Ultrazvuková mlha

[lajos]

Tak se mi to povedlo také koupit v Globusu za těch 300,- Nejlepší je ta pracovní frekvence 1700 +/- 40kHz, napaječ má 24V, 500mA tak že s dvojovačem by šlo použít i v autě. Těch 250ml vody za hodku-ani náhodou neodpaří což pro pokus tolik neva.
Ještě jsem ho nerozebral ale nemine ho to. Kdybyste ho kupovali, tak rozbalit, vyzkoušet v prodejně. První kus jsem doma zapnul a nefungoval-navíc vypadal že již někde delší dobu běhal a s normální vodou. Aby nešel brzi do kytek tak fakt jen destilku do něho.

[A(&F)]

... i když jsou známé jevy kdy to slušně bouchá, třeba při čištění lodí, tankerů horkou parou ...

... ano, o tom se zde již před lety zmiňoval Gewo ...

citace z http://upramene.cz/forum/viewtopic.php?p=5758#5758 : ... "V roce 1840 lord Armstrong vypozoroval, že pára unikající z kotlů produkuje elektrický náboj . Tento fenomén byl nazván parní elektrizace. Rozsáhlý výzkum tohoto fenoménu tehdy zahájil Faraday. Nic. Uběhlo dalších asi 120 lét, než se v roce 1969 zájem o parní elektrizaci obnovil kvůli explozím, způsobeným vzplanutími při vymývání olejářských tankerů proudy páry. Parní elektřizace je pravděpodobně vysvětlitelná bublinkami uvnitř vařících se kapiček vody, které se chovají jako kvantově elektrodynamické rezonanční dutiny. Jak bublinky rostou, shoduje se rezonance těchto dutin s ultrafialovými frekvencemi ve vakuu a vodní molekuly na povrchu stěn bublin se v QED dutinách rozdělí na hydroniové H3O+ a hydroxylové OH– ionty. Dostupné hydroniové ionty jsou odpuzovány pozitivně nabitými povrchy bublin a směřují tedy k centru bublin, kde vytvoří pozitivně nabitou páru; zatímco hydroxylové ionty jsou přitahované k povrchu bubliny. Praskání bublinek na povrchu kapek produkuje pozitivně nabitou páru a kapky se záporným nábojem. Vědci tehdy zjistili jen tolik, že k explozím dochází tehdy, když je v parních tryskách užívána čistá voda. Pozměnili tedy pH vody přidáváním malých množství olivového oleje, pára ztratila schopnost udržovat náboj a bylo po explozích." ...

[Slavek Krepelka]

Vie niekto , aspoň približne, odhadnúť aký výkonný hmlovač pre močovinu potrebujem pre 2,0 l motor aby ušetril aspoň 50% pôvodného paliva?

Ďakujem.

Nazdar Gusto,

Jsem to novy a neznas mne, ale to se mozna zmeni.

Spravna odpoved je, ze nepotrebujes zadny hmlovac. Potrebujes dat do vyfukoveho potrubi, nebo na nej, kotlik na vyrobu pary a nejaky chladic ve kterem ji srazis. Vyuzijes tepla ktere jsi uz stejne jednou zaplatil a neni duvod platit znovu za vyrobu ultrasonic mist. Vyrobis si hmlu ktera bude mit mensi (pokud spravne seridis vyrobu pary s chladicem) kapenky. Vyrobis si mlhu ktera se odpari daleko drive a snadneji nez hmla vyrobena jakymkoliv jinym zpusobem nejen proto, ze bude jemnejsi, ale take proto, ze voda ze ktere vznikla byla prave odparena a zase srazena. Musis si hlidat, aby jsi to s tou parou neprehanel, jinak si zavodnis olej.

Taky se podivej na to, jaky pouzijes termostat. Tahle vec ti vnitrne chladi proces vybuchu a budes sam proti sobe, kdyz ti chladici voda pujde do motoru moc pod 95 Celsia. Teplota v motoru je to, co ti dava usporu paliva s vodni forsazi. V zime mas trochu starost, protoze ti to pomrzne. To bys musel pouzit metylak a tu vodu dohanet metylakem, coz ti v podstate stejne nahrazuje benzin, ale bude to trochu vybusne a potrebuje to poradne namystel, abys misto jezdeni nezacal letat.

Ahoj, Slavek.






Uspora na palivu se spravne sladenym zarizenim se da ocekavat kolem 30-40%.

[Gusto]

úspora na palivu se spravne sladenym zarizenim se da ocekavat kolem 30-40%.

Tunajšie návody tvrdia že sa dá výraznejšie usporiť palivo práve s iba týmto typom hlmy. 6,5 litrový naparovač čosi stojí, tak čakám , kedy budú mať kompetentí čas. Aj tak ďakujem.

[Ilem]

Spravna odpoved je, ze nepotrebujes zadny hmlovac. Potrebujes dat do vyfukoveho potrubi, nebo na nej, kotlik na vyrobu pary a nejaky chladic ve kterem ji srazis. Vyuzijes tepla ktere jsi uz stejne jednou zaplatil a neni duvod platit znovu za vyrobu ultrasonic mist. Vyrobis si hmlu ktera bude mit mensi (pokud spravne seridis vyrobu pary s chladicem) kapenky. Vyrobis si mlhu ktera se odpari daleko drive a snadneji nez hmla vyrobena jakymkoliv jinym zpusobem nejen proto, ze bude jemnejsi, ale take proto, ze voda ze ktere vznikla byla prave odparena a zase srazena. Musis si hlidat, aby jsi to s tou parou neprehanel, jinak si zavodnis olej.

Můžeš to trochu rozvést? Když v chladiči páru srazím, udělám zpět velké kapky. Nebo něco špatně chápu?

[Slavek Krepelka]

V cestine neznam rozliseni mezi parou plynem a parou jako mrakem. Skutecna para neni nad hrncem, ale v hrnci. Para v hrnci neni videt, jelikoz jde o bezbarvy plyn. Para nad hrncem videt je, protoze jde of srazenou paru jak se plynna para ochlazuje pri vystupu z hrnce. Jde tedy o mrak, nebo mlhu. Chladic je potreba na srazeni plynne pary z kotliku na vyfuku. Je potreba ji srazit na co nejmensi kapenky [mraku - mlhy], coz moc chlazeni nevezme. Takze, chlazeni bude zalezet na venkovni teplote, velikosti chladice a prutoku [plynne] pary. Za chladnejsiho pocasi se ta viditelna para vytvori z plynne pary i bez chladice v sacim potrubi, za velmi chladneho pocasi je treba parovod z kotliku do saciho potrubi tepelne izolovat, aby to do saciho potrubi nedoslo jako z vodovodu. Vzhledem k vykyvum je nasnade izolovat v kazdem pripade a kontrolovat chladicem a potubim ktere chladic obejde. Je to dost veda.

Daleko vetsi uspory lze dosahnout odparovacim karburatorem. Normalni karburator stejne jako vstrikovani dodava kapenky paliva, nikoliv plyn. Latentni teplo potrebne na odpareni techto kapenek drasticky snizuje mnozstvi tepla nutneho k vytvoreni tlaku shorelych plynu ve valci. On totiz benzin, coby kapalina, nehori. Jenom jeho pary hori. To plati i pro naftu a jakakoliv jina kapalna paliva. Toto je duvod, proc treba benzinova letlampa strika curek benzinu na rozpalene telisko a proc petrolejove lampy jako Primus, ktere pouzivaji puncosky, vedou pertolej trubickou ohrivanou svym vlastnim plamenem.

Kombinace obou metod by byla druhou nejlepsi metodou jak zredukovat spotrebu paliva.

Ahoj, Slavek.

[Ilem]

V cestine neznam rozliseni mezi parou plynem a parou jako mrakem. Skutecna para neni nad hrncem, ale v hrnci. Para v hrnci neni videt, jelikoz jde o bezbarvy plyn. Para nad hrncem videt je, protoze jde of srazenou paru jak se plynna para ochlazuje pri vystupu z hrnce. Jde tedy o mrak, nebo mlhu. Chladic je potreba na srazeni plynne pary z kotliku na vyfuku. Je potreba ji srazit na co nejmensi kapenky [mraku - mlhy], coz moc chlazeni nevezme. Takze, chlazeni bude zalezet na venkovni teplote, velikosti chladice a prutoku [plynne] pary. Za chladnejsiho pocasi se ta viditelna para vytvori z plynne pary i bez chladice v sacim potrubi, za velmi chladneho pocasi je treba parovod z kotliku do saciho potrubi tepelne izolovat, aby to do saciho potrubi nedoslo jako z vodovodu. Vzhledem k vykyvum je nasnade izolovat v kazdem pripade a kontrolovat chladicem a potubim ktere chladic obejde. Je to dost veda.
Ahoj, Slavek.

Nebude ti vadit trocha polemiky?
Tvoje názory v podstatě souhlasí s mými zkušenostmi, takže se potřebuju dobrat podstaty. Shodneme se na tom, že pára, jako plyn obsahuje menší částice (ideálně molekuly), než pára jako mlha. Asi se shodneme i na tom, že do motoru je potřeba dostat co nejmenší částice vody. Proč teda srážet plynnou páru v chladiči, proč nepoužít do motoru rovnou páru, jako plyn? Používám vakuový var, takže mi pára při nižší teplotě tolik nekondenzje. Výsledky se zdají být velmi dobré, zvlášť v létě.

[martin11]

...ještě připojím...v Trabantu...jinde jsem to neměl možnost zkusit....jsme zvlčovali vzduch pomocí gázy / vlhčené vodou/ bylo to na způsob knotu...vzlínáním....takže nasávaný vzduch se obohacoval přímo o vypařovanou vodu...
...a zkušenost....teplá pára ohřívala nasávaný vzduch a ten měl měl větší objem....míň kyslíku a hůře to jelo..../ ...stále mluvím o rallye motoru v Trabantu/...takže ten chladič / páry/je asi na místě....zdraví martin11

[Slavek Krepelka]

Nebude ti vadit trocha polemiky?
Tvoje názory v podstatě souhlasí s mými zkušenostmi, takže se potřebuju dobrat podstaty. Shodneme se na tom, že pára, jako plyn obsahuje menší částice (ideálně molekuly), než pára jako mlha. Asi se shodneme i na tom, že do motoru je potřeba dostat co nejmenší částice vody. Proč teda srážet plynnou páru v chladiči, proč nepoužít do motoru rovnou páru, jako plyn? Používám vakuový var, takže mi pára při nižší teplotě tolik nekondenzje. Výsledky se zdají být velmi dobré, zvlášť v létě.

Nazdar,

Polemika mi nevadi.

V podstate jde o dve filosofie produkce tlaku ve valci.

Benzinova filosofie vyrobi spaliny [plyny] a ohriva je spolu s atmosferickym dusikem, cimz je roztahuje a vytvari tlak. Tady bych podotkl, ze kazdy spaleny uhlik z kapalneho benzinu vytvori jednu molekulu plynneho CO2 z jedne molekuly plynneho O2. Tento proces nepridava zadne molekuly plynu do objemu valce. Kazde dve molekuly vodiku spotrebuji jeden atom molekuly O2, coz zdvojnasobuje plynovy objem originalniho O2 ze vzduchu na 2 H2O. Dusik ve vzducu je jenom plynnym plnidlem. To znamena, ze p[uvodni objem plynu ve valci pred vybuchem se "rozmnozi" jenom velmi malo, a ze vetsina tlaku ve valci je produkovana ohrevem plynu.

Cim vyssi teplota plynu, tim vetsi tlak ale: Rozpinani plynu teplotou sleduje matematicky primou umeru od nuly Kelvina. Cim vyse od nuly Kelvina zaciname ohrivat, tim je potreba vetsiho tepla na zvednuti tlaku rekneme o jednu atmosferu. V motoru k ohrivani dochazi az od ~ 293K.

Pridavani vodni triste ci pary [mlhy] sleduje filosofii zmeny skupenstvi. Voda pri zmene skupensvi zvysi svuj objem 1260 x pri nule Celsia = 273 Kelvina. Pokud je potom para [plyn] dale ohrivana, rozpina se podle stejne krivky jako jsou spaliny benzinu, ci jakekoliv jinne plyny.

To znamena, ze pridavat paru [plyn] neudela ve valci nic, co by neudelal jakykoliv jinny nehorlavy plyn, napriklad vzdusny dusik. Naopak pridavani vodni pary [mlhy] zvysuje tlak ve valci prestoze zaroven potlacuje teplotu potrebnou k nasledovnemu rozpinani vsech plynu ve valci, to je dusiku, kyslicniku uhelnateho a uhliciteho, vodni pary [plynu] a nejakych tech dalsich stopovych plynu.

U pridavani pary [mlhy] jde tedy o to, aby se co nejsnadneji a nejucinneji znovu odparila v co nejvetsim mnozstvi.

Pomer povrchu a objemy narusta ve prospech povrchu se zmensovanim kapenek. Cim mensi kapenky, tim vetsi povrch vstriknuteho mnozstvi vody, tim snadnejsi odpar.

Par lidi si dalo zalezet a pomerili kolik to vezme ohrat vodu a odparit vodu rekneme z vodovodu, potom ji ochladit, ci zkondenzovat a opakovat proces ohrivani a odparovani. Vysledky jsou vzdy ruznorode, coz se da pricist ruznym materialum pouzitych pri pokusnictvi stejne jako se da neco pricist nepresnostem v mericich a izolacnich metodach. Nicmene, spolecnym jmenovatelem je ten vysledek, ze voda z vodovodu pri 10 stupnich C potrebuje k ohrati, ci odpareni, vice kalorii nez voda ktera cyklem ohrivani ci vypareni prave prosla a byla ochlazena na 10 stupnu C nez byl cyklus opakovan.

Takze, vodni recirkulace take usnadni premenu skupenstvi vody z kapaliny na plyn.

Ahoj Slavek.

[Slavek Krepelka]

Zdraví diskutující martin11
stejný motor jel v noci....když byl chladný vzduch lépe než uplně ten samý v parném poledni.....to vedlo k jedinému závěru....jakkoli ochladit nasávaný vzduch do motoru....a protože existuje něco jako ochlazování odpařováním...tak se toho takto dalo využívat....práně tím vlhčeným filtrem....závěr je ten, že chladný vzduch má větší objem a tudíž více kyslíku a tudíž v motoru shoří /prohoří/ více paliva, resp.se ho více přemění na zmiňovaný CO2..../stejný úkol má snad i turbo...nacpat do válce co nejvíce vzduchu....kyslíku.../

No, ja jezdim autem ktere ukazuje na palubce okamzitou spotrebu. Clovek muze sledovat spotrebu v kteremkoliv okamziku a taky si ukazat, kolik toho projel na kilometer. V zasdade nemohu rici, ze chladny vzduch zvysuje u tohoto auta ekonomii. V zime, a to po ohrati motoru na pracovni teplotu, je spotreba zhruba o dva litry na sto vetsi nez na jare, v lete a hlavne na podzim. Je v tom elektronicka kontrola prisunu paliva vstrikovanim, ktera mixuje optimalni smes v kazdem kterem okamziku.

To, ze stejny motor bezi lepe v noci je dano neprimo nizsi teplotou vzduchu a primo tim, ze za nizzsi teploty je vzduch velice blizko k rosnemu bodu vlhkosti vzduchu. Nejlip to bezi kolem ctvrte hodiny rano, tedy jaro, leto a podzim. Kdo si chce dat pozor si muze vsimnout, ze automobil bezi tisseji a lepe v chladnejsim destivem pocasi, v mlze [ne v zime] a kdyz mrholi. Mel jsem hromadu starych krapu na dojezdeni, asi tak 30 za ty roky, a na vsech jsem byl schopny tento efekt pozorovat, i kdyz nejmarkantnejsi to vzdy bylo na Fordech. Miluju Fordy.

Na tu vodu v sacim potrubi jsem prisel na privesnem motoru Tumler 1/2 HP, dvoutakt, 50ccm? chlazeni vodou z reky, ktery byl za mych casu na Vltave velice popularni na kanoich. Filtr jsem z nej vyndal a uz si nepamatuji presne proc, nejspise mi do nej splouchla vlnka. Nikdy jsem ho nevymenil, protoze jsem nemel pocit, ze by se na vode moc prasilo. Tenhle motor mel hridel pod sanim a hridel norila sikmo pod vodu. Hridel vyrabela vodni trist asi tak 20-30 cm od sani v miste, kde se norila. Samozrejme ta vzdalenost zalezela na ulozeni motoru a zanoreni kanoe. Tenhle motor mel ovladani plynu na nastaveni packy, jako treba sekacka. Kam to clovek posadil, tam to bylo. Normalne se jezdilo na plny plyn, krome startovani a pristavani. Rozdil ve vykonu pri plnem plynu tedy byl v tomto pripade ukazatelem ekonomie.

Chvilku mi vrtalo hlavou, proc to je nekdy celkem tiche a jede to jak namydlene, zatimco jindy ne. Vypozoroval jsem, ze to zalezi na smeru a rychlosti vetru. Pokud sel dobry vitr zezadu, motor jel krasne. Pokud odjinud, bylo to horsi. Timto jsem samozrejme shledal, ze pricinou je vodni trist od hridele, kterou zadni vitr hnal do saciho potrubi skrz prazdnou plechovku na filter. Bylo mi 16-18 a moc jsem nad tim tenkrat nehloubal, ale pamet mam jako slon, zvlaste pak na podivnosti.

Takze, odparovani vodnich castic pod urcitou velikost je pricinou zvyseni vykonu. Souvisi to samozrejme take s teplotou vzduchu, hloubkou vakua v sacim potrubi atp.

Turbo a compresory zvysuji vykon na ukor paliva. Motor se sice plni vetsim mnozstvim vzduchu, ale bez extra paliva to neni k nicemu. Dokud se jezdilo na karburatory, tak ta spotreba s turbem nebo kompresorem byla markantne vyssi nez bez nich, s cimz si dnesni vstrikovani a elektronicka controla do znacne miry poradi. Dalsi aspekt je ten, ze lidi ridici auta s turbem, ci kompresorem, maji "tezkou nohu".

S pozdravem Slavek.

P.S. Jo, a jestli si nekdo chce usetrit za benzin ve vzduchem chlazene sekacce, nebo trakturku, namichejte si 3 dily benzinu s jednim dilem nafty. Nasekate toho skoro dvakrat vice nez jenom na benzin. Taky to tolik nerve a nesmrdi a dokonce to vycisti vyfukove potrubi od sazi. Bohuzel mi to nefungovalo na vodou chlazenem automobilovem motoru, coz prikladam tomu, ze spalovani nedosahne teploty nutne na poradne spaleni nafty. Cpal jsem tu smes do dvouvalcoveho boxera 18HP Brigs&Straton trakturku - sekacky nejakych 12-13 let sekaje zhruba pul hektaru travy na kazdy zatah a nemel jsem s tim nejmensi potize. Pomer neni buhvi jak citlivy, ale kdyz se to s naftou prezene, je potiz to studene nastartovat. Za ty leta jsem ani jednou nemusel menit svice.

Take by stalo za pokusnictvi michat vodu do benzinu. Takove to zelene, co se leje do chladice, tedy glycol, perfektne mixuje s benzinem i s vodou a je snad tim jedinnym co rozpousti vodu v benzinu aniz by se z nej voda oddelovala :-) No tedy alespon kolem 20 stupnu Celsia. Za nizzsich teplot jsem to michat nezkousel. Nevim ale co udela ten glycol v motoru krome toho, ze vycisti valce od karbonu.

Jdu spat.

[Ilem]

Nazdar,

Polemika mi nevadi.

V podstate jde o dve filosofie produkce tlaku ve valci. ...

Dík, to zní docela logicky. Zapadá mi to do mozaiky. Přinesl jsi svěží vítr. Dal bych ti víc bodů, ale nejde to.

[Mim]

trefný bal kdysi příspěvek o ultrazvuku....na jakém principu pracuje mlhovač? Kdo to ví? Jaká je jeho frekvence? Jaká je přesná frekvence, kdy je mlha ke spalování nejvhodnější? Co se zkusit vrátit na začátek.......
Mim

[leos]

mlha v zapalovacim prostoru pomuze hodne, hlavne u dieselu, je znat kdyz je po desti a mlha tak auto leti jako streleny nez kdyz je vedro a sucho, dale jako automechanik vim zek dyz mas tesneni pod hlavou v haji a tece ti voda do spalovaciho prostoru tak auto taky jede jako streleny, vznika tam vodik....takze tento vikend vemu mlzitko a svyhnu ho do auta...ikdyby to melo jen zlepsit chod motoru tak to je lepsi nez nic...

[bigben]

Slávku ! A je to teda rozklad na H2+O???

[Slavek Krepelka]

Slávku ! A je to teda rozklad na H2+O???

Smozřejmě. Voda se rozloží na H2+2O2 (Tedy podle chemiků. Možná je to ještě trochu jinak a rozloží se na HO+O či tak nějak.) a tím extra okysličujě slitinu, která podstatně prudčeji hoří na oxidy hořčíku a hliníku. Tím se urychluje proces hoření, což uvolňuje intenzivnější hic a světlo. Vodík z reakce hoří jednak částečně zpět s kyslíkem z reakce a jednak hoří s atmosferickým kyslíkem. O nějaký záhadný nárůst energie podle mne nejde. Bajvoko se zvýšený žár dá vysvětlit urychlením reakce hoření. Slitinový prášek totiž skutečně shoří podstatně rychleji s vodou, než suchý.

Co se týče toho, co se děje uvnitř spalovacího motoru, nemám pocit, že v něm jsou teploty při výbuchu dostatečně vysoké na to, aby se voda rozložila. Někde jsem se o tom rozepsal o dost obšírněji před dvěma rokama a možná i na tomhle vlákně. Podle mého soudu a zkušeností se děje jenom to, že část extra hicu z výbuchu směsi, který je normálně absorbován pístem a válcem a jde do chlazení jako odpadní teplo, se spotřebuje na odpaření vody dodané mlhy. S tím narůstá tlak ve válci díky změně skupenství vody a s tím narůstá výkon. Mezi námi, na propanových motorech by ta úspora s použitím vodního vstřiku byla ještě markantnější, protože propan hoří o dost teplejší než benzín a je obtížnější uchladit.

Hádáme se tu o ničem. Ono totiž kdyby se voda měla ve válci rozkládat, neměl by extra vodík z vody extra kyslík na reakci. Něco by nutně zůstávalo nespálené, buďto vodík, nebo benzín, za stejného přísunu vzduchu a paliva do válců jako bez té mlhy. To za prvé. Za druhé by rozložená voda musela nutně, stejně jako u elektronového prášku, urychlovat reakci a zapříčinit místo konrolovaného a relativně pomalého výbuchu směsi velice prudkou detonaci a tím klepání v motoru a vše, co s tím souvisí. Opak je pravdou. Dodávání vody do spalování v motoru zpomaluje hoření, tedy výbuch tím, že ho ochlazuje vnitřně, Voda spotřebovává to teplo které jde do latentního tepla odpařování už ve válci a je všeobecně uznávána za vynikající antidetonátor ve spalovacích motorech. S tím pomalejším hořením také dochází k tomu, že tlak se ve válci buduje déle za horní úvratí a motor to nebrzdí, jako to udělá dostatečně rychlý výbuch při stejném předstihu. Navíc dobrý poměr vody snižuje procento škodlivých spalin, hlavně NO3 a také snižuje procento nespálených karbohydrátů.Toto byl důvod, proč se do WW2 leteckých motorů, chlazených vzduchem, tenhle vynález dával.

Pokud se na to podíváš zjednodušeně, vodní vstřikování, nebo dodávání vodní mlhy ti promění víc tepla z výbušného hoření na mechanickou práci, oproti odpadnímu teplu přes chladič, v porovnání s motorem bez tohoto vodního vstřikování, který navíc používá pro extra vnitřní chlazení odpar samotného paliva, čímž se nejaké to palivo nespálí a pročež je dnes třeba mít katalitický konvertor, který nespálený benzín dopálí a mně taky, když to mám furt platit. Vodní vstřikování dokáže zvýšit výkon motoru až o 25%, což záleží na konstrukci motoru a správném balancování dodávky vody ve správné formě velikosti kapének a na počasí.

Jójó, samozřejmě se do toho ještě motá jakýsi náboj mlhy. Není mlha jako mlha, záleží také na velikosti kapének mlhy a kdo ví na čem všem, ale základ je odpaření extra tekuté vody ve válci spalovacího motoru. Ten poměr mezi objemem tekuté vody a odpařené vody za atmosferického tlaku je zhruba 1:1750. Si spočítej, kolik naděláš tlaku páry z kapky vody (0.05ml) jenom při pokojové teplotě třeba v půllitrovém válci. Budeš se divit. Pak si to přepočítej přes objemy horní a dolní úvratě s počáteční a konečnou teplotou a budeš se divit ještě víc.

Nejde mi však do hlavy, proč tohle neuvedl ani jeden z našich rádoby expertů co si tu akorát cintaj pentli nezdůvodněnými výroky. Přitom jde o velice přímočarou záležitost.

Asi tak. S laskavým pozdravem, Slávek