K této skupine bych doplnil i piezoelektrina a termomagnetický jev nebo pyromagnetismus/pyroelektrina. Všechny tyhle se zdají ponekud záhadné. Pri poctivém merení se ale ukážou souvislosti:Slavek Krepelka píše:To už bych se ale spíš podívak na zoubky tepelné roztažnosti. Tam se dá docílit prakticky nekonečně velký tlak po malé dráze a dá se cucat noc a den. Je to podstatně praktičtější fenomén, ale stejně nepraktický.huhu píše:Magnetostrikce je fyzikální vlastnost feromagnetických materiálů, jako jsou železo, nikl, kobalt a jejich slitiny, měnit své rozměry v magnetickém poli, která je již dlouho známa (Jouleův jev)
Zrejme pri magnetostrikci a tepelné roztažnosti uvažujete s nulovou stlačitelností tuhých, prípadne kapalných látek. Ta ale prokazatelne není nulová, jen se to tak zjednodušuje. Stlačitelnost tuhých a kapalných látek je jen velmi nízká, neco jako superhustý plyn. Proto se to také jako plyn chová a platí pro to omezení typické pro všechny tepelné stroje. Stlačitelnost v prípade nápadu využít napríklad tepelnou roztažnost nejde ignorovat a je práve tak velká, aby si to vyžádalo konat ne bezvýznamnou práci, která mela puvodne být ignorována.
Totéž se týká magnetostrikce a piezoelektriny, pri techto jevech nestačí použít "bezvýkonové" elektrické veličiny, a tyto prevodníky se prestanou chovat jako čistá reaktance (jalový odber výkonu), ale odeberou také činný výkon a práci. Jinak by také nefungovaly jako prevodníky neelektrických veličin na elektrické.
Také pri termomagnetismu není oblast kolem Curieho teploty úplne skoková, zpravidla má šírku kolem 10 stupňu C, a krome toho pri stejné teplote extrém v merném teple. Takže si to práve v okolí tohoto bodu vezme značnou práci v podobe tepla. Pripomíná to treba skupenské teplo tání ledu. Takže magnetickou vodivost také nejde zmenit bez dodání primerené práce, která je vyšší, než práce potrebná na odklonení pole.