Pokud je to tišťák 3mm tlustý, tak tam železo nemá kde být, to se tak nedelává. Kde je tam to železo? Pokud neodymy nebo ferity na povrchu, tak by tam ztráty v železe nemely figurovat, pokud je to jinak, mužu rozvést, ale stejne to bude málo, protože hlavní ztráty v železe nepocházejí od zatížení. Obecne v generátoru s magnety jsou ztráty v železe nejvyšší pri behu naprázdno, protože proud záteží má takový smer, že puvodní indukci mírne snižuje a tím i ztráty. S poklesem otáček neklesají pomerné ztráty v železe, pouze číselná velikost ztrát v železe. Ztráty jsou složené ze ztrát vírivými proudy a hysterezí, obe mohou být stejne významné. Ty prvé jdou s kvadrátem frekvence, ty druhé lineárne.Je mi jasné, že s klesajícími otáčkami neklesne odpor kotvy, ale kdybych nainstaloval převod do rychla, bylo by to s celkovou účinností ještě horší. Šlo mi spíš o to, jaký je poměr ztrát v mědi a v železe (na statoru přece jen kousek železa je). Měl jsem představu, že s klesajícími otáčkami by měly ztráty v železe klesnout. Jde o to, zda v takovém stroji vůbec za provozu dochází k dynamickým změnám pole ve statoru, aby tam nějaké ztráty mohly vznikat. Je mi také jasné, že se snížením otáček klesne intenzita chlazení kotvy a to se musí zohlednit z hlediska řízení maximálního proudu v závislosti na otáčkách.
Další vecí teoreticky skoro stejne hodnotná, ale podmínená praxí je zmenšení šírky listu na špičce(hloubky profilu) Zhruba 2 listá vrtule s 10cm šírkou listu na konci bude mít stejnou rychlobežnost jako 4 listá vrtule s 5cm šírkou listu na konci.Vzhledem k tomu, že bych chtěl zachovat koncepci direct drive, tak jediné řešení vidím ve snížení počtu listů vrtule a tím zvýšení rychloběžnosti.
Závisí od té šírky listu. Typicky do 10ot/sek. Já mám kdesi fotku svého 4listu s 15cm dlouhými rampouchy orientovanými tangenciálne, protože to zmrzlo pri točení .Nemáte někdo představu na kolik otáček se dá roztočit dvoulistá, případně jednolistá vrtule při výkonu 2kW při 10m/s? Z jednolisté mám trochu strach z hlediska zimního namrzání (u dvoulisté namrznou přece jen oba listy víceméně symetricky) a také z hlediska úrovně aerodynamického hluku rychle rotujícího listu. Řešil tu už někdo problém dynamického vyvažování jednolistého stroje? List je přece jen poněkud pružnější než protiváha. Větrné poryvy dokážou rozvibrovat i třílistou vrtuli, co v takové situaci nota bene při vyšších otáčkách (kvadratická závislost) udělá jednolistá?
Presne tak, vibrace jsou buzeny hlavne nesouosostí smeru vetru. Podle mého odhadu velikostí souvisejících veličin má ale dynamický nevývažek podstatne menší vliv, než samotná budící síla vibrací pri nesouosém proudení, protože se periodicky mení úhel nábehu. Taky odstredivá síla značne prevažuje. Kdysi jsem zkoušel obyčejnou vrtuli vyvážit staticky v pomocném náboji ze silonu, kde stredem procházelo vlákno. Bylo to nedostatečné, musel jsem ji pridelat na tenzometr a vyvažovat pri otáčení. Nemusel jsem to ale delat dynamicky ve smyslu pusobení ohybového momentu na hrídel (tedy jako motocyklové kolo, ne jako kolo z auta).
Hluk naopak káže rychlobežnost ponekud snižovat.