Věda mírného pokroku v rámci zákona proti bastlířům

[Slavek Krepelka]

Dajú sa tie vlny vo vodiči ovplyvňovať aj v horizontálnom smere, tj. v rovine kolmej na smer šírenia? Potom by byla koncepcia všetkých generátorov postavená úplne na hlavu.

Vezmu-li si kulatý, či hranatý kus plechu a cvaknu na něj zdroj proudu a pár fousů vodiče, dostanu proud přes plech na fousy v jakémkoli směru.

Co je tedy směr kolmý na směr šíření? Ten uhlík, o kterém se zmiňuje Martin to, pokud není pomletý a slisovaný, ale ve své planární krystalické struktuře, se šíří, pokud vím, jenom po plochách své krystalické stavby. Slída, která je stejně vrstvená je nevodivá ve všech směrech. Pokus nějak bagatelizovat princip elektrického proudu je tedy poněkud marný. Jestli je koncepce generátorů postavená na hlavu, nebo ne, nemá moc nic co dělat s generátory, ale s vysvětlivkami. Problém s těmi vysvětlivkami je, že v některých případech týkajících se elektriky fungují a v některých ne, protože nepronikají dostatečně do podstaty jevu v jeho závislostech na podmínkách.

Ahoj, Slávek.

[GRS]

keď brnknem na strunu, rozkmitá sa. že by sa brnkalo na kábel .
(na hlavu -> že niesú tak efektívne ako by mohli)

[Slavek Krepelka]

Brnkej si na kabel a přitom si popřemýšlej, proč zvyšování teploty zvyšuje el. odpor a proč průtok proudu odporem zvyšuje teplotu odporu. K tomu si přihoď ten proud tepelného spádu ve vodiči. K tomu ti přihodím, že keramické suprakonduktory vedou el. proud pouze mezi krystaly po velice vyhraněných ztezkách.

Ahoj, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Cíleně navodit zpětnou vlnu lze například zkratem el. obvodu. Vzniká odražená opačná vlna, která
s tou první dá dvojnásobný vlnový výkon(!) při uzl. napětí 0 a pochopitelně P=0.

To jako jednorázově, nebo se ta vlna navozuje v průběhu zkratu, než něco shoří? To tedy za předpokladu, že bychom mluvili o hladkém stejnosměrném. U střídavého je to jak? navodí se ta vlna při každém kmitu, nebo se nenavodí vůbec?

Většina jisticích prvků nebo některých polovodičů nemají s ampéry vodivého proudu nic společného.
Pracují jen v přítomnosti výkonu proudové vlny a napětí: například klasická pojistka.

To mi tedy vysvětli, proč jsou pojistky i u auta, tedy hladkého stejnosměrného udávány v Ampérách bez ohledu na napětí, lze je použít na 6V až bůh ví kam, pokud se nepřekročí Ampéry, a proč shoří nejen při zkratech, ale i při přetížení o pár procent?

zvláště, když nám stále uniká její podstata.

Takže vám, ať už se za tím "vám" skrývá kdokoliv, uniká podstata, ale nestydíte se rozmetávat po světě právě ty dohady jako pravdu.

Mezi námi, P=UI je celkem dost přesná formule pro hladký stejnosměrný elektrický proud přes odpor. Jinak jde procentuálně s vlnovou charakteristikou proudu, ať už střídavého, nebo pulsovaného stejnosměrného. Dalším faktorem hlavně pak u běžně používaného střídavého jsou například induktivní a usměrňovací zátěže, které vyvolávají, no, tady se tomu říká harmonics, takže snad harmonie, jak napětí, tak proudu, které zase mají dost silný (nekalý) vliv na P - power - Waty. Trochu se v tom vrtám a roto by mne to skutečně zajímalo, jak je to podle tebe u toho zkratu.

Ahoj, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Jsi těžkej dislektik, jinak si to neumím vysvětlit.

A není to to jedinné

[buky]

Tak to jsem zvědav jak to dopadne, mně hlavně zajíma kolik energie na to bylo třeba.

[Schneider]

V žádném případě se nenechám zmanipulovat do role odpovídajícího.

Výborně. Mluviti stříbro......... Aspoň že víš, kdy se do toho nepouštět

S kap. heliem pracuji, tak neoblbuj.

http://books.google.ca/books?id=tfLWfAx ... es&f=false
Huhu angličtí pokud vím V češtině jsem nic na tohle nenašel. Samozřejmě nevím, jestli s kapalným héliem pracuješ, či ne, ale pokud ano, tím hůř. Tohle bys pak měl vědět z hlavy. Pokud víš, oblbuješ ty.
Jedinnou noticku na téma jsem našel zde a není vyloženě odborná.
http://www.reflexcz.cz/?download=solary ... rvt_ii.pdf
Citace "Toto sklo se vyznačuje mnohem menší propustností pro hélium a vodík, než běžné bórokřemičité sklo, což zároveň s větší tloušťkou materiálu zvyšuje životnost kolektoru."
U toho skla jde asi spíše, tedy podle odborníků, o rozpustnost helia ve skle.

Injekční stříkačka není kavitace - jasně píši, že ...pouhým zamícháním lžičky od kafe kavitací... nikoliv podtlakem.

Aha, takže mechanická kavitace na trailing straně vrtule od lodě není důsledkem tvoření částečného vakua? Ono sire slovo cavity znamená dutina. Tím netvrdím, že jde o stejný jev ve svých důsledcích, ale v principu jde u obého o podtlak. Sám to píšeš, žeáno.

Nic méně, začínal jsem slovy, že vysvětlení kavitace je souhrn domněnek postavených na indiciích z reálného vnějšího měření nebo pozorování - rozvětvený zápis. Tím jsem odpověděl na 99,99 % všeho.

Dobře, že jsi to připomenul. Jenže proti těm doměnkám stojí fyzika vakua a akcelerace atd.

Není nová fyzika a tvou vortexovou neuznávám.

Oh, mohl bys mi prosímtě dát odkaz na moji "vortexovou fyziku? Rád bych to zkouknul a seznámil se s tím. Jmenuju se Křepelka , nikoliv Schauberger. To se snad nedá poplést?

Jen malé poznámka: Která loď se svým lodním šroubem pohybuje v chemicky čisté vodě? Běžně i sladká voda je směs vody, plynů a minerálů, případně dalších chemických prvků o slané vodě ani nemluvě. Onen záblesk by mělo být Čerenkovovo záření při přechodu na čtvrté skupenství-plazmu. A ta kavitovat umí. Navíc tam musí působit nějaká elektromagnetická interakce. JSCH

[Schneider]

V žádném případě se nenechám zmanipulovat do role odpovídajícího.

Výborně. Mluviti stříbro......... Aspoň že víš, kdy se do toho nepouštět

S kap. heliem pracuji, tak neoblbuj.

http://books.google.ca/books?id=tfLWfAx ... es&f=false
Huhu angličtí pokud vím V češtině jsem nic na tohle nenašel. Samozřejmě nevím, jestli s kapalným héliem pracuješ, či ne, ale pokud ano, tím hůř. Tohle bys pak měl vědět z hlavy. Pokud víš, oblbuješ ty.
Jedinnou noticku na téma jsem našel zde a není vyloženě odborná.
http://www.reflexcz.cz/?download=solary ... rvt_ii.pdf
Citace "Toto sklo se vyznačuje mnohem menší propustností pro hélium a vodík, než běžné bórokřemičité sklo, což zároveň s větší tloušťkou materiálu zvyšuje životnost kolektoru."
U toho skla jde asi spíše, tedy podle odborníků, o rozpustnost helia ve skle.

Injekční stříkačka není kavitace - jasně píši, že ...pouhým zamícháním lžičky od kafe kavitací... nikoliv podtlakem.

Aha, takže mechanická kavitace na trailing straně vrtule od lodě není důsledkem tvoření částečného vakua? Ono sire slovo cavity znamená dutina. Tím netvrdím, že jde o stejný jev ve svých důsledcích, ale v principu jde u obého o podtlak. Sám to píšeš, žeáno.

Nic méně, začínal jsem slovy, že vysvětlení kavitace je souhrn domněnek postavených na indiciích z reálného vnějšího měření nebo pozorování - rozvětvený zápis. Tím jsem odpověděl na 99,99 % všeho.

Dobře, že jsi to připomenul. Jenže proti těm doměnkám stojí fyzika vakua a akcelerace atd.

Není nová fyzika a tvou vortexovou neuznávám.

Oh, mohl bys mi prosímtě dát odkaz na moji "vortexovou fyziku? Rád bych to zkouknul a seznámil se s tím. Jmenuju se Křepelka , nikoliv Schauberger. To se snad nedá poplést?

[poota]

Uf, učesáno - poo.

[Akord]

Zcela jiný názor a přístup má k témuž problému Viktor Schauberger.
Místo "zastavování" nějakou rychlostí tekoucí vody přehradou - doporučuje rychlost jejího proudu zvyšovat zužujícím se korytem, které zůstává ve spádu původního koryta - u Tebe by to byl spád těch 25 cm na délce vodorovné hladiny Tvé nádrže. To Viktorovo koryto končí zužující se kulatou rourou, která má na vnitřní stěně šroubovici, která proud vody ještě rozrotuje. Ten rotující proud nabíhá na kónický šroub, který točí generátorem. Podle Viktora lze tímhle způsobem docílit většího výkonu při stejném spádu i průtoku.

Toto není obecne pravda. Také prehrada není podmínkou, stačí rozdíl volných hladin, jedno jakým zpusobem. Hydraulické ztráty mohou být pri použití dosažení rychlosti tlakem nižší. Je jen potreba umet spočítat výtokovou rychlost, která je zjednodušene dána jako sqrt(2*g*h), a na tu napasovat konstrukce rozvadeče a lopatek. Není pravda, že stačí nábeh rotujícího proudu na lopatky, a ješte se získá. Podobne to reší i Reiffensteinova spirála, uvedené rešení je nestabilní a účinnost silne závislá na zatížení, podstatne více, než pri použití rozvadeče. Mám prakticky odzkoušeno a zmereno, účinnost s rozvadečem byla kolem 70%, se spirálou necelých 50%. V prípade spirály se proud obecne nerozdelí dost rovnomerne, a nepusobí stejný moment na všechny lopatky, nastávají dodatečné hydraulické ztráty parazitním vírením. Z hlediska účinnosti a merného výkonu nad klasické jednoduché pretlakové turbiny.

[poota]

Necituješ Slávka Křepelku, ale mě - to jenom pro přesnost a proč se ozývám.
Pod záminkou, že citované není "obecně" pravdou, dále jenom silně mlžíš, jak už je Tvůj obyčej - a nebo nemáš vůbec ponětí o tom, jak má ten Schaubergerův princip turbíny fungovat. V obou případech, tedy ať už úmyslně nebo z neznalosti, zavádíš p.t. publikum ze správné cesty, což považuji za nesprávné, případně odsouzeníhodné.
Za sebe jenom doufám, že ti, kdo o to mají skutečný zájem, se i po Tvém tvrzení na toho Schaubergera podívají a posoudí to vlastním rozumem.

Zdravím - poota

[Akord]

Omlouvám se za omyl pri citaci.

Udelal jsem nejméne 5 vlastních návrhu a konstrukcí malých turbin, kterým jsem pak zmeril výkon. Budu také rád, když se tu nekdo na Schaubergera podívá, zmerí, a tady o tom napíše. Tím potvrdí, nebo vyvrátí, co jsem napsal. Doufám se najde i nekdo, ke komu na overení není treba chodit tisíce km daleko, však to byl také Rakušan. Kolik turbin si udelal a zmeril ty?

Je mi úplne jedno, jaké a koho jméno má prívodní spirála, pro mne je duležité, zda je proud vedený, nebo volný. Predpokládám jsi nepochopil, proč jsem citoval Reiffeinsteinouvou spirálu, má stejnou nevýhodu na stejném principu, a je jenom dalším dukazem o tom, že to rešilo více lidí a bez mystifikací.

Jsou mi také k smíchu lidé, kterí si cosi prečtou, a pak se nafukují, že na tom nic není, a že to proste musí jít, stačí pár vecí dodržet, nebo se držet návodu. Mohu ríct, že číst aktuální populární knížky je dost málo, také je tam dost vecí jenom opsaných.

Dosáhl jsem na spádu 1m mechanicko-hydraulickou účinnost turbiny 70% pro 100W elektrických a otáčkách približne 500/min. Pokud udeláš lepší, nebo aspoň presáhneš rekneme 50%, tak se dá o tom bavit jako o turbine. Kdesi tu možná byla i fotka, ale ta výkon nedelá.
Podotknu jen, že první turbina, které jsem teoreticky veril mela po zmerení účinnost 10%, pak to pri dalších konstrukcích stoupalo na 20, 40%, a pritom se všechny moc hezky a "silne" točily. Mohl bych vypsat hádanku, pri jakém z uvedených % jsem opustil konstrukci s prívodem spirálou.

Pokud má nekdo zájem o podobné hotové turbiny do velikosti asi 10kW, dohoda možná.

[poota]

Udelal jsem nejméne 5 vlastních návrhu a konstrukcí malých turbin, kterým jsem pak zmeril výkon. Budu také rád, když se tu nekdo na Schaubergera podívá, zmerí, a tady o tom napíše. Tím potvrdí, nebo vyvrátí, co jsem napsal. ..

Tvoje zásluhy Ti nijak nemíním sebeméně upírat. Jenom je škoda, že mezi těmi konstrukcemi, které jsi realizoval, nebylo něco podle Schaubergera - mohli jsme mít jasno. Zatím jsem se přesvědčil, že Schaubergerovy názory, i když leckdy hodně divoce odporují zažitým vysvětlením, jsou vždycky podložené vynikajícím pozorováním a mají naprosto reálný základ - proto nemám důvod se domnívat, že právě jeho turbína by měla být nějakou výjimkou.
Osobně nebudu nejspíš žádnou turbínu realizovat, hlavně proto, že pro ni nemám vhodné podmínky. Proto taky nesděluji svoje zkušenosti, ale dávám v tomto směru pouze náměty k prostudování a uvažování nad nimi, a to podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Zatím jsem se přesvědčil, že Schaubergerovy názory, i když leckdy hodně divoce odporují zažitým vysvětlením, ...
Zdravím - poota

Ono nejen tím sporadickým pokusnictvím a pozorováními. Za mnohými jsou i oficiální ověření, jako třeba o tom, že mědí teče voda o třetinu rychleji než sklem při stejném průměru atd. Problém je, že spousta z těch věcí je nerealizovatelná bez relativně vysokých nároků na čas a fondy, tudíž se moc ve skalních podmínkách nerelizuje. To ani nemluvě o tom, že něco takhle ověřovat vyžaduje velikou znalost a porozumění Schaubergrova celého konceptu, o zkušenostech ani nemluvě a že není přiměřené, aby člověk jeho životní epertýzu zmáčknul řekněme do jednoho roku výzkumů, snaže se dělat výzkum jeho způsobem, ne svým způsobem. To je velice naivní představa.

Moderní simulační programy by mohly pomoct, ale jenom částečně, protože po Schaubergerovi se nám nezachovala žádná matika a asi ji ani moc neměl a veškeré simulace jsou založeny na poněkud jiných principech, jeho byvše vědě neznámé (alespoň té oficiální, oni to z něj v Americe vymáčkli, než ho poslali domů umřít). Ono se jen alespoň do nějaké míry prokousat jeho pracemi, zachycenými pouze jaksi útržkovitě, vezme hodně námahy a bez spousty dalších znalostí odjinud si nemyslím, že to může být člověku pochopitelné a už vůbec to nemůže být pochopitelné někomu se specializací, kdo "ví líp".

Kritizovat něčí práci Akorde, aniž bys s ní byl důvěrně obeznámen, je skutečně nejen pošetilé, ale nesmyslně povýšené a nesvědčí to z Tvé strany o solidním přístupu. Tím by bylo si nejdříve naštudovat, zatímco Ty kritizuješ z doslechu. V podstatě to posazuješ do roviny, ve které by ses octl, kdybych Ti já tvrdil, že alternátor se postavit nedá, protože jsem jich stavěl mraky a nikdy po tom nic nebylo. Rozdíl je jenom v tom, že alternátory jsou běžnou praxí, zatímco Schaubergerovy vynálezy jí povětšinou nejsou.

Ahoj, Slávek.

[Akord]

Ale pánové, jak mužete vedet, že jsem si Schaubergeruv koncept neprečetl. To bych spíš mohl tvrdit já o vás, když nereagujete na vecné námitky (spirála Reiffenstein, stejnotlaký prívod a stejnotlaké druhy rešení). Je také duležité, komu se co v takovém textu líbí. Také jsem neco z toho konzultoval s pánem, co rešil tu spirálu pro Girardovu turbinu a napsal o tom práci. Jasne jsem napsal, že je úplne jedno, jak se co jmenuje, když je princip stejný. Je klidne možné, že Reiffenstein četl Schaubergera, nejspíš byli státní sousedé a oba umeli nemecky. Jasne jsem také napsal, že "zázračný" prívod vody proste není, a kdo o nejakém ví, ať napíše argumenty primerené absenci rozvadeče. Prívod nečím jako je spirála takovým argumentem automaticky není a napsal jsem vecne proč, treba teoreticky na pohled ano. "Nabraná" úžasná rychlost tím argumentem také není, to by byla až potom, co by prekonala reálnou maximální možnou výtokovou rychlost pri daném spádu. Tak laskave neodbočujte porád od vecné podstaty. Nikomu zde nezakazuju stavet jakoukoli turbínu. Vyjádril jsem jenom, jakým smerem jdou rešení, pokud jde o účinnost. Pokud nekoho zajímají rychlé žlaby, tak ať si je klidne delá.
Také je otázka, kdo první objevil zákon konstatní cirkulace (bezeztrátový výtok vody dírou "ve vane") Vubec nic Schaubergerovi neupírám, ale nejspíš by ani sám nebyl spokojený, když by se dovedel, že z neho ponekterí delají masážní strojek.