Prostor

[Schneider]

Sokratova teorie má velkou slabinu. Snad si vzpomeneš na diskuzi o anihilaci. Sokrat připustil, že elementy v kvartonu anihilují až do nějakého průměru kde zůstávají. Píši to blbě, protože se mi to líp nepodařilo pochopit. Problém spočívá v tom jak může kvarton vzniknout, když následně anihiluje. V tom není žádná logika. Takže story o objevení se kvartonů v prostoru a prostoru díky kvartonům, má vysokou míru nepravděpodobnosti. Stejnou míru pravděpodobnosti má i teoretická funkce kvartonů, jestliže prošly ihned v počátku anihilací. Nedoložené tvrzení, že i po anihilci kvartonovka funguje, prakticky jako kdyby se nic nestalo, se nedá přijmout.
Pro mně mají kvartony ještě jednu záhadnost: existence jakýchsi pračástic už v počátcích zrození kvartonové hmoty.

JSCH

[poota]

.. Sokrat připustil, že elementy v kvartonu anihilují až do nějakého průměru kde zůstávají. ...
Pro mně mají kvartony ještě jednu záhadnost: existence jakýchsi pračástic už v počátcích zrození kvartonové hmoty.

Anihilace kvartonů mě nijak netrápí, protože to je jenom tvrzení Sokratea, který se může případně i mýlit a může to s nimi být i jinak.
Existence pračástic už "od začátku" se sice dost obtížně představuje, ale vzhledem k tomu, že by rovnou tvořily i prostor v jeho pevné velikosti, jsem ochoten na to přistoupit mnohem raději, než na představu celé hmoty Vesmíru soustředěné do jediného bodu, navíc jakýmsi tajemným impulzem "odpálené", načež v gigantické explozi se začne zvětšovat v něčem co nic není, do rozměrů stále větších, a to za radostného řídnutí a chladnutí, avšak za platnosti stále týchž zákonů - Alelujá.
Proti tomu jsou kvartony, i když s nimi ne zcela souhlasím, oázou klidu a míru.

Zdravím - poota

[Schneider]

Asi jsi mne špatně pochopil, nejde o to co je elegantnější či nakolik je BB zprofanovaný, ale co je pravdivější. Ptám se zda-li někdo zná jinou variantu-verzi než byl předpokládaný výron čisté energie, čímž BB má být, dnes nikoli v bodu, ale v prostoru velikosti fotbalového míče. O velikost se nehodlám přít, to jsem si přečet a je to jedno.
U BB nejde o výbuch, ale o výron a bleskové ,rozlití, se energie za těžko popsatelných a pochopitelných teplot a podmínek do prostoru vakua.
Znovu, BB neobhajuji, ale co místo něj?
JSCH

[Slavek Krepelka]

Pane Schneider,

Výron - výbuch, to je hraní si se slovíčky podle mne. "Bleskové" rozlití, "těžko popsatelných" teplot ... Nezlobte se pane Schneider, ale tohle může pohodlně popsat nitroglycerin i atomovku. To zaprvé.

Za druhé, jakpak to asi z toho prvopočátečního bodu, a pozor na ty kopací meruny, protože to měla být "singularity" a slovo singularity znamená nekonečně malý bezrozměrný bod, tedy nulový, nicota, mohlo to rozpínání rozpínat bez počáteční akcelerace a nemělo-li se to cosi o co opřít. Singularita by odpovídala výchozí rovnici a jak je vidno, jaksi nám narostla ne nějakou specifickou velikost. Nula jak noha. Jenže, to zase nic neřeší, jenom to otevírá pole dalším rokům spekulací nad teorií, která je naprosto očividně nesmyslná.

Výron si můžu udělat tak maximálně na kotníku. Každý chemický výbuch, nebo řekněme fyzické rozpínání začíná pozitivní akcelerací částic hmoty díky jejímu rozpínání díky přeměně skupenství, kteréžto rozpínání se samo o sebe radiálně opírá v centru výbuchu a to způsobuje počáteční radiální akceleraci. Tato akcelerace eventuelně vyvrcholí a dochází k deceleraci. Nicméně, směr je vždy za ideálních teoretických podmínek od středu výbuchu ven. Naprostá většina pevných a kapalných skupenství se do středu nikdy nevrací a vrací se jen malá část vyprodukovaných plynů a to jenom v atmosféře. Mimo atmosféru se nevrací nic.

Nukleární výbuch rozpíná především své prostředí, tedy blízkou atmosféru ohřevem a do značně menší míry hmotu hlavice odpařenou jaderným výbuchem. Bouchnete-li atomovku ve vakuu, dojde sice k mohutnému vyzáření, ale výbuch fyzický bude limitován odparem tělesa hlavice a to moc pozoruhodné už nebude. Ta hlavice navíc může být velice malinká, což dovoluje manipulace tvaru nukleární nálože. Nicméně, vrátím se k té díře výbuchu.

Ve středu výbuchu může, jako u supernovy, zůstat jakýsi střed, stejně jako zůstane ložisková kulička ve středu výbuchu peracetonové bouchací kuličky. Dokonce se takto dá odpálit značně podkritické množství nukleárního uranu pomocí vnější konvenční nálože, akorát že ten uran pak taky křápne, poté, co ho konvenční nálož dostatečně zmáčkla a zapříčinila deformaci nukleárních jader a tím daleko prudší jaderný rozpad, než ke kterému dochází přirozeně v nukleárním materiálu. Vidíte, tady nám taky lžou, když nám tvrdí, že poločas nukleárního rozpadu nelze nijak ovlivnit. Tohle byly Hirošima a Nagasaki bomby.

Že se ze supernovy odbouchne jenom jakási povrchová slupka nic neprokazuje. Jak ta slupka odletí do prostoru, zbude po ní díra v jejímž středu sedí původní a pravděpodobně pěkně zhuštěné jádro hvězdy. Věda tvrdí, že jde o neutronovou hvězdu jejíž vlastní gravitace jí brání aby se stala nukleární bombou a křápla. Ono by to totiž bylo atomové suprjádro. Všichni celkem dobře víme, kde přestávají jádra prvků být stabilní. Taky takový nesmysl. Kdyby tomu tak bylo, nemohla by ta věc svítit, jakože svítí, protože by neměla elektrony, které dávají vznik světelné radiaci hmoty. Ale to už jsem zase dost odbočil.

Jak jsem už podotkl, pokud bych se chtěl zaobírat jakýmsi výronem, ten výron by musel ještě stále probíhat, za nepředstavitelných teplot a s bleskovou rychlostí rozpínání a to právě někde tady za humny, protože ten Hawkingův vesmír je koule o radiusu, který jako na zavolanou právě obhlédne Hubble teleskop a Hubble teleskop je na oběhu zeměkoule, takže jsme nutně ve středu BB i s Cambridží, která takové filuty rodí od svého založení.

Asi takhle. Ta věc BB je zdůvodněna především základním předpokladem rovnice 0 = - (cokoliv, třeba nekonečno) + (cokoliv. třeba nekonečno) Samozřejmě se to plus a mínus musí rovnat. To mínus ti fiškusové taky už nějakých 70 let marně hledaj. To začalo už s Kvantovou teorií. Pokud s tímto nemáte problém, já s tím problém mám a to naprosto zásadní. Kupecké počty existují jenom na papíře, ne ve skutečnosti. Absolutní hodnota veškeré hmoty a všeho, co vesmír obsahuje je pozitivní. Mluvit o positronu jako o antihmotě jenom proto, že positron má elektrickou polaritu náboje opačnou než elektron, je naprostý nesmysl. To by negativní koule Van de Gráfa musela být taky antihmotou a stejně tak záporný pól na baterce u auta.

Proč by měl vesmír kdy vznikat? Dejte mi pane Schneider jedinný rozumný důvod, proč by měl mít vesmír počátek a konec v čase, či v prostoru, či skladbě struktury a tedy pořadí měřítek, či jakoukoliv jinou konečnost.

Na Váš osobní pocit, že to tak musí přeci být, protože si to bez nějakých konců nedokážete představit, nemohu brát jakýkoliv ohled. Můj osobní pocit totiž je, že nevím, a něco nepřipouštět založeno na mých, Vašich či kohokoliv jiného pocitech, tak jedině snad vztah k někomu druhému. To by mělo být dost intuitivní. Do vědy to intuitivní jaksi taky patří, ale ne jako faktuální argument, nebo vůbec nějaký argument.

Takže, pokud se tím dále chcete trápit, trapte se, to je Vaše svobodné rozhodnutí, ale já se tím trápit nehodlám. Na to máme my lidičky přeci jenom dost značné díry ve vědomostech, prakticky samou díru s několika bezvýznamnými střípky lokálních a velice podmíněných znalostí ze kterých je ještě většina mylných.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Schneider]

Máte-li pochybnosti o tom, že se Vesmír rozpíná, jak snad bylo empiricky dost jednoznačně prokázáno, tedy, že se nic takového ve skutečnosti neděje, pak máte pravdu. Vesmír je statický a logicky bez začátku a konce. Pokud je v čase velikostně proměnný pak se buď rozpíná. Tedy musí mít počátek a také zánik. Jeho energie nikdy nezanikne jen dojde k další metaformóze energie vakua, novému vzniku.
V našem případě se Vesmír rozpíná a chladne. Jeho energie se rozptyluje do stále většího prostoru. Vůbec nevadí, že je plný černých děr. Všehomír má na takový proces i proces šednutí těchto děr času dost.
Proč bazírujete na starém balastu-singularitě a pod.. Proč mě vykládáte cosi o chemii výbušnin v souvislosti s BB. V okamžiku BB nemohla existovat jediná molekula či atom. Omlouvám se za okamžik, protože jde v souvislosti s tématem o příliš dlouhý časový úsek. Já hovořil o energii, místo ,rozlití, jsem mohl použít termín expanze energie anebo oficielní frázi.
Prodávám jak jsem koupil. Samozřejmě, že jde o spekulace. Ale natolik jsem soudný, že mě těžko kdo přesvědčí o počáteční detonaci, výbuchu při vzniku Vesmíru. Natolik mě zase podceňovat nemůžete.
Fakta, která uvádíte beru na vědomí, neznal jsem je.
Vše v dobrém. JSCH

[poota]

Asi jsi mne špatně pochopil, nejde o to co je elegantnější či nakolik je BB zprofanovaný, ale co je pravdivější. ..

Nemám rád slovo "pravda", protože to je jenom obecně přijímaný obraz skutečnosti, který té skutečnosti vůbec nemusí odpovídat.
Co je skutečnost, se můžeme pouze dohadovat.
Je pravděpodobné, že skutečnosti bude bližší to, co je jednodušší.
Teorie BB vznikla jen na základě zjištění, že se Vesmír rozpíná - a jeho dovedením ad absurdum. Toto zjištění může, ale taky nemusí být správné. Pokud by BB mělo platit, musí existovat hmota Vesmíru v nějakém prostoru, do něhož expanduje. Kdyby ten expandující Vesmír byl zároveň i prostorem, nedala by se nijak jeho expanze rozeznat, protože s prostorem/Vesmírem by se naprosto stejně zvětšovala i "měřidla". Čili Vesmír by byl stále "stejně veliký", ať už by jeho skutečný průměr (měřeno "zvenku") byl fotbalový míč a nebo galaxie. "Zevnitř" by se to změřit prostě nedalo, a stejně tak by se nedalo poznat, že se zvětšuje. Světlo by si ulétlo těch svých 300 tisíc kilometrů za vteřinu, i kdyby to ve "skutečnosti" byly třeba jen 3 milimetry.

Sjednocení prostoru a Vesmíru do jedné entity všechno podstatně zjednodušuje, ovšem na druhou stranu vylučuje lákavou představu několika různých Vesmírů. Zato řeší velice elegantně otázky velikosti, konečnosti, v čem je Vesmír "umístěn", začátek a konec.
Představa éteru tak, jak ho naznačuje kvartonová hypotéza, řeší zase velmi elegantně "vznik" hmoty z ničeho. Sextonová hypotéza řeší docela elegantně energetickou nenáročnost celého toho panoptika.
Osobně jsem s tím docela spokojen - není to asi nijak dokonalé, ale to by nespíš snadno spravil pouhý zlomek námahy, která byla vynaložena na látání děr v ofiko teoriích.

Zdravím - poota

[Schneider]

Na příspěvek rád odpovím. Napsal jsem pravdivější nikoliv pravdou. Co je skutečnost? Proč se o ní dohadovat. Obecně není o čem. Veškeré naše smysly, pochopitelně nejen naše, tisíciletí procházejí vývojem aby skutečnost realitu uměly co nejlépe indentifikovat. Proč o ní pochybovat. Něco jiného je interpretace těmito smysly zjištěných skutečností. Kdyby nebylo z nich vyvozených hypotéz pravdivých, pravdivějších i nepravdivých , kde bychom jako lidstvo byli.
Pochopitelně nelze na pravdivost pohlížet jako v čase neproměnnou. Novými znalostmi lze ji falzifikovat, ovšem nahražením něčím novým pravdivějším.
K druhému odstavci: V podstatě jde o čas. Také si myslím, že v počátku probíhal mnohem pomaleji. Ony 3mm by se musely rovnat dnešním 300 000 km.
Mnohem větší záhada a těžko vysvětlitelná je, proč se nezhroutila nově vzniklá hmota Vesmíru do černé díry ihned při BB kdy byla nejvyšší gravitace? Proč vůbec došlo k expanzi. To je pravou podstatou problému se singularitou. Proč někteří ještě dnes fanaticky hledají dostatek hmoty Vesmíru k tomu, aby VK byl možný? Asi je těžko odejít od toho co mě docela dobře živí.
Co se týče Sokratese a jeho kvartonovky, znovu chci říci, že je pro mně stále velmi vzdělaným, inteligentním člověkem a že si jej vážím. To, že na mně kvartonovka působila jako písek v zubech je má věc. Není to teorie, ale hypotéza v počátečním stadiu vývoje se všemi nedostaky, které bude teprve nutno odstranit.
Hypotéza, která vyžaduje existenci statického Vesmíru. Pro mně je jednou z mnoha.
Jak jsi si mohl všimnout, nikdy jsem se nezeptal jak kvartonově vysvětlit např. kruhový oběh elektronů okolo jádra atomů, exitenci silné síly. U ní stačí uvolnění jen 2% k tomu, aby předvedla co umí při atomovém výbuchu. Nakonec jsem nedostal ani odpovědi nač jsem se ptal. Nic, je to odehraná deska.
Stále se ptám, jestli někdo zná jinou historii, pochopitelně teoretickou, která odpovídá souhrnu současných znalostí, nahrazující story o BB.
JSCH

[Schneider]

Našel jsem zajímavý článek o černé hmotě. Ten dokazuje, že je reálnou experimentálně potvrzenou indentitou. Takže nejde o jakési SciFi v pomatených hlavách astronomů. Bohužel je to bez obrázku. Kdo by jej chtěl vidět ať si najde ,Expresní astronomické informace,. není třeba pochybovat o faktech a skutečnostech prokázaných. Zrovna tak nemá cenu vyslovovat konečné soudy. Důkaz existence černé hmoty je nepochybně důkazem, neúplnosti načeho vědění.
Totéž platí o jevu zvaném temná energie. Pomocí supernov Ia, bylo velmi nákladnýma složitým způsobem prokázáno zrychlení expanze Vesmíru. Příčinou je temná energie působící proti směru působení gravitace. Aťse původci této síly říká jakkoliv je skutečnou. Je zřejmé, že se stále unikátnějšími přístroji a metodemi hledání přibývá faktů, které způsobí opravy falzifikovaných částí starých teorií anebo jejich nahrazení nvými.

DETAILNÍ MAPA TEMNÉ HMOTY PŘINÁŠÍ NOVÝ POHLED NA TVORBU KUP GALAXIÍ

Tento snímek ukazuje rozložení temné hmoty v centru gigantické kupy galaxií Abell 1689, která obsahuje kolem 1000 galaxií a bilióny hvězd. Kredit: HST,NASA.Astronomové pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu využili obří kosmickou lupu pro vytvoření jedné z nejostřejších a nejdetailnějších map temné hmoty ve vesmíru. Temná hmota je neviditelná a neznámá látka, která tvoří podstatnou část veškeré hmoty ve vesmíru.

Nová pozorování temné hmoty mohou přinést nové pohledy na úlohu temné energie v počátečních stádiích formování našeho vesmíru. Výsledek naznačuje, že se galaktické kupy mohly formovat dříve, než temná energie mohla zpomalit jejich růst. Je to záhadná vlastnost vesmíru, kdy temná energie bojuje proti gravitačním účinkům temné hmoty. Temná energie odtlačuje galaxie od sebe tím, že způsobuje rozpínání prostoru mezi nimi, čímž se potlačuje vznik obří struktury zvané kupy galaxií. Jedna z možností, jak mohou astronomové prozkoumat tuto pravěkou bitvu, je prostřednictvím mapování rozložení temné hmoty v takových kupách.

Tým vedený Danem Coem z NASA Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně použil Advanced Camera for Surveys Hubbleova teleskopu pro vytvoření mapy temné hmoty v masivní kupě galaxií Abell 1689, vzdálené od nás 2,2 miliardy světelných let. Gravitace této kupy, z nichž většina pochází z temné hmoty, působí jako kosmická lupa. Ohýbá a zesiluje světlo ze vzdálených galaxií v pozadí. Tento efekt, tzv. gravitační čočka, produkuje pokřivený a výrazně zvětšený obraz.

Studiem těchto obrazů odhadli astronomové množství temné hmoty uvnitř kupy. Pokud by byla gravitace kupy způsobena pouze hmotou, kterou vidíme, museli by být obrazy gravitačních čoček mnohem méně výrazné.

Na základě studia mapy rozložení temné hmoty ve vysokém rozlišení, Coe a jeho tým potvrzují, že jádro kupy Abell 1689 je, co se týká temné hmoty mnohem hustší, než se podle počítačových simulací růstu pro galaktické kupy těchto velikostí předpokládalo. Totéž bylo potvrzeno u dalších kup galaxií srovnatelných s Abell 1689. Zjištění je překvapující, protože brzká přítomnost temné energie ve vesmíru by měla způsobit zpomalení růstu všech kup galaxií.
„Galaktické kupy by se tedy musely začít tvořit miliardy let dříve, než nyní předpokládáme, aby dorostly do takových rozměrů, jaké nyní pozorujeme,“ vysvětluje Coe. „V dřívějších dobách byl vesmír menší a hustě zabalený s temnou hmotou. Abell 1689 se zdá být dobře krmena hustou hmotou a mohla tedy dosáhnou takových parametrů, jaké dnes pozorujeme“.

Mapování Neviditelného

Abell 1689 je jednou z nejmocnějších gravitačních čoček, jaké jsme kdy pozorovali. Coeho pozorování, v kombinaci s předchozími studiemi, přinesla 135 složených snímků 42 galaxií v pozadí kupy.

„Obrazy čoček jsou jako velké puzzle,“ říká Coe. „Tady jsme poprvé přišli na to, jakým způsobem uspořádat hmotnost Abell 1689 tak, aby všechny obrazy pozorovaných galaxí v pozadí byly tam, kde mají být“. Coe tyto informace používá pro vytváření mapy rozložení temné hmoty v kupě v mnohem větším rozlišení, než bylo dosud možné.

Coe se spojil s matematikem Edwarde Fuselierem, který působí na vojenské akademii ve West Pointu. „Díky Edwardovi jsme mohli vymyslet novou techniku, pomocí které je možné rozluštit kód na gravitační čočky. Ostatní metody jsou založené na vytváření odhadů toho, co mapa rozložení hmotnosti je a pokouší se najít řešení, které co nejlépe aproximuje získaná data. Použitím naší metody můžeme tuto mapu získat přímo ze získaných dat“.

Astronomové plánují studovat více kup k potvrzení možného vlivu temné energie. Hlavní program Hubbleova teleskopu, který bude zkoumat temnou hmotu v gigantických kupách galaxií, se nazývá Cluster Lensing and Supernova Survey with Hubble (CLASH). V rámci tohoto průzkumu bude dalekohled zkoumat 25 kup v celkové délce jednoho měsíce po dobu příštích tří let. Tyto kupy byly vybrány z důvodu jejich silné emise rentgenového záření, což naznačuje, že obsahují velké množství horkého plynu. Toto množství znamená, že kupy jsou velmi masivní. Pozorováním těchto kup budou astronomové mapovat rozložení temné hmoty, hledat další nezvratné důkazy o raném vytváření kup a možná i temné energii.

Na základě prohlášení STScI-2010-37 z 11. 11. 2010 přeložil Michal Vodička.

JSCH

[Slavek Krepelka]

Našel jsem zajímavý článek o černé hmotě.

Pane Schneider, zkuste si uvědomit, že všechny experimentální závěry jsou výsledkem kalkulací podle dnes platných teorií. Pokud je tedy teorie na draka, je na draka i závěr vyvozený z experimentálních měření, kterému se dnes ve vědě falešně říká experimentální důkaz.

Zářným příkladem je Newtonova formule F=ma. Perfektní experimentování + nesmyslné předpoklady = formule na draka. Veškeré teorie tuto formuli obsahující jsou taky na draka a těžko budete hledat jedinou kosmologickou teorii, která ji neobsahuje.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Schneider]

V tom případě je na draka celá fyzika a vědy s ní související.

[poota]

...
Co se týče Sokratese a jeho kvartonovky, znovu chci říci, že je pro mně stále velmi vzdělaným, inteligentním člověkem a že si jej vážím. To, že na mně kvartonovka působila jako písek v zubech je má věc. Není to teorie, ale hypotéza v počátečním stadiu vývoje se všemi nedostaky, které bude teprve nutno odstranit.
Hypotéza, která vyžaduje existenci statického Vesmíru. Pro mně je jednou z mnoha.
Jak jsi si mohl všimnout, nikdy jsem se nezeptal jak kvartonově vysvětlit např. kruhový oběh elektronů okolo jádra atomů, exitenci silné síly. U ní stačí uvolnění jen 2% k tomu, aby předvedla co umí při atomovém výbuchu. Nakonec jsem nedostal ani odpovědi nač jsem se ptal. Nic, je to odehraná deska. ..

To, že není "domáknutá" až na úroveň teorie, nesnižuje nijak hodnotu některých jejích řešení. Totéž platí i o tom, co Sokrateus neumí nebo nemůže jejím modelem vysvětlit.
Kruhový oběh elektronů kolem jádra by sice kvartonovka vysvětlit mohla snadno jako jakýkoli jiný pohyb, ale elektrony kolem jádra nekrouží, protože by se v to případě nedaly z atomů skládat molekuly. Jestli v tom nemám zase nějaký zmatek nebo nedoučno, tak to věda řeší tím, že "elektrony nemají konkrétní polohu, prostě jsou všude najednou, jenom někde o trochu víc, než jinde". A na takových "precizních" vysvětleních mají fungovat naprosto klíčové jevy - děkuji pěkně. Proti vědeckému vysvětlení mi připadá kvartonovka, jak s ní v ledasčem nesouhlasím, a i se všemi jejími "nedodělky", jako čirý krystal téměř dokonalého tvaru.
Ono to asi bude nejspíš záležet na tom, čemu, tedy kterým definicím, je člověk ochoten "věřit", na až jaké krkolomnosti je schopen přistoupit. A v tom se asi dost podstatně lišíme, tedy všichni.

Zdravím - poota

[adam.benda]

Na Slávkův návrh jsem pro řešení topologické mikroskopie vytvořil samostatné vlákno: http://www.upramene.cz/forum/viewtopic.php?t=2011
Tak nějak samo, čirou "náhodou", číslo tohoto nového vlákna v systému je "2011" :-) a.b

[kacha]

Díky pánové- Slávku Křepelko a Pooto, řekli jste to za mě. Matematika je pouhým pomocníkem vědy, nikoliv jejím mistrem.

[poota]

..Matematika je pouhým pomocníkem vědy, nikoliv jejím mistrem.

Pomocníkem, když poslouží k objevení něčeho nového.
Jenže častěji je jenom bičem na ty, kdo nechtí věřit něčemu starému.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Matematika je pouhým pomocníkem vědy, nikoliv jejím mistrem.

Jako oheň. Výborný služebník a příšerný pán.

S laskavým pozdravem, Slávek.