Karel m píše: Dodatek : v dnešní době již křesťanství, pokud vím ,s gnosticismem souviset nemůže.
Ještě trochu fakt:
Je velmi ošidné na tuto poznámku reagovat.Ono je vůbec těžké alespoň trochu rozkrýt
pozadí vzniku proudu, který po dvě tisíciletí je neoddělitelně spojen s myšlenkovým
základem našeho kulturního okruhu.
Křesťanství není pevným, konzistentním proudem,bez vnitřních různic a třenic.
Takovým nebylo nikdy.
/pozn.Ježíš Nazaretský...jenže v původním řeckém textu to byl Ježíš Nazarejský.
Nazarejci byli skupina, tedy nejde o člověka pocházejícího z Nazaretu.
Je třeba si uvědomit, že gnostické proudy byli v těch dobách živé nikoli
pouze v Judei,ale v celém tehdejším předněvýchodním světě./
To, co bylo přeneseno staletími jako Nový zákon,
je výbor textů z období raného křesťanství.r.367 n.l. sestavil biskup Athanasios Alexandrijský
seznam děl,která mají patřit do Nového zákona.
Tento seznam ratifikoval církevní koncil v Hippu v r.393
a opět koncil v Kartágu 397.Tak byl kodifikován Nový zákon v té podobě,
jak ho známe dnes.Ostatní díla nebyla přijata a do souboru prostě zahrnuta.
Jak mohlo konkláve neomylně rozhodnout, co do toho souboru patří a co ne,
zvláště, když některé vyloučené svazky byly prokazatelně pravé a autentické?
Knihy dnešního Nového zákona prošly tvrdou cenzurou-známý je případ
Markova evangelia,protože korespondence týkající se tohoto faktu se
zachovala.
V r.1958 byl v jednom klášteře nalezen dopis, který obsahoval
cenzurovaný fragmen Markova evangelia.Tak je dnes známa původní podoba
textu,kanonická podoba textu i korespondence Klementa Alexandrijského
stran tohoto cenzurního zásahu, který nastal na jeho výslovný pokyn.
Důvodem byla interpretace této části textu gnostickou sektou
karpokraciánů..Čili Klement potvrzuje existenci tajného Markova evangelia,
jehož je kanonické podmnožinou, pečlivě upravenou cenzorem.
Je třeba zdůraznit, že badatelé se shodují celkem jednomyslně,že
Markovo evangelium vzniklo zhruba mezi lety 66-74 n.l.
Je nejranější a Marek nebyl Ježíšovým žákem.Většina se přiklání
k tvrzení, že dle stylu textu byl blízkým spolupracovníkem
apoštola Pavla z Tarsu.
Evangelia Marek, Matouš,Lukáš jsou synoptická-tedy mají
jeden společný pohled-dokonce se uvažuje,Přes že vyšly ze stejného zdroje
jak možná písemného či ústního, který v současnosti není znám.
Autor čtvrtého evangelia není znám-jméno Jan pochází až z
pozdější tradice.
Toto evangelium vzniklo jako poslední -tedy okolo roku 100 n.l.
v okolí řeckého města Efez.
Má výrazné gnostické rysy-v každém případě stačí přečíst
jeho úvodní pasáž, která je nezaměnitelná..
Badatelé se shodují, že i když vzniklo jako poslední,
je z hlediska obsahu nejspolehlivější a čerpá z jádra původních tradic.
Přes znalost těchto peripetií s téměř politickým zákulisím
je spodivem, že zůstalo v bibli několik vět mimořádné důležitosti.
"Mé království není z tohoto světa"
Království nebeské je ve vás.