marlenka píše:...Vždy po práci ho navštívim a dám jeho dcére aj jemu novú silu bojovať...Pevne tomu verím,videla som jeho vôľu.
Ta vůle je důležitá, rozhodně mu skutečně pomůže, když
právě teď začne plánovat něco, co chce začít dělat, jakmile se z tohohle vyhrabe. A rovnou se o to začít aktivně zajímat, plánovat, shánět si o tom informace, dělat si náčrtky, prostě aby se upnul na to, co bude dělat, jakmile mu to půjde. Není to ani tak rozhodnout se, že něco "musím dokázat", jako spíš chtění něco dělat a těšit se na to. Doufám, že v tom cítíš ten rozdíl.
A ještě něco - není důležité, aby to potom opravdu dělal. Může se třeba chystat na cestu za polární kruh, hlavně když si začne shánět mapy a sepisovat všechno, co bude na cestu potřebovat, zjišťovat ceny a kvalitní dodavatele, rozpočítávat dávky potravin a vybírat krmivo pro psy a hledat nejvýhodnější trasu. Ten příklad je jenom tu jenom proto, abyste mu náhodou nezačali rozmlouvat něco podobně nereálného, jde tu hlavně
o tu jeho aktivitu, kterou dává jasně najevo, že s koncem nepočítá ani náhodou.
A vyřiď mu, že mu držíme palce - je nás tu pár, kteří máme podobnou zkušenost už za sebou, takže víme, o čem je řeč, a taky to, že to zdaleka není beznadějné.
Zdravím - poota