Aktuálně: Nový finanční systém - SPDR nabízí doživotní měsíční rentu, oddlužení. financování vlastních projektů. Více zde...
Město Krnov - Přímá pomoc jedné domácnosti postižené povodní. Více zde...
Město Krnov - Přímá pomoc jedné domácnosti postižené povodní. Více zde...
Vodíková Diskuze
Chris,Dave
Jelikož admin slíbil dát na web tyto projekty a zatím nic tak pokud někdo chce může tahat tady.Mimo to na jiných webech se někteří vracejí k zapojení Dave.
Vysvětlivky:
Lysis1 -dave obr. a chris celý projekt s necelým překladem
Lysis2 -Dave_OK_CZ.doc diskuse k jeho projektu
Hydro prelozit.doc-chris diskuse přeložené k jeho projektu
Flame1.mpegaFlame2.mpeg plamen z vodíku nevím už kdo to je
Zbytek Dave obrázky a videa
Vše minulý rok takže pokud new věci tak tu nejsou.Překlad není dobrý!
http://rapidshare.de/files/29455991/Lysis1.rar.html
http://rapidshare.de/files/29456195/Lysis2.rar.html
První má asi 80MB a druhý asi 10MB,Dave videa jsou tady z nich obrázky v jednom dokumento nevím už kde.Myslím mayer replic tak nějak.
Dal jsem to špatně a už to nejde smazat.
Vysvětlivky:
Lysis1 -dave obr. a chris celý projekt s necelým překladem
Lysis2 -Dave_OK_CZ.doc diskuse k jeho projektu
Hydro prelozit.doc-chris diskuse přeložené k jeho projektu
Flame1.mpegaFlame2.mpeg plamen z vodíku nevím už kdo to je
Zbytek Dave obrázky a videa
Vše minulý rok takže pokud new věci tak tu nejsou.Překlad není dobrý!
http://rapidshare.de/files/29455991/Lysis1.rar.html
http://rapidshare.de/files/29456195/Lysis2.rar.html
První má asi 80MB a druhý asi 10MB,Dave videa jsou tady z nich obrázky v jednom dokumento nevím už kde.Myslím mayer replic tak nějak.
Dal jsem to špatně a už to nejde smazat.
vodík a el.oblouk.
Tak jsem trochu experimentoval a měřil a měřil a tohle jsou výsledky:příkon zdroje cca 2kwh-množství vyrobeného plynu:180l/hod.Podotýkám že jsem pokus několikrát opakoval takže chyba je tak plus-minus 10%.Jako zdroj jsem použil běžný svářecí invertor.Co to znamená v praxi si každý jistě snadno spočítá.
Čau Mamut.
Čau Mamut.
-
- Starší člen
- Příspěvky: 126
- Registrován: ned 25 čer 2006 20:20
- Bydliště: Zlin
- Dostal: 1 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: objem a ucinnost
Uz se to tady pocitalo,tak to uvadim :
Vyhrevnost benzinu je 43MJ/kg, vodiku je 95MJ/kg - coz znamena ze je 2.2 x vyssi u vodiku
Priklad: Skoda Fabia 1.3 4valec:
pri 5000ot dosahuje max vykon 50kW.
5000 otacek,pracovni cyklus jednoho valce je 2500ot/min coz znamene ze to je 42 otacek/vterinu
objem jednoho valce je 350 cm3 - 0.35litru
42x0.35=14.7 litru/s smesi paliva vzduch+medium
14.7 x 4 (pocet valcu)=58.8l/s=3528l/min=211680l/hod pri 5000ot a 50kW
pomer benzin:vzduch je 0.8g:14.7l = 0.00115l:14.7l = cca 1:18
u H2 je to 2.2vyssi vyhrevnost,tudiz je potreba 2.2x mene media (vodiku) = 1:40 nejvice (az rekneme 1:100)
Pri spotrebe vodiku na hodinu provozu je potreba tedy:
a) 1:40 (vodik:vzduch) 5292litru pro 50kW a 5000 ot (celkovy objem 211680l spalene smesi)
b) 1:40 529litru pro 5kW a 1000 ot (celkovy objem 21168l)
coz pri objemovem obsazeni vodik VS vzduch pri elektrolyze je :
2/3 objemu vodik a 1/3 vzduch
z toho vyplyva spotreba smesi vychazejici z vyvijece:
a) 7056 litru pro plny vykon Felicii/Fabie tzn. 50kW 160kmh 5000ot obsah 1.3l motoru
b) 706 litru pro volnobeh/resp. 50kmh cca 1000ot
Takze asi tak nejak
Vyhrevnost benzinu je 43MJ/kg, vodiku je 95MJ/kg - coz znamena ze je 2.2 x vyssi u vodiku
Priklad: Skoda Fabia 1.3 4valec:
pri 5000ot dosahuje max vykon 50kW.
5000 otacek,pracovni cyklus jednoho valce je 2500ot/min coz znamene ze to je 42 otacek/vterinu
objem jednoho valce je 350 cm3 - 0.35litru
42x0.35=14.7 litru/s smesi paliva vzduch+medium
14.7 x 4 (pocet valcu)=58.8l/s=3528l/min=211680l/hod pri 5000ot a 50kW
pomer benzin:vzduch je 0.8g:14.7l = 0.00115l:14.7l = cca 1:18
u H2 je to 2.2vyssi vyhrevnost,tudiz je potreba 2.2x mene media (vodiku) = 1:40 nejvice (az rekneme 1:100)
Pri spotrebe vodiku na hodinu provozu je potreba tedy:
a) 1:40 (vodik:vzduch) 5292litru pro 50kW a 5000 ot (celkovy objem 211680l spalene smesi)
b) 1:40 529litru pro 5kW a 1000 ot (celkovy objem 21168l)
coz pri objemovem obsazeni vodik VS vzduch pri elektrolyze je :
2/3 objemu vodik a 1/3 vzduch
z toho vyplyva spotreba smesi vychazejici z vyvijece:
a) 7056 litru pro plny vykon Felicii/Fabie tzn. 50kW 160kmh 5000ot obsah 1.3l motoru
b) 706 litru pro volnobeh/resp. 50kmh cca 1000ot
Takze asi tak nejak
Tak kdyz uz H2 je mezi nami,ted je to o urazech..
- martinq
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1235
- Registrován: pon 27 bře 2006 16:33
- Bydliště: Prágl
- Dal: 31 poděkování
- Dostal: 203 poděkování
Re: objem a ucinnost
Nepočítej výhřevnost, ale detonační rychlost a objem uvolněných plynů (jmenovitý tlak na cm2)conny píše:Uz se to tady pocitalo,tak to uvadim :
Vyhrevnost benzinu je 43MJ/kg, vodiku je 95MJ/kg - coz znamena ze je 2.2 x vyssi u vodiku
Priklad: Skoda Fabia 1.3 4valec:
pri 5000ot dosahuje max vykon 50kW.
5000 otacek,pracovni cyklus jednoho valce je 2500ot/min coz znamene ze to je 42 otacek/vterinu
objem jednoho valce je 350 cm3 - 0.35litru
42x0.35=14.7 litru/s smesi paliva vzduch+medium
14.7 x 4 (pocet valcu)=58.8l/s=3528l/min=211680l/hod pri 5000ot a 50kW
pomer benzin:vzduch je 0.8g:14.7l = 0.00115l:14.7l = cca 1:18
u H2 je to 2.2vyssi vyhrevnost,tudiz je potreba 2.2x mene media (vodiku) = 1:40 nejvice (az rekneme 1:100)
Pri spotrebe vodiku na hodinu provozu je potreba tedy:
a) 1:40 (vodik:vzduch) 5292litru pro 50kW a 5000 ot (celkovy objem 211680l spalene smesi)
b) 1:40 529litru pro 5kW a 1000 ot (celkovy objem 21168l)
coz pri objemovem obsazeni vodik VS vzduch pri elektrolyze je :
2/3 objemu vodik a 1/3 vzduch
z toho vyplyva spotreba smesi vychazejici z vyvijece:
a) 7056 litru pro plny vykon Felicii/Fabie tzn. 50kW 160kmh 5000ot obsah 1.3l motoru
b) 706 litru pro volnobeh/resp. 50kmh cca 1000ot
Takze asi tak nejak
Vím, že vím vše, aneb meditace o ničem.
- Mim
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 855
- Registrován: čtv 21 zář 2006 7:41
- Bydliště: Plzeň
- Dostal: 3 poděkování
pro martinq a ostatní!
Martinq má pravdu, výpočty jsou jedna věc a experiment a ověření v praxi druhá. Tak jak vy všichni počítáte faktickou spotřebu je blbost. Mě škodovka 1200 ccm jede v plném výkonu na cca 2,7 l vody za hodinu...
Však ono to půjde!!!
-
- Starší člen
- Příspěvky: 126
- Registrován: ned 25 čer 2006 20:20
- Bydliště: Zlin
- Dostal: 1 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
OPOTŘEBENÍ ELEKTROD PŘI ELEKTROLÝZE
Již dlouho nosím v hlavě toto téma s tím, že se časem zmíním.
Nalézám zde stále hořekování, že se elektrody při elektrolytickém rozkladu vody enormě opotřebovávají.
podívejme se trochu blíže, co se vlastně děje.
Jistě každý z vás něco ví o elektrolytickém pokovování kovových (vodivých) výrobků.
Kov, kterým chceme pokovovat se do elektrolytu (u nás voda) zavěsí jako anoda (+) a předmět který chceme pokovit jako katoda (-).
Podstatou elektrolytického pokovování je pak po připojení stejnosměrného proudu migrace iontů kovu z anody (kladná elektroda) ke katodě (záporná elektroda) s následným vyloučením kovu ze kterého je anoda zhotovena, na povrchu katody.
Tento jev umožňuje tzv. iontová vodivost elektrolytu (zde vody) a potažmo schopnost iontů anody migrovat pomocí této vodivosti ke katodě.
Co se tedy vlastně děje při naší elektrolýze, kdy naším zájmem je jímat vzniklý Brownův plyn?
No, co by se dělo. Děje se to samé, my ale si jaksi výše uvedeného jevu moc nevšímáme a hodnotíme jej pouze jako "úbytek elektrod".
Nás především zajímá jaksi vedlejší produkt tohoto jevu, to jest vznik plynů, které během elektrolytického procesu vznikají (Brownův plyn) a to díky tzv. elektrolytické dissociaci.
Opusťme nyní úvahy o vzniku plynu a soustřeďme se na úbytek elektrod.
Je zřejmé, že při elektrolýze drtivá většina iontů z anody migruje a usazuje se na katodě, zbytek pak (po vypnutí zařízení) zůstává v ionické podobě v roztoku (elektrolytu) a zajišťuje jeho MARKANTNĚ ZVÝŠENOU VODIVOST.
Takže jak na to: aby nedocházelo k úbytku na anodě (možná se může zdát, že ubývají elektrody obě, ale to se může dít tím, že vyléváte obsah elektrolyzéru a nahrazujete jej novou destilkou...a tím vlastně i odstaňujete ionický podíl kovu z celé soustavy. Jinak by teoreticky kov měl zůstat v elektrolyzéru a to buď na jedné, či druhé elektrodě...).
Kam pá by se jinám poďál???
Finta spočívá v tom, že v pravidelných časových intervalech elektrody střídáme (přepínáme mezi sebou navzájem). Znamená to v důsledku to, že jednou migrují ionty kovu z elektrody A k elektrodě B a podruhé zas přesně naopak. Všimněte si, že již nepoužívám názvy "katoda, anoda", protože každá z elektrod je chvilku tím a chvilku oním.
Jednoduchý návod: ti, kdo pracují s pulsy které zavádějí do elektrolyzéru, těm bych pak doporučoval střídání anoda/katoda v nějakém delším časovém úseku, třeba řádově 30-60 sec, ale možná i déle (nutno vyzkoušet).
Jedinými podmínkami pro to, aby elektrody neubývaly je:
a) nevylévat zbylý elektrolyt, ale použít jej po dolití destilky k dalším pokusům (třeba přefiltrovaný přes filtr do kávovaru)
b) zkusit, co to dělá, když se elektrody budou střídat, viz výše
c) z dlouhodobého hlediska je žádoucí dodržet "časovou symetrii" v přepínání elektrod i se započítáním stavů, které tuto symetrii porušují. Míním tím to, že když elektrolyzér vypneme, tak ho prostě vypneme uprostřed pracovního cyklu, kdy elektrody budou "nějak" přepnuty a cyklus poběží "nějakou" dobu.
Po zapnutí však bude pravidelnost cyklu porušena a tím se stane to, že jedna z elektrod ze bude jakoby ubývat. Její ubývání by ale mělo být zlomkem toho, co pozorujete dosud.
Tento jev by se samozřejmě dal velice jednoduchou elektronikou TÉMĚŘ eliminovat, k určitým asymetriím bude ale docházet stále.
Nevím to jistě, ale asi dost možná bude při reverzaci napájecího proudu docházet k daleko menšímu vývinu všelijakých sajrajtů v elektrolyzéru a i elektrody by měly zůstat daleko čistější. Tolik alespoň moje zkušenosti se stříbrem.
Howgh!
Nalézám zde stále hořekování, že se elektrody při elektrolytickém rozkladu vody enormě opotřebovávají.
podívejme se trochu blíže, co se vlastně děje.
Jistě každý z vás něco ví o elektrolytickém pokovování kovových (vodivých) výrobků.
Kov, kterým chceme pokovovat se do elektrolytu (u nás voda) zavěsí jako anoda (+) a předmět který chceme pokovit jako katoda (-).
Podstatou elektrolytického pokovování je pak po připojení stejnosměrného proudu migrace iontů kovu z anody (kladná elektroda) ke katodě (záporná elektroda) s následným vyloučením kovu ze kterého je anoda zhotovena, na povrchu katody.
Tento jev umožňuje tzv. iontová vodivost elektrolytu (zde vody) a potažmo schopnost iontů anody migrovat pomocí této vodivosti ke katodě.
Co se tedy vlastně děje při naší elektrolýze, kdy naším zájmem je jímat vzniklý Brownův plyn?
No, co by se dělo. Děje se to samé, my ale si jaksi výše uvedeného jevu moc nevšímáme a hodnotíme jej pouze jako "úbytek elektrod".
Nás především zajímá jaksi vedlejší produkt tohoto jevu, to jest vznik plynů, které během elektrolytického procesu vznikají (Brownův plyn) a to díky tzv. elektrolytické dissociaci.
Opusťme nyní úvahy o vzniku plynu a soustřeďme se na úbytek elektrod.
Je zřejmé, že při elektrolýze drtivá většina iontů z anody migruje a usazuje se na katodě, zbytek pak (po vypnutí zařízení) zůstává v ionické podobě v roztoku (elektrolytu) a zajišťuje jeho MARKANTNĚ ZVÝŠENOU VODIVOST.
Takže jak na to: aby nedocházelo k úbytku na anodě (možná se může zdát, že ubývají elektrody obě, ale to se může dít tím, že vyléváte obsah elektrolyzéru a nahrazujete jej novou destilkou...a tím vlastně i odstaňujete ionický podíl kovu z celé soustavy. Jinak by teoreticky kov měl zůstat v elektrolyzéru a to buď na jedné, či druhé elektrodě...).
Kam pá by se jinám poďál???
Finta spočívá v tom, že v pravidelných časových intervalech elektrody střídáme (přepínáme mezi sebou navzájem). Znamená to v důsledku to, že jednou migrují ionty kovu z elektrody A k elektrodě B a podruhé zas přesně naopak. Všimněte si, že již nepoužívám názvy "katoda, anoda", protože každá z elektrod je chvilku tím a chvilku oním.
Jednoduchý návod: ti, kdo pracují s pulsy které zavádějí do elektrolyzéru, těm bych pak doporučoval střídání anoda/katoda v nějakém delším časovém úseku, třeba řádově 30-60 sec, ale možná i déle (nutno vyzkoušet).
Jedinými podmínkami pro to, aby elektrody neubývaly je:
a) nevylévat zbylý elektrolyt, ale použít jej po dolití destilky k dalším pokusům (třeba přefiltrovaný přes filtr do kávovaru)
b) zkusit, co to dělá, když se elektrody budou střídat, viz výše
c) z dlouhodobého hlediska je žádoucí dodržet "časovou symetrii" v přepínání elektrod i se započítáním stavů, které tuto symetrii porušují. Míním tím to, že když elektrolyzér vypneme, tak ho prostě vypneme uprostřed pracovního cyklu, kdy elektrody budou "nějak" přepnuty a cyklus poběží "nějakou" dobu.
Po zapnutí však bude pravidelnost cyklu porušena a tím se stane to, že jedna z elektrod ze bude jakoby ubývat. Její ubývání by ale mělo být zlomkem toho, co pozorujete dosud.
Tento jev by se samozřejmě dal velice jednoduchou elektronikou TÉMĚŘ eliminovat, k určitým asymetriím bude ale docházet stále.
Nevím to jistě, ale asi dost možná bude při reverzaci napájecího proudu docházet k daleko menšímu vývinu všelijakých sajrajtů v elektrolyzéru a i elektrody by měly zůstat daleko čistější. Tolik alespoň moje zkušenosti se stříbrem.
Howgh!
-
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 2448
- Registrován: pát 25 lis 2005 14:32
- Bydliště: Liberec
- Dal: 471 poděkování
- Dostal: 212 poděkování
- Merlin
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1764
- Registrován: sob 21 říj 2006 0:32
- Bydliště: Severní Morava
- Dostal: 54 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Předmět: OPOTŘEBENÍ ELEKTROD PŘI ELEKTROLÝZE
Dobrá teorie, ale až to zkusíš v praxi zjistíš, že nefunguje. A po čase příjdeš i na to proč.
Naposledy upravil(a) Merlin dne úte 31 říj 2006 12:14, celkem upraveno 1 x.
The hardest part of being a teacher is not teaching what I know but knowing what not to teach.
-----------------------------------------------------
-----------------------------------------------------
Re: habana
No valim na to voči, co se dějelajos píše:Koukám že dnes máš období double příspěvků až témat.
Howgh!
UF, UF
Re: Předmět: OPOTŘEBENÍ ELEKTROD PŘI ELEKTROLÝZE
No nevim, proč bych to měl zkoušetm, když to už má někdo za sebou.gewo píše:Dobrá teorie, ale až to zkusíš v praxi zjistíš, že nefunguje. A po čase příjdeš i na to proč.
TAK PROČ ???
- Merlin
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1764
- Registrován: sob 21 říj 2006 0:32
- Bydliště: Severní Morava
- Dostal: 54 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Předmět: OPOTŘEBENÍ ELEKTROD PŘI ELEKTROLÝZE
Neteoretizuj, pořež si svoje železo a vyzkoušej to. Praktik by tohle neradil.habana píše:No nevim, proč bych to měl zkoušetm, když to už má někdo za sebou.gewo píše:Dobrá teorie, ale až to zkusíš v praxi zjistíš, že nefunguje. A po čase příjdeš i na to proč.
TAK PROČ ???
The hardest part of being a teacher is not teaching what I know but knowing what not to teach.
-----------------------------------------------------
-----------------------------------------------------
Re: Předmět: OPOTŘEBENÍ ELEKTROD PŘI ELEKTROLÝZE
No dobře. Takže budeme řezat každej svý železo...pak mi to tu připadá jako dost zbytečný prostředí.gewo píše:Neteoretizuj, pořež si svoje železo a vyzkoušej to. Praktik by tohle neradil.habana píše:No nevim, proč bych to měl zkoušetm, když to už má někdo za sebou.gewo píše:Dobrá teorie, ale až to zkusíš v praxi zjistíš, že nefunguje. A po čase příjdeš i na to proč.
TAK PROČ ???
- Merlin
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 1764
- Registrován: sob 21 říj 2006 0:32
- Bydliště: Severní Morava
- Dostal: 54 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Předmět: OPOTŘEBENÍ ELEKTROD PŘI ELEKTROLÝZE
Některé věci se nedají vysvětlit, musí se to ohmatat. Teoretizování bylo dost, je ho plný internet.habana píše: No dobře. Takže budeme řezat každej svý železo...pak mi to tu připadá jako dost zbytečný prostředí.
Podle toho, co píšeš by to znamenalo, že ionty kovu uvolněné z jedné elektrody by ji při obrácení polarity znovu POKOVILY. A to je blbost! Jestli opravdu děláš se stříbrem, měl by sis toho všimnout. Ten kal je pro zpětnou reakci nepoužitelný.
Za druhé - zapomínáš na "formátování" elektrod. A to je věc, kterou si musíš ohmatat. Ve skutečnosti bys tímto postupem výrazně snížil produkci plynu a opotřebení by bylo skoro dvakrát vyšší, jelikož bys pokaždé musel prorazit ochrannou vrstvu na jedné z elektrod (změnila by se na kal...) a pak by se vytvořila na druhé.
Přemýšlej a zkoušej, než zas začneš radit.
The hardest part of being a teacher is not teaching what I know but knowing what not to teach.
-----------------------------------------------------
-----------------------------------------------------