NAVAR píše:
On ten systém příček vyplněných čedičovou vatou nechce hořet a když chytne, tak to brzy zdechne.
Nazdar Navare,
Poněkud si dovolím souhlasit, i když s výhradama. Takový "frame" (rámový) domeček skutečně nehoří dlouho a brzy to zdechne, ale zbyde z toho jenom hromádka popela, protože se to nedá dost dobře hasit. On je dost veliký rozdíl mezi propagandou a praxí.
Takzvaný 2x4 býval před 100 lety 1 3/4" x 3 3/4" a byl to skutečně jaksi dost silný materiál. Dnes má 1 3/8" x 3 1/2" a na nových stavbách už je jako strukturální prvek stěn vytěsněn 2x6, protože 2x4 je moc slabý. Co se týče konstrukce, na povětšině betonovém základu stojí tenhle rámový zázrak. Základy jsou povětšině dost slabé, protože přeci nesou dost malou váhu a není třeba se s tím moc babrat. Trámy překladů jsou nikoliv solidní záležitost, ale pošroubované 2x10 podle teoretické potřeby, také ale mohou být ulepené z dřevotřísky. Stropy pak buďto z 2x8 až 2x12, ale taky z lepených dřevotřískových íček. Vše pěkně prošprunclované 2x2 výztuhama v podobě X, nebo kdysi i solidníma 2x10 a tím zaboxované. Zevnitř tradičně 1/2", dnes 5/8" sádrodeska. Ona dříve stačila 1/2", ale výrobci se naučili ji pěkně napěnit a co dříve z hlediska ohně vydržela 3/8" sádrodeska proti ohni a pevností už dnes nedokáže ani těch 5/8". Pod sádrodeskovými "stěnami, do kterých je kumšt cokoliv upevnit, včetně obrázku, je igelitová blána, která má zabránit kondenzaci vlhka pronikajícího z domečku v zimě a hnití dřeva. Korunu takovému zázraku moderního stavitelství tvoří střešní vazníky, posponkované z relativně tenkého dřeva, které vyplňují to, co býval půdní prostor. Tvoří to krásnou táborákovou hraničku pokrytou asfaltovými došky.
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Všechno to dřevo je navíc obité, jak zdi, tak střecha, 1/2" dřevotřískou.
Mezi tím je namotaná elektrika bez ladu a skladu jenom v bužírce.
A hořej Navare, hořej často a skoro vždy v tom někdo zůstane. Onot ot ze začátku ani nemusí hořet moc a prudce, ale plyny i z e zatím omezeného ohně lidi podusí dříve, než se to rozjede. Jakmile se to rozjede, leje se voda především na baráčky kolem, aby nečaply taky. Odpověď hasičů na zavolání je ve městech kolem 7 minut a na venku asi tak 20 - 30 minut. A shoří do základů. Nevím o případě, že by někdo něco v těhle doměčkách, když už čaplo dříví, měl šanci něco vyřezávat a opravovat.
Výhody této stavební techniky spočívají především v:
1) je to lacinka pro stavitele, méně pak pro kupce.
2) Dá se to celkem lehce překopat, zdi a podobně, pokud se člověk nenavrtá do podpory systému stropních překladů, což je skoro vždy.
3) Vynikající byznys pro pojišťovny, čím více událostí, tím větší sazby.
4) Člověk žije v nedýchacím igelitovém pytli spolu se všemi plísněmi a výpary z povětšinou dřevotřískových desek z nábytku a z umělohmotných koberců a kdejakého lepidla, nemluvě o shromažďování přirozeného radonu v přízemí a o igelitu pod sádrodeskou. Větzrání se nedoporučuje pro ztráty tepla v zimě a chladu v létě.
5) Krátká životnost, v průměru nějakých 70 let. Ono se to dřevo eventuelně skroutí do paragrafů, vyvalují se zdi a je z toho styl na který by byl i Picaso hrdý, což se týká hlavně dvou a více patrových budov.
6) Propadající se stropy už po 40 letech.
7) Vlnící se základy počítané na váhu stavby, avšak nepočítající s přirozeným pohybem podloží. Domečky starých oblastí cca 70 let a starší se neřítí k zemi jenom proto, že se nemohou rozhodnout na kterou stranu spadnout.
![Cool 8)](./images/smilies/icon_cool.gif)
Nedej bože, že se do toho pustí dikobraz, což se vás netýká, nebo termiti, či dřevokazní mravenci.
9) V případě požáru není třeba nic opravovat.
10) V případě poněkud skrytého pronikání vody z porušené střechy lze shnilé zdi snadno vyměnit.
11) Ztráta tepelné setrvačnosti zděných staveb vyžadující u slabších nátur letní chlazení domečku a v zimě topení 24 hodin denně.
12) Relativně vysoké riziko požáru, které jsou zde tradičně zapříčiněny hlavně díky vadné elektroinstalaci.
13) V případě záplavy jste velmi rychle přestěhovaní se vším všudy a získáte nový výhled na věci.
14) Máte dobrý přehled o tom, kdo z rodiny je ve které části domečku, hlavně pak v patře, nemluvě o počtu myší na půdě, která je vám k ničemu, byvše vyplněna nosníky střechy.
S těmi železnými překlady a dřevěnými je to sice pravda, ale také je pravda, že k situaci, kdy by se železný překlad prohnul teplem, nedochází v nehořlavých, tedy zděných atp. domečcích. Teploty a trvání hoření pouze nábytku atd. nemá šanci. Ve výškáčích k tomu může dojít jedině pokud jsou vystlané hořlavými příčkami a samozřejmě nábytkem. Tento problém by snad mohl sám o sbě naznačit. jak je to s ohněm v rámových domečcích. V podstatě jde o to, aby to vydrželo stát do té doby, než maj hasiči šanci, pokud ji mají, vytahat z doměčku obyvatele.
Takže, skutečně je větší šance na přežití zemětřesení u rámové, dřevěné stavby, relativně nové a s pořádnými základy, ale jak často k tomu dojde, že by bylo a tak silné, aby něco shodilo. Na straně druhé člověk žije v tom igelitovém pytli denně.
Asi tak, ahoj, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.