Psychické příčiny nemocí a jejich odstraňování.

[hanka]

Leni, co jsi napsala je moudré a pravdivě .... prosím, můžeš říct, které z jeho knížek Tě nejvíc oslovily? Já o Oshovi dlouho vím, ale dosud jsem od něj nic nepřečetla (zdál se mi příliš duchovní) - jak vidím, ke své škodě... Chtěla bych to napravit, ale začít něčím "lehčím" ...
Hanka.

[Lenca]

Hani, je to tak 10 let a spoustu jsem jich měla půjčených...Každopádně pro mě bylo důležité jich přečíst mnoho, jelikož mě každá nějak ovlivňovala...
Hořčičné semínko, Odvaha být sám sebou, Osho o Zenu, Od sexu k nadvědomí, Perly v kapse u vesty, Psychologie ezoteriky, Skrytá mysteria, Zápisky šílence, Od smrti k nesmrtelnosti, Oranžová kniha Meditační techniky, Život, láska, smích...
Nejvíc se vracím k poetické Cesta bílého oblaku. Tehdy, ani teď mi nepřipadá taková rozumová a prostě mě vede...cítím se s ní stotožněná.
Ale dost lidiček kolem mě prostě neoslovil. Pro mě byl tehdy asi příhodný čas, kdy jsem mohla vstoupit...

[hanka]

Jsi přes duchovno docela daleko přede mnou ... mám doma jeho Oranžovou knihu, koupila jsem ji kvůli meditačním technikám, ale nemeditovala jsem neumím se ztišit, je to pro mě problém ... začala bych asi napřed něčím "přízemnějším", jestli něco takového napsal.

[jarda ovčák]

Když já si myslím, že klid a pohoda je stav mysli, který nekoupíme v apatyce, nenaleznem v knihách ani nám ho psycholog nenatluče do hlavy.Klid, harmonie a láska spolu chodí. je třeba se odstřihnout od vážných vvěcí, nad kterýma hloubáme. Nehrabme se v doměnkách ani minulosti, a už vůbec ne ve vstazích. A zdraví a stach ze smrti.... představte si, že jsme stejně všichni mrtví. Pedant podotkne, že ještě ne, ale já tvrdím, že všeho dočasu. Takže o nic nejde. Jsme zrnko písku na poušti a jsme unášeni.... Takže tělo máme z krku a nyní k duši..... Ta potřebuje klid, pokoru a žádný starosti, žádné nervy, žádné hluboké úvahy. Ty si můžeme dovolit, až budem v pohodě. Pak je nebudem brát osobně, ale jako dar z nebes,stejně jako každé nové nadechnutí, jako raní rosu, jako dar zraku, že můžem vidět oblaka, že můžem cítit vůně i pachy, že slyšíme šumění stromů.... To jsou dary, za které nejsme vděční, za které neděkujeme a pak to vypadá, jak to vypadá. Taky byste to nemuseli vidět, slyšet, cítit, vnímat.
jo, nejsme mrtví, máme výhodu proti těm, co jsou. A my si toho nevážíme a zasíráme si mysl naprosto nepodstatnýma kokotinama a dokonce se tím trápíme.
Děkovali jste za to, že dnes smíte dýchat,? Ne? Tak koukejte mazat, nebo zejtra už nebudete mít příležitost.
Radujte se z toho, že můžete cítit, dýchat a jíst, páč jednou to nepůjde..... a bude pozdě honit bycha.

[Lenca]

Jsi přes duchovno docela daleko přede mnou ...

Hani, to je hloupost. Manžel by Ti mohl vyprávět...

Někomu Osho prostě nesedne. A co Richard Bach? Ten je dobrý pro nadhled a normálně čtivý. Nejraději mám Útěky z bezpečí : dobrodružství ducha; Iluze + další jeho knihy.

Jarda Ovčák: raní rosu, jako dar zraku, že můžem vidět oblaka, že můžem cítit vůně i pachy, že slyšíme šumění stromů....
Ano, to je ta Cesta bílého oblaku. To je to, co je.
Připadá mi neskutečné, že můžeme žít v tak krásné krajině (les, rostliny, potůčky, slunce, oblaka, zvěř, dokonale sestrojené tělo, /to je tak perfektní stroj/; když ostatní blízké planety jsou tak odlišné). To, je ten zázrak; miluji práci na zahradě, výsev rostlin, přesazování, procházky, lesní jahody,...večerní sklidnění a tu krásnou atmosféru. (a to většina lidí sedí a rozčiluje se u TV zpráv) , jak pošetilé.

[hanka]

Tak to, o čem mluvíte, znám velmi dobře také - ale nevěděla jsem, že je to meditace - říkám tomu "prožívání štěstí" , "prožívání vděčnosti".. .. Často lituji, že bydlím v paneláku a jsem tak odloučena od každodenního přímého kontaktu s přírodou - tam je to nejkrásnější .. ale vděčnost člověk může prožívat kdykoliv za cokoliv - krásně to pomáhá zbavovat se pocitu zlosti na někoho (obvykle na manžela ), nespokojenosti - zejména v noci, všechno se rozplyne a všechno je odpuštěno.. moc příjemný pocit... A já jsem si myslela, že meditace je úplné vyprázdnění mysli a soustředění se na "nic" - to mi nejde.
Leni, díky za tipy na čtení, Richarda Bacha ještě neznám .

[hanka]

Ahoj josipe,
znovu jsem se zamýšlela nad Tvými slovy a myslím, že jsem pochopila, co jsi mi chtěl říct ... Tvůj pohled na psychické příčiny nemocí a život jako takový stojí za zamyšlení ... byla bych ráda, kdyby jsi se vrátil do diskuse, jestli se Ti ovšem bude chtít ...
Hanka.

[hanka]

Na psychické příčiny nemocí (a nejen na ně) se můžeme podívat také z pohledu čaker. Dám tady pár článků, možná vás téma zaujme taky tak, jako mne:

Nemoci z pohledu čaker

Každá čakra je spojená s bezprostřední oblastí fyzického těla. Když dojde k nerovnováze, zasáhne to většinou větší počet čaker, ale obvykle je jedna oblast zasažena nejvýrazněji a jsou zde lokalizovány potíže. Následkem toho se dostanou
do nerovnováhy i další centra a potřebují se naladit na nové vibrace.
V dnešním světě souvisí mnoho nemocí s nižšími čakrami, což upozorňuje na to, že mnoho lidí dnes stojí před problémem nespouštět ze zřetele duchovní stránku svého bytí a udržet si přitom přijatelné postavení ve společnosti. Mnoho problémů duchovního rázu je soustředěno v astrálním těle a projevuje se tělesnou nemocí. Proto si budeme u čaker všímat jejich duchovních i emočních charakteristik a způsobu, jak mohou být tyto emoce transformovány do nové úrovně vědomí.

1 -´ZÁKLADNÍ ČAKRA

Stavba ledvin
Ledviny začínají svou činnost v pánvi. Zde duše uloží podrobnýprogram struktury a funkce ledvin během této inkarnace, t. j. obsahují energii základní čakry. Před narozením pak vystoupí do své normální polohy v bederní krajině.

Nadledvinky
Nadledvinky se nacházejí na vrchní straně ledvin. Jejich hlavním úkolem je pomáhat tělu se vyrovnat se stresem tak, že regulují přívod energie k základním orgánům těla, aniž by se snižovala celková tělesná aktivita. Každá nadledinka má dvě části:
a) medulla je propojena s autonomním nervovým systémem
a vylučuje adrenalin a noradrenalin;
b) cortex vylučuje kortizol, aldosteron a malé množství
pohlavních hormonů.

Jako prvotní odpověď na stres dochází ke zvýšenému vylučování adrenalinu do systému, který připraví tělo na útok nebo útěk". To je reakce každého organismu na nebezpečí a slouží zároveň jako dokonalý příklad duality, protože umožňuje jedinci volbu, zda utéct nebo zůstat a bojovat.
Působením adrenalinu se snižuje činnost a přívod krve do dalších orgánů, jako jsou např. pohlavní orgány, zažívací trakt a močové cesty a odvádí tuto energii do orgánů zajišťujících základní ňinkce jako je srdce, plíce, mozek a svaly. Když nebezpečí pomine, tělo se přirozeně přeladí do klidového stavu jako třeba u kočky, která se po vyčerpávajícím honu za ptáky po zahradě natáhne a zdřímne si. Krev se pak vrací do ostatních orgánů a zmenšuje se prokrvení těch, které se předtím nadměrně namáhaly.
Jenže v dnešní době se věnuje velmi málo času takovému luxusu jako je odpočinek, takže nadledvinky jsou vystaveny
neustálé stimulaci. To má za následek „moderní" potíže jako je svalová únava, srdeční nemoci, snadná unavitelnost, žaludeční vředy, neplodnost a zažívací poruchy. Aby se z vyčerpaného systému získalo více energie, uvolňuje se kortizol, který umožňuje uvolnění zásob energie ze svalů a z jater. Pokud se kortizol uvolňuje stále s nezmenšenou mírou, dostaví se příznaky jako při dlouhodobém užíváníumělých steroidů. Mezi takové potíže patří hypertenze, cukrovka, ochabnutí svalů, řídnutí kostí a pokožky a oslabení imunitního systému. Nakonec to vede k poruše funkce nadledvinek a člověk má oslabený adrenální systém a sníženou odolnost vůči stresu.
- pokračování -

[hanka]

Duch a hmota
Když se energie duše dostane do základní čakry, lze říci, že duše se tím zcela inkarnuje do fyzického těla a je nyní spjata se zemí.
Základní čakra je místem, kde je duch plně spojen s hmotou a kde je vyjádřena „vůle být", tedy lidská existence. Místem, kde duše začíná sestupovat do hmoty, je korunní čakra. Když si to představíme anatomicky, jde spojnice mezi korunní a základní čakrou míchou chráněnou obratli. Mícha je jako součást nervového systému přímo spojená s éterickým tělem a jeho prostřednictvím i s ostatními jemnými těly tedy tvoří rámec pro fungování života na Zemi. Nejedná se o neměnnou funkci, protože když duše sestupuje do hmoty, mění to její vibraci a dochází ke změnám míchy i dalších nervů, což dále také pozměňuje vibrace tkáně, kterou vyživuje.
Na změnu polohy jednotlivých obratlů jsou zaměřeny metody chiropraktiků a osteopatů a tímto způsobem je umožněn volný průchod energii duše.

Duchovní aspekt: sebeuvědomění
Když se duše inkarnuje do fyzického těla, je si dítě vědomo samo sebe a jednoty mezi Matkou a Otcem. To mu přináší pocit jednoty, protože ví, kdo je a jaké je jeho místo ve Velkém plánu. Bez tohoto vědomí je těžké se cítit jistý. Abychom unikli před úzkostí, snažíme se dosáhnout jistoty tím, že se obklopíme různými vnějšími strukturami jako je domov, rodina práce atd. Tím dosáhneme silnějšího ztotožnění se s fyzickým světem než se světem duchovním. Na úrovni základní čakry vede otázka jistoty ke krajním pólům nadřazenosti a podřízenosti, což se projevuje jako reakce útoku nebo útěku.

Růst duše nám dodává odvahu, abychom se do určité míry vzdali našeho lpění na vnějších formách a začali si být vědomi naší vlastní vnitřní síly. Cesta k tomu vede skrze přijetí obou krajních pólů a nalezení méně stresogenního způsobu života. To znamená ani neutíkat ani neútočit. Znamená to pasivlí demonstraci síly a je známo, že zvířata neporušitelnost tohoto kroku respektují.
Takové stanovisko od nás vyžaduje odvahu a víru a může nás to na ose útok-útěk mnohokrát hodit od jednoho extrému k druhému. To je normální a pokud se nenecháme omezovat strachem, časem nalezneme vlastní rovnováhu. Útok a útěk jsou obvykle přítomny společně, ale jeden aspekt je rozhodující.

-pokrač.-

[hanka]

Lidé, kteří se snaží si harmonizovat základní čakru, jsou často perfekcionisti, kteří se bojí selhání a snaží se ze všech sil dosáhnout cíl, který by jim dal pocit bezpečí. Bohužel není přesně stanoveno, co je dokonalé a jejich cíle jsou obvykle nepřesně definované a proto také nedosažitelné, což vede k dalším pocitům selhání.

Lidé tohoto typu se snaží ze všech sil dosáhnout to, co je pro ně měřítkem úspěchu. Proto honí sami sebe i druhé, a to zvláště tehdy, když nastanou nějaké problémy. Jsou kritičtí a netolerantní k lidem, kteří nepracují podle jejich představ, jako by to bylo i jejich selhání. Bohužel úspěch dosažený za cenu cizí bolesti málokdy přinese vnitřní mír. Perfekcionisti se mohou stát podráždění a agresivní a projevuji málo pochopení pro potřeby těch, kteří je obklopují. Když se dostanou do úzkých, mohou se chovat útočně nebo se naopak omezit na obranu a stáhnout se do ústraní. Často to jsou soutěživé typy, ať už v práci nebo v mimopracovních činnostech. Rádi provozují takové sporty jako je squash, tenis, plavání atd. A mohou být i podezřívaví, když mají pocit, že jejich výsadní postavení někdo ohrožuje.

Tito lidé často vyrůstali v rodinách, kde byl oceňován především úspěch a jen ten si zasloužil lásku. Hnacím příkazem se na psychologické úrovni stalo „buď dokonalý" a dokud se tento příkaz neuvolní, řídí celý další dospělý život.
Specifické problémy vznikají tam, kde mají tyto příkazy negativní podobu typu „nikdy nic neuděláš pořádně" nebo "všechno zkazíš". Je to obvyklé v rodinách, kde se rodiče citi také nejistí a nepřejí si, aby je dítě předstihlo a bylo úspěšnější a naplněnější než oni.
Pro lidi „základní čakry" je těžké odpočívat, protože mají strach, že by propásli udělat další krok na stupni k úspěchu, neustále jsou něčím zaneprázdnění. I když sedí, jeví neklid a neustále nad něčím přemítají. Nikdy nemají čas a nesnášejí fronty a čekání. To jdou raději pryč bez toho, co chtěli, než aby čekali. Tito lidé žijí v budoucnosti a v minulosti a připravují se o radost z přítomných chvil. Můžeme je poznat, když jdou po ulici - jejich hlava je už v práci a plánují, co budou dělat další den; nohy a spodní část těla se vleče v minulosti připoutaní ještě k tomu, co se přihodilo ráno, než odešli z domu.

Pouze jedna oblast setrvává v přítomnosti; oblast solar plexu, sídlo emocí, které se ze všech sil snaží vstřebávat všechny informace, které přijímá. Tito lidé mají zoufalou potřebu všechno kontrolovat a jsou na své věci velmi nároční: narovnávají obrázky, dělají si seznamy nahraných kazet a rozčiluje je, když někdo vrátí knížku do poličky jinam, než kam patří. Dělají vše podle pravidel a zařazují si lidi a věci do různých přihrádek. Jejich pocit bezpečí je v tom, když ví, kam co mají zařadit.
Pokud však něco nebo někdo má v úmyslu narušit jejich pečlivě připravené plány (to se týká i počasí), stanou se podráždění a prožívají úzkost. Nevyrovnávají se snadno se změnou a přitom se mohou - díky své snaze po dokonalosti -dostat i do situací, pro které je stálá změna typická. To má za následek neustálou potřebu držet prst na výstražném tlačítku, což znamená, že jsou neustále ve stavu pohotovosti a ostražitosti.
Obydlí člověka, který je v práci perfekcionita, však může vypadat jako brloh. To je dokladem dvoupólové reality hý pól je vyjádřen proto, aby vyrovnal krajní podobu prvnho. Bipolarita se může projevit také jako přísný, pedantský otec a odbojný syn. Ani jeden z nich není uvolněný nebo spokojený, protože oba musí usilovat o to, aby si udrželi svou pozici.
Energii, která spojuje oba extrémy a přináší harmonii lze pozorovat u dvouletého dítěte. Dítě nežije podle lidských ale podle Božích zákonů a pamatuje si, jak se radovat. Útěk je vyjádřením potřeby běžet pryč a ukrýt se. Dochází k tomu u lidí, kteří trpí agorafobií nebo kteří zaujmou obrannou pozici, když se k nim někdo přiblíží. Je to zjevné také u lidí, kteří zaujímají pozici autority, kde se mohou ukrýt za uniformu a vyhnout se tak konfrontaci s vlastní nejistotou. Pro lékaře může být ohrožující si svléknout bílý plášť nebo obejít stůl a být s pacientem v rovnoprávném postavení.
Nejistí vůdci povzbuzují ostatní, aby tím zvýšili vlastní pocit bezpečí, ale nedovolí nikomu, aby je přerostl ze strachu nad ztrátou kontroly. Proto podkopávají důvěru lidi kolem sebe a udržují je tak v závislosti a podřízenosti. To zadržuje energii solar plexu, kde sídlí osobní ego.
Útěk může znamenat, že je obtížné se zařadit do společnosti a tito lidé se mohou stát „odpadlíky" nebo samotáři. Samotářský typ často kritizuje ostatní a prohlašuje, že je mu lépe ve vlastní společnosti než ve společnosti idiotů nebo nudných panáků. Kritizováním a vyvyšováním se nad ostatní je snadné se vyhnout vlastním pocitům nedostatečnosti. Nakonec je jim jediným společníkem samota. To se netýká jen těch, kteří žijí sami, ale i lidí žijících ve velké rodině.

- pokrač. -

[hanka]

- pokr. -
Úsilí o dokonalý svět a odmítání těch, kteří nevyhovují jejich měřítkům, vede k strázni a hořkosti. Pesimisté často říkají, že na tento svět sami přicházíme a sami také umíráme. Jenže stěží bychom našli někoho, kdo nebyl v době svého narození k někomu připoután. Pupeční šňůra je významným spojením nejen s naší matkou, ale na symbolické úrovni i s Matkou Zemí nebo Matkou jako takovou.
Duše může období samoty využít k navázání spojení s osobností. Pak může být vedle křiku a hněvu vyslyšen tichý hlásek.
Na duchovní úrovni nemůže být nikdo sám; na všech úrovních máme mnoho přátel, kteří nám pomohou
odložit své okovy a začít důvěřovat. Je to snadnější, pokud jsme dosáhli úrovně vnitřní síly a bezpečí přicházejícího z naší milující a odpouštějící podstaty.

Někdy převažuje nejistota a pak se projeví v podobě podřízenosti. Tento typ lidí je přesvědčen o tom, že se jim nikdy nic nepodaří a všechno zkazí. Mají obavu poslat svou energii dolů do země a tak žijí částečně mimo své tělo ve světě fantazie a snů a jen částečně na zemi. Nedostatečné zapojení duše vede k hypotenzi (nízký krevní tlak), závratím a špatnému krevnímu oběhu v rukou a nohou. Věta „pokud váháš, co udělat, odejdi" se na tento typ lidí naprosto hodí. Tito lidé mají také problém žít v přítomnosti, protože jsou zahlceni úzkostí z minulosti a svými představami, co od nich vyžaduje budoucnost. Strach ze života je pro ně větší než strach ze smrti.
Ať už je nejistota na vědomé úrovni odstraněna nebo přetrvává, pokud duch neovládá dostatečně hmotu, dochází k nemocem způsobeným nekontrolovanou energií základní čakry. Patří sem např. záchvaty paniky s bušením srdce, hyperventilace, časté močení a pravidelné návštěvy toalety, aby se uvolnila svalová křeč. Fyzické tělo prostě není plně pod kontrolou. Jsou to všechno příznaky nadměrné funkce nadledvinek které začínají selhávat. Od lidí, kteří se snaží udržet nad vším kontrolu, obvykle slýcháváme, že se jejich potíže objevují v době klidu, nejčastěji uprostřed noci.
„Já to nechápu", říkají, „když něco dělám, tak nemám žádné potíže, ale jakmile jsem v klidu, vycházejí na povrch." Je to tím, že když něco dělají, dokáže jejich vědomá mysl udržet tělesné aktivity pod kontrolou. Během odčinku, když se vědomá mysl „vypne", kontrola povolí a podvědomí má možnost se prostřednictvím tělesných symptomů vyjádřit.
Opět je tu situace, kdy se fyzické tělo snaží jednak vyrovnat a napravit nerovnováhu a jednak vysílá jasnou zprávu, v čem je skrytá příčina potíží. Potíže, o kterých jsme zde právě mluvili, nutí člověka, aby začal odpočívat a zamyslel se nad svým životem. Ale většinou to vidí jako nepříjemné narosení a ztížení svého života, což ho velmi skličuje nebo rozčiluje. Zpráva, kterou nemoc přináší, tak není využita.

Problémy základní čakry a nejistota jsou pro člověka typické a odhalují naše základní instinkty. Abychom se cítili na zemi bezpeční, potřebujeme vědět, že jsme jedineční, potřební a že naše místo na této planetě není zpochybňováno.
Když to víme, je třeba, abychom si to uvědomovali i u opilců ve škarpě, u vraha, uprchlíka nebo u krále. Když dokážeme vidět jejich hodnotu, přestaneme soudit, protože my všichni přicházíme z jednoho zdroje.
Až dokončíme spojení mezi korunní a základní čakrou, fyzické tělo i emoce se dostanou pod kontrolu duše. To zvýší naše uvědomění si vlastní vnitřní cesty a přinese nám to důvěru a mír.
Aby se duchovní energie „uzemnila", doporučují se činnosti, při kterých dochází k propojení mozku a rukou a nohou, např. zahrádkaření, malování, vaření, výroba keramiky, práce s dřevem, turistika a tanec.

[hanka]

Emoce
Strach je zdravý jen jako varovný signál, že vznikla nebezpečná situace, ale nějako trvalejší stav. Jako děti jsme se naučili, že oheň pálí. To však neznamená, že vždy, když spatříme oheň, propadneme panice. Mějme zdravý respekt před nebezpečím, ale přesto si můžeme za chladné zimní noci rádi posedět u šlehajících plamenů. Neracionální strach vede k ochromení aktivity a strnulosti a ukrývá tak před námi hlubší příčiny, které nejsme schopní kontrolovat. Strach lze chápat jako „chybná očekávání chybně chápané reality" Strach se většinou vztahuje k uměle vytvořeným problémům ne k realitě.
Jak se rozvíjí vnitřní síla a odvaha a jsme méně závislí na vnější podpoře, iracionální strach se začne vytrácet a začínáme postupovat vpřed. Slovo odvaha, kuráž, má svůj původ ve francouzském „coeur", což znamená „od srdce". Vyjadřuje to tedy, že když naše činy vycházejí ze srdce naší duše, získáme odvahu.
Potřeba si oblékat brnění, obklopit se silnou zdí a posedle se chránit před vnějším působením prozrazuje, že v pozadí je strach. Jedinou ochranou, kterou potřebujeme, je láska, protože pouze láska, ať už k sobě nebo k ostatním lidem, nám přinese naprosté bezpečí a harmonii.


Řeč těla
Základní čakra je umístěna v oblasti křížové kosti, kostrče, konečníku a močového a pohlavního otvoru. Když se někdo necítí bezpečně nebo pociťuje úzkost, je běžné, že si tuto oblast chrání rukama nebo nohama. Některé ženy sedí nebo stojí tak, že obtočí jednu nohu kolem druhé. Když pomineme, že to není nejlepší pro vazy a klouby, odhaluje to hluboko zakořeněnou nejistotu a nedostatek sebedůvěry. Tento typ lidí často zaujímá obranné postavení a odmítá nové myšlenky, které by mohly otřást jejich i tak dost vratkým životem.

Nevyrovnanost základní čakry lze pozorovat také u lidí, kteří nejsou schopni v klidu postát nebo posedět. Je to výraz jejich pocitu, že nemají právo být zde a stát pevně na zemi- Oblasti, kde se v těle nadměrně ukládá tuk, také vyjadřují potřebu ochrany v těchto místech. Velký zadek znamená přání být ochraňován a v bezpečí; silné nohy, zvláště u žen, slouží jako zátěž někomu, kdo tu ve skutečnosti nechce být a odráží nejistotu.

[hanka]

příklady nerovnováhy v základní čakře:

1) Zácpa
Zácpou často trpí lidé, kteří jsou stále v poklusu a pod tlakem a neposkytují tělu potřebný čas. Nevšímají si signálů těla a to vede k tomu, že jejich střeva jsou neustále „pod tlakem". Lidé tohoto typu nosí na svých bedrech příliš velkou zátěž a neodloží ji ani tehdy, když už je jejich aktivita zbytečná.
Zácpou trpí často lidé, kteří chtějí za všech okolností budit dojem, že mají vše pod kontrolou. Neradi vyjadřují své city, a to se na fyzické úrovni projevuje jako problém nechat něco vyjít na povrch.
Děti mají pouze dva způsoby, jak uplatnit vůči rodičům svou sílu: odmítat jídlo nebo skrývat své pocity. Tyto způsoby chování pak mohou přetrvávat až do dospělosti, ale jejich účinek je později zaměřen méně na ostatní a více na schopnst se ovládat.
Strach „nechat věci jít" se může změnit ve výhodu. Tyto neprojevené emoce obsahují žal a smutek z minulosti. Když zůstávají v těle a nedostanou se ven, mohou se stále znovu vracet a zpřítomňovat nám ty nejhorší vzpomínky. Pacienti trpící zácpou si velmi dobře pamatují události, ke kterým došlo před třiceti lety. Vypadá to, jakoby jejich bezpečí záviselo na tom, jak dobře si budou pamatovat všechna příkoří. Rádi vyprávějí opakovaně o všech křivdách a jsou velmi zarmoucení, když slyší, že by měli odpustit a zapomenout

2) Hemeroidy
Hemeroidy jsou rozšířené žilky. K jejich vzniku dochází během nadměrného tlačení a pokud se neposkytne procesu vyprazdňování dostatečný čas. Je to běžné např. u žen s malými dětmi, které jsou neustále vyrušovány, a to i na toaletě, hlásky, které se neustále domáhají jejich pozornosti. Je to také problém mužů, kteří se uchylují s novinami na toaletu jako na nejklidnější místo v celém domě. Najednou si uvědomí, že čas běží a začnou pospíchat a nedopřejí svému tělu potřebný čas na to, aby se po defekaci uvolnilo. Obě tyto kategorie lidí se potřebují naučit poskytnout svým tělesným funkcím potřebný čas a neřídit se hodinkami nebo přáním ostatních.

3) Zánět tlustého střeva, kolitida
Jedná se o zánětlivou chorobu střeva postihující v různém rozsahu střevní sliznici. Sliznatá, výběžkovitá část střeva je zanícená, krvácí a tvoří se na ní vřídky. Nejrozšířenějším příznakem bývá průjem s příměsí krve. Nemoc způsobuje celkovou slabost, anémii a bolesti a samozřejmě narušuje běžný způsob života. Mezi možné příčiny nemoci se často uvádí přecitlivělost na určitá jídla, virová infekce a stres. O poslední příčině je třeba uvažovat především u lidí, kteří mají sklon reagovat přecitlivěle a přehnaně na vnější podněty. Většinou to jsou perfekcionisti trpící strachem ze selháni. Pocházejí z rodin, kde byla laťka úspěchu nastavena vysoko. Aby unikli selhání a strachu, snaží se dostat pryč, což je symbolizováno průjmem. To je zjevně destruktivní proces a vyjadřuje to jejich zoufalství. Mají strach se zastavit a podívat se na situaci svého života, a tak se raději udržují v neustálé činnosti (včetně chození na toalety).

[hanka]

4) Průjem
Průjem, pokud nejde o dietní chybu, se objevuje často jako součást úzkostného očekávání nějaké situace. Jak už jsme řekli, je to obvyklé u lidí, kteří se navenek snaží vypadat klidně, ale uvnitř cítí nejistotu ohledně svého místa ve společnosti. Tento typ lidí je třeba povzbuzovat, aby zůstali klidní a důvěřovali své vnitřní síle. Je důležité nezapomenout, že i ti, kteří jsou zdrojem naší úzkosti, jako třeba učitelé, nadřízení, posluchači atd., jsou také lidé.

5) Crohnova nemoc
Jedná se o další typ zánětlivého střevního onemocnění, které napadá všechny vrstvy zažívacího traktu a může se objevit kdekoli od úst až po konečník. Hlavními příznaky je průjem, bolest, porucha vstřebávání a výskyt pištěli (kanálek mezi dvěma orgány). Za možnou příčinu se opět považuje přecitlivělost na určité potraviny a virová infekce.
Z duchovně - psychologického hlediska jsou lidé, kteří takto onemocní, také perfekcionisté, posedlí čistotou, plněním povinností a snahou „dělat věci dobře". Narozdíl od lidí náchylných ke kolitidě(zánět tlustého střeva) se u nich neobjevuje strach, ale spíš vztek, který se projevuje kruhovými zánětlivými uzlíky (granulomy), které jsou pro tuto nemoc typické. Pro lidi tohoto typuje vhodné „se uvolnit", t. j. stát se pružnější a méně strnulí ve svých stanoviscích. Zbavit se hněvu a jít vpřed.
Veškeré nemoci zažívacího traktu jsou také spojeny s krční čakrou. Toto centrum souvisí s konfliktem „mé vůle proti Tvé vůli" a mnoho dalších potíží, o kterých jsme mluvili souvisí se silnou nebo slabou vůlí. Skutečnost, že jsou lokalizovány v oblasti základní čakry, je spojuje s touhou být dokonalý. Další stránky vůle se projevují v jiných částech těla a odrážejí to, že úsilí směřuje k jiným cílům.

6) Chladné, neprokrvené prsty na nohou a rukou
Pokud se člověk cítí svým okolím ohrožen, instinkt mu velí se stáhnout „dovnitř", a tak jsou končetiny ponechány mimo tok životní energie. Naprosté sebeuvědomění a zbavení se strachu zvyšuje vnější i vnitřní teplo.

7) Frekvence močení
U velmi aktivních lidí, kteří jsou neustále v poklusu, můžeme pozorovat, že v pravidelných intervalech odbíhají na toaletu. Ví, kde jsou všechna veřejná WC v blízkosti jejich trasy. Jejich močový měchýř je prostě také tak nadměrné aktivní jako oni sami a má malou kapacitu, takže je ho třeba neustále vyprazdňovat.
Lidé tohoto typu většinou nejsou schopni fungovat s větší zátěží, protože jejich život je už dost náročný sám o sobě. Často používají tyto potíže podvědomě, aby se vyhnuli zátěžovým situacím, a nejdou někam, kde by se necítili bezpečně. „Nemohu jet na autobusový zájezd, protože tam není možnost chodit často na WC."

[hanka]

g) Zánět močového měchýře
Zánět močového měchýře se projevuje bolestí při močeni a potřebou často močit. Na emoční úrovni se projevuje vztek i strach přecházející do pocitu bezmoci, zvláště v určitých situacích nebo vztazích. Např. „Hrozně mě rozčiluje, ale bojím se odejít."
Lze pozorovat, že lidé tohoto typu mají sklon se raději držet starého zármutku a zranění, než se pustit a plout. Léčení napomáhá ochota jednat ve směru energie pohybu a překročit svůj strach. Vstupte do oblasti své vlastní síly a pocítíte bezpečí, které vám to přinese.

9) Osteoartróza kyčelního kloubu
Onemocnění kloubu, osteoartróza, se projevuje ztuhlostí, omezením hybnosti a bolestí. (Pokud dojde k zánětlivému procesu, jedná se o osteoartritidu.)
Klouby jsou naše prostředky, jak se pohybovat vpřed nebo stát pevně a bezpečně na zemi. Tato nemoc vlastně znemožňuje pohyb kvůli strachu opustit to, co je bezpečné a jisté. Odráží ztuhlost mysli, která se umíněně drží starých myšlenek a principů. Ty, u kterých se tyto potíže projevují, je třeba povzbudit, aby opět vykročili vpřed. Většinou se jedná o změny postojů, toho, jak se člověk pohybuje a co jí. Zvláště otázka stravy je velmi důležitá, protože osteoartróza většinou souvisí se špatnými stravovacími návyky a nadváhou, což vede k dalším problémům. Pro lidi, kteří mají artrózou postižené hodně zatěžované klouby jako jsou kyčle nebo kolena, a pro lidi s nadváhou, je snížení váhy podstatné.

10) Ledvinové kameny
Kameny jsou tvořeny látkami, které z nějakého důvodu nebyly z těla vyloučeny běžným způsobem. V močovém traktu k tomu může dojít kdekoli, od ledvin až po močovou trubici a většinou to souvisí s dlouhodobým stresem a následně s omezením aktivity svalstva močového ústroji.
Na ezoterické úrovni je s močovým systémem spojeno přehlížení strachu. Kameny v močové trubici symbolizují nevyjádřený strach u lidí, kteří navenek vypadají sebejistě, ale uvnitř cítí v nějaké oblasti svého života nejistotu a úzkost. Tento typ lidí potřebuje povzbudit k vyjádření a tím i eliminaci strachu, což dosáhnou tak, že si začnou uvědomovat vlastní vnitřní jistotu a schopnost volně kráčet po své vlastní cestě.

11) Hypertenze (vysoký krevní tlak)
Jako krevní tlak se označuje tlak krve na stěny cév během systoly (stažení srdečních komor) a diastoly (uvolnční komor). Vyšší číslo při odečtu se vztahuje k systole (vnější tlak) a nižší číslo k diastole (uvolnění). Normální systolický krevní tlak je 120 mm rtuti a diastolický 80 mm rtuti. Lékaři sledují především zvyšování diastolického krevního tlaku, protože to znamená, že srdce a cévy nejsou schopny se dostatečně uvolnit. Za vysoký krevní tlak se považuje, když je diastolická hodnota nad 90 mm rtuti, i když je diskutabilní, zda zahájit léčení, dokud hodnota nepřesáhne 105 mm rtuti.
Z ezoterického pohledu je nemožnost se zcela uvolnit, a to i během klidové fáze, známkou, že se člověk nedokáže otevřeně projevit a něco před ostatními skrývá. To, co lidé skrývají, nemusí být žádné senzační události. Ale obvykleji jde o neschopnost být sám sebou z obavy, že nebudeme v očích ostatních dokonalí. Lidé tohoto typu jsou neustále ve střehu; hlídají každou známku své nejistoty a věnují hodně pozornosti tomu, aby se dobře ovládali.
Je zajímavé, že se u mnoha pacientů zjistí hypertenze až pote, co prodělali mrtvici a tím pádem nad sebou kontrolu ztratí a projeví se bezmocné dítě v nich skryté. Tvrdnutí tepen, kterým tito pacienti trpí, je způsobeno cholesterolem, což je jednak způsobeno skladbou potravy a jednak ho vytváří játra ve stresu. Vede k nepohyblivosti cév, což souvisí s tendencí dosahovat duševní jistoty prostřednictvím kontroly.
Když pacienti dokážou otevřeně hovořit a uvolnit se, vede to ke snížení krevního tlaku a techniky, které to umožňují, by měly být nedílnou součástí léčby na všech kardiologických odděleních.