Suchý spořič UF

[poota]

Přece jen jsem neodolal a anodu jsem lehce inovoval - poota

[poota]

U Kelvinovy bouřky jde o přenos náboje samostatnou kapkou vody - navzájem stejně nabité kapky se odpuzují, takže čím více se rozletují od sebe, tím je jejich náboj větší. Můj osobní dojem je, že tohle splňují lépe ty trubky, než spirály, zřejmě proto, že trubkou prolétává kapka déle, takže je i působení na ni po delší dobu. Tím se ovšem nechci sebeméně dotknout sebevědomí plochých spirál, protože komu čest, tomu čest, jinde jsou naopak nepřekonatelné - poota

[la]

Super

[pepe]

Tzv. "suchý spořič" aby správně fungoval je potřeba naladit do oscilace.Nejedná se o rezonanci tak jak ji známe!!Představ si to jako testatiku naruby,kde ti kotouče "stojí" a prouděním vzduchu ladíš tu oscilaci.
Já osobně používám škrtící ventil jak na vstupu,tak na výstupu ze spořiče.Napěťové špičky pak snadno najdeš pomocí osciloskopu.Více toho snad psát nemusím.

Novák , to o čom tu píšeš má prevdepodobne vela spoločného s Casimirovim javom - energiou ... . Ak si sa s tvojím zariadením dostal až sem , tak to potom klobúk dole . Na to je súčastná ,,veda" jak s pohladu uznania , tak i meranía daného fenoménu ešte ,,nepripravená" . Pepe

[Novák]

Celá věc je vlastně strašně jednoduchá.Je to přesně tak,jak to píše Wojnar,kde je náboj,tam je všechno protože náboj je všechno.Ostatní je pouze konstrukční a hlavně geometrické uspořádání v prostoru.Pokud jsem náhodně narazil na Casimirův jev,je to jen souhra náhod a okolností.

[Novák]

Popíšu ti jenom jak na to.Sací potrubí se vlivem sání a zavírání ventilů dostává do "nějaké" oscilace.Jsou to mechanické vlny,ale také elektrické a v podstatě hýbeš nábojem.Pokud tuhle oscilaci přeneseš do spořiče a stačí na to i poměrně malá hadička,tak zase hýbeš s dielektrikem mezi deskami
a vytvoříš něco jako pulzující kondenzátor.Pokud na takový spořič napojíš osciloskop a elektroskop,tak najednou zjistíš,že při určitém průtoku vzduchu se začnou tvořit vn výboje a vytvoří se okolo kladné pole.Ono je totiž jedno,jestli máš ve spořiči vodu a nebo vzduch.
Co se potom přesně děje s dusíkem a kyslíkem nemám ani páru,ale u těch mých pokusů s hořákem mi to zvedlo výhřevnost až 5x a kluci to viděli na vlastní bulvy.

[Návštěvník]

Popíšu ti jenom jak na to.Sací potrubí se vlivem sání a zavírání ventilů dostává do "nějaké" oscilace.Jsou to mechanické vlny,ale také elektrické a v podstatě hýbeš nábojem.Pokud tuhle oscilaci přeneseš do spořiče a stačí na to i poměrně malá hadička,tak zase hýbeš s dielektrikem mezi deskami
a vytvoříš něco jako pulzující kondenzátor.Pokud na takový spořič napojíš osciloskop a elektroskop,tak najednou zjistíš,že při určitém průtoku vzduchu se začnou tvořit vn výboje a vytvoří se okolo kladné pole.Ono je totiž jedno,jestli máš ve spořiči vodu a nebo vzduch.
Co se potom přesně děje s dusíkem a kyslíkem nemám ani páru,ale u těch mých pokusů s hořákem mi to zvedlo výhřevnost až 5x a kluci to viděli na vlastní bulvy.

V podstatě jde zase jenom o elektrostatický generátor. Škrcením vstupu a výstupu vzduchu optimalizuješ proudění vzduchu mezi kovovými lamelami. Kovové lamely můžeš přirovnat k materiálu s relativní permitivitou >200. Vzduch se třením o lamely nabíjí záporně, odvádí z lamel elektrony. Tím pádem se lamely nabíjí kladně. Pokud lamely nebudou mít možnost vybít se mimo spořič, tak dojde k vybíjení do vstupujícího vzduchu.
P.

[Novák]

Všechny spořiče jsou elektrostatické stroje,akorát já osobně nevidím podstatu děje v pohybu elektronů,ale ve vytvoření nerovnováhy prostorového náboje.Je to můj současný stav poznání,třeba to bude za půl roku jinak.A taky si myslím,že lidi kteří stavěli spořiče a nefungují jim dělají chybu v tom,že neměří náboj.Špatným umístěním a nebo zapojením vytvořily "zkrat" a ze spořiče je rázem docela drahý bublifuk!!

[1220]

se vlní to znamená, že pulzují rozměry dielektrika, zejména tlouštˇka,pokud je to v kapalině, bublinky tvoří taky proměnnou hustotu, to znamená, že epsilon r bude mít na nabíjení vliv, takový skoro standartní šum.A vlivem rytmické změny tlaku se mění i velikost bublinek.
Zdar Vaší práci.
K.

[Návštěvník]

Všechny spořiče jsou elektrostatické stroje,akorát já osobně nevidím podstatu děje v pohybu elektronů,ale ve vytvoření nerovnováhy prostorového náboje.Je to můj současný stav poznání,třeba to bude za půl roku jinak.A taky si myslím,že lidi kteří stavěli spořiče a nefungují jim dělají chybu v tom,že neměří náboj.Špatným umístěním a nebo zapojením vytvořily "zkrat" a ze spořiče je rázem docela drahý bublifuk!!

Není snad výboj na jiskřišti doplněním energie do soustavy? Nebo jsem tam měl nakreslit anténu? Pokud je jedna elektroda spojená s kostrou auta, tak jako anténa slouží celá karoserie auta. Z obrázku to bude jasnější. Jde jenom o čerpadlo trochu jinak.
Vrtulník se za letu nabije až na 300000V a přece jeho elektrická instalace pracuje s 24V.
P.
Z obrázku to bude jasnější.

[Ilem]

Petře, chápu tvoji snahu o vysvětlení funkce spořiče pomocí klasické fyziky a chemie, ale je tu jeden háček. Pořád operuješ s napětím, ale když řekneš A, měl bys říct taky B. Napětí bez proudu je o ničem. Pokud by spořič měl fungovat podle klasických fyzikálních zákonů, muselo by to napětí také dodat dostatečný proud -> výkon. Pak by bylo jednodušší měnit toto napětí na jiné menší s dostatečným proudem pro pohon elektromotoru. Teoreticky by to mělo být účinnější. Jenomže to napětí dostatečný proud zjevně nedává, protože jinak by každý chodec při střetu s autem byl usmrcen elektrickým proudem. Obvykle ale chodci umírají na jiná poškození.
To je můj názor na tvou teorii.

[Návštěvník]

Petře, chápu tvoji snahu o vysvětlení funkce spořiče pomocí klasické fyziky a chemie, ale je tu jeden háček. Pořád operuješ s napětím, ale když řekneš A, měl bys říct taky B. Napětí bez proudu je o ničem. Pokud by spořič měl fungovat podle klasických fyzikálních zákonů, muselo by to napětí také dodat dostatečný proud -> výkon. Pak by bylo jednodušší měnit toto napětí na jiné menší s dostatečným proudem pro pohon elektromotoru. Teoreticky by to mělo být účinnější. Jenomže to napětí dostatečný proud zjevně nedává, protože jinak by každý chodec při střetu s autem byl usmrcen elektrickým proudem. Obvykle ale chodci umírají na jiná poškození.
To je můj názor na tvou teorii.

Vůbec nechápeš o co jde.
U suchého spořiče jde o zvýšení reaktivity kyslíku.
U "mokrého" spořiče jde o redukci kyslíku na ZÁPORNÉ ELEKTRODĚ. Toto umožňuje uvolnění "energie z vody".
Nejde o ŽÁDNOU ELEKTROLÝZU. Jde jenom o polarizaci vody s velmi malým proudem. Proud je více ztrátou než ziskem.
P.

[Návštěvník]

Místo polarizace je vhodnější použít slovo ionizace.
P.

[Ilem]

Vůbec nechápeš o co jde.
U suchého spořiče jde o zvýšení reaktivity kyslíku.
U "mokrého" spořiče jde o redukci kyslíku na ZÁPORNÉ ELEKTRODĚ. Toto umožňuje uvolnění "energie z vody".
Nejde o ŽÁDNOU ELEKTROLÝZU. Jde jenom o polarizaci vody s velmi malým proudem. Proud je více ztrátou než ziskem.
P.

Ty nechápeš, co jsem napsal. Podle klasické fyziky jde o energii, výkony, nebo pokud chceš můžeme říkat práci. Prostě, co do toho nacpeš, to z toho vyleze. Jen se jedna forma energie mnění na jinou, a je lhostejno, zda je to elektrolýza, reaktivita kyslíku, polarizace vody, redukce kyslíku, vodíkový článek, nebo třeba elektromotor. Říká se tomu zákon zachování energie, ale to jistě víš.
Leda, že bych tě špatně pochopil, že zastáváš klasickou fyziku a ty ses snažil naznačit (uvolnění "energie z vody"), že to co ostatní považují za energii vákua, nulového bodu, orgon, a kdo ví, kolik to má ještě názvů... by byla ve skutečnosti energie vody. To je pro mě úplně nový pohled. Voda může mít ještě spoustu vlastností, které neznáme.

[Návštěvník]

Prostě, co do toho nacpeš, to z toho vyleze.

Právě jde o to odkud to tam nacpeš a čemu zabrániš.
p.