Vzhledem k tomu, že výživa významně ovlivňuje látkovou výměnu, pak ani naše psychika nemůže zůstat stravou neovlivněna.
Je-li poráženo zvíře, pociťuje samozřejmě nejvyšší stupeň strachu. Následkem toho produkuje jeho tělo před porážkou i během ní velké množství stresových hormonů (např. ACTH = adenokortikotrofní hormon), které ve smrtelném strachu uvolňují výkonnostní rezervy těla. Tento hormon, stejně jako jiné stresové hormony, je potom samozřejmě obsažen v mase, které se konzumuje. Lidský organismus je tím však otravován, což se projeví na psychickém stavu ve formě zvýšeného stresu a vnitřního neklidu.
Tyto souvislosti jsou již dávno v mnoha kulturách známy. Jak starořečtí filosofové např. Sokrates, Platón, Aristoteles, stoikové a pythagorejci, tak i indičtí jogíni a mistři buddhismu odrazovali od požívání masa ty, kteří chtěli dosáhnout vnitřního klidu a vyrovnanosti.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
