Prostor

[sokrateus]

Teda já zírám, málem s votevřenou hubou. Zatímco já celý večer čučím na slovenskou Let's Dance, (mimochodem dělají to moc dobře!) Gabča tady válí jako "stará" kvartounice. Až na několik drobných rozdílů způsobených spíš jiným názvoslovím,(např. energii v kvartonovce mýtíme, my tam preferujem hmotnosti, ale to je vopravdu nicotný detail) je to perfektní. Kde se to v tý holce vzalo?! V ní musely chytnout saze! Pozor na ni! Ještě jsem zvědav na její ilustrační výtvarná dílka a du do kvartounskýho důchodu! Karpe die. Soky

[martin11]

protzože jsem nedávno položilotázku, jak je to s tou gravitací, tak jsem také trochu kouknul jinam....Kolegy Sokrateus jistě promine, že mu zde trochu plevelím...ale zdůvodnění jež je uvedeno dále je velmi seriozní. Nevím nakolik to odporuje jiným představám , ale hlavně se zde ...v tomto pojednání dozvídám a je to doloženo matematicky, že se kosmos rozpíná....

...pak ještě ....myslím , že jsme přišli o jednoho kolegu, který napsal ten citát o "hospodských řečech"
...prostě napsal, že hoto tady ..ty řeči o ničem už nebaví...
a já jsem byl označen za Bílého koně tohoto člověka.....všem, kterých se to dotklo upřímně prohlašuji, že se ..a to nejen zde...ale všude...a na všech forech, kde jsem se zapojil do diskuse./ Smart autoklub, Soběstačnost atd/....vždy jen sám za sebe....!!!... přátelé, kteří mě oslovili v obavě, že bych se mohl ...nebo jsem se stal nástrojem někoho tímto ujišťuji, že tomu tak v žádném případě není.....doufám , že se k tomuto tematu již nebudu muset vracet.....váš martin11
..a dále ...vědecké vysvětlení gravitace.....

http://caletka.ing.sweb.cz/an/antigravitace-.htm

[Schneider]

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ještě jednou se CHCI za lineární myšlení-logiku omluvit. To neznamená, že by byla vlastní jen ženám. Ale ženy jí používají většinou. Jsou tak ustrojeny. Díky ní a ženám většina mužů je schopna přežít a lidstvo nevymřít. Takže jde o přírodou dobře vymyšlenou vlastnost. Pro život je to nesporné plus.
Tady při úvahách stačí mít na paměrti jediné podstatné. Historie proběhlých a probíhajících dějů je komplexní v celém prostoru v nichž se dějí. Vše souvisí se vším a jakákoliv událost ovlivní všechny ostatní, lépe řečeno v každém ,teď, proběhlé interakce v každém prostorovém bodě prostoru ovlivní všechny děje další. Čili historie probíhá tak, že ke změnám-reakcím dochází současně v celém prostoru.
Stejně jsem Ti to asi vysvětlil blbě, ale snad lze pochopit co mám na mysli.
A teď podstatná věc. Prakticky nelze vstoupit do této historie, třeba v současné době, a vysvětlit nějaký v ní probíhající děj v celé komplexitě vztahů-interakcí historie samé. Pro jejich pochopení je obvyklé, že dojde k vyjmutí určitého problému s tím, že jako abstraktní příklad se pokusím něco někomu vysvětlit anebo nacházet pomocí něj řešení.
ALE VŽDY MUSÍM VĚDĚT, ŽE VYSVĚTLENÍ ANEBO ŘEŠENÍ PŘÍKLADU NESMÍ BÝT V ROZPORU S KOMPLEXITOU DĚJŮ ( DĚJE PROBÍHAJÍCÍ SOUČASNĚ ) V REÁLU čili se zmíněnou historií tu nelze měnit.
Čili, že musí nejen dávat pravdivé předpovědi, ale také nebýt v rozporu s historií. Všehomír, což je veškerý časoprostor, má jen JEDINOU historii. I kdyby v něm bylo miliony paralelních světů anebo vesmírů. Jeho historie je jen jedna.
Nehodlám myslet za Tebe, zkus si sama domyslet záležitost anihilace v kvartonech v čase, tady v historii ,veškerenstva,. Já osobně jsem našel jen absurdní možnosti. Třeba Tě napadne něco co mi uniká. VŠE MÁ SVOU HISTORII VZNIKU SVÉ SOUČASNÉ PODOBY A VLASTNOSTÍ. I vakuum. Ono je z našeho pohledu poslední matrjoškou, o které jako hmotě aspoň něco víme ale z hlediska historie proces vzniku byl tou první. A v tom je to dilema. Pokud budu uvažovat o kvartonech, tak by musely vzniknout najednou, v jednom ,teď, a s jejich vznikem by započal i čas. To je úvaha, kterou by snad mohl vyřešit jen Bůh, se svou tvořivou silou. Právě proto jde o absurdum. A ať promýšlím jiné varianty vždy dojdu k nějaké absurditě. Jde o problém, co bylo dřív, slepice nebo vejce? Na tuto otázku je známa pravdivá odpověď, ale pro prvopočátek existence vakua ji nelze použít. Vakuum se se svými vlastnostmi těžko mohlo vzniknout z nějaké své předchozí hmotné formy.
Pepa říká, že má v záloze 2.suterén, tedy, že hmota je ještě jemnější, než svět protoelů, to si myslím také. Pokud tomu tak je, nelze vysvětlovat anihilaci kvartonů bez znlaosti toho jakou má při ní úlohu.
Takže, je mi to líto, ale pro mně vysvětléní průběhu anihilace v kvartonech není vůbec důvěryhodné. Já jsem si až do poslední chvíle myslel, že v kvartonu anihilace není možná, protože není kam uskladnit přebytek energie než zase do nějakého kvartonu . Takže by musely všechny až snad na několik chudáčků
trvale existovat v totální exitaci. Anebo jejich základní forma by byla bez jakékoliv exitace. Takže pokud mohu věřit vysvětlení Sokyho, jsou kvartony ve stavu kdy další anihilace jejich protoelementů není možná. Pak by bylo možné vakantem- ty jsou pak jediné s energií - nějakou energii kvartonu dodat, ale jakmile by byla dodána, zejména vtažením vakantu dovnitř, muselo by dojít v kvartonu k anihilaci příslušných protoelů s následným zbavením se přebytku energie. Pak by mezi kvartony přeskakovala kvanta fotonů nebo jiných leptonů, ale těžko příslušný protoel. ČILI SYSTÉM VTÁHNU VYTLAČÍM JE TÉŽ PODEZŘELÝ.
Malá otázečka: Kolik energie má 2. suterén a jak se projevuje o patro výš?
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Elektrony-další záhada. Elektron, možná že je teď vše jinak, obíhá atom po různých orbitech-valenčních sférách. Ty jsou kvantovány. Takže když má přebytek energie přeskočí na do vyšší sféry, kde pro stejný časový oběh musí oběhnout delší dráhu a zvýšit rychlost. Tím akumuluje více energie. Pokud je na poslední, nejdále od jádra, zbaví se
přebytku energie emitací fotonu, který jej také zároveň přidrzdí a elektron přeskočí na nižší orbitu. Když roztavím železo na tisíc stupňů svítí jako slunce. Takové množství energie z něj fotony odchází. A pak je tavičům u pece pořádně horko. Molekuly železa v tavbě se pohybují jak zběsilé, jejich elektronové obaly jsou víceméně společné, čím delší dráha, tím více možné akumulace energie.
Otázka zní nebo prosba: Můžete namalovat schema jakým mechanizmem v kvartonovém světě lze zajistit KRUHOVÝ sférický pohyb vakantu elektronu okolo jádra atomu anebo pohyb měsíce okolo země?
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Já jako obvykle znaven končím a přeji Vám abyste od Sokyho dostala všechny kytičky kvartonového světa. JSCH-PD

[Schneider]

Martine, dík za přílohu o gravitaci, mám o čem přemýšlet. Jeto něco k čemu se člověk jen tak hned nedostane. Dostal jsem Tvůj vzkaz. Mám pocit, že jsi chtěl o něčem diskutovat. Napiš to znova. Odpovím.

Zároveň bych chtěl touto cestou požádat někoho o podrobnější popis kavitace. Moc o tm nevím.

JSCH-PD Zdravím -

[martin11]

....doufám, vážený příteli , že diskutující zde již pochopili, že i laik amater- badatel..a navíc bez matematického vzdělání...může dělat "vědu"...ono mi totiž nic jiného nezbývá...když mě to k té technice tak táhne...a teorie se nedostává....
...ke kavitaci...měl jsem patent Schafera na kavitační zařízení...ale nemohu to nikde najít a odkaz mi zmizel.
...zatím se na nic ptát nebudu....provedu nějaké pokusy se setrvačníkem.../až ho vymyslím/..a pak se na ten problem vrhneme....zatím vám přeju příjemné se dohadování o exitaci vakantů a jejich anihilaci ve vákuu...prostě všechno souvisí se vším....zdraví martin11

[Gabča]

Hezký den,
možná zklamu... ta historie, vyjmenuju Vám Přemyslovce, ale...
Snad byl kdysi nějaký požírač antinetronů... který způsobil svět. A předtím, vzniklo vakuum (krystal), třeba krystalizací..... nevím. Současná fyzika disponuje podobnými zoufalými vysvětleními, vč. toho, že co bylo před velkým třeskem se zásadně nezkoumá. Tady také mohl být třesk... počátek krystalizace... jako ve skle. Krystalizační jádro, vložené třeba někým. Fantazii se meze nekladou, v tuhle fázi ale máme o zábavu vystaráno s prvním suterénem.


S těmi energiemi by mě to taky zajímalo...
Co se vybaví mě: máme tvrzení klasické fyziky, že úplnou energii E=mc2 z hmoty dostaneme zrovínka anihilací.... tj. z dvou částic dva fotony... není to zas tak mnoho.... jen dva fotony. Ten vzorec E=mc2 vypadá daleko dramatičtěji...ale to je jedno, jiná pohádka.
Tedy, předpokládám, že se všechny 4 součástky přitahují, jeden s každým (nábojově, grupově). Když se přitáhnou k sobě ve čtveřici, v posledním momentu se děsně zrychlí, plus rychlost dosavadní, a vzniklá řacha způsobí velmi navýšené napnutí v kvartonech kolem.... tj. když toto napnutí odpluje v dál, tak na místě už nezbyde energie žádná.

Pozn. dotaz na Vás nebo Sokrata: Do toho se mi motá to, že v jaderném reaktoru, když vložím nějakou menší energii na rozbití... jak jsem kreslila - kvartonu, tak se mi to odmění emisí mnohonásobně vyšší energie než byla ta vložená. Ale možno to teď s něčím pletu... energie mohla být uložená do něčeho jinak propleteného, v tom těžkém cosi.

Otázka zní nebo prosba: Můžete namalovat schema jakým mechanizmem v kvartonovém světě lze zajistit KRUHOVÝ sférický pohyb vakantu elektronu okolo jádra atomu anebo pohyb měsíce okolo země?
JSCH-PD

No to je teda finta.... orbitální dráhy jsou oříšek, a Vy to chcete po mě Třeba někdy jindy..
------------------------------------------

Zdravím Martina,
buď v poho, všichni víme, že jsi fajn, a ikdyž si uděláš za sebe legraci, tak tím spíš rozhodně Karkulka nejsi, ale to Ti nemusím říkat . = důkaz že jsi svůj. A každý si můžeme/š písat co chceme. Byl jsi jen první na ráně, trochu nás to zamrzelo se o sobě dovědět názor, ale už je to pryč. Kolegovi vyřiď, že je mi to líto.

Obrázky protoelů asi změním na trojúhelníčky, aby se z toho dal udělat ten krystal.

Mějte se hezky
Gabča

[sokrateus]

Jendo, mám tedy už složku Antischneider uložit ad akta? Není to škoda? Já myslím, že ji jen tak uložím do vrchní zásuvky a „přijde den z dolů jde plamen a dým…“ Bude vždy poruce!
S částí Tvých názorů a dedukcí mohu souhlasit, ale nedokážu kvartonovým modelem modelovat minulost. Tento model pouze popisuje možný současný stav vesmíru. A proto nebylo nutné zapojit do diskuse pojem čas. Čas je antropická kategorie fyziky; v reálném vesmíru platí jen tady, (myšleno přísně lokálně) a teď (ve smyslu trvání). Čas potřebuje jen antropos k predikci a analýze, neboť má analytické paměťové centrum na sumarizaci a posloupnosti vjemů. Žádný jiný hm. objekt neorganické přrody nic takového nemá. Nepotřebuje znát vzdálenost, protože interakce probíhají lokálně (v mikroprostoru) mezi sousedícími prvky prostoru. Jejich interakci určuje jejich postavení v tomto prostoru a jejich momentální fyzikální stav, což je především míra jejich excitace tj. vyvedení z nulitního stavu. Nic jiného hm. objekty nepotřebují. Rychlost průběhu interakce (pohybu) je dána vyvolanou mírou asymetrie hm. pole pohybujícího se objektu. Stále je to jen a jen o míře excitace a míře asymetrie. To jsou dvě premisy chování hm. objektů, podle KMV.
// Žádný vakant-protoelement nemůže působit svými exitovanými poli směrově, pouze všesměrově.//
Jendo, je to přesně naopak: hm. působení protoelů je všesměrové pouze je-li ten protoel široko, daleko sám voják v poli. Potom komunikuje se všemi kvartony kolem něho. Jendo, co Ti teď napíšu zatím v tajnosti je to tajdův. Mám důvodné podezření, že to hm. působení vakantu se všemi kvartony není souvislé a kontinuální. Kdysi na NP, nevím jestli jsi u toho byl, i peak souhlasil s názorem, že hm. působení (kladu důraz na to hm. působení) vakantu provádí v 1. excit slupce sférickou rotaci a „obcuje“ tak postupně se všemi kvartony v té slupce a takže se vlastně excitace jednotlivých kvartonů a s tím i „výstavba“ hm. pole vakantu probíhá v rychlých excitačních pulsech. Zvonku to vyzerá, jakoby hm .polem neustále radiálně procházely excitační pulzy- gravitony. Ale pst, je to jen spekulace, na které jsme se s peakem téměř shodli. Ta rotace hm. působení, pozor, nejde o nějakou mechanickou rotaci samotného vakantu, ale jen jeho hm. působení! Takhle nemechanická rotace hm. působení silně zavání klasickým spinem. A máš zas o čem přemýšlet, Jendo.
Jinak už jsem tady mnohokrát ventiloval, že hm. působení s kvartony je oboustranně intenzivní: injektuješ-li do sférického hm. pole vakantu dodatkovou hmotnost,tj. zvýšíš-li excitaci části 1. excit. slupky recipročně i hm. působení vakantu se tím nasměruje k této části hm. pole. Nejvíce se to projevuje právě při centrickém pohybu antipodů, kdy se zvětšuje excitace vakantu tímto směrem a protože má k dispozici od přírody jen své kvantum hm. působení, odnesou tuto příchylnost vakantu ke směru zvětšujícíse excitaci kvartonů mezi antipody ty kvartony v opačném směru než probíhá dostředný pohyb. Dokonce myslím, že už jsem to tady napsal při popisu „anihilace e- e+ „ Hm. působení obou antipodů se čím dál více směrují do užšího a užšího kužele ve směru zrychleného pohybu.. Až se setkají u posledního kvartonu mezi nimi. Na něj soustředí veškeré své kvantum hm. působení trhají ten kvarton z obou stran. V případě antipodů, leptonů si ho „bratrsky“ rozdělí a máme kvartony dva. V případě antipodů, nukleonů je závěr složitější: primárním produktem je neutrino a veškerou hmotnost polí obou antipodů získají svědkové té „anihilace“, tj.okolní kvartony, které vytvoří získanou vysokou hmotností shluk protoelů, který se vzápětí rozpadne na piony. Protože při tom chaotickém rozpadu si některé protoely spletou své původní „chlívky" a „zaběhnou“ se k sousedům. Nejčastější záměnou jsou p-n záměny a máš tu piony pí- a pí+ jak vyšitý. No, vědcové zjistili, že počet takto „postižených“ nově vzniklých kvartonů-pionů není stálý a pohybuje se mezi 3 až 5 piony. Jak jsem koupil, tak Ti prodávám. Přeber si to podle chuti.
// Já jsem si až do poslední chvíle myslel, že v kvartonu anihilace není možná, protože není kam uskladnit přebytek energie než zase do nějakého kvartonu //.
Proč podle Tebe není anihilace protoelů v kvartonu možná? Samozřejmě možná je a nemusí si při tom protoely „rozbít čela“. Stačí se k sobě přiblíž, tak aby „vypukla“ mezi protoely totální vazba, neboli nasycení, neboli saturace hm. působení. Já se Ti Jendo zeptám: proč nukleony v jádře zaujmou jen konečný objem a nespadnou do mikročerné díry? Co jim v nestálém sbližování vadí? Jsou přece všichni zdrojem gravitace, měly by skončit v singularitě. Proč neskončí? Odpověď je blízká předcházejícím popisovaným situacím: protože při dostatečném přiblížní, které nemusí být prostorově nulové, dojde v tom konečném objemu jádra k nasycení grupové antipodity, která drží ty nukleony pohromadě. Jendo, proč dochází k nasycení magnetizace feromagnetika? Z podobných důvodů, není už co magnetizovat. Proč mají nenulový, kilometrický rozměr tzv. černí trpaslíci? Myslím, že jsem vyčerpal dost případů nasycení vazby v přírodě!
/
Jendo tohle je Tvoje totální neporozumnění situaci uvnitř saturovaného kvartonu. Protoely v něm se vzájemně přiblíží na saturační hranici, kdy jejich veškeré hm. působení je soustředěno jen mezi protoely. Jendo, tohle znamená, že veškeré hm. působení protoelů je uplatněno na excitaci objektů 2. suterénu! Doufám, že nechceš abych Ti je popsal. Tak daleko,resp.hluboko do nitra vesmíru jsem se ještě nedostal. Ale jak pravil ten Neruda: „My přijdem blíž, my světů dožijeme, my bijem o mříž, ducha lvi, a my ji rozbijeme! Tak se na to, Jendo, připrav! Chce to dobrý kladivo!

PS:promiň ani jsem nestihl opravit všechny překlepy.

[sokrateus]

Pozn. dotaz na Vás nebo Sokrata: Do toho se mi motá to, že v jaderném reaktoru, když vložím nějakou menší energii na rozbití... jak jsem kreslila - kvartonu, tak se mi to odmění emisí mnohonásobně vyšší energie než byla ta vložená. Ale možno to teď s něčím pletu... energie mohla být uložená do něčeho jinak propleteného, v tom těžkém cosi.
Mějte se hezky
Gabča

Poněvadž Jenda už asi "šláfuje" a neozval se, zkusím suplovat.
Gábi, prosímtě nesměšuj jaderný reaktor s kvartony. v reaktorech se používají materiály s nejnižší vazebnou energií na nukleon (musím používat klasické názvosloví), které mají blízko k samovolnému rozpadu. K iniciaci jejich rozpadu stačí dost málo: zásah jedním pomalým neutronem. S ním se dostane zasažené jádro do kritického stavu a rozpadne se na stabilnější jádra se střední atomovou hmotou, t.j. jádra s vyšším stupněm vazby.Vyšší stupeň vazby znamená uvolnění t.zv. vazebné energie. No, rozdíl mezi původní menší vazbou na 1 nukleon těžkého jádra a novou vazbou odštěpků s vyšším stupněm vazby na 1 nukleon se projeví jako uvolněná energie. To je ënergetický základ jaderného reaktoru. Ten pomalý neutron je taková poslední kapka, která tak destabilizuje to těžké jádro, že mu nezbude nic jiného než "zavřít krám" a zbankrotovat.. Jistě mi rozumíš ,viď? Gabi, ale na rozpad kvartonu bys musela pořádně "přiložit pod kotel" Tam nejde o eV přidané energie, ale MeV. Chvatít? Jestli ne, ozvi se. Soky

[lajos]

Jsou i rychlé reaktory

[Gabča]

Mno,
jasné, jasné... dejme tomu, že je jasné, že na oddělení protoelů od sebe je potřeba vynaložit práci, a naopak, přiblíží-li se k sobě, tak se s řachou spojí, a ta řacha to jsou uvolněné fotony... energie. . Jako magnety. Dejme tomu že na oddělení součástek těžkého jádra je potřeba malinko práce, a ty odštěpky se potom spojí s řachou v něco jiného, a z toho se uvolní zase fotony. Jo? Teda ani ve snu by mě před časem nenapadlo, že se budu zabývat jadernou fyzikou..
Mě už vomejou ze mě samé

Takže princip jaderné elektrárny je, že kdysi se v nějaké hvězde poslepovaly magnetky tak bizarně, třeba kladné póly na sebe, tedy s vnitřním pnutím, že když se do toho trochu štouchne a rozlepí, tak to začne křupat, přeskakovat..... až se to nakonec pospojuje nějak inteligentněji... plus a minus póly k sobě. To křupání a praskání je získaná energie.

A úplně nejtěžší je roztrhnout kvarton. Soky, jak jsme kreslili ten rozpad neutronu a protonu, s tím, že se do toho zamotal kvarton v místě srážky, jak to s tímto souvisí?

-----------------------------
Ahoj lajos,
a mohl bys ty rychlé reaktory popsat metodou viz výše? Tj. magnetky, lepidlo, kladívko ... Tedy, jestli to vůbec jde..

[Schneider]

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
.......S částí Tvých názorů a dedukcí mohu souhlasit, ale nedokážu kvartonovým modelem modelovat minulost. Tento model pouze popisuje možný současný stav vesmíru. A proto nebylo nutné zapojit do diskuse pojem čas. Čas je antropická kategorie fyziky; v reálném vesmíru platí jen tady, (myšleno přísně lokálně) a teď (ve smyslu trvání). Čas potřebuje jen antropos k predikci a analýze, neboť má analytické paměťové centrum na sumarizaci a posloupnosti vjemů. Žádný jiný hm. objekt neorganické přrody nic takového nemá. Nepotřebuje znát vzdálenost, protože interakce probíhají lokálně (v mikroprostoru) mezi sousedícími prvky prostoru. Jejich interakci určuje jejich postavení v tomto prostoru a jejich momentální fyzikální stav, což je především míra jejich excitace tj. vyvedení z nulitního stavu. Nic jiného hm. objekty nepotřebují. Rychlost průběhu interakce (pohybu) je dána vyvolanou mírou asymetrie hm. pole pohybujícího se objektu. Stále je to jen a jen o míře excitace a míře asymetrie. To jsou dvě premisy chování hm. objektů, podle KMV.......

Takovou, promiň ppitomou úvahu o čase jsem nečetl ani od pánů Streita a Navrátila. Říká Ti něco slovo načasování?Podle toho cos mi tu napsal je úplně jedno jestli DŘÍVE naleju vodu do kyseliny anebo naopak. Radši to nezkoušej. To, že jakýkoliv proces i kvartonová anihilace se neděje v čase můžeš vykládat jen svým fandům, kteří Ti vše bezvýhradně věří.
Buď tak laskav a vylez konečně na chvíli ze svých kvartonů a zkus myslet aspoň trochu Drontsky vševesmírně.
Čas rozhodně není mírou exitace a asymetrie. Tyto dvě vlastnosti Tvých kvartonů lze časem poměřovat, pokud v nich probíhají cyklické změny. Pokud ne a jsou nehybné, TRVALE BEZE ZMĚN, pak mají jen jednu možnou historii - neexistovat. [/b] VŠE JE O KMITECH.
Všechny činnosti probíhají v určitém časovém sledu za přesných dalších fyzikálních působení -třeba teploty- které také jsou determinovány časem-kmity-oscilacemi.
Abych Ti popravdě řekl, už té kvartonové asymetrie mám plné zuby. Co ta všechno umí a čím vším je.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

.......Čas potřebuje jen antropos k predikci a analýze,...... Doufám, že jako správný antropos jsi analýzou času došel právě k tomuto způsobu vysvětlování
své KH.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
K anihilaci by mělo docházet podle vzorců i mezi vakanty. A to je horší, jak může existovat částice jejíž vakant, byť částečně anihiloval?
Malá otázečka: Jsou protoely po anihilaci ve vakantu stejnými jako před ní?
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Co se týče ,teď,. Zrovna nedávno jsem to níže vysvětloval. Nejdříve otázečka: Vymyslil Planck své konstanty jen tak pro legraci? Není mezi nimi i kvantum asu?
Podle mne jde o nejmenší časový úsek, ve kterém proběhnou veškeré interakce tak, že lze vně poznat změnu. Ono ,teď, je abstrakt, nelze je námi reálně zjistit, jen si ho snad představit. Taková představa je pravdivá pokud uvažujeme ,teď. je jediný okamžik platící současně pro celý prostor. Nelze jej zaměňovat za nám dobře známý čas relativní-hodinkový.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nikdo nechce, abys KH modeloval minulost. KH by měla pravdivě popsat vlastnosti reality, nikoliv je jakkoli korigovat. Musí platit v čase. Součástí reality je její historie a budoucnost. Správná historie musí dávat pravdivé předpovědi pak má i pravdivou historii. Realita o historii nic neví, my po časem získaných zkušenostech a znalostí o historii dobře víme. Co se týče kvartonů a množství jejich energie, tak v minulosti, v začátku jejich bytí, mohly existovat asi jen dvě prvotní formy: 1. S maximální energií s následnou anhilací, čímž by se přebytek energie získané anihilací projevil tak, že každý kvarton v prostoru by od všech okolních byl exitován, čímž by došlo opět k anihilaci a tak pořád. 2. Ve stavu jen s kritickou velikostí energie, tedy žádný kvarton by nebyl exitován a prostorem neputovala žádná Gabčina energie v podobě kouliček. Zbyla by jen energie nemnoha vakantů, kterých v podobě částic je na kubík prostoru Vesmíru asi dvě až tři.
Jenže Vesmír je plný záření a plazmy. plný energie a gravitačních vln. Takže mi to i ono vychází jako absurdita.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dnes končím. Je nízký tlak a nemohu si své nervy příliš pouštět na špacír. Začátek textu je jasným toho důkazem.
JSCH-PD

[lajos]

Co bych si vymýšlel, internet ti poskytuje vše, na škole jsem sice měl specializaci jaderné reaktory ale spíš jsme se zabývali s těmi pomalými:

Pro udržení stabilního průběhu řetězové štěpné reakce, která probíhá v jaderném reaktoru, je třeba dosáhnout stálého množství neutronů v reaktoru. Tedy, aby počet pohlcených neutronů nebo neutronů uniklých ze systému, ať už způsobí štěpení nebo ne, byl stejný jako počet neutronů vzniklých při štěpení. V rychlém reaktoru se neutrony nezpomalují a mají tak relativně velmi malou pravděpodobnost záchytu neutronu a následného štěpení. Pro dostatečný počet nových neutronů tak potřebujeme daleko vyšší počet štěpení než v klasickém reaktoru. To je možné dosáhnout díky daleko vyšší hustotě neutronů a většímu obohacení paliva (většímu podílu štěpného izotopu s lichým počtem neutronů). Rychlé reaktory tak pracují s vyšší hustotou neutronů a vysokým obohacením štěpným izotopem.

Vyšší hustota neutronů však také umožňuje mít větší počet záchytů neutronu štěpitelným izotopem se sudým počtem neutronů a tedy jeho efektivnější transformaci na budoucí palivo. Dá se připravit taková konfigurace, například se jádro reaktoru obloží blanketem složeným pouze z uranu 238 nebo thoria 232, kdy se produkuje daleko více nového štěpného materiálu, než se ho v takovém reaktoru spotřebuje. Takový typ reaktoru se označuje jako množivý. Je to také jedna z nejdůležitějších vlastností rychlého reaktoru, pro kterou se pracuje na jejich využívání.

Problémem je, že větší počet štěpení znamená i větší uvolňované teplo. Díky tomu musí mít rychlý reaktor efektivnější odvod tepla a zároveň se musí chladit médiem, které dokáže pracovat i při vysoké teplotě (zhruba 500oC). Velmi často se využívá chlazení tekutým sodíkem. To je jen jedním z důvodů, proč jsou rychlé reaktory technologicky i ekonomicky mnohem náročnější než reaktory klasické.

[sokrateus]

a mohl bys ty rychlé reaktory popsat metodou viz výše? Tj. magnetky, lepidlo, kladívko ... Tedy, jestli to vůbec jde..

//na oddělení součástek těžkého jádra je potřeba malinko práce, a ty odštěpky se potom spojí s řachou v něco jiného, a z toho se uvolní zase fotony//
Gabino, takhle se to nedá říci. Na vpašování neutronu do jádra ²³⁵U, opravdu není třeba mnoho práce; nemá el. náboj a tak ho „protonový dozorčí u vchodu" nechá vstoupit. Ovšem špatně to snášejí jeho „kamarádi“ neutrony v jádře. Udělají revoluci a bác. Už se to štěpí zpravidla na dvě lehká jádra a několik neutronů, které se do těch menších jader nevešly. A právě tehdy při této „řaše“ rozpadu se uvolní ta chýrná energie. Lehce to zjistíš, když „zvážíš“ všechny ty pozůstatky jádra uranu a porovnáš s hmotností jádra těsně před výbuchem t,j, včetně toho iniciačního neutronu. Ty pozůstatky dokopy budou o trochu lehčí než celistvé jádro. To znamená, že mají větší stupeň vazby než to celistvé jádro uranu. A větší stupeň vazby znamená uvolnění vnější hmotnosti podle Einsteinova vztahu E= mc². Je to sice měřeno domcím kotlem mnoho, ale na totální rozložení jediného kvartonu je to málo. Při rozpadu 1 jádra uranu 235 se uvolní asi 0,2GeV, ale k rozložení jediného kvartonu je třeba dodat asi 4 GeV. Samozřejmě při „anihilaci“ základních protoelů v jeden kvarton tuto energii (hmotnost) získáš zpět. Magnetky bych tam,Gabino, netahal; s rozpadem U²³⁵ nemají nic společného. Soky

_________________

[Gabča]

na škole jsem sice měl specializaci jaderné reaktory

Heleme se, Lajoš je jaderný fyzik ... samej izotop.
Tím obkládáním reaktoru budoucím palivem si ušetříme kromě peněz i něco jinýho?
No, jadernej fyzik za m asi nebude , a malůvky budou zítra.
Gabča

[lajos]

Jaderný fyzik, neee. Jsem původně silnoproudař, který miluje elektroniku, to bylo spíš spojeno s matikou, na což jsem neměl.V rámci výroby a rozvodu el. energie jsem měl specializaci jaderné reaktory, v pátém ročníku dva semestry.
Náš vyučující z MAAE byl kuřák a my ostatní také, tak že na cvičení v učebně nebylo vidět. On zapaloval cigaretu od dohasínajícího škvarku a my také. Byla to velká prdel.
Bohudík na jádro kladívko a lepidlo nestačí, možná na studenou fúzi.
Projektoval jsem Bohunice Dukovany a Temelín ale jenom čistě z hlediska elektro úvodní projekty.
Jsem také hodně toho zapomněl. Dnes jseš elektrikář, jakovej, takovej a zbytek nikoho nezajímá.