Vodíková Diskuze

[uzivatel]

svaruju CO2 a kdyz nastavuju plyn pouzivam na mereni prutoku trubicku s kulickou, trubicka se kolmicky rozsiruje, cisla jsou v l/min nastavuji kolem 15 l - 20 l, cenu nevim, ale je to kus plastu s kulickou, tak by to mohlo být za pár korun ...

[golan]

Jelikož admin slíbil dát na web tyto projekty a zatím nic tak pokud někdo chce může tahat tady.Mimo to na jiných webech se někteří vracejí k zapojení Dave.
Vysvětlivky:
Lysis1 -dave obr. a chris celý projekt s necelým překladem
Lysis2 -Dave_OK_CZ.doc diskuse k jeho projektu
Hydro prelozit.doc-chris diskuse přeložené k jeho projektu
Flame1.mpegaFlame2.mpeg plamen z vodíku nevím už kdo to je
Zbytek Dave obrázky a videa
Vše minulý rok takže pokud new věci tak tu nejsou.Překlad není dobrý!

http://rapidshare.de/files/29455991/Lysis1.rar.html
http://rapidshare.de/files/29456195/Lysis2.rar.html

První má asi 80MB a druhý asi 10MB,Dave videa jsou tady z nich obrázky v jednom dokumento nevím už kde.Myslím mayer replic tak nějak.
Dal jsem to špatně a už to nejde smazat.

[Mamut]

Tak jsem trochu experimentoval a měřil a měřil a tohle jsou výsledky:příkon zdroje cca 2kwh-množství vyrobeného plynu:180l/hod.Podotýkám že jsem pokus několikrát opakoval takže chyba je tak plus-minus 10%.Jako zdroj jsem použil běžný svářecí invertor.Co to znamená v praxi si každý jistě snadno spočítá.

Čau Mamut.

[conny]

Uz se to tady pocitalo,tak to uvadim :

Vyhrevnost benzinu je 43MJ/kg, vodiku je 95MJ/kg - coz znamena ze je 2.2 x vyssi u vodiku

Priklad: Skoda Fabia 1.3 4valec:

pri 5000ot dosahuje max vykon 50kW.
5000 otacek,pracovni cyklus jednoho valce je 2500ot/min coz znamene ze to je 42 otacek/vterinu

objem jednoho valce je 350 cm3 - 0.35litru
42x0.35=14.7 litru/s smesi paliva vzduch+medium

14.7 x 4 (pocet valcu)=58.8l/s=3528l/min=211680l/hod pri 5000ot a 50kW

pomer benzin:vzduch je 0.8g:14.7l = 0.00115l:14.7l = cca 1:18
u H2 je to 2.2vyssi vyhrevnost,tudiz je potreba 2.2x mene media (vodiku) = 1:40 nejvice (az rekneme 1:100)

Pri spotrebe vodiku na hodinu provozu je potreba tedy:

a) 1:40 (vodik:vzduch) 5292litru pro 50kW a 5000 ot (celkovy objem 211680l spalene smesi)

b) 1:40 529litru pro 5kW a 1000 ot (celkovy objem 21168l)

coz pri objemovem obsazeni vodik VS vzduch pri elektrolyze je :
2/3 objemu vodik a 1/3 vzduch

z toho vyplyva spotreba smesi vychazejici z vyvijece:

a) 7056 litru pro plny vykon Felicii/Fabie tzn. 50kW 160kmh 5000ot obsah 1.3l motoru

b) 706 litru pro volnobeh/resp. 50kmh cca 1000ot


Takze asi tak nejak

[martinq]

Uz se to tady pocitalo,tak to uvadim :

Vyhrevnost benzinu je 43MJ/kg, vodiku je 95MJ/kg - coz znamena ze je 2.2 x vyssi u vodiku

Priklad: Skoda Fabia 1.3 4valec:

pri 5000ot dosahuje max vykon 50kW.
5000 otacek,pracovni cyklus jednoho valce je 2500ot/min coz znamene ze to je 42 otacek/vterinu

objem jednoho valce je 350 cm3 - 0.35litru
42x0.35=14.7 litru/s smesi paliva vzduch+medium

14.7 x 4 (pocet valcu)=58.8l/s=3528l/min=211680l/hod pri 5000ot a 50kW

pomer benzin:vzduch je 0.8g:14.7l = 0.00115l:14.7l = cca 1:18
u H2 je to 2.2vyssi vyhrevnost,tudiz je potreba 2.2x mene media (vodiku) = 1:40 nejvice (az rekneme 1:100)

Pri spotrebe vodiku na hodinu provozu je potreba tedy:

a) 1:40 (vodik:vzduch) 5292litru pro 50kW a 5000 ot (celkovy objem 211680l spalene smesi)

b) 1:40 529litru pro 5kW a 1000 ot (celkovy objem 21168l)

coz pri objemovem obsazeni vodik VS vzduch pri elektrolyze je :
2/3 objemu vodik a 1/3 vzduch

z toho vyplyva spotreba smesi vychazejici z vyvijece:

a) 7056 litru pro plny vykon Felicii/Fabie tzn. 50kW 160kmh 5000ot obsah 1.3l motoru

b) 706 litru pro volnobeh/resp. 50kmh cca 1000ot


Takze asi tak nejak

Nepočítej výhřevnost, ale detonační rychlost a objem uvolněných plynů (jmenovitý tlak na cm2)

[Mim]

Martinq má pravdu, výpočty jsou jedna věc a experiment a ověření v praxi druhá. Tak jak vy všichni počítáte faktickou spotřebu je blbost. Mě škodovka 1200 ccm jede v plném výkonu na cca 2,7 l vody za hodinu...

[conny]

OK, je to fakt...

[habana]

Již dlouho nosím v hlavě toto téma s tím, že se časem zmíním.
Nalézám zde stále hořekování, že se elektrody při elektrolytickém rozkladu vody enormě opotřebovávají.
podívejme se trochu blíže, co se vlastně děje.
Jistě každý z vás něco ví o elektrolytickém pokovování kovových (vodivých) výrobků.
Kov, kterým chceme pokovovat se do elektrolytu (u nás voda) zavěsí jako anoda (+) a předmět který chceme pokovit jako katoda (-).
Podstatou elektrolytického pokovování je pak po připojení stejnosměrného proudu migrace iontů kovu z anody (kladná elektroda) ke katodě (záporná elektroda) s následným vyloučením kovu ze kterého je anoda zhotovena, na povrchu katody.
Tento jev umožňuje tzv. iontová vodivost elektrolytu (zde vody) a potažmo schopnost iontů anody migrovat pomocí této vodivosti ke katodě.
Co se tedy vlastně děje při naší elektrolýze, kdy naším zájmem je jímat vzniklý Brownův plyn?
No, co by se dělo. Děje se to samé, my ale si jaksi výše uvedeného jevu moc nevšímáme a hodnotíme jej pouze jako "úbytek elektrod".
Nás především zajímá jaksi vedlejší produkt tohoto jevu, to jest vznik plynů, které během elektrolytického procesu vznikají (Brownův plyn) a to díky tzv. elektrolytické dissociaci.
Opusťme nyní úvahy o vzniku plynu a soustřeďme se na úbytek elektrod.
Je zřejmé, že při elektrolýze drtivá většina iontů z anody migruje a usazuje se na katodě, zbytek pak (po vypnutí zařízení) zůstává v ionické podobě v roztoku (elektrolytu) a zajišťuje jeho MARKANTNĚ ZVÝŠENOU VODIVOST.
Takže jak na to: aby nedocházelo k úbytku na anodě (možná se může zdát, že ubývají elektrody obě, ale to se může dít tím, že vyléváte obsah elektrolyzéru a nahrazujete jej novou destilkou...a tím vlastně i odstaňujete ionický podíl kovu z celé soustavy. Jinak by teoreticky kov měl zůstat v elektrolyzéru a to buď na jedné, či druhé elektrodě...).
Kam pá by se jinám poďál???
Finta spočívá v tom, že v pravidelných časových intervalech elektrody střídáme (přepínáme mezi sebou navzájem). Znamená to v důsledku to, že jednou migrují ionty kovu z elektrody A k elektrodě B a podruhé zas přesně naopak. Všimněte si, že již nepoužívám názvy "katoda, anoda", protože každá z elektrod je chvilku tím a chvilku oním.
Jednoduchý návod: ti, kdo pracují s pulsy které zavádějí do elektrolyzéru, těm bych pak doporučoval střídání anoda/katoda v nějakém delším časovém úseku, třeba řádově 30-60 sec, ale možná i déle (nutno vyzkoušet).
Jedinými podmínkami pro to, aby elektrody neubývaly je:
a) nevylévat zbylý elektrolyt, ale použít jej po dolití destilky k dalším pokusům (třeba přefiltrovaný přes filtr do kávovaru)
b) zkusit, co to dělá, když se elektrody budou střídat, viz výše
c) z dlouhodobého hlediska je žádoucí dodržet "časovou symetrii" v přepínání elektrod i se započítáním stavů, které tuto symetrii porušují. Míním tím to, že když elektrolyzér vypneme, tak ho prostě vypneme uprostřed pracovního cyklu, kdy elektrody budou "nějak" přepnuty a cyklus poběží "nějakou" dobu.
Po zapnutí však bude pravidelnost cyklu porušena a tím se stane to, že jedna z elektrod ze bude jakoby ubývat. Její ubývání by ale mělo být zlomkem toho, co pozorujete dosud.
Tento jev by se samozřejmě dal velice jednoduchou elektronikou TÉMĚŘ eliminovat, k určitým asymetriím bude ale docházet stále.

Nevím to jistě, ale asi dost možná bude při reverzaci napájecího proudu docházet k daleko menšímu vývinu všelijakých sajrajtů v elektrolyzéru a i elektrody by měly zůstat daleko čistější. Tolik alespoň moje zkušenosti se stříbrem.
Howgh!

[lajos]

Koukám že dnes máš období double příspěvků až témat.
Howgh!

[Merlin]

Dobrá teorie, ale až to zkusíš v praxi zjistíš, že nefunguje. A po čase příjdeš i na to proč.

[habana]

Koukám že dnes máš období double příspěvků až témat.
Howgh!

No valim na to voči, co se děje
UF, UF

[habana]

Dobrá teorie, ale až to zkusíš v praxi zjistíš, že nefunguje. A po čase příjdeš i na to proč.

No nevim, proč bych to měl zkoušetm, když to už má někdo za sebou.
TAK PROČ ???

[Merlin]

Dobrá teorie, ale až to zkusíš v praxi zjistíš, že nefunguje. A po čase příjdeš i na to proč.

No nevim, proč bych to měl zkoušetm, když to už má někdo za sebou.
TAK PROČ ???

Neteoretizuj, pořež si svoje železo a vyzkoušej to. Praktik by tohle neradil.

[habana]

Dobrá teorie, ale až to zkusíš v praxi zjistíš, že nefunguje. A po čase příjdeš i na to proč.

No nevim, proč bych to měl zkoušetm, když to už má někdo za sebou.
TAK PROČ ???

Neteoretizuj, pořež si svoje železo a vyzkoušej to. Praktik by tohle neradil.

No dobře. Takže budeme řezat každej svý železo...pak mi to tu připadá jako dost zbytečný prostředí.

[Merlin]

No dobře. Takže budeme řezat každej svý železo...pak mi to tu připadá jako dost zbytečný prostředí.

Některé věci se nedají vysvětlit, musí se to ohmatat. Teoretizování bylo dost, je ho plný internet.

Podle toho, co píšeš by to znamenalo, že ionty kovu uvolněné z jedné elektrody by ji při obrácení polarity znovu POKOVILY. A to je blbost! Jestli opravdu děláš se stříbrem, měl by sis toho všimnout. Ten kal je pro zpětnou reakci nepoužitelný.

Za druhé - zapomínáš na "formátování" elektrod. A to je věc, kterou si musíš ohmatat. Ve skutečnosti bys tímto postupem výrazně snížil produkci plynu a opotřebení by bylo skoro dvakrát vyšší, jelikož bys pokaždé musel prorazit ochrannou vrstvu na jedné z elektrod (změnila by se na kal...) a pak by se vytvořila na druhé.

Přemýšlej a zkoušej, než zas začneš radit.