Topit vodíkem jde bez problémů, trysku (podobná jako na acetylen) namířit na antikoro trubku a na čerpadle nastavit větší průtok, vodík je výbušný se vzduchem od 4% do 75% objemu s kyslíkem od 4% do 95%, NIKDY se po kontaktu s kyslíkem nevznítí ani NEEXPLODUJE, pozor na anomálii vodíku, plyny se při snižování tlaku (rozpínání) prudce ochlazují, vodík se prudce OHŘÍVÁ, teploty zážehu nad 400 C. S kyslíkem je barva plamene namodralá a vzniká voda, s atmosferickym vzduchem je plamen nažloutlý (Elabs mi psal u jedne fotky, že takhle nehoří vodík ale PB, opak je pravdou, na fotce opravdu hoří vodík se vzduchem) a s vodou vzniká i oxid dusný (rajský plyn

), výhřevnost 1 kubíku je 3 kWh (tj. 10,8 MJ) a 1litru (kapalný h2) je 2,395 kWh (tj.8,495 Mj). Teplota plamene je 2800C s O2 a 2000C se vzduchem, teplotu lze zvýšit vyším průtokem plynu. Rychlost hoření cca 3 m/s (benzin, PB, methan cca 0,4 m/s). Objem uvolněných plynů jsem nenašel, ale teoreticky by při výbuchu mělo dojít jen ke sloučení na vodu a smrštění objemu, takže by to nemělo ani zaklepat oknama, bohužel kolem nás není jen kyslík a vodík reaguje úplně se všim co je v chemické tabulce, s plyny jako chlor, síra, dusík a uhlík tvoří těkavé sloučeniny HCI, H2 S, NH3 a CH4. S kovy jako sodík, vápník, lantan a thorium tvoří solné sloučeniny (hybridy) NaH, CaH2 , LaH3 a ThH4. Howgh
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.