Větrná elektrárna (levně)

[aNONym]

Nechtěl jsem tě zatěžovat termínem indukovaný odpor. Tak máš svojí pravdu, které stejně nerozumíš. P.

Ptal jsem se mockrát. A mockrát jsem se pak od tebe odpovědi nedočkal. Ale i tak dík. Jdu si tedy najít, co se vlastně skrývá pod termínem "indukovaný odpor". Naštěstí mne můj tata naučil, že nejdůležitější je vědět, že když něco nevím, tak je důležité si to najít.

Jo, a nechal jsem ti vzkaz v Boxovárně. Nalož s ním jak uznáš za vhodné. Non

Zatím to beru tak, že zrovna (ne)máš své dny.
.

[Akord]

Já momentálne chápu indukovaný odpor tak, že ho zpusobuje konec krídla, který zpusobuje prídavné vírení, protože vzduch kolem nej už neprotéká rovnobežne s rovinou rezu krídla, jako je to jinde na rezu treba uprostred krídla.
Existuje dále pojem indukovaná rychlost, ta má smysl na každém rezu profilu, a její význam vidím v tom, že smeru vzduchu pred profilem ríká, že pred ním je profil, jde o zpetný vliv - reakci profilu na vstupní proudení. Možná jsem i neco takhle z voleje spletl, ale doufám, že tím chybovost fóra moc neovlivním.

[VERT1]

Ahoj pánové chvíli jsem tady nebyl a koukám jak jste se v těch hypotézách a úvahách rozjeli .
Pořád mi uniká souvislost s tím to vláknem .Akord se na to ptal taky a nic já už jsem to zkusil
o tři listy předtím taky nic .Mohl by mi někdo tady napsat něco co mohu použít(pro větrnou elektrárnu) a nebát se toho ,že je to jenom teorie?

[Návštěvník]

Nechtěl jsem tě zatěžovat termínem indukovaný odpor. Tak máš svojí pravdu, které stejně nerozumíš. P.

Ptal jsem se mockrát. A mockrát jsem se pak od tebe odpovědi nedočkal. Ale i tak dík. Jdu si tedy najít, co se vlastně skrývá pod termínem "indukovaný odpor". Naštěstí mne můj tata naučil, že nejdůležitější je vědět, že když něco nevím, tak je důležité si to najít.

Jo, a nechal jsem ti vzkaz v Boxovárně. Nalož s ním jak uznáš za vhodné. Non

Zatím to beru tak, že zrovna (ne)máš své dny.
.

Máš u mne bod, protože si nezůstal jenom u řečí.
Ostatním se omlouvám, že jsem je zatáhl do této debaty
P.

[Návštěvník]

Jedná se v podstatě o radiální kompresor. Tvar lopatek je zvolen tak, aby došlo i k axiálnímu posunu vzduchu pro zvýšení účinnosti. Při přiškrcení sání dochází k zvýšení axiální rychlosti na úkor radiální. Indukční odpor byla narážka na malou štíhlost lopatek.
Tímto "dohadováním" se možná trocha vzbudí zájem o aerodynamiku, což u větrné elektrárny asi nebude na škodu.
P.

[1220]

třeba to ale někoho zajímá, jako ta aerodynamika http://lu.fme.vutbr.cz/ucebnice/opory/aerodynamics.php,
ale i ta se vyvíjí. Aby se odpor, který je indukovaný pohybem křídla oproti vzdušnině, a viditelný např při letu práškovacího letadla jako víry na koncích křídel zmenšil, užívaly se v historii konstrukce letadel různé finty. Kdysi např na L 200 Morava to byla obtoková tělesa - přídavné nádrže na koncích křídel, jiná letadla měla na koncích křídel svislé desky.
V dnešní době se používá zakřivení konců křídel ve směru proti vznikajícímu víru, a to nejen u větroňů, ale i u dopravních letadel.
V odkazované učebnici je k nalezení obrázek, kde je vidět rozložení
tlaků na křídle, dole je průběh přetlaku, nahoře podtlaku. Indukovaný odpor vzniká tam, kde stýká spodek s vrškem, tzn na konci křídla, a vyrovává se to vírem. Toť vše ode mne neboť VEL stavět nehodlám.
Snad to ale vysvětlilo proč moje VE 2000 měla mít obvodový kruh a 5 širokých lopatek.
K.

[Palo]

http://lu.fme.vutbr.cz/ucebnice/opory/aerodynamics.php

[tbest]

...
Snad to ale vysvětlilo proč moje VE 2000 měla mít obvodový kruh a 5 širokých lopatek.
K.

Ahoj,
tohle mi trochu připomíná moje dávné pokusy s modelářskými elektrodmychadly. Nejlepší výsledky byly, když jsem rotorové lopatky zalepil do prstence. Při stejném odběru se tah zvýšil subjektivně o cca 20procent. Problém byl, pořádně to v domácích podmínkách vyvážit. Při 35000 ot/min po pár minutách odešla ložiska v motoru. Snad by to byla cesta i pro malou VE, umístit vrtuli do prstence připevněného k listům.

[aNONym]

tohle mi trochu připomíná moje dávné pokusy s modelářskými elektrodmychadly. Nejlepší výsledky byly, když jsem rotorové lopatky zalepil do prstence. Při stejném odběru se tah zvýšil subjektivně o cca 20procent. Problém byl, pořádně to v domácích podmínkách vyvážit.

Což takhle pruh pružné látky natažený mezi špičkami lopatek?? Nepomohlo byto v některých případech?? Ano, souhlasím s tím, že zpočátku by to byla značná zátěž na lopatky, ale to ať posoudí ti, kteří to studovali aerodynamiku v Žilině. Non

(před lety jsem si užil něco i této tematiky, když kamarád začal provozovat tahání reklamních poutačů za érem, kdo ví, pochopí )
.

[VERT1]

Ahoj pánové mám dotaz nemá někdo zkušenosti ,nebo nemá nějakého souseda co by měl větrnou elektrárnu s axilní osou otáčení .Beru to z hlediska směru větru který tady u nás se strašně mění .

[Karban]

.... trochu připomíná moje dávné pokusy s modelářskými elektrodmychadly. Nejlepší výsledky byly, když jsem rotorové lopatky zalepil do prstence. Při stejném odběru se tah zvýšil subjektivně o cca 20procent. ....

Nejde ani tak o přítomnost prstence na koncích lopatek, ale o vzdálenost konců lopatek od vnitřní plochy stěny pláště toho dmychadla...

.

[poota]

To NON: jak jsem pravil, tak jsem si to i ověřoval, ovšem místo CD jsem použil DVD (má totiž mnohem větší kapacitu ). Tebou prezentované výsledky mohu v plném rozsahu potvrdit. Což pro Tebe může být značným zadostiučiněním, ale jinak to praktického významu nemá, protože mnou vydané certifikáty nemají žádnou právní váhu.
Na závěr jsem ještě vyřízl v DVDčku otvor o vnějším průměru lopatek větráčku ( dobře se to řeže podle vypálené stopy záznamu, ovšem vznikne nepatrný schůdek ). Po přiložení se ukázalo, že nejblíže pravdě bude asi Tvůj přítel aerodynamik s jeho vysvětlením, že se jedná o zvýšení účinnosti odstraněním možnosti opětného nasávání vyfukovaného vzduchu.
Zdravím - poota

[Akord]

Ahoj pánové mám dotaz nemá někdo zkušenosti ,nebo nemá nějakého souseda co by měl větrnou elektrárnu s axilní osou otáčení .Beru to z hlediska směru větru který tady u nás se strašně mění .

Myslel jsi asi vertikální osu. Axiální je osa vždy, protože axiální je v prekladu osová. Mám stejný problém, turbulenci od blízkých strech, zvlášte v nekterých smerech.

[Merlin]

Kdysi jsem to v Alpách vyřešil "jednokřídlem" na horizontální ose, s protiváhou, která fungovala proti pružině a na způsob svidříku natáčela list. Ten byl okopírovaný podle jasanové "vrtulky" Uložení na hřídeli bylo na způsob kardanu, takže list mohl uhýbat nárazům. Závěs pochopitelně musí mít odpovídající tvar, aby vrtule nemlátila do stožáru. List měřil 180 cm a v tamních podmínkách hravě tahal 850W generátor. Výhodou je také výrazné snížení hluku, v podstatě nevznikají žádné infrazvuky.

[Akord]

Jednolist jsem zkoušel, dlouhý 80cm pri 10otáčkách za sekundu. Nárazy vetru nereší samo vyklopení listu. Odstredivá síla značne prevažuje a list se pri otáčení a turbulenci stejne významne nevyklopí. V tomhle smyslu muže být výkopná i vícelistá vrtule jako vrtulník. Problém jsou pri turbulenci spíše vibrace, rezonance listu a snížený výkon vrtule. Hluk nesouvisí s počtem listu. Infrazvuk delá blízkost stožáru, nebo proud vzduchu mimo osu vrtule, jednolist muže vytváret infrazvuk podobne jako jiná vrtule.