buky píše:.. Ak by byl dnešní model v souladu s přírodou, tak nemám šanci přes experimenty definice spochybnit. ...
To pooto, od tebe mi chybí protiargumentace. ..
Protiargumentace se ode mne asi nedočkáš, protože souhlasím s Tvým názorem, že dnešní modely nesouhlasí s přírodou. Respektive souhlasí jenom natolik, aby se s tím dalo nějak prakticky pracovat k docílení současného stavu. K posunutí na vyšší úroveň by byly potřeba modely přesnější.
Nevím, jak dalece sofistikovanými praktickými experimenty se snažíš současné modely zpochybnit.
Z toho, co tu píšeš, nemám dojem, že se můžeš někdy dostat k nějakému výsledku, ať již jakémukoli. Zatím jsou to většinou jenom příběhy o tom, co všechno prožívají tenzák a roztodivné předměty při svých putováních Vesmírem. Je to sice zajímavé a nepostrádá to ani zašmodrchanost, ale vůbec nic to z fyzikálního hlediska nedokazuje - dá se tomu stejně dobře věřit, jako nevěřit. A na nějaké ověřování jsou vzdálené galaxie přece jenom trochu z ruky, navíc jsme už takoví, že nás zajímá hlavně to, co je přímo kolem nás, co se nás dotýká a nebo na co si můžeme "šáhnout".
Pro naši přízemnost je vhodným námětem jenom to, co se dá ověřit a případně použít či využít přímo tady, kde žijeme. Reálné experimenty v reálném prostředí. Zatím jsme se na vlákně, které má už přes sto stran, dostali jenom k tomu, že jsou kolem nás přítomné různé síly, jako třeba gravitace, magnetické pole, sluneční záření, teplota, vítr a další, takže si s nějakým "uzavřeným" či "izolovaným" prostorem nemusíme vůbec lámat hlavu. A že se v něm nemůže žádný stroj věčně pohybovat je sice docela možné, ale může nám to být úplně jedno. "Náš" prostor je prošpikován různými poli, silami nebo energiemi, a je úplně jedno, jak to kdo nazve a nebo jaké definice na to vytvoří. Faktem je, že to existuje a tudíž by se to mělo dát i nějak využít. Něco málo z toho už umíme - třeba mávat drátem v magnetickém poli. Jenomže na tom nám zase vadí, "že to dá práci". Nám by se víc líbilo, kdyby tím drátem mávalo něco "samo" a hlavně zadarmo.
Většina těch "sil" kolem nás jsou takové síly "jedním směrem" a dají se využít jenom nějakou modifikací systému táhni-strkej. Snažíme se to nějak ošulit tím, že to převedeme na rotaci, ale to jde jenom někdy.
Voda, vítr a jim podobné síly jsou vlastně jenom média, těmi původními "silami" nějak rozpohybovaná. Dalo by se říci, že něco takového jsou přírodní "stroje" a že bychom si z těchto principů měli vzít příklad a ještě je nějak "domáknout". Smůla je v tom, že jejich měřítko je pro nás příliš veliké - v kuchyni na stole nám hurikán asi fungovat nebude.
Zdravím - poota