Mim píše:Konkrétní dotaz by byl třeba na sílu pechu, jako to celé ovlivňuje, nebo na VN, nebo třeba na velikost perforace...ale nic....Pak Kutil udělal do plechu pět děr a divil se...navíc vertikálně...kdo jste se zeptal, proč musí být plechy horizontálně a jaká má bý plocha VN- nikdo? Nevím proč, ale síly mě opravdu opouští valem.....To je vše. Mim
Milý Mime, opravdu si velice vážím toho, co jsi pro toto fórum udělal. Zní to jako fráze, ale myslím to upřímě. (Teď to zase vypadá jeko otřepaná fráze Standy Grosse). Vynechám tedy moje problémy s češtinou a k věci. Nevím, proč se ptát na věci, které se zdají být jasné. Úmyslně používám slova "se zdají", protože samozřejmě všechno může být jinak. Ale to ukáže konkrétní experimentování, jehož důležitost chápu, ale zatím mi na něj opravdu nezbývá čas (viz můj příspěvek v části relaxace). Síla plechu je jasná. Máme rozměry nádoby, máme rozměry elektrod, máme tloušťku VN elektrod (teď nemám čas to hledat, ale myslím, že jsi psal 5mm), a máme mezeru mezi elektrodami a máme i počet elektrod. To všechno jsi už napsal. Předpokládám, že kromě odkaliště jsi žádný volný prostor nedělal. Tak nevidím problém v tom, spočítat sílu plechu. Proč se tedy ptát na něco, co už se zdá být zodpovězeno? Proč musí být plechy horizontálně je také nasnadě. Téměř bych se vsadil, že je to kvůli uvolňo vání plynu. Pokud by plocha děr v elektrodách byla stejná, jako plocha mezer mezi nimi, bylo by to jedno, ale pokud je plocha děr větší, je výhodnější horizontální uspořádání. A jsme u velikosti perforace. Je jasné, že plocha děr musí být co největší, aby měl kudy utíkat nahromaděný plyn, ale zárověň se nesmí příliš zmenšit povrch elektrody, příčemž do povrchu se musí započítávat i hrany děr. Tady je asi otázka na místě, protože to nějakou dobu experimentování zabere.
Otázka zde byla na nerezovou síť, ale bez odpovědi (už mám nerezový drát, a chci to vyzkoušet). Také nevím o tom, že by se někdo dočkal odpovědi na naprosto konkrétní otázky týkající se té tolik vyzdvihované kapacity. Je to kapacita akumulátoru, ze kterého jsi vyvíječ vyrobil, nebo je to kapacita elektrod, nebo je to kapacita vyvíječe vůči zemi, kapacita kondenzátoru u přerušovače, kapacita mozku stavitele vyvíječe,... Dá se najít tisíc kapacit, které s vyvíječem mohou souviset. Také tady ve fakultní nemocnici máme jednu kapacitu v oboru onkologie.
Plocha VN elektrod je také celkem jasná. Dingel používal voštinové elektrody, Ty tlustý perforovaný plech. Z toho vyplývá, že plocha by měla být pokud možno co největší. A znám li tloušťku plechu, není problém spočítat, hustotu a průměr děr, aby výsledná plocha byla co největší. Tak proč se ptát? A pro začátek bych stejnou hustotu a průměr děr použil i pro nerezové elektrody.
Ale závěrem chci říct, že naprosto chápu Tvoje znechucení. Jsem v Tvé pozici na fóru, které se zabývá amatérskou stavbou tepelného čerpadla. Pořád dokola stejné otázky, a přijde nový člověk, a než by si přečetl celé fórum, zase stejné otázky. Pořád dokola. Také už tam nechodím odpovídat tak často, jako dřív.
Tak když to shrnu, chtěl bych se konkrétně zeptat, kterou kapacitu jsi měl na mysli. Ostatní otázky považuji za zodpovězené
A nezlob se na mě, jestli jsi někde odpověděl. Fórum už je opravdu rozsáhlé, podobné věci se řeší v několika vláknech, mohlo mi něco uniknout. Některá vlákna vůbec nesleduji, to už bych opravdu nestíhal.