Aktuálně: Nový finanční systém - SPDR nabízí doživotní měsíční rentu, oddlužení. financování vlastních projektů. Více zde...
Město Krnov - Přímá pomoc jedné domácnosti postižené povodní. Více zde...

Větrná elektrárna (levně)

Vše o alternativních zdrojích energie.

Moderátor: rival

Odpovědět
Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Re: turbina jak noha

Příspěvek od Akord »

Slavek Krepelka píše:1.......No a aby to snad bylo uplne jasne, kdyz nechces, aby ti lidi koukali do zahradky a zaroven nechces, aby ti plny dreveny plot porazil vitr, das prkna stridave na jednu a druhou stranu nosnych breven, takze vitr se do toho daleko mene opre pri stejne rychlosti, nez kdyby prkna tvorila jednolitou zed.
2........Ty porad se ohanis nejakou matikou a nevis, co se deje za humny.
1. Myslím si, že ten strídave deravý plot vítr vyvrátí zjevne snadneji, než plný (pri stejne pevné konstrukci).
2. Nejsi schopný zatím pochopit, že vetšinou nic nedelám, aniž bych to nepočítal, a nic nepočítám, aniž bych to pak nedelal. Že nemáme stejné závery, tak je nekde asi chyba. Udelal a zmeril jsi nejakou turbinu? Já ano, ta menší tu byla i foto. Píšu tady o zkušenostech z vlastního softveru, kterým navrhnu vhodný profil listu, o svých zmerených prototypech generátoru a dalších konstrukcích. Nevím, proč si neco porádné predem neprečteš, než se pustíš nekoho naslepo školit. Podívej se na Žukovského, jeho cirkulaci (studoval možná husi), no a pak se treba mužeme bavit na téma vhodných proporcí profilu, ale ne o jakýchsi pošahaných 30 barelech. Vždyť kritizuješ neco, čemu nerozumíš. Proč neoperuješ alespoň s tak jednoduchou vecí, jako činitel výkonu. Malého Savoniuse jsem také zkoušel, a mužu potvrdit, že má do vrtule daleko. Když si vrtuli neumíš udelat, kup si levnou čínu, zmer, a pak se vyjádruj k veci, jinak se oháníš prázdnými dojmy.


Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: turbina jak noha

Příspěvek od Slavek Krepelka »

Akord píše:
1. Myslím si, že ten strídave deravý plot vítr vyvrátí zjevne snadneji, než plný (pri stejne pevné konstrukci).
Takze zkusenost minimalne cele Severni Ameriky se stavenim prkennych plotu, aby vydrzely povetri, je proti Akordove surealistickemu mysleni. :shock: Zaris Akorde. :eclap: Vezmi si cednik a varecku o stejne plose a protahni si je ve vane vodou, plochou proti vode. Zjistis neco fundamentalniho.

Ciao Slavek. :smoke:


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Re: turbina jak noha

Příspěvek od Akord »

Netušil jsem že Severní Amerika je na tom o tolik lépe a používají cedníky do prken v plote. To asi tím, ze Reynolds a jeho číslo nepochází z Ameriky. Nebo zápasí s nedostatkem prken, kde postaví prkno, pak dlouho nic a pak další prkno, pak ok. Já psal, že prknový plot s mezerama muže mít vetší odpor, než plný plot, a že tvuj záver byl hodne predčasný. Nepsal jsem o mezerách mezi prknama a doufal, že nebudeš chytat za slovo. Kdybys delal ten pokus s cedníkem ve vode porovnatelne se vzduchem, tak bys to zjistil i na nem. To by sis ale musel nejprve neco prečíst o podobnostních číslech. No a až to zjistíš, tak pochopíš s čím v 19.století zápasil ten Reynolds.
Fakt to máte v té Americe nejak naruby, co já znám lidi kolem, a co ríkají o stavbe hustých prkenních plotu, tak je tomu tady v Evrope a evropskými vetry naopak. Leda, že by ses v nečem spletl.


Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: turbina jak noha

Příspěvek od Slavek Krepelka »

Akord píše:Netušil jsem že Severní Amerika je na tom o tolik lépe a používají cedníky do prken v plote. To asi tím, ze Reynolds a jeho číslo nepochází z Ameriky. Nebo zápasí s nedostatkem prken, kde postaví prkno, pak dlouho nic a pak další prkno, pak ok. Já psal, že prknový plot s mezerama muže mít vetší odpor, než plný plot, a že tvuj záver byl hodne predčasný. Nepsal jsem o mezerách mezi prknama a doufal, že nebudeš chytat za slovo. Kdybys delal ten pokus s cedníkem ve vode porovnatelne se vzduchem, tak bys to zjistil i na nem. To by sis ale musel nejprve neco prečíst o podobnostních číslech. No a až to zjistíš, tak pochopíš s čím v 19.století zápasil ten Reynolds.
Fakt to máte v té Americe nejak naruby, co já znám lidi kolem, a co ríkají o stavbe hustých prkenních plotu, tak je tomu tady v Evrope a evropskými vetry naopak. Leda, že by ses v nečem spletl.
To vse zalezi na nekolika vecech.

Zaprve jsem napsal, aby nebylo do zahradky videt, tedy hustota stridave konstruovane prkenne "zdi" je asi tak 110% hustoty solidniho plotu.

Zadruhe, aby v tom bylo jasno, mluvil jsem u turbin o vetsi ucinnosti barelove turbiny oproti letecke vrtuli za relativne nizkeho vetru.

Za treti je mi uplne jedno, s cim se potil pan Reynolds, faktem je, ze cednik, za ktery se da povazovat i stridave konstruovany plot, pri praktickych rychlostech vetru do ~ 80-100 km/h obstoji podstatne lepe nez plot plny. To je empiricka zkusenost.

Ze je v N. Americe spousta veci naruby je neodiskutovatelne, ale s tim cednikem si to vazne zkus.

Ahoj, Slavek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
StepanPepan
Zasloužilý člen
Příspěvky: 255
Registrován: pát 02 dub 2010 11:39
Dostal: 1 poděkování

Malé jsou na nic

Příspěvek od StepanPepan »

Nevím, jestli má smysl se zabývat účinnostmi různých turbín při nízklém větru, protože tehdy mají naprosto zanedbatelný výkon. I kdyby měly účinnost 59%, výkon na metr průřezu je 0,35*v^3 W, což je při větru 3m/s směšných 10 wattů, při použití reálné turbíny to bude maximálně 3-5 wattů elektrických. I monstrózní turbína s průřezem 20 m2 nebude mít na většině území ČR větší průměrný výkon než 100W. Smutné. Malé turbíny jsou na nic, pokud člověk nežije někde ve větrných horách.

Velký problém s malými vrtulemi je, že se otáčejí tak rychle, že jim už pořádně nejsou vidět listy, takže se stávají zákeřnými ptákomlýnky. Malé vrtule a jiné rychlé neviditelné turbíny, třeba ty vertikální šlehače, by se měly zakázat. Jediné malé turbíny by měly mít neprůsvitný průřez, takže by se při provozu nesnižovala jejich viditelnost.


Uživatelský avatar
Jim68
Zasloužilý člen
Příspěvky: 668
Registrován: úte 29 zář 2009 14:36
Dal: 1 poděkování
Dostal: 26 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Malé jsou na nic

Příspěvek od Jim68 »

První rána, a hned trefa! Jasně, tam, kde to mizerně fouká, je barel i vrtule nanic, dvacet procent z ničeho... :D , a kde to fouká víc, je ten barel neefektivní, účinnost vrtulí je úplně nekde jinde, a není to vizuálně hned vidět, proč... ;) .

S tím plotem jsi Slávku možná docela vedle, mám tady za chalupou pár prkenných plotů. A mám ploché, s mezerami 2:10 a 1:1....Podle směru větru mi je odnáší vichřice v tomto pořadí: nejřidší, s mezerami a plný....těsně po sobě.... ;) - pokud nefouká přímo proti plotu, pak je to naopak..... Stavím nový sloupky, šroubuju prkna a taky to občas rozkopu (naposledy jsem ty mrchy nechal ležet měsíc).... A pak přijde vichřice (bydlím kousek od Svratouchu, 20m/s je tu tak 20 dní v roce) a já zase honím prkna po celý zahradě.... A to jsou jen 120cm vysoký. Myslím, že je v tom nějaký aerodynamický fígl.... :roll:

Omlouvám se, že nemám přesazený plot, ale mohu ho po příští vichřici snadno poskládat - jak přesně, s pauzami nebo na hranu? Naposled jsme to dávali do kupy před týdnem....když slezl sníh....

Nebylo tohle vlákno o setrvačnících?
Jak prosím vypadá magnetické uložení setrvačníku? Dává se setrvák osou vertikálně nebo horizontálně? Kdyby ležel celou vahou na ložisku(při vertikálním uložení) nadlehčí se rotací do té míry, aby ho neuvařil?
:roll:


Jim68
Be happy!
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Malé jsou na nic

Příspěvek od Slavek Krepelka »

Jim68 píše:
StepanPepan píše:Nevím, jestli má smysl se zabývat účinnostmi různých turbín při nízklém větru,
První rána, a hned trefa! Jasně, tam, kde to mizerně fouká, je barel i vrtule nanic, dvacet procent z ničeho... :D , a kde to fouká víc, je ten barel neefektivní, účinnost vrtulí je úplně nekde jinde, a není to vizuálně hned vidět, proč... ;) .

S tím plotem jsi Slávku možná docela vedle, mám tady za chalupou pár prkenných plotů. A mám ploché, s mezerami 2:10 a 1:1....Podle směru větru mi je odnáší vichřice v tomto pořadí: nejřidší, s mezerami a plný....těsně po sobě.... ;) - pokud nefouká přímo proti plotu, pak je to naopak..... Stavím nový sloupky, šroubuju prkna a taky to občas rozkopu (naposledy jsem ty mrchy nechal ležet měsíc).... A pak přijde vichřice (bydlím kousek od Svratouchu, 20m/s je tu tak 20 dní v roce) a já zase honím prkna po celý zahradě.... A to jsou jen 120cm vysoký. Myslím, že je v tom nějaký aerodynamický fígl.... :roll:

Omlouvám se, že nemám přesazený plot, ale mohu ho po příští vichřici snadno poskládat - jak přesně, s pauzami nebo na hranu? Naposled jsme to dávali do kupy před týdnem....když slezl sníh....

Nebylo tohle vlákno o setrvačnících?
Jak prosím vypadá magnetické uložení setrvačníku? Dává se setrvák osou vertikálně nebo horizontálně? Kdyby ležel celou vahou na ložisku(při vertikálním uložení) nadlehčí se rotací do té míry, aby ho neuvařil?
:roll:
Nazdar Jime.

1] S tim malym vetrem souvisi akumulace energie malo-vykonneho zdroje, jako treba tlakove turbiny na lepsi vyuziti maleho vetru, treba v setrvaku, nebo v baterkach. I kdyz je toho vetsinou malo, ono se to nastrada. Pokud jde o chalupu, kde je clovek 1-2 dny do tydne, ma to mozna smysl. Ja bych se na to vykaslal v kazdem pripade, a to ziju v celkem vetrne oblasti. Porizovaci naklady zatim nedozenou elektriku ze site, nemluve o udrzbe a spolehlivosi. Oni ti hosi si to umi dobre spocitat, kolik si te muzou dovolit cucat.

2] S tim plotem jsme vsichni vedle, protoze se dohadujeme aniz bychom si nejdrive ustanovili kriteria podminek. V podstate jde o to, ze velka plocha je lepsi pro vyuziti tlaku vetru za relativne malych rychlosti, zatimco mala plocha vrtule lepe vyuzije kineticke energie vetru za vetsich rychlosti. O to same jde u tech plotu.

Je-li zakotveni ponekud slabe, plnny plot jde kukat pred deravym, protoze ho porazi tlak, drive nez kineticka energie vetru porazi deravy plot. Pokud je zakotveni dostatecne silne, a plny plot vydrzi tlak jeste pote co co deravy plot jde kukat diky kineticke, protoze deravy plot nebrzdi vitr zdaleka tak efektivne jako plny.

To ti ukazuje i ta skutecnost, ze se ti plny a deravy plot chovaji ruzne pri ruznych orientacich vetru. Dale do toho vstupuje efekt tvoreni vakua na zavetrnne strane plotu za ruznych vetru a konstrukci plotu atd. Takze se muzeme dohadovat, az budeme cerni a nemame sanci se dohodnout.

Mozna si skuz Kanadsky a Americky deravy a uvidis, jestli to dopadne lip.

Dve nosna brevna [vodorovna] jsou standartni 90mm x 90mm hranaty profil, 2438mm dlouha, standartne tedy na 2578mm stredove vzdalenosti. Prkna jsou standartni 140mm x 16mm obvykle 1524mm, nebo 1829mm vysoka, ~ 100mm nad zemi. Davaji se alternativne na jednu a druhou stranu nosnych breven s tim, ze se nejakych 10-20mm prekryvaji po kolmici. Sloupky jsou obvykle 90mm x 90mm, i kdyz ti dukladnejsi pouzivaji i 140mm x 140mm, ~ 914mm v zemi. Lepsi jsou v betonu, ale casteji jen zapechovane sterkem ve vyvrtanych dirach. A ano, je to po par letech jak kdyz pes utika a chcije, ale stoji. Nicmene, mluvime o plotech v mestske zastavbe, kde 70km/h a vetsi vitr je skutecne raritou. 40-60 ale neni. Venku z mesta to nekdy resi tim, ze sloupky nasazi do zeme jak kdyby to byla zmije, tedy sazeji je do zeme asi tak 150-200mm alternativne kolem linie plotu. Tim se cela konstrukce dost zesili a zestabilni. I kdyz to valne nevypada, ty ploty se pak take zase casem nekaci na vsechny strany a alespon to je pravidelne.

Takze si to preber, ahoj, Slavek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Re: Malé jsou na nic

Příspěvek od Akord »

Slavek Krepelka píše:........S tim plotem jsme vsichni vedle, protoze se dohadujeme aniz bychom si nejdrive ustanovili kriteria podminek.
...........V podstate jde o to, ze velka plocha je lepsi pro vyuziti tlaku vetru za relativne malych rychlosti, zatimco mala plocha vrtule lepe vyuzije kineticke energie vetru za vetsich rychlosti. O to same jde u tech plotu.
............ protoze deravy plot nebrzdi vitr zdaleka tak efektivne jako plny.
Dejme tomu, že vznikl určitý prostor pro diskusi.
Pak ale první odbodkovaný výrok a tretí jsou podle mne ve sporu.
Tlak totiž vždy vytvárí kinetická energie vetru. Vítr nemá žádnou tlakovou energii, protože jde o volné proudení(neuzavrené treba potrubím). Pak lze ríct, že deravý plot pri vhodném dírování brzdí vítr lépe, než plný. Je to možné pri jakékoli rychlosti, která souvisí pouze se správným dírováním. Celkový tlak na plochu plotu včetne jeho mezer muže být pri vhodne dírovaném plotu vyšší, než pri plném. Nejvyšší tlak se dosahuje pri rychlosti vetru za plotem rovné 1/3 rychlosti vetru pred plotem(dá se k tomu dopátrat i pres vzorce), v tom prípade se ztrácí na plotu nejvetší část hybnosti vzduchu. V ostatních prípadech vznikne vždy situace, kdy vetší část vzduchu proste prekážku obteče bez patričné ztráty jeho hybnosti.


Uživatelský avatar
filuta007
Stálý člen
Příspěvky: 48
Registrován: pon 14 dub 2008 7:37
Bydliště: Týn nad vltavou
Kontaktovat uživatele:

kniha

Příspěvek od filuta007 »

o naskenovanou verzi knihy bych měl také docela zájem, pokud někdo bude té dobroty, rád bych také jednu kopii.


PLNÝ VÝKON DO MOTORŮ :-)
Uživatelský avatar
spaceball
Zasloužilý člen
Příspěvky: 614
Registrován: úte 05 kvě 2009 20:25
Bydliště: 48°15'N 16°22'E

setrvák

Příspěvek od spaceball »

Slávku! Utéci od problému výrokem a jakémsi plevelení je asi jednodušší než Akordovi přiznat vlastní neznalost
specializovaného oboru fyziky, kterým je aerodynamika a zkoumá právě ty síly, které vznikají obtékáním tělesa
- je lhostejné, zda se jedná o profil křídla či zeď. Neperforovaná překážka kolmá k proudění (vzduchu nebo kapaliny)
má i tu vlastnost, že se před ní vytváří prostor zvýšeného tlaku (v případě plynu), který napomáhá obtékání daleko před
překážkou. Tryskáč si před sebou tlačí jistý objem stlačeného vzduchu (vzdušný vak), který po překročení Ma1 "protrhne"
špicí svého letounu a ozve se sonický třesk.. Dobří montéři instalují parabolické antény na zeď domu tak, aby byly ze
severního směru plně chráněny, takže i sebesilnější jižní vítr je neulomí či neotočí. Antény shodných parametrů za komínem
už takové štěstí nemají (komíny také ne). Ještě k tomu takzvanému plevelení - plevelí se všude pokud to vyplyne ze
situace a pokud vím, tak o sudech, větru a plotu jsi začal první psát ty. S tou diakritikou taky něco dělej - nedá se to číst.
Když to mohu já mobilem s En/Ge klávesnicí...
Jim68 píše:Jak prosím vypadá magnetické uložení setrvačníku? Dává se setrvák osou vertikálně nebo horizontálně? Kdyby ležel celou vahou na ložisku(při vertikálním uložení) nadlehčí se rotací do té míry, aby ho neuvařil? Rolling Eyes
Klasické magnetické ložisko zde již bylo popsáno - axiálně je nadnášeno magnety a radiálně je vedeno nejčastěji na
keramickém čepu - platí to pro "vertikální" uložení. Několika tunový setrvák vyžaduje opravdu silné magnety a nejedná se
o absolutně "bezztrátové" ložisko z hlediska magnetického. Vakuum ani tak není důležité pro ložisko (s rezervou), jako pro
samotný setrvačník. Sofistikované magn. ložisko s proměnlivým magn. polem vyžaduje cívky, snímače, ovládací jednotku,
zesilovače, napajecí zdroj, software... Mám obavy, že toto řízené magnetické ložisko by cenově přesáhlo zamýšlený
amatérský kinetický zásobník energii na krátkodobé výpadky sítě - krátkodobé z toho důvodu, že otáčky nesmí poklesnout
pod jistou úroveň (jak zde bylo řečeno). Kompenzovat delší výpadky sítě dovedou jen chemické akumulátory a měniče.
Případ gyro-autobusu (několik stránek dopředu) je trochu o něčem jiném - náhrada trolejí, nikoliv energetické řešení...ale tato odpověď nepatří samozřejmě Tobě, jen jsem něco navíc shrnul pod Tvou citaci...


Spaceball Obrázek
_________________
To není průmyslové znečištění, co poškozuje naše životní prostředí. Jsou to nečistoty ve vzduchu a vodě, které za to mohou. G. W. Bush
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: setrvák

Příspěvek od Slavek Krepelka »

spaceball píše:Slávku! Utéci od problému výrokem a jakémsi plevelení je asi jednodušší než Akordovi přiznat vlastní neznalost specializovaného oboru fyziky, kterým je aerodynamika a zkoumá právě ty síly, které vznikají obtékáním tělesa
- je lhostejné, zda se jedná o profil křídla či zeď. Neperforovaná překážka kolmá k proudění (vzduchu nebo kapaliny)
má i tu vlastnost, že se před ní vytváří prostor zvýšeného tlaku (v případě plynu), který napomáhá obtékání daleko před
překážkou.
Nazdar Spaceballe,

Priznavam, ze oficialni fyziku znam mene nez Akord. O tom polstari, ktery napomaha obtekani jsem mohl napsat take, jenze jsem mezi tim narazil na vlakno vetrnych mlynu a je mi jasne, ze Akord to take zna a dohadoval se zde se mnou ze sportu. Dekuji, nechci. Byval bych povazoval za prislusne byt odkazan na to vlakno temi, kdo jsou to dele v prvni rade, Akordem v prve rade, nakecal se tam toho dost. Je to tam probrane nejednou a dostatecne.

S mou diakritikou je to jak to je, nebudu si preprogramovavat klavesnici, mam s timhe archaickym kompem dost potizi tak jak je. S nepreprogramovanou je me psani prilis pomale.

Ahoj, Slavek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Miroc
Nový člen
Příspěvky: 2
Registrován: čtv 06 kvě 2010 23:34

Mozno to niekomu pomoze

Příspěvek od Miroc »

Mozno niekomu pomozu info na stranke

http://www.vawt.om2cm.sk


martin11
Zasloužilý člen
Příspěvky: 4090
Registrován: čtv 17 led 2008 16:08
Dal: 384 poděkování
Dostal: 243 poděkování

doporučuji vaší pozornosti

Příspěvek od martin11 »

http://www.urbangreenenergy.com/products/eddy

...na tuto firmu / zastoupení pro čr/ mám velmi dobrý kontakt, jakmile se to bude v čr prodávat dám vědět....jde jen o to, kolik to bude stát :idea: m11 :lol:


... věřím, že se " TO " povede ......
xzzzx
Zasloužilý člen
Příspěvky: 285
Registrován: stř 14 bře 2007 10:52
Bydliště: Valtice
Dostal: 1 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Větrná elektrárna (levně)

Příspěvek od xzzzx »

Mimo téma (offtopic)
Co se dneska neděje?


Svět zboř! Já budu stát.
Honza20
Nový člen
Příspěvky: 4
Registrován: stř 07 bře 2012 12:17

Re: Větrná elektrárna (levně)

Příspěvek od Honza20 »

Ahoj na foru. Planuji postavit mensi vetrnou verikalni elektrarnu nejspis se Savoniovou turbinou. Nasel jsem na netu dle meho nazoru cenove dostupne cyklomotory http://german.alibaba.com/product-gs/ce ... 56988.html . Myslim, ze by sel i docela dobre spojit s rotorem, jehoz horni a spodni cast by tvorily rafky od kola s klasickym vypletem mezi nimiz by byly obezne lopatky a ukotvit do ramu. Mate nekdo s cyklomotorem zkusenosti, nebo alespon predstavu, jak se cyklomotor chova pri rozbehu?? Jaky muze klast odpor a jak velka musi byt turbina?? Jak se chovaji Vase po domacku vyrobene alternatory, jestlize je zapojim jako motor (otacky, vykon...) ?? Dekuji za info a cas Honza


Odpovědět

Zpět na „Jak na to...“