Prostor

[Schneider]

Úvaha o nekonečnech a konečnostech. Po přečtení knihy J. D. Barowa: Kniha o nekonečnech.

Nekonečnost čehokoliv je spojena vždy s časem. Což jsem považoval za svůj objev až do přečtení knihy, kdy jsem zjistil, že to věděl každý dobrý matematik už před tisíci lety.
Matematika a zejména geometrie jsou abstraktní vědy vynalezené za účelem popisu reality a jejích vlastností, s cílem dát co nejpřesnější a pravdivé předpovědi jejího budoucího chování. Přitom, vzhledem ke své abstraktnosti, mají vždy jen omezené a neúplné možnosti jejího popisu.
Teď mě napadlo jsou nekonečna v reálu, pokud vůbec jsou, také ovlivněna relativitou času? Takže třeba jednoduchá řada čísel - 1,2,3 atd - může být zejména v oblasti ČD nekonečná stejně jako stejná řada čísel v místě kde relativistický čas běží daleko rychleji.To by ovšem vyžadovalo různou hybnost takové řady, takže u ČD by přibývání členů v řadě bylo pomalé, dokonce tak, přeháním, že by se číselná řada zvětšila o další člen málem za nekonečný element času. Obě číselné řady, jejichž přibývání čísel by pochopitelně v čase nikdy nekončilo, by se od sebe pochopitelně musely lišit vlastnostmi času v té, které oblasti prostoru v níž ta která nekonečnost je. Což znamená existenci aspoň dvou nebo více totožných číselných řad s odlišnými kvalitativními vlastnostmi. Ve stejném referenčním čase by rychlost běhu přibývání členů nekonečné řady byla rozdílná.Tedy v jedné řadě bude přibývání členů u 3, a v druhé už 14.
I Tobě musí být jasné jakou pitomost jsem před chvílí napsal. Mají-li být takové řady abstraktů součástí reality musí i ony vykazovat svou vlastní reálnou podobu s vlastnostmi realitě vlastní. Každý ví, že k relativitě času je nezbytná přítomnost gravitace. Ta určuje běh času. Takže, když jsem si přečetl Barowovu knihu, ve vší úctě k jeho kompilačním schopnostem ( Pokud komentuje, vyjadřuje svůj názor velmi sporadicky a opatrně.). Tak aby neporušil strukturu svého textu ,jehož cílem je historický přehled bádání v určitém segmentu vědy. Dát dohromady tolik faktů a uvést je do komplexní literární podoby je kumšt před níž smekám. Jiné to je s vlastními výpověďmi a názory uvedených v textu . U těch někdy zuřím, ale nepřičítám vinu autorovi. Takovou je realita historie vědy a představ hlav, které ji tvořily.
Velmi silně jsem si po přečtení knihy UVĚDOMIL ČASOVÝ PARADOX , VE KTERÉM JE ABSTRAKTNÍ MATEMATIKA SVÝMI ŘADAMI ČÍSEL A ZEJMÉNA NEKONEČNOSTMI JAKOBY PUPEČNÍ ŠŇŮROU PROPOJENA VE SVÉ ZÁKLADNÍ TEORETICKÉ PODOBĚ S REALITOU. Pak i nepříliš chytrý musí připustit, že tu něco nehraje.
Vsuvka: Když místo andělů dosadím čísla, geometrické tvary a vše čím ABSTRAKTY MATEMATIKY oplývají vejdou se všechny na špičku jehly anebo kolik se jich tam skutečně vejde? Vzhledem k trvalému nárůstu svých členů v nekonečných řadách nekonečen, bude skutečně i pro další přibyvší stále na špičce jehly místo?
Vím, zní to jako bych se právě připekl na slunci. Přesto se ptám, jak může abstrakt-nekonečno být existenčně spojen se zcela neimaginární základní vlastností hmoty jakou je čas. Jak může být nekonečnost abstraktu založena na jeho neustálém trvání proměn, tedy jeho bytí na vlastnosti, kterou vlastní
pouze realita. Nedivím se Godelovi , že přišel s přetržitostmi a konečnostmi.Jejich existence je přece až banálně logická.
Ovšem podstatné je, že o nekonečnech se vedou spory, tisícileté disputace, ale snad se ještě nenašel nikdo, kdo by vedl podobnou diskuzi ve snaze definovat konečno !!!!!
Přitom nekonečna jsou konečná vždy v každém kvantu času, ledaže by nekonečna měla analogovou časovou povahu, ale něco takového si neumím představit. Ať je řada nekonečen složena z jakéhokoliv množství i abstraktních matematických členů jakékoliv kvality, které v čase nepřetržitě přibývají, má takové nekonečno kvantovou povahu a je v běhu času nepřetržitě konečné. A to je jen jeden rozměr. Mnohem složitější a černější můry musí zažívat ten, kdo by se chtěl zabývat vztahem nekonečen a prostoru. Mám na mysli komplexní současné působení všech nekonečen v prostoru. Pokud by vůbec existovaly, musely by být nějaké důsledky jejich existence v prostoru Vesmíru pozorovány.
Místo toho jsou Occamovou břitvou stále jen ořezávány a ořezávány a až po tom se dojde k výsledku přijatelného pro popis reality.

Další problém ( můj ). Jak by vypadala řada členů v matematické posloupnosti, které neumíme pojmenovat a tedy i rozeznat? Vždyť, co vím, mezi matematiky je stálá soutěž o to kdo najde výraz představující největší číselnou množinu. Nestalo by se náhodou ( teď je řeč o abstraktu ), že by prostě pro nás nebyly, protože je nevnímáme? Naštěstí ani nejsou, mluví-li se o nespočetnosti. Jde jen o určitou víceméně námi lidmi definovanou oblast, v níž název každého čísla známe nebo jeho definici potřebujeme. Ovšem realita by musela obsahovat i tak gigantická čísla pro nekonečnosti, žei kdybychom tu schopnost měli, bychom nebyli schopni zjistit a posoudit zda v čase přibývají anebo se řada takových čísel stala konečnou.
V reálu, kde není jen čas, ale i prostor a energie nemohou existovat nekonečnosti v jakékoliv podobě, tedy ani coby Móbiova páska, kruh, koule a pod. Jde jen o fikci, abstrakty. Zdůrazňuji ve skutečnosti.
Nekonečna jsou přímo spjata s časem. Bude čas trvat věčně? Vždyť už jednou, jak tvrdí hafo učenců, nebyl a vznikl. Údajně spolu s Vesmírem. Pokud je předpoklad jeho nebytí před vznikem Vesmíru, tak rozumně nelze rozhodnout zda je jeho trvání bude konečné nebo nekonečné. Stejně je to s energií, u té naštěstí se traduje, že jí je stále stejně jako jí bylo, když nějakým dobrákem byla dána Vesmíru do vínku v momentě jeho vzniku. Nechci se hádat, vezměme to jako fakt.
Každý snad ví, že každá část soukolí reality, včetně vakua, vlastní svou část z celkové energie Vesmíru. Podíly těchto energií mohou být v určité míře vzájemně proměnné, ale vždy nepřesáhnou v součtu celkovou energii Vesmíru. Takže, je-li množství vesmírné energie jakkoliv velké, ale vždy konečné, nemůže každá z entit Vesmíru vlastnit nekonečné množství energie. Z tohoto hlediska je dobré si připomenout, že se Vesmír v běhu času kvalitativně mění. Probíhají v něm nevratné procesy. I ty jsou indícií pro jeho budoucí zánik. Nezanikne žádným krachem, prostě se jeho energie v čase rozptýlí v prostoru do té míry, že by žádný přeživší pozorovatel nebyl schopen rozhodnout zda ještě Vesmír existuje anebo už ne.
A to je to další co mě , když slyším o nekonečnech, irituje. Mluví-li se o nekonečnu, mluví se o něčem co v čase neustále přibývá a neustále přibývání je podmínkou jeho existence. Přesto, i kdyby tomu tak bylo, nikdo nikdy není schopen kvalifikovaně rozhodnout zda posuzovaný jev bude v budoucnu nekonečný nebo konečný. Jde vždy o předpoklad! Nemohu rozhodnout bez jakékoliv nejistoty nyní o tom co se stane v daleké a ještě delší budoucnosti. Ale při tom to všichni dělají a ještě se u toho hádají.
Nekonečná řada čísel může být zkonstruována i z množiny konečných řad, každá o díl větší než předchozí. Takováto sestava by vykazovala svými rozdílně velkými konečnostmi nekonečnost v jediném kvantu času. Má to jednu chybu i množina těchto konečností musí být v čase nekonečná. Takže je to také pitomost.

Může být teoreticky nekonečnou řada čísel, která by v jednom směru v čase stále přibývala a v druhém stejně rychle a ve stejné velikosti ubývala?
Dá se pak rozpoznat třeba jednička od čtyřky? Kruci to je tedy otázka.

Malý dotaz: Je úsečka konečnou nebo nekonečnou? Dá se nekonečná čára rozstřihnout na dvě úsečky aniž by ztratila přes změnu kvality a svou předpokládanou nekonečnost?

A v nejlepším, jak jinak, končím. Zdravím. JSCH

[Slavek Krepelka]

Malý dotaz: Dá se nekonečná čára rozstřihnout na dvě úsečky aniž by ztratila přes změnu kvality a svou předpokládanou nekonečnost?

Nazdar Jane,

Odpovědí je jednoznačné nikoliv Přímka se dá rozstřihnout (nikoliv rozstříhat) pouze na dvě polosečky, které jsou obě zase nekonečné, ale jenom jedním směrem Jejich součet, tedy původní přímka je pak dvakrát nekonečnější než její polosečky.

Malý dotaz:
Nebylo by užitečnější s tímhle seknout a zabývat se třeba osudem sirotků a jednomu, či dvěma nějak pomoct, než se rajcovat tímhle mentálním masochismem?

Ahoj, Slávek.

[Schneider]

Ahoj Slávku!

Samozřejmě, že když Schneider napíše rozstřihnout je to špatně, protože podle Tebe je správně rozstřihnout. Když napíši čáru je to špatně protože lze na poloúsečky rozstřihnout jen přímku a to asi jen jednou. Jako kdyby nemohla být toreticky nekonečnou jakkoli křivá čára.
Masochismus je ten správný termín pro milovníky nekonečen.
Asi jo. Fakt je, že jsem taky v 70ti sirotek a potřeboval bych, nejlépe finančně, pomoci. Vůbec bych se nezlobil kdyby mohla být na mně uspořádána nějaká sbírka. Domov důchodců není zadarmo. Ne, že bych v něm už byl, ale je třeba začít šetřit.
Nevím jak velké je u Tebe v Ontáriu vedro, ale tady bylo děsné. Vypadá to tak, že jsem text napsal v rámci úpalu, ve skutečnosti smutkem nad tím, že se na fóru nic neděje.
Asi je třeba vydržet. JSCH

[Slavek Krepelka]

Ahoj Slávku!

Samozřejmě, že když Schneider napíše rozstřihnout je to špatně, protože podle Tebe je správně rozstřihnout.
Když napíši čáru je to špatně protože lze na poloúsečky rozstřihnout jen přímku a to asi jen jednou. Jako kdyby nemohla být toreticky nekonečnou jakkoli křivá čára.

Ale no tak Jane, netušil jsem, že se Tě dotknu. Omlouvám se. "nikoliv rozstříhat" jsem napsal pro přesnost. Pokud jde o jakoukoliv čáru, například kružnice, jaksi nekonečná, se stane konečnou kruhovou úsečkou a proto jsem napsal "rozstřihnout přímku", zase pro přesnost. Na důchod radši ani nemyslím. To bude "žrádlo" a už to taky není tak daleko. Jinak teď už je celkem příjemně, ale co bys takhle řekl až 37°C při 75% vlhkosti, co jsme si prošli před 14 dnama?

Ahoj, Slávek.

[Schneider]

Taková vedra by mě zabila ještě dřív než nekonečna. Naštěstí tady v Jihlavě navštěvuji vinotéku, kde je nejen parádní chlad, ale i velký ventilátor. Takže vždy se najde způsob jak přežít. Tobě na zahradě v tom klimatu musí asi růst pořádný melouny. I když v tom vedru a vlhkosti se asi také dá dost rychle zplesnivět. Chce trvalé kropení, proč se potit když můžu být příjemně mokrý. Vůbec nemám představu jaká je tam u tebe krajina.
Bohužel mne nenapadlo, že kružnice je také čára. Když bych chtěl jít do detailu, má-li mít kružnice vlastnosti nekonečnosti jak je může ztratit roztržením, spíš naopak třeba pak může projevit nejen i zevně svou vnitřní nekonečnost a začít v čase vyrábět svými oběma nebo jedním koncem nekonečnou spirálu. Elegantnější by bylo ovšem nekonečné narůstání obou konců. Nepsal jsem náhodou, že geometrické artefakty mezi něž i kružnice patří jsou abstrakty a jejich nekonečnosti jsou jen pouhá fikce. Ona je konečná i bez přestřižení. Nekonečnou by byla pokud by v čase z počátečního bodu jí neustále narůstal poloměr až by byla k nerozeznání v mém dvoumetrovém od přímky. A takovou teoreticky musí také být. K nerozeznání co se nekonečnosti týče od přímky nebo poloúsečky U kružnice jde o problém plochosti Vesmíru díky stálému růstu jeho poloměru v čase. Pochopitelně co platí o kružnici platí i o kouli. Věříš stejně tak jako já nevěřím, že i koule o velikosti Vesmíru je všude svým povrchem plochá? Tato představa je založena pouze na velikosti imaginárního pozorovatele. Nevím jestli existuje zákon, že pozorovatel vůbec nějakou velikost. Stačí se od pozorovaného předmětu vzdálit na vhodnou vzdálenost je zase koule kulatá. Proč o tom píši? Mám před očima populárně naučný obrázek mravence co leze po povrchu Vesmíru. Taková blbost.
Teď vážně, když čtu nebo slyším o nekonečnu tak vidím rudě. Nepochopím, že někdo neumí pochopit tak jednoduchou věc, že existence toho čemu říkáme realita je podmíněna neexistencí nekonečen v ní.
Snad už teď , soudě podle předpovědi počasí, u mně bude už líp. Doplňková otázka: Jak velké u Tebe rostou hřiby? Tady už začíná sezóna.
JSCH

[lenaluna]

Tak to jsou teda dobré pokusy. Já si akorát vzpomínám na to, jak jsme na škole zapojovali žárovku do citronu a slané vody. Takže na toto si teda netroufám.

Smysl tohoto příspěvku nehledejte, byl v podpisu, který jsem vypnul, abych nemusel udělit výstrahu - poo.

[Magneto]

Ahoj všichni,
jsem tu nový, ale pročítám si vaše názory už delší dobu. A hlavně - zajímá mě totéž co vás: !!! MM !!! A stejně jako vy věřím, že se "TO" povede. Už na tom pilně x let pracuju a myslím, že jsem čím dál blíž. Ale jak říká otec Indiana Jonese: "Hochu, v téhle soutěži se žádná stříbrná medaile neuděluje". Takže teprve až se kruh uzavře a Output dokáže uživit Input, bude vyhráno. Postupuju systémem různých deformací polí tak, aby se daly oblafnout a začaly pro nás makat. Cesta určitě existuje, protože magnety a jejich schopnosti jsou podle mě jenom zvětšeninou elektronů a jejich schopností. A ty přece mají nenulovou hmotnost a přitom dokážou rotovat, takže se z elektrického náboje stává elementární magnetický dipól, čili minimagnet. Jejich rotace - spin - logicky musí stát energii !!! Odkud ji berou? Spin se dnes popisuje jako vlastnost elektronu, ale myslím, že je to jen proto, že pravou podstatu fyzika nezná. Osobně sázím na jejich vzájemné interakce mezi sebou nebo s jádrem, ze kterých využívají nějaký vedlejší produkt. A stejně tak to bude i s magnety. Jen to ještě dotáhnout experimentálně do konce. Jestli to klapne, tak by mohlo bejt na světě líp. Koneckonců, víkend je před námi - ideální stav pro všechny kutily )
K té pražské konferenci: Nebyl to náhodou Umberto Baudo s tím motorem v designu kruhů v obilí? Viz odkaz (stačí sjet o pár příspěvků níž na foto)
http://energiaalternativa.forumcommunit ... t=42564056
Díky za info
M.
PS: Líbí se mi termín xichtkniha - na facebooku nejsem, ale tohle jsem slyšel poprvé )

[huhu]

........ protože magnety a jejich schopnosti jsou podle mě jenom zvětšeninou elektronů a jejich schopností. A ty přece mají nenulovou hmotnost a přitom dokážou rotovat, takže se z elektrického náboje stává elementární magnetický dipól, čili minimagnet. Jejich rotace - spin - logicky musí stát energii !!! Odkud ji berou? Spin se dnes popisuje jako vlastnost elektronu, ale myslím, že je to jen proto, že pravou podstatu fyzika nezná. ...............

Hihi . haha hehe. Jo.
Nenulovou hmotnost má elektron jen když není v klidu. Což znamená vždy.
Pojem " volný elektron " mě vyloženě irituje a zvedá z židle a chcu ho vidět.
jo , elektrony se projevují jen spinem - s tím souhlasím. Projevy elektřiny jsou pouze předávání spinu - žádný tok volných elektronů. Přirovnání elektrického proudu k toku vody je jen pro lidi bez abstraktního myšlení.

Trouble začíná, když chceš vysvětlit magnet a elektriku ve vakuu.
Četl jsi o vědeckém pokusu o prokázání eteru ? jak střelili paprsek kolmo a rovnoběžně s rotací ?

Kam mířím :
V dávnověku si vysvětlili blesk božím hněvem - to věděli.
My osvícení víme , že to je výboj elektrického napětí.

Ale co je podstatou toho , proč se atom proton neutron elektron neustále bez únavy mrská , to nevíme.
Já bych rád našel frekvenci , kterou se mrdlá elektron , naladil ji a sebral mu energii. Sice by to mohlo způsobit místní kolapsy , ale chuj s tym.
Jenže i když toho docílím , jak to změřím a zdokumentuju , aby to šlo replikovat?
Jo, kemo, dlouhá cesta. Navíc fakt neznáme podstatu jevů, jen jejich projevy ve vnímatelné části časoprostoru....
we wish you the luck

[martin11]

A hlavně - zajímá mě totéž co vás: !!! MM !!! A stejně jako vy věřím, že se "TO" povede. ...

zdarec magneto a všichni čtoucí....vítám v naší "platformě" dalšího nadšence a snílka....
docela mě zaujala výš napsaná úvaha a položená otázka, kde že jako ten elektron bere energiii ke svému šmrdlání....nedavno zde byl příspěvek o temné hmotě a rozbor, o tom , kolik je ve vesmíru viditelné hmoty a že jaksi vesmír váží x krát více nežli je zdrávo a vidno...
myslím si, že mezi všemi elektrony / i ve hmotě/je stále dost místa, kde není nic...prostě vakuum on asi ten elektron je stále dost velký na to , aby se neskládal z ještě menšík součástek. takže i v tom elektronu bude místo / vakuum/ a to asi bude ten zdroj energie...při těchto souvislostech mě napadají takové šílenosti, jako že magnetismus je projevem té temné energie. zdůvodnění....feromaterialy/ projevující se navenek magnetismem/ jsou "náhodouů uspořádány tak, že svým pohybem ve shluku-hmotě feromaterialu čerpají přebytek energie z toho vakua...a tím jsou magnetické / více či méně. jako magnetismus se to projeví....a v okamžiku, kdy se magnetismus nějak nevyužije...na nějakou práci tak se energie / temná hmota/ vrátí tam co byla...do vakua a protože energie je nezničitelná tak vnímáme jen její projevy...světlo, teplo, radiové vlny...ještě s tím souvisí gravitace a čas...ale nevím jak....jo a můj osobní názor...ten čas tam hraje nejpodstatnější roli...páč si myslím, že veškerá hmota...a tudíž i energie je anomalie času.
....tak, to se mi zase , po takovémto mozkovém průjmu ulevilo .....zdravím magnetáře martin11

[Majkl1]

Vakuum(absolutní) takové, jak ho popisuje věda, podle mne neexistuje nikde ve vesmíru, jelikož neexistuje žádná izolovaná soustava. Vše je se vším nějak spojeno, tudíž vždy a všude "něco" bude. A jelikož vakuum je časoprostor, kde není nic, tak nemá místo kde by se ve vesmíru schovalo aniž by na něj nepůsobila okolní hmota nebo energie. Takže vesmírné vakuum bude jiné podstaty.
Jinak na většinu vašich otázek má na svém blogu odpovědi Iv - vynikající blog. I na tvoji Martine, jak je to s časem, kdy se čerpá VE. Co se MM týče bude možná v neúspěších problém v tom, že se snažíte oblafnout onen "zámek" mezi dvěma magnety. Zkuste alespoň desetinu času tráveného bádáním věnovat tomu, zda to není naopak klíč k úspěchu. Princip čerpání VE je ve všech případech stejný. Je jedno, zda se badatel pokouší získat energii chemickou cestou, mechanicky, elektricky či dokonce psychicky. Zákony vesmíru platí pro všechny pokusy bez vyjímky.
M.

[huhu]

Zrovna jsem o tom přemýšlel dneska ve Zlatých horách
Vakuum je prostor , ve kterém nejsou atomy a molekuly je tak ?
No a co, vlny tam normálně fungujou.....
světlo, tepl, gravitace ...... Takže hmota není základ tohoto vesmíru. Musíme kutat hlouběji a přiznat si , že ještě máme co zkoumat.

[adam.benda]

Určitě je potřeba, koukat se dál...
Ale jak jsi zmínil to teplo... Nemýlím-li se, teplo samo o sobě ve "vakuu" není... Musí tam být napřed ta hmota, aby nějak pracovala s teplem a aby se dala měřit nějaká teplota.
Gravitace - opět tam musí být napřed ta hmota...
Jenom to vlnění včetně viditelného světla, pro to je to naopak velice vhodné a propustné prostředí. Zaplaťpánbůh, jinak bychom pravděpodobně nebyli.....

[huhu]

Čekal jsem takovou reakci. No , já nevím , ale vesmír je úplně nejvíc naředěná hmota . My tady na zemi neumíme ani šroubem vyndat z lahve tolik plynů , abychom se tomu přiblížili , takže se s tím těžko experimentuje.
Ale teplo a gravitace okolních těles ( třeba slunka ) tu naměříme.
Z fyziky základní školy víme , že teplo se šíří třemi způsoby.
Tudíž to není tak jednoznačné .....

[adam.benda]

Huhu, abys mě nepochopil špatně... V tomto Ti neoponuju, protože na Tvých připomínách může být lecos (a to i hodně) pravdivého. S vesmírem, hmotou a časoprostorem ... to jsou největší světové hádanky. Ale skutečně tu asi dopadneme na hubu kvůli tomu, že nemáme o podstatě světa a vesmíru ani páru. Jen jsme lecos změřili a odvodili, ale jinak víme prd.

Teplo... Byly jsme to my, obyčejní lidé, pozorovatelé (= fyzici), kdo jsme si ustanovili, co je to tepelná energie a jaká má úskalí, přenosy a projevy. Kdoví, jak je to ve skutečnosti.

Ale když trochu odbočím, je to celé docela geniálně nastavené... Hmota - ať už je ve skutečnosti čímkoliv - má možná jen nějaké omezené možnosti, asi tak jako všechno. Jen nějaké "gravitační pole" o určité intenzitě a pár dalších vlastností. No a vlastně jenom díky tomu, že je vesmír taková hrozná díra "prázdnoty" a díky těm obrovským vzdálenostem je možné, aby vznikl a existoval takový život, jak ho známe. Jen díky tomuhle obrovskému prostoru může mít planeta stabilní oběžnou drátu a může tak různě prostřídávat podnebí ve svých jednotlivých částech, což je možná taky nutná podmínka pro výdrž života. Navíc (gravitační) vazby mezi Sluncem a jeho planetami jsou tak silné, že se planeta jen tak neutrhne. Slunce je obrovský reaktor na energii a díky té hrozné vzdálenosti od Země nespálí vše na ní na popel. Okolní hvězdy a jejich soustavy jsou dostatečně daleko, by se vzájemně výrazně gravitačně neovlivňovaly... Je to zvláštní, jak geniálně je to vymakané.

Do jakého vhodného vlákna bychom se mohli přesunout s touto diskuzí?

[Slavek Krepelka]

Do jakého vhodného vlákna bychom se mohli přesunout s touto diskuzí?

To by asi nejspíše patřilo pod vlákno "Prostor".
Jinak bych si postěžoval na Tvé tvrzení, že jsou věci ve vesmíru dostatečně od sebe daleko na to, aby se nějak zvlášť ovlivňovaly. Ono to tak vypadá pouze lokálně a za podmínky, že si dost věcí (vlastně skoro vše) odmyslíme. Ono to jen vypadá, že Země krouží kolem Slunce a že Slunce si ji tedy drží u sebe podle Newtona. Jenže stejně jako si galaxie drží na špagátku Slunce, tak si taky drží na špagátku Zemi. Nevěříš? Spočítej si dny mezi rovnodennostmi v zimě a v létě. Z toho se dá vyvodit, že i shluky galaxií mají v konečném důsledku vliv na dráhu Země atd. atd. Podíváme-li se na Kozyreva (mimo jiné) a jeho výzkumy toho, co nazval "Torzní Pole", začne se objevovat i fakt, že komunikace universa jsou jak relativně pomalé, například světlo, tak relativně rychlé, třeba gravitace, a že jde o mašinérii jejíž složitost je natolik náramná, že my s celou naší vědou a přeceňovanou inteligencí nejsme schopni na ni ani hledět jinak než po nepatrných koudínkách odtržených od reality, nemluvě o tom, že bychom se ji mohli byť i jen pokusit chápat ve své celistvosti. No, a věda se ještě snaží to málo, co lze pozorovat přímo, nacpat do laboratoří a jaksi to testovat a pozorovat nepřímoˇ:shock: a s drzostí sobě vlastní nám drní do makovic, že toto a ono funguje podle nějakých zákonů, které si ti drtiči reality vycucali z prstů a kteréžto pitomosti jsou historicky vždy dokázány nesmyslem býti.

S laskavým pozdravem, Slávek.

P.S. Když to hoďíš to do Prostoru, Jenda bude mít asi radost, že se něco děje.