliš kritická, proto se liší 10x, přestože napětí se 10x neliší. Potenciometr se počítá z Ube T1 a požadoveného I. Pro tebe to bude vycházet přibližně 0,5/0,004=125 ohmů, takže bych tam dal do série 100ohmů odpor a 50 ohmů potenciometr. Nemá senu to nastavovat pevným odporem, protože to trochu courá s teplotou. Nebo by ses musel spokojit s menším proudem - odporem například 150 ohmů a budeš mít jistotu, že ani v parném létě proud nepřeleze 4 mA.
Ještě, jak to celé funguje. Když proud doleze na nastavenou mez - začne se otevírat tranzistor T1. Otevírání tranzistoru T1 způsobí zavírání tranzistoru T2 a tím stabilizaci proudu. Pozor, při 4 mA a zapojení s násobičem (130V) budeš mít ke konci výroby na T2 výkonovou ztrátu cca 0,5W (pokud to dá násobič). Takže buď chladič, nebo výkonnější tranzistor. Výkonnější tranzistor mívá ale nižší zesílení, takže snížit mu příslušně odpor do báze.

[LukinV]

Takže je v pořádku, že na větším napětí je větší odpor

No ale praveze tam je napetí stejné na obou obrazcich (priblizne). Na tom ručně kresleném schematu to nevěsí na výstup násobiče, jak by podle mě měl...?

A ten typ tranzistoru tedy mohu použít? Ten co je tam napsany? KF504.

Prikladam katalogovou stránku z roku 1983:
co značí pro to h_21e, že je 3*100?

Díky

[LukinV]

A taky dekuju za predchozi odpoved